Váš prohlížeč nemá nainstalován flash player. Pro správnou funkci menu je potřeba jej nainstalovat.

flash player
Hlavní stránka › Informace

Legislativní komise informuje

Verze pro tiskVerze pro tisk


Zasedání LK dne Téma projednávání Stanovisko
14.1.2009 Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) "LK ČKAIT navrhuje legislativní změnou vyčlenit zpracování průkazu energetické náročnosti budov z přílohy č.1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Zdůvodnění - PENB není podkladem pro zpracování projektové dokumentace stavby. PENB může oprávněná osoba vyhotovit teprve poté, když jsou stanoveny tepelně technické a další vlastnosti budovy (část B Souhrnná technická zpráva, odst. 7. Úspora energie a ochrana tepla), pro kterou je PENB zpracován (část D Dokladová část, písm.b)."
8.4.2009 Pravidla pro používání razítka V návaznosti na čl. 1 odst. 4 Pravidel pro používání razítka

"Autorizovaná osoba opatřuje podpisem a autorizačním razítkem pouze ty dokumenty, které vypracovala osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími osobami pracujícími pod jejím odborným vedením. Takto označené listiny se považují pro účely úřední za veřejné listiny."

LK ČKAIT zastává stanovisko, že se ve správním řízení na stavebním úřadě mohou vyskytnout ve vztahu k zodpovědnosti autorizované osoby za vypracovaný projekt tyto dva případy:

I.
Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem a autorizačním razítkem pouze autorizované osoby v zodpovídajícím oboru autorizace.

II.
Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem projektanta - neautorizované osoby, který dokument vypracoval a podpisem a autorizačním razítkem zodpovědného projektanta.

V obou případech, v souladu s § 13 odst.3 autorizačního zákona a § 159 stavebního zákona, za dokumentaci anebo projektovou dokumentaci odpovídá autorizovaná osoba.
10.11.2009 Oprávnění k projektování stavebních úprav mostů Stanovisko Legislativní komise k oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci stavebních úprav mostů - včetně mostů památkově chráněných:

Mosty jako stavební díla, jsou podle autorizačního zákona zařazeny mezi stavby inženýrské, oprávnění ke zpracování jejich projektové dokumentace mají:

I. autorizovaní inženýři

Autorizovaný inženýr je na základě ustanovení § 18 písm. a) autorizačního zákona oprávněn

vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů

II. ve spolupráci s autorizovaným inženýrem i autorizovaný architekt

Autorizovaný architekt je na základě níže uvedených ustanovení autorizačního zákona oprávněn

§ 17 písm. b) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských

§ 17 písm. d) podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné

Ze sumarizací ustanovení vyplývá, že zpracování projektové dokumentace stavební úpravy ("opravy") mostu podléhající stavebnímu povolení, který není stavbou pozemní, ale stavbou inženýrskou, přináleží autorizovaným inženýrům (dle povahy a rozsahu stavebních úprav obor mosty a inženýrské konstrukce a/anebo obor dopravní stavby).

I v případě zpracování projektové dokumentace stavebních úprav mostu, který je zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označen za architektonicky nebo urbanisticky významný je nositelem projektu autorizovaný inženýr. Autorizovaný architekt se na této dokumentaci podílí. Opačný postup může vyvolat správní delikt podle § 178 odst.1 písm. d). anebo podle § 180 odst.1 písm. d) stavebního zákona.

Výše uvedené stanovisko podporuje z pohledu stejné problematiky a platnosti autorizačního zákona č.360/1992 Sb. i Stanovisko MMR ze dne 10. 1. 2002:

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem dopravy a spojů obdrželo dotaz týkající se projektování oprav mostů, ke kterému po projednání zaujalo toto stanovisko:

Pojem "oprava" a pojem "most" se ve stavebním zákonu ani v prováděcích předpisech k němu nevyskytují. Pojem "most" není definován v žádném právním předpisu. Je však nepochybné, že mosty jsou stavbami; vyplývá to např. z ustanovení § 12 odst. 1 písmo b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v němž se uvádí, že stavby mostních objektů jsou součástí staveb pozemních komunikací.

Také termín "oprava mostu" není definován v žádném právním předpisu. Avšak z vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze vyvodit, že
  • opravou mostu (tzn. součásti pozemní komunikace) je změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, tedy stavební úprava (definice "opravy komunikace" podle § 1 odst. 1 písmo b) cit. vyhlášky),
  • při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady (§ 10 odst. 5 cit. vyhlášky).

Vzhledem k tomu, že opravy mostů lze považovat za stavební úpravy (§ 139b odst. 3 písmo c) stavebního zákona), lze je provádět podle stavebního povolení (§ 55 odst. 1 stavebního zákona), anebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu, jestliže se jedná o stavební úpravu, kterou se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do jejích nosných konstrukcí a nemění se způsob jejího užívání (§ 55 odst. 2 písm. b) stavebního zákona).

V konkrétních případech však nelze vyloučit, že oprava mostu bude mít pouze povahu udržovacích prací. Provedení udržovacích prací, které by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled či životní prostředí nebo je-li daná stavba kulturní památkou, vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu (§ 55 odst. 3 stavebního zákona); jinak udržovací práce ohlášení nevyžadují.

Pokud by u konkrétní opravy mostu vznikla pochybnost, jakému režimu stavebního zákona bude podléhat, je nutno se řídit stanoviskem příslušného stavebního úřadu.

Ze stavebního zákona ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by jakékoli stavby mostů mohly být považovány za jednoduché stavby.

Zpracování projektové dokumentace oprav mostů, u nichž se vyžaduje stavební povolení, je vybranou činností ve výstavbě, resp. projektovou činností (§ 46a odst. 2 písm. a) stavebního zákona), tudíž tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby s oprávněním podle zvláštního předpisu (§ 46a odst. 1 stavebního zákona), např. osoby s autorizací pro obor dopravní stavby podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Právnické osoby nebo fyzické osoby, včetně zahraničních osob, podnikající podle zvláštního předpisu, mohou vykonávat tuto činnost, jen pokud zabezpečí její výkon osobami s uvedeným oprávněním (§ 46a odst. 2 stavebního zákona).

Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 24170/01-32/K-585/01 ze dne 10. 1. 2002

10.11.2009 Proslunění - § 13 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Legislativní komise ČKAIT konstatuje, že formulace ustanovení § 13 vyhlášky č.268/2009 Sb. umožňuje právní výklad, který v projekční činnosti znemožňuje při splnění daných podmínek byty projektovat. Legislativní komise navrhuje komisi pro novou koncepci TP navrhnout změnu paragrafu 13 vyhlášky 268/2009 Sb. ve znění čl. 24 vyhlášky č.26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, v platném znění.
10.11.2009 Přesah požárně nebezpečného prostoru nad cizí pozemek Legislativní komise konstatuje:

1. §11 vyhlášky č.23/2008 Sb.

Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

(1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2.

2. ČSN 73 0802

Čl.10 Odstupy

10.2. Požárně nebezpečný prostor

10.2.1.

Kolem hořícího objektu vzniká požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru

sáláním tepla nebo padajícími částmi konstrukcí hořícího objektu. Šířka požárně nebezpečného prostoru je vymezen odstupovými vzdálenostmi od požárně otevřených ploch požárních úseků hořícího objektu.

Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku kromě veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch).

Požárně nebezpečný prostor se určuje jak pro objekty nově navrhované, tak pro sousední objekty stávající.

POZNÁMKA: Požárně nebezpečný prostor může zasahovat do veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch apod.). Odstupové vzdálenosti určené podle požárně nebezpečných prostor se musí porovnat s bezpečnostními vzdálenostmi podle příslušného právního předpisu); toto porovnání se týká zejména objektů na okraji měst a vesnic, kde se od nich vyskytují v určité vzdálenosti např. volné sklady sena, slámy apod. Rozhodující je větší odstupová nebo bezpečnostní vzdálenost.

Slůvko nemá poskytuje projektantovi dostatečnou volnost, aby mohl nedostatečnou odstupovou vzdálenost požárně nebezpečného prostoru řešit technicky (změnou projektu) dle dalšího bodu ČSN:

10.2.2

V požárně nebezpečném prostoru mohou být umístěny jiné objekty pouze tehdy,
  1. jsou-li jejich obvodové stěny, umístěné v požárně nebezpečném prostoru, bez požárně otevřených ploch a druhu DP1, nebo mají povrchové úpravy z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (Q = 0 podle rovnice (16)); u zateplení obvodových stěn (viz 8.4.11) musí povrchové úpravy vykazovat index šíření plamene is = 0 podle _SN 73 0863);
  2. je-li jejich střešní plášť, umístěný v požárně nebezpečném prostoru, bez požárně otevřených ploch a je-li proveden v souladu s požadavky 8.15.2.

Stejná opatření se požadují, zasahuje-li do požárně nebezpečného prostoru jiný požární úsek téhož objektu.

POZNÁMKA: Do povrchových úprav podle bodu a) se započítávají výrobky nejméně v tloušťce 20 mm.
9.12.2009 Projektování studní větších rozměrů Stanovisko
13.7.2011 Oprávnění autorizovaných osob razítkovat odborná vyjádření, stanoviska a posudky Stanovisko Legislativní komise ČKAIT k oprávnění autorizovaných osob razítkovat odborná vyjádření, stanoviska a posudky:

V návaznosti na článek 3 odst. 2 „Pravidel pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“ a § 18-19 autorizačního zákona č.360/1992Sb. autorizovaný inženýr může orazítkovat jím zpracovaná odborná stanoviska, vyjádření, dokumentace a posudky pro dílčí hodnocení vlivu stavby na životní prostředí a to i pro účely řízení před státními orgány v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Autorizovaný technik není oprávněn uvedené činnosti vykonávat.
9.10.2012 Výběrové řízení na výkon autorského dozoru projektanta
  1. Legislativní komise prozatím vycházela z toho, že autorský dozor projektanta, který není zákonem ani jinak definován, je třeba vykládat gramaticky. Projektantem je podle ustanovení § 22 odst. 4 stavebního zákona fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze osoby, které mají autorizaci v příslušném oboru. Pojem "autorský dozor" (autorský dozor projektanta) nasvědčuje tomu, že dozor nad prováděním stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací by měl provádět autor projektu.
  2. Stavební zákon ukládá povinnost stavebníkovi, aby v zákonem stanovených případech zajistil autorský dozor. V případě, že autor projektu nemůže z jakéhokoli důvodu autorský dozor vykonávat (nemoc, úmrtí, odejmutí autorizace) anebo nechce tuto činnost vykonávat, nelze přijmout závěr, že stavebník je zbaven své povinnosti zajistit při provádění stavby autorský dozor projektanta. Projektantovi povinnost tento dozor provádět zákon neukládá. Výkon autorského dozoru musí být založen smluvně.

    Z uvedeného lze vyvodit závěr, že autorský dozor může s přihlédnutím k legislativní zkratce zavedené v § 22 odst. 4 stavebního zákona (projektant - osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu) vykonávat kterákoli autorizovaná osoba.
    Vzhledem k výše uvedenému Legislativní komise ČKAIT neshledala důvody, pro které by bylo vypsání výběrového řízení na výkon autorského dozoru protizákonné.

17.4.2013 Autorizovaná osoba v procesu zadávání veřejných zakázek Přehled možného zapojení autorizovaných osob do procesu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
(po transparenční novele č. 55/2012 Sb.) (dále jen „ZVZ“)


Legislativní komise

PřílohaVelikost
LK studny-oprava_17_5_2010.pdf171.63 KB