ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Závazný pokyn Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe

Verze pro tiskVerze pro tiskUchazeč o získání autorizace musí podle autorizačního zákona (dále je "zákona") prokázat, že získal požadované odborné vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce [§ 7 odst. 1 písm. f) zákona]. V těchto případech je délka praxe stanovena § 8 odst. 5 písm. b) a c) zákona.
Od těchto zákonem stanovených požadavků na délku odborné praxe je odlišit případy, kdy lze ve výjimečných případech, podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče povolit výjimku z předepsaného vzdělání.
  1. V prvním případě jde o prokazování odborné praxe uchazeče, který získal požadované vzdělání nebo vzdělání v příbuzném oboru nebo směru (§ 8 odst. 3 zákona).
    Podle § 4 autorizačního řádu ČKAIT (dále jen "AŘ") se k žádosti o udělení autorizace přikládá mimo jiné doklad o vykonané odborné praxi v oboru požadované autorizace.
    Aby mohla být získaná praxe považována za odbornou praxi ve smyslu § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb. musí prováděná praxe přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. Praxe přitom musí být vykonána v zákonem předepsané délce, a to v letech po sobě jdoucích. Další požadavek autorizačního řádu je, že mezi vykonanou praxí a žádostí o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let (§ 5 odst. 1 AŘ).
    Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) vyplývá, že za uznanou odbornou praxi se považuje výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projekční činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl. Proto autorizační řád vyžaduje soupis těchto činností, popřípadě popis dosavadní odborné činnosti; soupis musí být potvrzen osobou, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána.
    Z předloženého dokumentu o absolvování odborné praxe musí být proto zřejmé, kdy byla odborná praxe vykonávána a co bylo jejím obsahem. V zájmu jistoty je vyžadováno, aby doklad o odborné praxi potvrdila osoba, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána. Takovou osobou se podle autorizačního řádu rozumí autorizovaná osoba, zaměstnavatel, společník firmy. Autorizační řád nekonkretizuje, kdo za zaměstnavatele potvrzuje doklad o praxi. To je věcí vnitřních předpisů zaměstnavatele.
    Vždy však v dokladu musí být uvedeno, v jakém období byla praxe vykonávána a v čem tato odborná praxe spočívala.
    Pokud osoba ucházející se o autorizaci svoji praxi vykonávala na různých místech, musí být vždy uvedeno, v čem tato praxe spočívala a v jakém období byla vykonávána.
    Jedině tak lze prokázat, že praxe přímo souvisela s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace, že vykonána v zákonem předepsané délce v letech po sobě jdoucích a že od výkonu praxe k žádosti o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let.
    I na výkon projektové činnosti (spoluúčasti na ní) odborné posudky, statě a publikace, kterými se prokazuje odborná praxe, se vztahuje požadavek § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se musí jednat o práce vykonávané v požadované lhůtě, v letech po sobě jdoucích a mezi praxí a žádostí o autorizaci nesmí uplynout doba delší než 5 let. Tento závěr je v souladu s § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se délka odborné praxe prokazuje na základě listinných dokladů (potvrzení, osvědčení apod.), ve kterých musí být vždy specifikovaná odborná činnost ve výstavbě a určena osoba, po níž žadatel tuto činnost vykonával.
    Jedinou výjimku z požadavku kontinuálnosti praxe obsahuje § 5 odst. 2 AŘ, podle kterého lze uznat i praxi vykonávanou po dokončení bakalářského studia, jestliže chybějící roky praxe byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.
    Z tohoto ustanovení lze dovodit, že
    • nelze uznat praxi vykonávanou před dokončením studia s výjimkou případu uvedeného v § 5 odst. 2,
    • autorizační řád nepředpokládal uznání praxe vykonávané při studiu, a to ani v případě možnosti započtení praxe po dokončení bakalářského studia (viz požadavek, že "zbývající praxe bude vykonávána v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia")
    • text výše zmíněného ustanovení § 5 odst. 2 AŘ lze vztahovat pouze na případy, kdy bakalář vstoupí do praxe a po určité době se rozhodne pro magisterské studium.
  2. Uchazeč, který nezískal předepsané vzdělání ani vzdělání v příbuzném oboru a přesto se uchází u udělení autorizace v určitém oboru, musí předložit doklady z kterých je zřejmé, že lze povolit výjimku ze vzdělání.
    Zákon výslovně pamatuje na ty případy, kdy důvody udělení výjimky, jsou podpořena úspěšnou odbornou činností.
    Z povahy věci vyplývá, že zmiňovaná odborná činnost musí přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. I v těchto případech musí být požadováno, aby se jednalo o výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projekční činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl.
    Nelze uplatňovat požadavek minimální délky praxe podle § 8 odst. 5 písm. b) a c) zákona. Zákonem stanovená minimální délka praxe vychází z toho, že uchazeč odbornou praxí získal v potřebné míře praktické zkušenosti, kterými doplnil své teoretické znalosti.
    O takový případ se nejedná, jestliže uchazeči potřebné vzdělání chybí. Tříletá nebo i pětiletá praxe nemůže sama o sobě nahradit nedostatečnost vzdělání. Z dokladů musí být zřejmé, že odbornou praxí získané zkušenosti a znalosti jsou schopny nahradit chybějící vzdělání. Je na uchazeči, aby sám doložil, v čem spočívala výjimečnost jeho činnosti.
Schváleno na AR dne 10.2.2010.