ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Legislativní komise informuje

Verze pro tiskVerze pro tisk
Zasedání LK dneTéma projednáváníStanovisko
14.1.2009Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)"LK ČKAIT navrhuje legislativní změnou vyčlenit zpracování průkazu energetické náročnosti budov z přílohy č.1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Zdůvodnění - PENB není podkladem pro zpracování projektové dokumentace stavby. PENB může oprávněná osoba vyhotovit teprve poté, když jsou stanoveny tepelně technické a další vlastnosti budovy (část B Souhrnná technická zpráva, odst. 7. Úspora energie a ochrana tepla), pro kterou je PENB zpracován (část D Dokladová část, písm.b)."
8.4.2009Pravidla pro používání razítkaV návaznosti na čl. 1 odst. 4 Pravidel pro používání razítka

"Autorizovaná osoba opatřuje podpisem a autorizačním razítkem pouze ty dokumenty, které vypracovala osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími osobami pracujícími pod jejím odborným vedením. Takto označené listiny se považují pro účely úřední za veřejné listiny."

LK ČKAIT zastává stanovisko, že se ve správním řízení na stavebním úřadě mohou vyskytnout ve vztahu k zodpovědnosti autorizované osoby za vypracovaný projekt tyto dva případy:

I.
Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem a autorizačním razítkem pouze autorizované osoby v zodpovídajícím oboru autorizace.

II.
Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem projektanta - neautorizované osoby, který dokument vypracoval a podpisem a autorizačním razítkem zodpovědného projektanta.

V obou případech, v souladu s § 13 odst.3 autorizačního zákona a § 159 stavebního zákona, za dokumentaci anebo projektovou dokumentaci odpovídá autorizovaná osoba.
10.11.2009Oprávnění k projektování stavebních úprav mostůStanovisko Legislativní komise k oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci stavebních úprav mostů - včetně mostů památkově chráněných:
Mosty jako stavební díla, jsou podle autorizačního zákona zařazeny mezi stavby inženýrské, oprávnění ke zpracování jejich projektové dokumentace mají:
I. autorizovaní inženýři
Autorizovaný inženýr je na základě ustanovení § 18 písm. a) autorizačního zákona oprávněn
vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů
II. ve spolupráci s autorizovaným inženýrem i autorizovaný architekt
Autorizovaný architekt je na základě níže uvedených ustanovení autorizačního zákona oprávněn
§ 17 písm. b) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských
§ 17 písm. d) podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné
Ze sumarizací ustanovení vyplývá, že zpracování projektové dokumentace stavební úpravy ("opravy") mostu podléhající stavebnímu povolení, který není stavbou pozemní, ale stavbou inženýrskou, přináleží autorizovaným inženýrům (dle povahy a rozsahu stavebních úprav obor mosty a inženýrské konstrukce a/anebo obor dopravní stavby).
I v případě zpracování projektové dokumentace stavebních úprav mostu, který je zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označen za architektonicky nebo urbanisticky významný je nositelem projektu autorizovaný inženýr. Autorizovaný architekt se na této dokumentaci podílí. Opačný postup může vyvolat správní delikt podle § 178 odst.1 písm. d). anebo podle § 180 odst.1 písm. d) stavebního zákona.
Výše uvedené stanovisko podporuje z pohledu stejné problematiky a platnosti autorizačního zákona č.360/1992 Sb. i Stanovisko MMR ze dne 10. 1. 2002:
Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem dopravy a spojů obdrželo dotaz týkající se projektování oprav mostů, ke kterému po projednání zaujalo toto stanovisko:
Pojem "oprava" a pojem "most" se ve stavebním zákonu ani v prováděcích předpisech k němu nevyskytují. Pojem "most" není definován v žádném právním předpisu. Je však nepochybné, že mosty jsou stavbami; vyplývá to např. z ustanovení § 12 odst. 1 písmo b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v němž se uvádí, že stavby mostních objektů jsou součástí staveb pozemních komunikací.
Také termín "oprava mostu" není definován v žádném právním předpisu. Avšak z vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze vyvodit, že
  • opravou mostu (tzn. součásti pozemní komunikace) je změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, tedy stavební úprava (definice "opravy komunikace" podle § 1 odst. 1 písmo b) cit. vyhlášky),
  • při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady (§ 10 odst. 5 cit. vyhlášky).
Vzhledem k tomu, že opravy mostů lze považovat za stavební úpravy (§ 139b odst. 3 písmo c) stavebního zákona), lze je provádět podle stavebního povolení (§ 55 odst. 1 stavebního zákona), anebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu, jestliže se jedná o stavební úpravu, kterou se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do jejích nosných konstrukcí a nemění se způsob jejího užívání (§ 55 odst. 2 písm. b) stavebního zákona).
V konkrétních případech však nelze vyloučit, že oprava mostu bude mít pouze povahu udržovacích prací. Provedení udržovacích prací, které by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled či životní prostředí nebo je-li daná stavba kulturní památkou, vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu (§ 55 odst. 3 stavebního zákona); jinak udržovací práce ohlášení nevyžadují.
Pokud by u konkrétní opravy mostu vznikla pochybnost, jakému režimu stavebního zákona bude podléhat, je nutno se řídit stanoviskem příslušného stavebního úřadu.
Ze stavebního zákona ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by jakékoli stavby mostů mohly být považovány za jednoduché stavby.
Zpracování projektové dokumentace oprav mostů, u nichž se vyžaduje stavební povolení, je vybranou činností ve výstavbě, resp. projektovou činností (§ 46a odst. 2 písm. a) stavebního zákona), tudíž tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby s oprávněním podle zvláštního předpisu (§ 46a odst. 1 stavebního zákona), např. osoby s autorizací pro obor dopravní stavby podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Právnické osoby nebo fyzické osoby, včetně zahraničních osob, podnikající podle zvláštního předpisu, mohou vykonávat tuto činnost, jen pokud zabezpečí její výkon osobami s uvedeným oprávněním (§ 46a odst. 2 stavebního zákona).
Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 24170/01-32/K-585/01 ze dne 10. 1. 2002
10.11.2009Proslunění - § 13 vyhlášky č. 268/2009 Sb.Legislativní komise ČKAIT konstatuje, že formulace ustanovení § 13 vyhlášky č.268/2009 Sb. umožňuje právní výklad, který v projekční činnosti znemožňuje při splnění daných podmínek byty projektovat. Legislativní komise navrhuje komisi pro novou koncepci TP navrhnout změnu paragrafu 13 vyhlášky 268/2009 Sb. ve znění čl. 24 vyhlášky č.26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, v platném znění.
10.11.2009Přesah požárně nebezpečného prostoru nad cizí pozemekLegislativní komise konstatuje:
1. §11 vyhlášky č.23/2008 Sb.
Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost
(1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2.

2. ČSN 73 0802
Čl.10 Odstupy
10.2. Požárně nebezpečný prostor
10.2.1.
Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru
sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukcí hořícího objektu. Šířka požárně nebezpečného prostoru je vymezen odstupovými vzdálenostmi od požárně otevřených ploch požárních úseků hořícího objektu.
Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku kromě veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch).
Požárně nebezpečný prostor se určuje jak pro objekty nově navrhované, tak pro sousední objekty stávající.
POZNÁMKA: Požárně nebezpečný prostor může zasahovat do veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch apod.). Odstupové vzdálenosti určené podle požárně nebezpečných prostor se musí porovnat s bezpečnostními vzdálenostmi podle příslušného právního předpisu); toto porovnání se týká zejména objektů na okraji měst a vesnic, kde se od nich vyskytují v určité vzdálenosti např. volné sklady sena, slámy apod. Rozhodující je větší odstupová nebo bezpečnostní vzdálenost.

Slůvko nemá poskytuje projektantovi dostatečnou volnost, aby mohl nedostatečnou odstupovou vzdálenost požárně nebezpečného prostoru řešit technicky (změnou projektu) dle dalšího bodu ČSN:
10.2.2
V požárně nebezpečném prostoru mohou být umístěny jiné objekty pouze tehdy,
  1. jsou-li jejich obvodové stěny, umístěné v požárně nebezpečném prostoru, bez požárně otevřených ploch a druhu DP1, nebo mají povrchové úpravy z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (Q = 0 podle rovnice (16)); u zateplení obvodových stěn (viz 8.4.11) musí povrchové úpravy vykazovat index šíření plamene is = 0 podle _SN 73 0863);
  2. je-li jejich střešní plášť, umístěný v požárně nebezpečném prostoru, bez požárně otevřených ploch a je-li proveden v souladu s požadavky 8.15.2.
Stejná opatření se požadují, zasahuje-li do požárně nebezpečného prostoru jiný požární úsek téhož objektu.
POZNÁMKA: Do povrchových úprav podle bodu a) se započítávají výrobky nejméně v tloušťce 20 mm.
9.12.2009Projektování studní větších rozměrůStanovisko
13.7.2011Oprávnění autorizovaných osob razítkovat odborná vyjádření, stanoviska a posudkyStanovisko Legislativní komise ČKAIT k oprávnění autorizovaných osob razítkovat odborná vyjádření, stanoviska a posudky:
V návaznosti na článek 3 odst. 2 „Pravidel pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“ a § 18-19 autorizačního zákona č.360/1992Sb. autorizovaný inženýr může orazítkovat jím zpracovaná odborná stanoviska, vyjádření, dokumentace a posudky pro dílčí hodnocení vlivu stavby na životní prostředí a to i pro účely řízení před státními orgány v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.
Autorizovaný technik není oprávněn uvedené činnosti vykonávat.
9.10.2012Výběrové řízení na výkon autorského dozoru projektanta
  1. Legislativní komise prozatím vycházela z toho, že autorský dozor projektanta, který není zákonem ani jinak definován, je třeba vykládat gramaticky. Projektantem je podle ustanovení § 22 odst. 4 stavebního zákona fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze osoby, které mají autorizaci v příslušném oboru. Pojem "autorský dozor" (autorský dozor projektanta) nasvědčuje tomu, že dozor nad prováděním stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací by měl provádět autor projektu.
  2. Stavební zákon ukládá povinnost stavebníkovi, aby v zákonem stanovených případech zajistil autorský dozor. V případě, že autor projektu nemůže z jakéhokoli důvodu autorský dozor vykonávat (nemoc, úmrtí, odejmutí autorizace) anebo nechce tuto činnost vykonávat, nelze přijmout závěr, že stavebník je zbaven své povinnosti zajistit při provádění stavby autorský dozor projektanta. Projektantovi povinnost tento dozor provádět zákon neukládá. Výkon autorského dozoru musí být založen smluvně. Z uvedeného lze vyvodit závěr, že autorský dozor může s přihlédnutím k legislativní zkratce zavedené v § 22 odst. 4 stavebního zákona (projektant - osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu) vykonávat kterákoli autorizovaná osoba. Vzhledem k výše uvedenému Legislativní komise ČKAIT neshledala důvody, pro které by bylo vypsání výběrového řízení na výkon autorského dozoru protizákonné.
11.12.2012 Prověření projektu a jeho ceny

K posouzení kvality zpracovaných dokumentací a projektových dokumentací může ČKAIT přistoupit jedině v případě, když jí bude postoupena stížnost na konkrétního projektanta z titulu profesního anebo etického pochybení autorizované osoby. Stížnost adresovanou na Dozorčí komisi ČKAIT, Sokolská 15, 120 00 Praha 2 je nutné podat v písemné podobě.

Na základě stanoviska Představenstva ČKAIT R9505-2 se ČKAIT nebude vyjadřovat k ceně, protože cena je dohodou, kdy všechny podmínky této dohody nemusí být známé. ČKAIT může poskytnout výklad k použití „Výkonového a honorářového řádu“. Tento výklad je nutno poskytnout před uzavřením dohody o ceně.

8.1.2013 Oprávnění autorizovaných inženýrů v oboru pozemní stavby zpracovávat územní studii

V rozsahu oboru autorizace ano.

Kladná odpověď vyplývá z ustanovení autorizačního a stavebního zákona:

Stavební zákon - §25
Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.

Autorizační zákon - § 18
Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

17.4.2013Autorizovaná osoba v procesu zadávání veřejných zakázek Přehled možného zapojení autorizovaných osob do procesu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (po transparenční novele č. 55/2012 Sb.) (dále jen „ZVZ“)
10.12.2013 Zapojení autorizovaných osob do procesu zadávání VZ Zapojení autorizovaných osob do procesu zadávání VZ
9.4.2014 Zákonné možnosti přezkumu závazných stanovisek dotčených orgánů předkládaných stavebnímu úřadu

Závazné stanovisko orgánu veřejné správy, i když není správním rozhodnutím, je přezkoumatelné v rámci odvolání proti rozhodnutí vydaném na základě závazného stanoviska. Vyplývá to z § 149 odst. 4 správního řádu, které upravuje postup v případech, kdy odvolání proti rozhodnutí ve věci směřuje proti obsahu závazného stanoviska. V takovém případě si vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska

9.4.2014 Odpovědnost projektanta za vady díla.

Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“). Ode dne účinnosti NOZ je nutné rozlišovat, zda soukromoprávní vztah (smluvní vztah) nastal před anebo po účinnosti NOZ. Vyplývá to z § 3028, NOZ, podle kterého se novým zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

Důležité pro odpovědnost projektanta za odevzdané dílo. Pokud byla smlouva o zpracování dokumentace či projektové dokumentace či jiného díla uzavřena do 31. 12. 2013 postupuje se podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále jen „ObZ“).

V ustanovení § 562 ObZ se objednateli ukládá povinnost předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve od předání díla. V odstavci 2 téhož ustanovení se uvádí, že soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné co nejdříve po předání předmětu díla.

V tomto ustanovení je důležité, že objednatel má povinnost předmět díla prohlédnout a pokud věci nerozumí zajistit její prohlédnutí. A zjistitelné vady, tedy vady zjevné, co nejdříve po předání díla oznámit. Zhotovitel a objednatel by se měli dohodnout na lhůtě nezbytné pro kontrolu díla. Nelze očekávat, že kontrolu díla, jakým je např. projektová dokumentace lze provést v den jeho předání.

Vady, které nebyly zjistitelné při předání díla, označme je jako vady skryté, je objednatel povinen oznámit bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny nejpozději do pěti let od předání stavby.

Není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektu. Reklamace vady projektu má význam tehdy, že se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. Tedy vada stavby způsobená vadou projektu.

Pokud smluvní vztah vznikl po 1. 1. 2014, odpovědnost za vady se řídí ustanoveními § 2615, 2112 a 2629 NOZ.

Podle § 2615 NOZ platí o právech objednatele z vadného plnění ustanovení o kupní smlouvě. Ta je upravena v § 2112 NOZ. Z tohoto ustanovení plyne, že musí být při předání díla případná jeho vada uplatněna bez zbytečného odkladu poté, co ji bylo možno při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Jinak soud mu právo z vadného plnění nepřizná. I zde je nutno včasnou prohlídkou rozumět dobu, na které se zhotovitel s objednatelem dohodli, aby bylo možno odevzdané dílo s dostatečnou péčí překontrolovat.

Jedná-li se o skrytou vadu předávané projektové dokumentace, postupuje se podle § 2629 NOZ. I skrytá vada musí být oznámena bez zbytečného odkladu po té, co mohla být při dostatečné péči zjištěna nejpozději však do pěti let od převzetí stavby. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace. Soud jinak právo z vadného plnění objednateli nepřizná.

Skrytá vada projektové dokumentace se neprojeví, není-li stavba podle této vadné dokumentace realizována. Pokud ano, pak by nešlo o vadu skrytou, ale o vadu zjevnou. Proto je nutné prekluzi odpovědnosti za vadu projektové dokumentace vázat na dokončení, lépe řečeno na převzetí stavby. Tento přístup je plně v souladu i s § 2629 odst. 1 NOZ.

10.6.2014 Stanovisko a doporučení ČKAIT
k problematice zpracovávání statické části projektové dokumentace

V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy ze strany laické i odborné veřejnosti, ale rovněž i ze strany stavebních úřadů, na to, kdo je oprávněn zpracovávat stavebně konstrukční část, tedy statickou část projektové dokumentace. Podle § 159 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 12 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb. je autorizovaná osoba povinna vykonávat práci osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorizovaná osoba má povinnost přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor, není-li způsobilá některou část projektové dokumentace zpracovat sama. Příslušnou způsobilost stanoví §§ 3 a 5 a §§ 17-19 autorizačního zákona.

Autorizovaný inženýr je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části své dokumentace/projektové dokumentace, tzn. i část příslušející oboru statika a dynamika staveb. Jako „subdodávku“ může stavebně konstrukční část zpracovat jenom osoba s autorizací statika a dynamika staveb anebo mosty a inženýrské konstrukce ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona.

V posledních desetiletích došlo, zejména vlivem rozvoje výpočetní techniky, ale i moderních metod analýzy konstrukcí, k výraznému zeštíhlení stavebních prvků konstrukcí. Otázka mechanické odolnosti a stability těchto prvků výrazně nabyla na významu. To je promítnuto i mezi základní požadavky na stavby. Na stavebních fakultách je problematice statiky stavebních konstrukcí věnována pozornost v několika teoretických i praktických dimenzačních disciplínách, a to v několika semestrech výuky, zatímco na architektonických směrech je problematice statiky věnován výrazně menší počet hodin a menší hloubka teoretického poznání. To odpovídá i uvažovanému zaměření jednotlivých oborů stanovených autorizačním zákonem, kdy se nepředpokládá, že detailní konstrukční řešení bude vypracovávat jiná autorizovaná osoba, než autorizovaná osoba v oboru statika a dynamika staveb.

Na základě výše uvedeného ČKAIT doporučuje každé autorizované osobě (architektovi, inženýrovi i technikovi) pečlivě zvážit, zda podle § 12 odst. 6 autorizačního zákona zajistí pro vypracování stavebně konstrukční části projektové dokumentace autorizovanou osobu v oboru statika a dynamika staveb anebo mosty a inženýrské konstrukce.

10.6.2014 s.r.o. – rekodifikace práva

Od 1.1.2014 je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) nahrazen zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a také zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

Společnosti s ručením omezeným se mohou:

  1. rozhodnout řídit dosavadní „starou“ právní úpravou, potom se budou jejich společenské smlouvy (příp. zakladatelské listiny) přijaté před 1.1.2014 řídit nadále obchodním zákoníkem. Pokud ale některá ustanovení společenských smluv (příp. zakladatelských listin) budou v rozporu s donucujícími ustanoveními nové legislativy, pak se tato konkrétní ustanovení k 1.1.2014 automaticky zrušují.
  2. aktivně plně podřídit již jen nové právní úpravě. Valná hromada společnosti pak rozhodne o tom, že se obchodní společnost podřizuje ZOK jako celku. Takové rozhodnutí je nutné učinit nejpozději do 2 let od účinnosti ZOK a je účinné ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

V každém případě jsou společnosti s ručením omezeným povinny přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK své výše uvedené dokumenty tak, aby neodporovaly donucujícím ustanovením ZOK, a doručit je do sbírky listin. Pokud tak neučiní, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí této lhůty může soud společnost s ručením omezeným zrušit a nařídit její likvidaci.

10.6.2014 razítkování projektové dokumentace poskytované k vyjádření dotčených orgánů

Legislativní komise ČKAIT zastává stanovisko, že dokumentace poskytovaná k vyjádření dotčených orgánů není vybranou činností ve smyslu § 158 stavebního zákona a podle „Pravidel pro používání razítka“ nemusí (může) být orazítkovaná.

Nicméně, nelze pochybovat o tom, že dotčený orgán musí mít jistotu, že jeho závazné stanovisko je k materiálu, který bude podkladem pro vydání stavebního povolení. Bude-li docházet ke změnám dokumentace na základě jiných závazných stanovisek, pak se nutně zpochybňuje, že dokumentace byla zpracována v souladu s požadavky dotčených orgánů.

Dokumentace předkládaná dotčenému orgánu k vydání koordinovaného stanoviska podle § 4 odst. 7 SZ, je dokumentem, který souvisí s výkonem činnosti autorizované osoby. Dotčený orgán vydává své stanovisko (koordinované stanovisko) k materiálu, ze kterého může posoudit, zda a nakolik mohou být dotčeny veřejné zájmy, které podle zvláštního zákona hájí.

Autorizovaná osoba opatřuje autorizačním razítkem nejen dokumenty, které jsou v § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě. Vyplývá to z § 2 odst. 1 a 2 autorizačního zákona, podle kterého se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě a k oprávnění k výkonu vybraných činností v rozsahu oboru popř. specializaci.

Vypracování podkladu pro vydání závazného stanoviska (tedy rozpracované a nedokončené projektové dokumentace) je odbornou činností ve smyslu § 2 odst. 1 autorizačního zákona. Pokud dotčený orgán požaduje použití autorizačního razítka, Legislativní komise ČKAIT doporučuje, aby autorizované osoby tuto dokumentaci podle § 13 odst. 3 autorizačního zákona opatřily nejen vlastnoručním podpisem ale i razítkem.


Legislativní komise