Hospodářské noviny: Praha chce být k výstavbě méně náročná než zbytek Česka

Proč by měla být kvalita staveb v Praze jiná než ve zbytku republiky? Touto otázkou naráží nejvyšší zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) na Pražské stavební předpisy. Tedy dokument, který už více než rok rozděluje odborníky i politiky. Naposledy schválená verze je podle komory inženýrů zatím tou nejhorší verzí. Na pravidla výstavby v hlavním městě přitom netrpělivě čekají developeři a další firmy ze stavebního byznysu, ale i úředníci stavebních úřadů.

• Návrh stavebních předpisů pro hlavní město přinese podle odborníků úspory developerům, ale poškodí občany.
• Například se má snížit světlá výšky obytných místností na 2,4 metru. Dnes je to podle celostátní vyhlášky 2,6 metru. Nová úprava pro Prahu také snižuje povinný počet parkovacích míst u novostaveb.
• Developeři tvrdí, že stavět podle celostátní vyhlášky jde v metropoli velmi špatně a že by bylo nutné vyjednat výjimky.

"Poslední návrh je horší než ten, který nechal zpracovat náměstek Stropnický," říká Ladislav Bukovský, předseda pražské kanceláře stavovské organizace ČKAIT. Ta upozorňuje, že oproti celostátní vyhlášce byly v pražských předpisech omezeny požadavky na vlastnosti stavebních konstrukcí, což povede ke zhoršení kvality budov v hlavním městě. HN zaslaly základní body kritiky komory inženýrů pražskému Institutu plánování a rozvoje, ten na ně ale ani po opakované výzvě nereagoval.

Novela, kterou před několika týdny schválili pražští radní, vychází z původního předpisu bývalého primátora Tomáše Hudečka, jehož účinnost následně pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj. Současná upravená verze podle komory inženýrů dokonce brání bezpečnému užívání staveb. Objevují se v ní slova jako "přiměřeně, obvykle a zpravidla", která povedou k nejednoznačným výkladům.

"Za návrh a provedení stavby odpovídá autorizovaná osoba, což je většinou autorizovaný inženýr nebo technik při realizaci," říká Bukovský. "Nám to zvyšuje riziko výkonu autorizovaných osob," dodal. V případných soudních sporech by tak byli biti právě inženýři, kterých je v komoře inženýrů v celém Česku sdruženo více než 30 tisíc.

Nižší stropy, méně světla i vzduchu

Jako příklady zhoršení kvality staveb komora inženýrů uvádí snížení světlé výšky obytných místností na 2,4 metru (dnes je to podle celostátní vyhlášky 2,6 metru) či zrušení požadavku výšky podkrovních místností. To v kombinaci s omezeným požadavkem na větrání vytváří riziko rozvoje plísní a významně zhoršuje kvalitu vnitřního prostředí staveb a hygienické podmínky. Zajistit v místnostech výměnu vzduchu je nutné, vedle zdraví má vliv i na produktivitu práce.

"Vyčíslit energetické úspory umíme na korunu přesně, ale kolik stojí zdravotní péče jako následek zhoršené kvality vnitřního prostředí budov, nevíme," konstatuje Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. "Hygienické požadavky musí být ve vnitřním prostředí budov dodrženy i při zateplení obvodového pláště a výměně výplní okenních otvorů," pokračuje Mathauserová. Naráží tak na výskyt plísní v domech poté, co jejich vlastníci vyměnili původní, netěsná okna za plastová, aniž by zajistili přívod čerstvého vzduchu do místností.

Z návrhu také vyplývá, že prosluněno má být nejméně 80 procent bytů v bytovém domě. Dnes se běžně staví domy, v nichž je menší část jednotek kolaudovaná jako ateliéry právě proto, že nesplňují požadavky na proslunění. Lidé v nich ale bydlí. Problém je v tom, že nový předpis neříká, že se méně prosluněné byty mají označit za ateliéry. Lidé, kteří si kupují byty v developerských projektech takzvaně na papíře, pak ale nepoznají, že kupují tmavší byt.

"Myslím si, že kvalita bytu by se měla rozlišit, protože pak bude těch 20 procent neosluněných bytů méně kvalitních, ale za stejnou cenu jako ty ostatní," podotýká Bukovský. Nově by tak bylo možné postavit vysoký bytový dům, který by jednak nesplňoval požadavky na proslunění, a navíc by stínil sousedům. "Tím znehodnotí okolní stavby," míní Bukovský.

Komora inženýrů upozorňuje také na to, že zatímco podle celostátní vyhlášky je nutné v bytových domech zajistit denní osvětlení hlavního domovního schodiště, v Praze by to nebylo povinné. Problém je podle Bukovského v tom, že při umělém světle je nutné mít náhradní zdroj, jenž je náročnější na údržbu a obyvatelé musí počítat s větší spotřebou energie. "Je to o schopnosti architektů, nechtějí si dělat tu práci, aby zajistili na schodišti denní osvětlení," pokračuje Bukovský.

Méně parkovacích míst, plnější ulice

Velmi sporným tématem jsou požadavky na parkování. Developeři volají po méně striktních požadavcích. V některých lokalitách a stavbách jim nedělá problém prodat všechna parkovací stání, v jiných naopak ano. Vyhláška povinný počet parkovacích míst u novostaveb snižuje.

"To znamená, že dojde k zvýšenému využívání veřejných prostranství k parkování se všemi důsledky pro průjezdnost ulic (hasiči)," uvádí komora. V ulicích pak přibyde kroužících aut, která budou hledat místo k zaparkování. A tím se zhorší i čistota ovzduší.

"Samozřejmě když developer nemusí řešit parkování, je to výrazně lacinější," říká Bukovský. Když ale postaví v centru města bytový dům, lidé k němu budou chtít i parkovací stání. Aut v centru stejně přibyde. A na okrajích města, kde se staví byty střední cenové kategorie, není nutné stavět podzemní garáže, které stavbu prodražují. "Nikdo developerům nebrání v tom, aby parkovací stání byla před domem nebo v parkovacím domě," říká Bukovský.

I někteří architekti považují za rozumné, aby technické požadavky na stavbu byly stejné v celé zemi. "Jsem zastáncem toho, aby došlo k rozdělení předpisu o umísťování staveb a předpis o technických požadavcích byl jeden celorepublikový," řekl HN již dříve architekt Peter Mosio, který se živí tím, že kontroluje kvalitu staveb.

Developeři i autoři původních Hudečkových předpisů ale tvrdí, že stavět podle celostátní vyhlášky v Praze jde velmi špatně a že by bylo nutné vyjednat výjimky. Například v souvislosti s památkově chráněnými budovami. "Výjimky nechť jsou, ale odůvodněné. Proč by měly být výjimky z oslunění či osvětlení na periferii města, kde k tomu vůbec není důvod," ptá se Bukovský.

Developeři varují, že v Praze dojde k zpomalení příprav staveb a následně k jejich prodražení. Nejvíce se obávají toho, že ministerstvo pro místní rozvoj předpisy shodí a bude platit celostátní předpis. "Nám je jedno, jaký ten předpis bude, my něco potřebujeme," reaguje Marcel Soural, generální ředitel developerské a stavební skupiny Trigema. Pražské stavební předpisy by měly platit od ledna.

Martina Marečková

14. 10. 2015