Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Otázky a odpovědi k programu Zelená úsporám

Otázky a odpovědi k programu Zelená úsporám

Dotazy zasílejte na adresu mbacova@ckait.cz

  1. Podlahová plocha schodiště Směrnice 9/2009 MŽP, ani zákon 406/2006 Sb. problém plochy schodiště jasně nedefinuje a neřeší. Jaká plocha schodiště, které je součástí rodinného domu a má tři ochlazované stěny, se počítá do celkové vytápěné plochy?

    Odpověď: Podle posledních dohod a rozborů provedených v rámci programu ZÚ lze plochu schodiště, které má tři ochlazované stěny, započítat do vytápěné plochy za podmínky, že zahrnete objem schodiště do hodnocené vytápěné zóny. Z hlediska energetické náročnosti je často výhodnější takto situované schodiště do podlahové vytápěné plochy nezapočítávat a tedy vést hranici zóny na vnějším líci vnitřních stěn oddělujících vytápěné místnosti bytu od schodiště.

  2. Dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem Při zpracování posudku k RD mi byla majitelem poskytnuta dokumentace neověřená stavebním úřadem, změny ve tvaru objektu jsou zřetelně patrné. Majitel se zdráhá toto vyřešit. Mám v tomto případě odmítnout zpracovávat posudek? Odpověď: Stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) ukládá v § 125 vlastníkovi stavby:

    (1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.

    (3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

    (4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle §120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

    (6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí právní předpis." Vlastník stavby má mít k dispozici buď projektovou dokumentaci stavby k žádosti o stavební povolení ověřenou ve stavebním řízení stavebním úřadem (pokud nedošlo ke změnám dokončené stavby nebo ke změnám účelu užívání stavby a projektová dokumentace pro stavební povolení odpovídá skutečnému stavebnímu stavu a účelu užívání stavby) nebo dokumentaci skutečného provedení stavby (případně pasport stavby u menších staveb) ověřenou stavebním úřadem. Prováděcím předpisem ve smyslu odst. 6 § 125 SZ je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

    Podle § 126 stavebního zákona, odst. 1 lze "stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu." Podle § 126 odst. 2 je změna v účelu užívání stavby přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Paragraf 127 stavebního zákona pak stanoví postup vlastníka při oznámení změny v užívání stavby. Náležitosti obsahu oznámení, souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby stanoví prováděcí vyhláška stavebního zákona, kterou je v tomto případě vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu (§ 13 a 14 vyhlášky a její příloha č. 6 obsahující formulář oznámení změny v užívání stavby).

    Respektování těchto požadavků při podávání žádostí o dotace z programu Zelená úsporám zdůrazňuje stanovisko Státního fondu životního prostředí uveřejněné na webových stránkách www.zelenausporam.cz pod názvem "Stanovisko ke zpracování odborných posudků a dalších výpočtů" a opírající se o výklad odboru stavebního řádu MMR. Autorizovaná osoba je povinna chránit veřejné zájmy a chránit zájmy svého klienta. Ochranu veřejných zájmů ve výstavbě definují stavební předpisy jako předpisy veřejného práva a autorizovaná osoba je povinna tyto předpisy respektovat. Klienta musí upozornit na případná rizika, vyplývající z nerespektování zákonem stanovených požadavků. V daném případě se klient vystavuje nebezpečí, že mu nebude dotace přiznána; případně při následné kontrole oprávněnosti využití dotace bude muset přiznanou dotaci vrátit.

  3. Podlahová plocha v technické suterénu

    Příklad: Klasický bytový dům: 1. PP – suterén, 1 - xté. NP – obytná podlaží. V technickém suterénu zapuštěném z větší části pod úroveň terénu je jedna malá vytápěná místnost (např. zrekolaudovaná kancelář správce domu), která je z hlediska směrnic ZÚ definovaná jako vytápěná podlahová plocha.

    Otázka 1: MOHU nebo MUSÍM tuto podlahovou plochu započítat do podlahové plochy pro výpočet a následně pro žádost o dotaci v oblasti A1, A2? Z hlediska výše dotace je to pro mne nezajímavé, z hlediska výpočtu zahrnutí této plochy degraduje celý objekt o jeden stupeň v dotaci níže, nebo dokonce zahrnutím této plochy do výpočtu (vzhledem ke složitosti geometrie) nedosáhne objekt požadovaných parametrů a o dotaci nemůže požádat vůbec.

    Odpověď: Jestliže je v suterénu domu vytápěná místnost v souladu s ověřenou stavební dokumentací, měla by být zahrnuta do energetického hodnocení.

    Otázka 2: Jak se řídit v případě rozporu stavebním úřadem ověřené PD a kolaudačním rozhodnutím, kdy v PD v půdorysu 1. PP je vytápěná místnost uvedena, ale v kolaudačním rozhodnutí se o ní nehovoří (jsou uvedeny pouze sklepy, uhelna, garáž, atd.)

    Odpověď: Rozhodující v určení místností v suterénu je projektová dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem. Kolaudační řízení dokumentuje, že stavba byla provedena v souladu s touto dokumentací. Pokud dojde v průběhu provádění stavby nebo v průběhu užívání stavby ke změnám, je třeba požádat stavební úřad jo ověření dokumentace skutečného provedení stavby, resp. zjednodušené dokumentace (pasportu stavby). Viz § 125 stavebního zákona Dokumentace skutečného provedení stavby, odst. 1: „Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.“ Jestliže je v daném konkrétním případě rozpor mezi projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem a kolaudačním rozhodnutím, doporučte vlastníkovi projednat tuto skutečnost se stavebním úřadem, který rozhodne o dalším postupu (např. provede ověření dokumentace skutečného provedení stavby).

  4. Vliv mechanických kotev kontaktního zateplovacího systému

    Jaký je vliv mechanických kotev KZS u celoplastových lze jejich vliv zanedbad, jak je to ovšem u kotev s kovovým šroubem, je přirážka k U 0,02 Wm-2K-1 dostačující? Jaká přirážka by se měla použít pokud se jedná o kotvy s kovovým šroubem zavrtaváné do polystyrénu a překryté EPS víčkem o tl. cca 1,3mm?

    Odpověď: Podle stanoviska ing. Šafránka se vliv kovových kotev zohledňuje přirážkou 0,05.
  5. Je plocha schodiště vytápěnou zónou

    Je možné započíst schodiště do vytápěné zóny a do plochy pro výpočet dotace? Dle výkladu Ing. Vaverky a rovněž mého názoru v tom započtení není problém.

    Odpověď: Potvrzujeme názor přednášejícího (Ing. Vaverka), že lze plochu schodiště zahrnout do plochy pro stanovení dotace, a to pouze za předpokladu, že bude prostor schodiště zahrnut do hodnocené zóny (nebo bude posouzen jako další hodnocená zóna).

  6. Stanovení podlahové plochy

    U RD nebo bytových domů existují podlaží vytápěné a určené k obývání. Z těchto prostor se určuje plocha Agros. Dále většinou existuje suterén nebo nejnižší podlaží se zázemím domu (s prádelnou, sušárnou prádla, garážemi, sklepy, sauny, hobby místnostmi apod.), který může být vytápěn nebo nemusí být vytápěn nebo se v něm vyskytují vytápěné i nevytápěné prostory ve nějakém poměru. Ze směrnic ZU plyne, že plocha Agross se stanovuje jen z prostorů vytápěných a určených k přímému obývání (horní prostory). Má se energie na vytápění vytápěných suterénních prostorů přičíst k energii potřebné pro vytápění horních obývaných podlaží? Normy tento prostor pro vytápění objektu zahrnují do bilance. Jak je tomu u ZÚ?

    Odpověď: Pro stanovení podlahové plochy v programu ZÚ platí následující zásady: Plocha pro výpočet měrné potřeby energie na vytápění může být rozdílná od plochy pro stanovení dotace. Základem pro stanovení plochy pro výpočet měrné potřeby energie na vytápění je vedení hranic posuzované zóny. Hranice zóny by měly být vedeny tak, aby nebyly do hodnocené zóny zahrnuty neobyvatelné prostory jak v suterénu i v nadzemních podlažích. Dalším pravidlem je, že zpracovatel odborného posudku není oprávněn měnit rozhodnutí stavebního úřadu. To platí v případech změny v užívání některých místností jako např. komor či prádelen na obytnou místnost apod. Jestliže zahrnete vytápěné prostory v suterénu do hodnocené zóny, energetická náročnost se hodnotí včetně těchto prostor. Podrobněji bude popsán problém podlahových ploch v časopise Tepelná ochrana budov č. 3/2010.

  7. Kdo zpracovává průkaz energetické naročnosti budov Kdo může zpracovávat průkaz energetické naročnosti budov? Autorizovaný inženýr pro obor pozemních staveb, autorizovaný inženýr architekt nebo jen auditor zapsaný v seznamu MPO? Odpověď: Zpracování průkazů energetické náročnosti se řídí:
    1. Zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 6a odst. 7:

      „(7) Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování.“

      Osobou oprávněnou podle § 10 je energetický auditor. Poznámka 5b) odkazuje na zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 3 písm. a), e) a f), tj. autorizované osoby v oboru pozemní stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb. Ministerstvem se rozumí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

    2. Prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb., a to vyhláškou 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která upravuje mj. obsah průkazu energetické náročnosti budov a rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.

    Formulář přihlášky, zkušební řád a další podrobnosti získání oprávnění zpracovávat PEB lze nalézt na www.mpo.cz. V případě, že uchazeč předloží dokumentaci o tom, že se v minulosti podílel na zpracování energetických auditů, PEB, tepelně technických výpočtech budov, může mu MPO udělit příslušné oprávnění bez přezkoušení. Seznam fyzických osob, které získali toto oprávnění („energetičtí experti“) vede na svých webových stránkách MPO.

    Oprávněnou osobou ke zpracování průkazu energetické náročnosti budov je tedy fyzická osoba zapsaná do seznamu energetických expertů vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu.

    Autorizovaný architekt (člen ČKA) nemůže získat oprávnění ke zpracování PEB. Může se stát energetickým expertem pouze v případě (takové v praxi existují), že má autorizaci ČKAIT pro pozemní stavby a následně požádal o přezkoušení na MPO.

  8. Započítávání komerčních prostorů do podlahové plochy Agross a modelování celého výpočtového modelu

    Komerční prostor v bytovém domě: Jedná se o případ bytového domu, kdy jeho součástí je i komerční prostor. Komerční prostor tvoří ucelenou část bytového domu, a to první nadzemní podlaží v celé ploše, bytový dům však jinak splňuje podmínku, že více jak 50% podlahové plochy slouží k rodinnému typu bydlení. Podle TNI 73 0330 bych komerční prostor měla vyčlenit z výpočtové podlahové plochy v případě, kdy tvoří více jak 5% podlahové plochy celého BD a počítat ji jako samostatnou zónu (případně - je-li to možné - pro potřeby Zelené úspory ji pro zjednodušení výpočtu vyčlenit z celkové podlahové plochy (i z hlavní vytápěné zóny) a na podlahu 2.NP bych potom použila redukční činitel b=0,29). Ale v "Pokynu k Příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009" pro termín "podlahová plocha", bylo uvedeno toto: Cituji: "Pokud se v objektu nacházejí prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení (komerční a jiné využití) a objekt splňuje podmínku, že více jak 50% plochy je určeno pro bydlení, nahlíží se na tyto prostory ve vztahu k podlahové ploše také jako na prostory pro bydlení." Pokud bych postupovala podle pokynu MŽP, znamenalo by to plochu komerčního prostoru zahrnout do celkové podlahové plochy (a spolu s ostatní částí domu by tvořila jednu ucelenou vytápěnou zónu) a následně by byla započtena i do výpočtu dotace (?).

    Odpověď: Správný je postupu uvedený ve Směrnici MŽP č.9/2009. TNI jsou ve svém současném znění určeny pro posuzování energetické náročnosti nízkoenergetických a pasivních domů. Hodnocení energetické náročnosti provádějte podle ustanovení ČSN EN ISO 13790 tj. podle vyhl. MPO ČR č. 148/2007 Sb.

  9. Jak má vypadat stavebně technický posudek Jak má vypadat a co vše má obsahovat stavebně technický posudek. Dle minimálního rozsahu projektové dokumentace k „ZU“ je pouze uvedeno:
    • posouzení stability nosné konstrukce a soudržnosti – to znamená nový statický posudek budovy nebo stačí „ vyzuální kontrola“ a tuto vizuální kontrolu popsat. Popsat v jakém stavu se nachází budova.
    • vlhkostní poměry konstrukce – co se tím přesně myslí, v odborném posudku již navrhuji opatření, kde „nesmí docházet ke kondenzaci“.

    Odpověď: Stavebně technický posudek je vyjádření autorizované osoby na podkladě vizuální prohlídky nemovitosti. Jedná se o zjištění, zda stavba nevykazuje takové statické poruchy,které by snížily významně jeho další životnost. Pokud se jedná o vlhkostní poměry, zde se vizuální prohlídky zaměřují na projevy vzlínající zemní vlhkosti, které mají vliv na volbu dodatečné tepelné izolace. Součástí stavebně technického posouzení pak by mělo být vyjádření o nutnosti provedení dodatečných hydroizolací spodní stavby či odstranění jiných zdrojů vlhkosti (např. zatékání střechou apod.).

    V podmínkách, resp. ani v metodikách vydaných k programu Zelená úsporám není obsah stavebně technického posudku podrobně stanoven. Podmínky programu ZÚ určují pouze oprávněné osoby, které mohou stavebně technický posudek zpracovat. Jsou to:

    autorizovaný inženýrautorizace v oboru pozemní stavby nebo
    statika a dynamika staveb nebo
    technika prostředí staveb
    autorizovaný technikautorizace v oboru pozemní stavby nebo
    technika prostředí staveb

    Jde o případy, kdy se k zamýšleným stavebním úpravám nezpracovává projektová dokumentace, ale tzv. dokumentace minimálního rozsahu. Pokud bude stavební úřad vyžadovat pro zamýšlené stavební úpravy zpracování projektové dokumentace (dokumentace pro stavební povolení, pro ohlášení stavby) podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, bude stavebně technický průzkum a jeho výsledek součástí této projektové dokumentace.

  10. Provedení regulace otopné soustavy

    V rámci programu Zelená úsporám pro komplexní zateplení oblast A1 pro panelové domy dle NV299/2001sb, §-3, odst. 3. písm. a - citace - (předmětem opravy nebo modernizace domu musí být opravy a modernizace uvedené v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení, ledaže stav domu některou opravu nebo modernizaci uvedenou v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení pod jednotlivými položkami prokazatelně nevyžaduje.) Dává PIS kladné stanovisko i na projekty, kde není splněna podmínka v sloupci A přílohy č. 2 položka č. 8 - Vyregulování otopné soupravy. (v projektové dokumentaci není o otopné soustavě ani zmínka.)

    Je to správně? V případě že ANO, na základě čeho se nedodržuje NV 299/2001 Sb, a kdo zreguluje dům s úsporou víc jak 40%. V případě že NE, jak dosáhnout vymahatelnost – nápravy.

    Odpověď: O tom, zda vytápěcí soustava potřebuje provedení nové regulace otopné soustavy, rozhoduje projektant. Obecně platí, že při provedení dodatečných tepelných izolací, výměny oken apod. se výrazně změní požadavky na potřebná množství topné vody. Zcela nevyhnutelné je to při osazení termoregulačních ventilů. Tudíž v případě zateplení není splněna podmínka, že budova toto opatření nevyžaduje.

  11. Kde je možné získat prezentace přednášek

    V návaznosti na KONTROLNÍ SEMINÁŘ K PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM jsem se chtěl dotázat kdy budou prezentované podklady (energetický i právní rámec) zpřístupněny elektronicky na stránkách ČKAIT.

    Odpověď: Prezentaci přednášek z kontrolních seminářů najdete na webových stránkách Informačního centra ČKAIT (www.ice-ckait.cz), rubrika „Dokumenty v plném znění“.

  12. Technický a autorský dozor stavby

    Je nutné aby investor zajistit technický a autorský dozor stavby i když vzhledem k rozsahu stavebních úprav objektu (výměna oken a zateplení půdy) jsou realizovány při splnění podmínek § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona realizovat bez povolení a bez ohlášení?

    Odpověď: Povinnost autorského a technického dozoru při provádění stavební prací vzniká za podmínek, daných § 152 odst. 4 stavebního zákona: „(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.“ Jedná se o splnění tří podmínek v citaci podtržených. Nejprve otázka, zda je dotace z programu Zelená úsporám poskytována z veřejného rozpočtu. Jedná se sice o prostředky získané od zahraničních smluvních partnerů, ovšem na úrovni mezistátních smluv; hospodaření státních fondů podléhá zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který mj. upravuje podmínky zřizování a hospodaření státních fondů. Tento zákon také ukládá sankce za porušení rozpočtové kázně, opět včetně neoprávněného nakládání s prostředky státních fondů. Technický dozor (investora) je tedy nutno zajistit v případech, kdy stavbu provádí stavební podnikatel zapsaný v seznamu odborných dodavatelů (zhotovitel stavby, stavební firma s tzv. velkou stavební živností na provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle živnostenského zákona – musí zabezpečit řízení stavby stavbyvedoucím, tj. autorizovanou osobou). Pokud bude stavba prováděna svépomocí, tj. bude jí provádět stavební řemeslná firma, zapsaná v seznamu odborných dodavatelů, která má živnostenského oprávnění na provádění konkrétních řemeslných stavebních prací, musí stavebník zajistit podle stavebního zákona odborné vedení stavby, tj. tzv. stavební dozor; u staveb pro bydlení může stavební dozor vykonávat pouze osoba autorizovaná – stavbyvedoucí. Autorský dozor projektanta je nutno zajistit pouze v případě, že prováděná stavební úprava vyžadovala ohlášení stavebnímu úřadu nebo stavební povolení a bylo třeba zpracovat projektovou dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.

  13. Názor SFŽP a ČKAIT na stanovení podlahové plochy pro energetické hodnocení a podlahové plochy pro stanovení dotace

    Na kdy plánuje ČKAIT + SFŽP uveřejnění podkladů k identifikaci dotační podlahové plochy v návaznosti na Stanovisko SFŽP k podlahové ploše ze 14.5.2010 uveřejněné na stránkách www.zelenausporam.cz, respektive není náhodou již někde k dispozici upřesňující podklad podávající širší výklad dotačních plochy? Ing. Vaverkou byla na školení zrelativizovaná možnost zadání schodiště a případně garáží do výpočtových ploch pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění ale po stažení "pokynů ke směrnici z ledna 2010" a vydání "stanoviska k podl. plochách 14.5.2010" je lehce nejasný rozsah uznatelných prostor pro dotační plochy tj. plochy pro výpočet dotace.

    Odpověď: Informace přednesená Ing. Vaverkou je správná a odpovídá konečnému stanovisku uvedených organizací. Názor na stanovení podlahové plochy vypracovaný Ing. Šálou pro MŽP bude uveden v dalším čísle časopisu Tepelná ochrana budov (č. 3/2010). Po dohodě mezi ČKAIT a SFŽP je ČKAIT organizací určující správnost technických řešení a tento názor přednesl Ing. Vaverka.

  14. Dělící stěny

    Dosud se dělící stěny mezi RD braly jako konstrukce zatížené teplotním rozdílem 10 C (v připravené revizi TNI 730329/30 bude uvedeno, že se tyto dělící konstrukce považují za konstrukce zatížené nulovým teplotním rozdílem - nepůjde pak o teplosměnné konstrukce a nebudou se tudíž do výpočtu vůbec zahrnovat ). Na kontrolním semináři bylo zmíněno že již v současné době podávané projekty na posouzení krajských pracovišť SFŽP toto berou v potaz a možno konstrukce ve styku se sousední mi vytápěnými prostory neuvažovat do výpočtu.

    Odpověď: Problematika dělících stěn bude řešena v revidované TNI 73 0329(30). Nové znění bude v souladu s ustanoveními ČSN EN ISO 13790, podle které bychom měli vždy postupovat. TNI mají pouze informační charakter a neměly by uvádět ustanovení, která nejsou v souladu s ustanoveními platných ČSN. U dělících stěn bez dilatací je teplotní spád nulový, a u dělících stěn s dilatacemi záleží na odhadu posuzovatele podle těsnosti dilatační spáry a její tloušťky.

  15. Dokumentace skutečného provedení stavby

    Pokud stavebník v minulosti provedl stavební úpravy objektu nevyžadující povolení stavebního úřadu je i přesto povinen mít aktuální dokumentaci skutečného provedení stavby ověřenou stavebním úřadem a nebo v tomto případě postačí ověření autorizovanou osobou?

    Odpověď: Povinnost vlastníka stavby mít k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby mu ukládá § 125 stavebního zákona:

    1. Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
    2. Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.
    3. Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
    4. Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle §120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. Jestliže dojde ke změně účelu užívání části stavby na základě stavebních úprav, které nevyžadovaly stavební povolení ani ohlášení, je vlastník stavby opět povinen vyžádat si souhlas stavebního úřadu, viz § 126 SZ:
      1. Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.
      2. Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.
    5. Postup, jak žádat stavební úřad o souhlas se změnou účelu užívání stavby uvádí § 127 SZ. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby autorizovanou osobou v žádném případě není dostačující.
  16. Nevytápěné prostory

    Pokud má rodinný dům nebo bytový dům nevytápěné prostory (např. suterén), které částečně vystupují nad terén a mají okna - mohu počítat zateplení fasády nebo výměnu oken u těchto prostorů do nového stavu snižujícího měrnou potřebu tepla na vytápění? Jestliže ne (názor některých úředníků fondu), tak proč ne? Tato opatření mají zřejmý vliv na parametry vnitřního prostředí nevytápěného prostoru a tudíž následně na hodnotu činitele teplotní redukce b a tím i na celkovou měrnou potřebu tepla. Jestliže ano, zahrnují se tato opatření (zateplení, výměna oken, ...) do oprávněných nákladů a jsou stanoveny požadavky na součinitel prostupu tepla U? Podlahová plocha těchto prostorů je brána jako nevytápěná a do plochy pro výpočet dotace se samozřejmě nezapočítává.

    Odpověď: Jestliže se jedná o nevytápěné prostory, nelze započítat náklady na zateplení a výměnu oken do nového stavu (viz ustanovení zákona č. 61/2008 Sb., což je úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů).

  17. Platí Pokyn k příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009?

    Jestliže platí a) Pokud se v budově nacházejí prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení ( ale více jako 50 % je určeno k bydlení) - nahlíží se na tyto plochy jako na plochy k bydlení? Jestliže ano - mám rodinný dům, ve kterém je již maximální počet bytových jednotek (3) + komerční prostor (na který se nahlíží jako na plochu pro bydlení z důvodu viz výše), je tato stavba stále považována za rodinný dům, nebo se tento komerční prostor bere jako 4. jednotka a je potřeba na stavbu již nahlížet jako na bytový dům se všemi z toho plynoucími důsledky, jako výše dotace na m2 atd.

    Odpověď: Rozhodující bude stanovisko stavebního úřadu. Jestliže bude mít stavba 3 byty a stavební úřad v rámci kolaudačního souhlasu určí, že je to rodinný dům, jeho stanovisko je rozhodující.

    b) Započítávají se do vytápěné plochy i solitérní neobývané prostory (kromě garáží) a schodiště, které jsou vytápěné nepřímo (v dispozici umístěné tak, že jsou v kontaktu převážně s vytápěnými vnitřními prostorami a dělicí konstrukce nesplňují tepelně technické požadavky na konstrukce mezi vytápěnými a nevytápěnými prostorami)?

    Odpověď: Plocha schodiště situovaného tak, že jeho stěny jsou převážně v kontaktu s vytápěnými místnostmi, se do vytápěné plochy započítává.

    c) Kdy je nutné počítat s prostorami jako částečně vytápěnými a udělat z nich samostatnou zónu ve vazbě na platnost výše uvedeného pokynu. Započítávají se tyto prostory do plochy pro dotaci?

    Odpověď: Záleží na tom, jak vedete hranici zóny. Jestliže zahrnete tyto prostory do hodnocené zóny, pak se jejich podlahové plochy do dotace započítávají (chodby, spíž, schodiště).

    Jestliže neplatí a řídíme se pouze zákonem č. 406/2000 Sb., ve znění zákona č. 61/2008 Sb. (úplné znění) d) Jak nahlížíme na komerční prostory v rodinném nebo bytovém domě vzhledem k výpočtu dotace? Zahrnují se do plochy pro dotaci, popř. za jakých podmínek. Zákon 406/2000 Sb., na který se odkazuje Příloha I směrnice č.9/2009, nic takového neřeší.

    Odpověď: Ano započítávají.

    e) Jak nahlížíme na solitérní neobývané prostory a schodiště, které jsou vytápěné ať už přímo nebo nepřímo (v dispozici umístěné tak, že jsou v kontaktu převážně s vytápěnými vnitřními prostorami a dělicí konstrukce nesplňují tepelně technické požadavky na konstrukce mezi vytápěnými a nevytápěnými prostorami)? Jak je to s jejich započítáním do plochy pro dotaci? Některé prostory typu dílna atd. bývají Fondem akceptovány, ale např. vytápěná garáž umístěná "uvnitř" budovy již ne. Zákon č. 406/2000 Sb., opět žádné takovéto dělení vytápěných prostorů nezná.

    Odpověď: Prostor schodiště lze zahrnout do hodnocené zóny a pak platí odpověď ke kap. 2b. Pokud zařadíte schodiště jako druhou zónu, musíte pak započítat tepelné toky stěnami schodiště při energetickém hodnocení.

    f) Jak uvažovat podlahovou plochu pro dotaci u zkosených podkroví? V Pokynu k příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009 se uvádělo, že min světlá výška je 1200 mm. Pro výpočet měrné potřeby tepla podle zákona č. 406/2000 Sb., se však uvažuje celá plocha podlahy a jestliže Pokyn k příloze I/1 Směrnice MŽP č. 9/2009 byl stažen, platí ještě omezení světlé výšky 1200 mm na výpočet dotace?

    Odpověď: Ustanovení o nezapočítávání plochy místnosti podkroví do plochy pro dotace platí (viz metodický výklad SFŽP, odvolávající se na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, odboru stavebního řádu, na stránkách www.zelenausporam.cz). Při energetickém hodnocení se však započítává celá plocha ve smyslu ustanovení zákona č. 61/2008 Sb.

  18. Neobyvatelný sklep

    Zákon č. 406/200o Sb. § 2 písm. p) stanoví, že celkovou podlahovou plochou se rozumí podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Jak brát neobyvatelný sklep, který je zcela prokazatelně vytápěný. Jeho vliv na spotřebu tepla je zřejmý, ale jeho plochu do výpočtu započítat nesmím? Jestliže se smí do výpočtu započítat, je tedy možné započítat jeho plochu do plochy pro dotaci?

    Odpověď: I když je sklep vytápěný, nejedná se o obyvatelnou místnost. Zde bude opět rozhodující stanovisko stavebního úřadu, zda se jedná o obytnou místnost či nikoliv.

  19. Výtahová šachta

    Jak brát z hlediska plochy pro výpočet měrné spotřeby tepla a z hlediska plochy pro dotaci výtahovou šachtu, která je obklopena vytápěnými prostorami schodiště?

    Odpověď: Výtahová šachta je součástí schodiště jako vnitřní komunikace. Bylo by nelogické nezapočítávat prostor výtahové šachty, když lze započítat plochu schodiště.

  20. Neobyvatelný sklep

    U bytového domu je vnitřní schodiště probíhající všemi podlažími, schodiště je bráno jako nepřímo vytápěné (je obklopeno vytápěnými byty), pouze v suterénu je obklopeno nevytápěnými sklepy. Budu je v suterénu tedy pro výpočet uvažovat jako nevytápěné, nebo také jako vytápěné, vzhledem k tomu že není od schodišťových prostor v nadzemních podlažích jakkoliv stavebně odděleno (stěnou, dveřmi). Jestliže ho budeme uvažovat i v suterénu jako vytápěné, započteme i tuto jeho část do plochy pro dotaci?

    Odpověď: Plocha schodiště v suterénu se do plochy pro dotaci nezapočítává.

  21. Maximální plocha pro dotaci

    V Příloze I Směrnice č. 9/2009 se uvádí, že maximální plocha pro dotaci u bytového domu je 120m2 na bytovou jednotku. Jak do toho zahrnu vnitřní vytápěné schodiště? Sečtu plochy bytů, plochu schodiště (popř.dalších vytápěných prostorů), vydělím to počtem bytů a když to vyjde méně než 120 m2, bude to v pořádku? V případě, že to bude více než 120 m2, tak vezmu hodnotu 120 a vynásobím ji počtem bytových jednotek a tím dostanu celkovou plochu pro dotaci?

    Odpověď: Sečtete plochy všech bytů a podělíte to počtem bytů. Dotace bude max. na 120 m2 x počet bytů.

  22. Autorizovaný technik v oboru pozemní stavby Můžu, jako autorizovaný technik v oboru pozemní stavby, zpracovat odborný posudek pro účely programu "Zelená úsporám". Případně co proto musím udělat.

    Odpověď: Ano, můžete zpracovat odborný posudek a další dokumenty pro účely programu Zelená úsporám. Rozsah činnosti oprávněných osob v programu Zelená úsporám je nyní dán aktualizovaným zněním příloh Směrnice MŽP č. 9/2009 (aktualizace byla provedena Dodatkem č. 1 ke Směrnici z 10. 6. 2010), a to

    Přílohou č. I/7 Prokazování splnění energetických a environmentálních požadavků podporovaného opatření; dále Přílohou č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu, článek I/4, stavebně technické posouzení bytových domů.

    Pokud stavební úřad rozhodne, že stavební úprava stavby pro bydlení bude prováděna na základě ohlášení nebo stavebního povolení, zpracovává projektant projektovou dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v rozsahu svých oprávnění podle autorizačního zákona. Odborný posudek (tepelně technické výpočty) zpracuje v tomto případě rovněž oprávněná osoba podle přílohy č. I/7 Směrnice MŽP.

    Nové znění příloh Směrnice MŽP č. 9/20009 najdete na adrese www.zelenausporam.cz.
  23. Dokumentace stavby Řeším obytný dům. 1+2. NP je obytné, půda a sklep neobývané. V 2.NP jsou dva byty a v 1.NP je byt a prodejna. Dle poslední kolaudace to jsou však stále 4 byty. Jak zařadit prosím tento objekt, který funkčně splňuje podmínky RD, ale dle posledního kolaudačního rozhodnutí to jsou 4 byty?

    Odpověď: Je třeba, aby vlastník domu měl k dispozici dokumentaci stavby ověřenou stavebním úřadem a odpovídající skutečnému účelu užívání stavby. Jinak se v případě získání dotace vystavuje riziku vracení dotace a dalších sankcí.

  24. Dokumentace stavby Řeším RD s půdní vestavbou, kde je SV 2,15m v rovné části. V 1.NP je SV 2,6m. a) Jak postupovat v případě, že to bylo provedeno dle stavebního povolení a zkolaudováno jako obytné místnosti b) Jak postupovat pokud to nebylo zkolaudováno.

    Odpověď: Rozhodující je rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud stavebním úřad takto zkolaudoval půdní vestavbu, jedná se o obytné místnosti s nárokem na dotaci. Pokud pro půdní vestavbu není k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem, platí postup podle předchozí odpovědi.

  25. Lze žádat o dotaci RD s dvěma podlažími a půdou. SV v 1.NP je 2,28m a v 2.NP 2,42m. Jedná se o staré zemědělské stavení, kde na stavebním úřadě není žádná dokumentace. Lze u takového to objektu žádat o dotaci?

    Odpověď: O dotaci lze žádat, pokud bude mít vlastník k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby (zjednodušený pasport) ověřený stavebním úřadem.

  26. Bazénová hala

    Je možné se do výpočtu pro hodnocení měrné roční potřeby tepla na vytápění (oblast A.1) a hlavně do plochy pro dotaci počítat bazén (vytápěná místnost) umístěný uvnitř domu a propojený s dalším obytnými místnostmi?

    Odpověď: Bazénová hala je vytápěný prostor, který patří do dispozice domu jako např. koupelna. Tudíž lze plochu bazénové haly započítat do podlahové plochy jak pro energetické hodnocení tak pro dotaci.

  27. Započitatelné plochy

    a) Lze do plochy pro dotaci v rámci programu zelená úsporám počítat plochu zádveří, které je u vstupu do obytného podlaží, výpočetně uvažováno s vnitřní návrhovou teplotou 20C avšak dělícími konstrukcemi převážně v kontaktu s exteriérem (zádveří je „vysunuto“ vně objektu). Předpokládám, že zádveří lze započítávat do posuzované zóny (pokud je vytápěno), avšak do dotace nikoliv.

    b) Stejný případ, ale zádveří je z poloviny v kontaktu s exteriérem. Předpokládám, že zde rozhoduje součinitel prostupu tepla konstrukcí do interiéru a do exteriéru. Pokud je více izolační interiérové zdivo - zádveří se nezapočítává, pokud exteteriérové - zádveří je započteno do podlahové plochy pro dotaci.

    c) Pokud je v suterénu vytápěná hoby místnost, technická místnost či pracovna (samozřejmě zkolaudovaná), lze ji započíst do podlahové plochy pro dotaci?

    d) Předpokládám, že u jmenovaných místností (vytápěná hoby místnost, technická místnost či pracovna) dispozičně v rámci obytného podlaží, není se započtením těchto místností do plochy pro dotaci problém.

    e) Lze do plochy pro dotaci započíst osamocenou a vytápěnou pracovnu v podkroví (samozřejmě zkolaudovanou)?

    Odpověď: Odpovědi a vysvětlení lze nalézt v prezentaci přednášky Ing. Šafránka (Kontrolní semináře ČKAIT k programu Zelená úsporám), která je dostupná na www.ice-ckait.cz, rubrika "dokumenty v plném znění". U místností, které uvádíte, se postupuje stejně jako u schodišť. Pokud tyto místnosti zahrnete do hodnocené zóny a energetického hodnocení, můžete pak jejich podlahovou plochu započítat i do podlahové plochy pro dotaci.

  28. Vytápěná sušárna resp. prádelna

    Pokud se v suterénu nalézá vytápěná sušárna či prádelna, bude její plocha započtena do plochy pro dotaci? Variantou je ten samý případ, dispozičně umístěný uvnitř obytného podlaží bytového domu (mezi bytovými jednotkami). Předpokládám, že pokud se plocha nebu dapočítávat v suterénu, pak ani v rámci obytného podlaží.

    Odpověď: Jestliže je v suterénu vytápěná prádelna a sušárna a jestliže zahrnujete tyto prostory do hodnocené zóny, můžete jejich plochu zahrnout do plochy pro dotaci.

  29. Počet uživatelů

    Počtem uživatelů pro potřeby výpočtu větrání, tepelných zisků, případně potřeby teplé vody se rozumí skutečný aktuální počet lidí, kteří dům v době zpracování odborného posudku užívají, anebo počet uživatelů, pro který je dům projektován - tedy kapacita stavby?

    Odpověď: Pokud provádíte výpočet podle TNI stanovujete počet osob podle podlahové plochy. Musíte zkontrolovat, že násobnost výměny vzduchu je v požadované výši 0,5 1/h. Pokud budete počítat podle ČSN EN ISO 13790 budete rovnou dosazovat výměnu vzduchu ve výši 0,5 1/h bez ohledu na počet osob.

  30. Podlahová plocha podkroví 1

    Majitel RD nemá dokumentaci stávajícího stavu a ani na stavebním úřadu ji nedohledal. Zpracujeme mu tedy nejprve dokumentaci stávajícího stavu, kterou následně nechá ověřit na stavebním úřadu. V podkroví je ovšem maximální světlá výška 2,1 m. Znamená to, že bychom při zpracování dokumentace neměli podkroví vůbec brát jako obytné místnosti, protože nesplňují vyhláškou stanovenou minimální světlou výšku 2,30? Podkrovní místnosti jsou ovšem očividně využívány jako obytné. Pokud bychom je mohli brát jako obytné, jak potom počítat plochu místnosti? Například tak, aby alespoň nad polovinou plochy místnosti byl rovný strop (pod nímž je světlá výška jen 2,1), anebo například tak, že si pomyslně prodloužíme šikminu až do výšky 2,3 (jako by tam byl rovný podhled) a plochu spočítat tak, aby byla minimální světlá výška 2,3 m alespoň na polovině plochy místnosti za předpokladu, že by byl rovný podhled ve výšce 2,3 m i když to tak není?

    Odpověď: Ze znění vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která obsahuje požadavky na světlou výšku místností, vyplývá, že „ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.“. Pokud budete vypracovávat dokumentaci skutečného stavu stavby, zakreslíte do ní skutečnou světlou výšku místností; je výhradně v kompetenci místně příslušného stavebního úřadu, zda uzná místnosti podkroví jako obytné či nikoliv. Na základě rozhodnutí SÚ budete započítávat plochu podkroví do plochy pro dotace či nikoliv. Do energetického hodnocení se plocha započítává bez ohledu na světlou výšku místností.

  31. Podlahová plocha podkroví 2

    Zpracování dokumentace skutečného stavu nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, takže si majitel může dokumentaci skutečného stavu zpracovat sám. Když si v dokumentaci skutečného stavu spočítá plochy místností v podkroví podle sebe - třeba bez ohledu na minimální světlé výšky 1,2 a 2,3 m - a stavební úřad to tak ověří, můžeme bez další kontroly tyto plochy převzít do výpočtu pro Zelenou úsporám a pro výpočet dotace?

    Odpověď: Jestliže SÚ rozhodne, že jsou to obytné místnosti, tak je možné tuto plochu do dotace započítat s tím, že rozhoduje výška půdní nadezdívky. Do plochy se započítává plocha od kolmice výšky 1200 mm (mimo Prahu) a 1300 mm (v Praze).

  32. Podlahová plocha podkroví 3

    Když budu přebírat podlahové plochy místností z dokumentace skutečného stavu ověřené stavebním úřadem, jak mám připočítat plochy pod vnitřními konstrukcemi v podkroví? V projektové dokumentaci budou uvedeny čisté obytné plochy, tedy bez ploch pod vnitřními konstrukcemi, zatímco pro výpočet dotace se bere plocha vymezená vnitřní stranou obvodových konstrukcí bez odečítání ploch pod vnitřními konstrukcemi. Mám například počítat poměrnou část podlahové plochy pod vnitřní konstrukcí odpovídající poměru podlahové plochy započitatelné pro dotaci ku celkové hrubé podlahové ploše místnosti?

    Odpověď: Do plochy pro energetické hodnocení a plochy pro dotaci se započítává plocha mezi vnitřními povrchy obvodových konstrukcí tvořících obálku zóny. Snad není problém si změřit vnější rozměry budovy a v oknech si zjistit tloušťky obvodových stěn.

  33. Stěna k vedlejšímu vytápěnému objektu

    Stěna k vedlejšímu vytápěnému objektu. Dle současné TNI je nutno vedlejší prostor, i přestože je prokazatelně vytápěný (řadové domy), uvažovat s teplotou 10°C. Připravovaná revize TNI toto omezení ruší, avšak dle mích informací z ČNI by mohla vstoupit v platnost cca za 3 měsíce. Prosím o zvážení doporučení aby v rámci výpočtů pro ZÚ byla tato změna již akceptována ze strany SFŽP, neboť velice omezuje zateplování řadových staveb v kategorii A.

    Odpověď: Již v současné době máte energetickou náročnost počítat hlavně podle ČSN EN ISO 13790; je tu jasně stanoveno, jak hodnotit tepelné toky do sousedních vytápěných místností. Na změnu TNI nemusíte čekat.

  34. Probíhající aktualizace na SFŽP

    Probíhající aktualizace na SFŽP. Po celou dobu trvání programu Zelená úsporám se objevují nové aktualizace mající dopad do výpočtů bez toho aniž by byli řádně zveřejněny v aktualitách, nemají datum vydání ani od kdy vstupují v platnost a zejména neřeší způsob jak přistupovat k stanoviskům která nahrazují. Vzniká tak velký problém u SFŽP, kde projekty leží na kontrole i několik měsíců a když se úředník dostane k jejich kontrole požaduje jejich přepracování k datu aktuálních informací vydaných SFŽP. Tento postup je dle mého názoru nepřijatelný a způsob vydávání stanovisek podivný.

    Odpověď: Souhlasíme s Vaším názorem. ČKAIT uplatňuje požadavek na zřetelné vyznačení platnosti/účinnosti jednotlivých metodik (resp. jejich rušení k určitému datu) na MŽP a SFŽP. Věříme, že dospějeme k dohodě.

  35. Požadovaný materiál dle krycího listu

    Požadovaný materiál dle krycího listu. V současné době se setkávám s požadavkem materiálových vlastností uvedených v krycím listě a projektu. Jde o to že pokud si stavebník nechá vypracovat nabídky a potvrzená smlouva o poskytnutí dotace mu přijde až za min. 6 měsíců tak si logicky nechá vypracovat nabídky nové, protože situace na trhu se velice změnila. Pokud najde firmu která mu například okna vyhotoví za menší peníze a kvalitnějšími parametry, musí se provést výpočet znovu a požádat znovu. SFŽP požaduje zcela nesmyslně materiál stejných parametrů a neuznává argument že pokud je například minerální vata s lepší lambdou tak není nutno přepočítávat celý odborný posudek. Chápu argument při zhoršení parametrů a tento je logický, ale směrem k lepším hodnotám ho považuji za protiprávní, neboť v jistých případech může projektant přímo ovlivnit výběr dodavatele a neumožnit tak investorovi provést výběrové řízení, protože například okno s Uw=1,07 je v seznamu pouze jedno konkrétní.

    Odpověď: Vyplňování krycích listů, je záležitostí SFŽP. Máte zcela pravdu, že pokud se použije materiál s lepšími vlastnostmi, měl by tuto změnu Fond vzít bez požadavků na úpravy výpočtů. Pokusíme se to při jednání na SFŽP uplatnit.

  36. Hodnota přirážky na lineární vazby

    Je možné při zateplení stropu a podlahy RD snížit hodnotu přirážky na lineární vazby ULV z 0,1 na 0,05?

    Odpověď: Při zateplení pouze stropu a podlahy doporučujeme ponechat stejnou hodnotu přirážky ve výši 0,1. Záleží ovšem na tepelně technických vlastnostech ostatních konstrukcí (stěny, okna a další). Pokud budou splňovat požadované hodnoty ČSN 73 0540, tak lze přirážku snížit na 0,05.

  37. Zateplení bytového domu nad 1000m2

    Majitelé bytového domu postaveného tradiční technologií žádají o dotaci z oblasti A2 dílčí zateplení. Bude provedena kompletní výměna oken a zateplení fasády. Vytápěná podlahová plocha domu je více než 1000m2. Domnívám se, že je velice pravděpodobné, že nebude splněn požadavek z.406/2000 Sb. a vyhl. 148/2007 Sb. v hodnotě měrné spotřeby energie ani v požadavku na dodoržení některých porovnávacích ukazatelů. Znamená to, že na takový objekt nelze dotaci využít?

    Odpověď: V dotazu slučujete dohromady energetické hodnocení prováděné pro vypracování energetického auditu či průkazu energetické náročnosti budovy s energetickým hodnocením pro program ZÚ. Při energetickém hodnocení v části A.2 programu ZÚ se požaduje splnění doporučených hodnot součinitelů prostupu tepla u zateplovaných konstrukcí a snížení potřeby energie na vytápění o 20 % (resp. 30 % v případě vyšší dotace). Program ZÚ u nepanelových bytových staveb neurčuje žádný požadavek ohledně velikosti podlahové plochy.

  38. Investiční záměr stavebníka s návazností na ZÚ

    Stávající objekt je přízemní rodinný dům. Bude prováděna rekonstrukce , která dle vyjádření statika zřejmě dopadne tak, že se obvodové zdivo z velké části zbourá /nevyhovuje/ a bude nahrazeno novými zdícími materiály. Konečné rozhodnutí padne po odkrytí stav. konstrukcí. Dle záměru stavebníka bude mít dům v přízemí nebytové prostory /prostory k podnikání/ a v nově vybudovaném patře bude byt majitele. Samozřejmě stavebník chce využít podporu ZÚ. Mám za to , že je to celé problematické ohledně započtení ploch před a po realizaci opatření a je otázkou zda-li lze program na to použít. Když by na to šel program použít porovnával bych energii na plochu stávajícího domu s energií na plochu bytu v patře nového provedení domu. Nebytové prostory bych nezapočítával. Jak v tomto případě postupovat?

    Odpověď: Nejdříve je třeba znát stanovisko stavebního úřadu k zamýšlenému investičnímu záměru, zda se bude jednat ve smyslu stavebních předpisů o změnu dokončené stavby (stavební úpravu) nebo o novou výstavbu. Pokud bude investiční záměr posouzen jako změna dokončené stavby, bude základní vstupní hodnocení energetické náročnosti provedeno podle současného stavu. Po dokončení stavebních prací, pokud stavba zůstane rodinným domem ve smyslu stavebních předpisů, bude provedeno energetické hodnocení nového stavu včetně ploch nebytových prostor, pokud budou vytápěny.

  39. Podlahová plocha nebytových prostor

    Pokud je možno započítat podlahovou plochu nebytových prostor ve výpočtu měrné spotřeby tepla, bude tato měrné spotřeba velmi nízká, a parametry pro získání dotace budou vyhovující. V opačném případě budou výsledné parametry nevyhovující.

    Odpověď: Podlahovou plochu některých nebytových vytápěných prostor můžete započítat do dotační plochy pouze za předpokladu, že tyto prostory zahrnete do hodnocené zóny. To vede často k tomu, že se musí dodatečně izolovat další konstrukce (vnitřní stěny, podlahy apod.) což zkomplikuje neritické hodnocení.

  40. Dělící stěna

    Jaký je výklad ohledně prostupu tepla do sousedních objektů (řadové domy) pro ZÚ? Jedná se mi o společnou stěnu bez dilatace dvou čísel popisných, kde na obou stranách se nacházejí pokoje bytů, které jsou provozovány shodně.

    Odpověď: Pokud budete provádět energetické hodnocení podle ČSN EN ISO 13790, tak u dělicí stěny mezi dvěma vytápěnými prostory na stejnou vytápěcí teplotu nedochází k tepelnému toku. Nezvyklý požadavek uvedený v TNI 73 0330 je v provedené revizi tohoto dokumentu odstraněn.

  41. Posuzování součinitele prostupu tepla

    Při posuzování součinitele prostupu tepla U Tedy zda kritériem pro posuzování je vztah U + delta U Tento dotaz jsem vznesl na informační lince programu Zelená úsporám, pracovnice na infolince mi však sdělila, že není kompetentní vyjadřovat se k výpočtu, že se mám obrátit ČKAIT.

    Odpověď: SFŽP má pravdu. Při hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí se v souladu s ustanoveními ČSN 73 0540 a ČSN EN ISO 6946 přičítá k základní hodnotě vypočteného součinitele prostupu tepla přirážka ΔU, která zohledňuje tzv. opakující se tepelné mosty (kotvy v zateplovacích systémech, nedodržení tlouštěk spár u zdiv, nehomogenitu stavebních materiálů apod.) – uvádíme ji jako přirážku č. 1.

    Přirážka č. 2, která se uplatňuje při výpočtu měrné tepelné ztráty – ΣA x ΔU vystihuje nedokonalost a nesouvislost provedení tepelně izolačních vrstev.

    Přirážkám se podrobně věnoval Ing. Šafránek, na školeních pořádaných ČKAIT. Podklady jsou uvedeny v prezentaci, kterou můžete najít na webu Informačního centra ČKAIT (www.ice-ckat.cz, rubrika dokumenty v plném znění).

  42. Oprávnění autorizovaného stavitele

    Může autorizovaný stavitel zpracovávat a razítkovat výkresy a nebo to musí být autorizovaný technik případně autorizovaný inženýr?

    Odpověď: Oprávnění autorizovaného stavitele pro výkon vybraných činností ve výstavbě je stejné, jako oprávnění autorizovaného technika. K tomu viz např. stanovisko odboru stavebního řádu MMR ze dne 25. 6. 2001 k rozsahu oprávnění autorizovaného stavitele (publikováno v "Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby", 3.vydání 2008, příloha č. 6.4, vydalo Informační centrum ČKAIT). Autorizovaný stavitel v oboru pozemní stavby, technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb tedy může v rámci programu Zelená úsporám vykonávat stejné činnosti, k nimž je oprávněn autorizovaný technik v uvedených oborech). Rozsah oprávnění zpracovatelů příloh žádosti o dotaci z programu Zelená úsporám uvádí Příloha č. I/7 Směrnice MŽP č. 9/2009 (příloha byla novelizována dodatkem č. 1 ke Směrnici č. 9/2009 z 10. 6. 2010).

  43. Hodnocení podlahové plochy bytu se světlou výškou

    Jaké je hodnocení podlahové plochy části bytového domu, která se týká bytu se světlou výškou nižší než 2300 mm. Jde mi jednak o princip věci, jednak též o prozaičtější ekonomickou stránku. Pokud budu akceptovat výklad zaslaný Zelenou linkou SFŽP, pak musím již dokončený projekt a posudek z podstatné části přepracovat, což znamená nezanedbatelné náklady. Nemyslím si, že bych se při hodnocení, ve kterém s předmětným bytem neuvažuji do vytápěné plochy, dopustil chyby. Pro investora však znamená rozdíl v započítávané ploše případný finanční rozdíl cca 25.000 Kč podpory, proto logicky prosazuje změnu. Dle mého názoru, tak, jak byly vždy údaje o započitatelné ploše prezentovány, se započítává pouze místnost, která má více jak 50% obytné plochy místností nad 2300 mm. Jiný výklad jsem neviděl. Odvolávání na kolaudace se nikde neprezentovalo.

    Odpověď: Ve výpočtech a dokumentaci k žádostem o dotaci z programu Zelená úsporám rozlišujeme – na základě stanoviska/metodiky Státního fondu životního prostředí energetické výpočty a výpočet podlahové plochy pro nárok na dotaci. Podrobnosti obsahuje prezentace přednášky ing. J. Šafránka z kontrolních seminářů, kterou lze nalézt na www.ice-ckait.cz, rubrika „dokumenty v plném znění“.

    Publikovaná metodika SFŽP k výpočtu podlahové plochy pro nárok na dotaci se opírá mj. o znění platné vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška uvádí požadavek na světlou výšku obytných místností; ovšem tento požadavek se uplatňuje – bez možnosti výjimek – u novostaveb. Pokud se týče stávajících staveb, uvádí vyhláška 268/2009 v § 2 odst. 1: „Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.“ Toto ustanovení právního předpisu je obecně závazné a musí jej respektovat každý metodický materiál. Důležité ovšem, aby vlastník domu (bytu) měl k dispozici dokumentaci stavby ověřenou stavebním úřadem (projektovou dokumentaci pro stavební povolení, rozhodnutí o kolaudaci, nebo dokumentaci skutečného provedení stavby – viz platný stavební zákon, § 125, 126 a 127), která potvrzuje, že stavební úřad ověřil příslušné místnosti s nižší světlou výškou než požaduje vyhláška u novostaveb jako obytné. Pokud by takovou dokumentaci neměl k dispozici, je jeho povinností – podle platného stavebního zákona – pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby; případně, po dohodě se stavebním úřadem, zjednodušenou dokumentaci (pasport stavby). Stavební úřad tuto dokumentaci ověří a jedno ověřené vyhotovení vrátí vlastníkovi stavby.

    V souladu se zmíněnou metodikou a vyhláškou č. 268/2009 Sb., se do výpočtu podlahové plochy pro nárok na dotaci nezapočítává v případě podkrovních místností plocha místností od kolmice výšky 1 200 mm (mimo Prahu) a 1 300 mm (v Praze).

  44. Možnost zateplení v podoblasti A.2

    Lze očekávat nějaký posun v otázce zateplování domů, (možnost zateplení v podoblasti A.2), postavených tradiční technologií, ale v některé z typizovaných konstrukčních soustav? Na mé dotazy odesílané od ledna 2010 na SFŽP, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj nikdy nepřišla odpověď.

    Odpověď: Jak asi víte, s účinností od 24. 8. zastavilo Ministerstvo životního prostředí příjímání žádostí o dotace z programu Zelená úsporám na panelové domy. Současně sdělilo, že bude provádět analýzu a vyhodnocení předcházejícího průběhu žádostí a přidělování dotací. V rámci tohoto hodnocení se chce Komora vrátit k problému uplatňování podmínek programu Nový panel na program Zelená úsporám.

  45. Dělící stěny řadových budov

    Před revizí TNI 73 0329 a 73 0330 v srpnu 2010 jsem (i po velkých diskuzích na konferenci ČKAIT a dotazech na SFŽP v Brně) počítala dělící stěny u řadových domů jako teplosměnné konstrukce s rozdílem teplot 10 stupňů. Když do výpočtu tepelných ztrát stejného řadového domu tyto stěny nezahrnu, stane se v některých případech, že dům se z kategorie A.2 dostane do A.1. Ve Směrnici č,j,: 3299/M/09, Příloze č. I/2 je odstavec, že: "V případě, že na stejný objekt již byla poskytnuta podpora na provedení dílčího zateplení (podoblast A.2), bude přidělena dotace odpovídající rozdílu mezi plnou dotací na provedení zateplení v podoblasti A.1 a již poskytnutou dotací na provedení dílčího zateplení." Je možné na základě tohoto odstavce provést přepočet a zažádat o dotaci finančního rozdílu?

    Odpověď: Počítat s teplotním spádem u dělicích stěn řadových budov byl nesmyslný požadavek uvedený v TNI 730330. Měl být v revizi TNI odstraněn. Tento požadavek byl v rozporu s ČSN EN ISO 13790 a nic nebrání tomu, abyste energetické hodnocení provedla podle požadavků platných ČSN EN. Přepočet hodnocení bez návrhu dalších dodatečných tepelných izolací by asi nebyl možný. Doporučuji se obrátit přímo na SFŽP na Ing. Plockovou nebo Ing. Taushlovou.

  46. Garáře a kotelny ve vytápěném přízemí

    Jak postupovat se zařazením místnosti garáže a kotelny ve vytápěném přízemí a ohledem na výpočet měrné potřeby tepla na vytápění. Dají se tyto místnosti zahrnou do vytápěné zóny, nebo musí být vedeny jako nevytápěné prostory a stěny mezi nimi a obytnými prostory musí být zatepleny. Nebo zda s nimi uvažovat jako s vedlejšími vytápěnými prostory s teplotou 10C. Podlahovou plochu těchto místností bych neuvažoval do plochy pro dotace.

    Odpověď: Oba postupy jsou možné a v případě, že tyto prostory jsou vytápěny či temperovány je jejich započtení do energetického hodnocení správné. Druhá varianta je vhodná v případě, že garáž není trvale vytápěná ani temperována. Pak tyto prostory lze uvažovat jako prostory nevytápěné (garáž) s vnitřní teplotou + 5°C a kotelnu jako vedlejší vytápěný prostor s teplotou + 10 °C. Jejich podlahová plocha se do vytápěné podlahové plochy pro dotaci nezapočítává.

  47. Jak zahrnout prostor schodiště do hodnocené zóny

    Částečné zateplení na RD typu "Šumperák" s obytným 2.NP. 1.NP sice obsahuje i topené místnosti, nicméně bude celé bráno jako pomocná nevytápěná zóna. Posuzovaná zóna bude v novém stavu propojena se schodištěm stavebním otvorem 1x2,5m bez možnosti uzavření. Schodiště je i v 1.NP volně propojeno s chodbou a temperovanou halou bez možnosti uzavření (otvor 0,9x2,2m na prvním schodu). Jak určit správně hranice posuzované zóny? V praxi při výpočtu tepelných ztrát řeším tyto případy vložením "virtuální" konstrukce do vhodného místa a tím rozdělím propojenou místnost. "Virtuální" konstrukci přiřadím velmi vysoký součinitel prostupu tepla, typicky mezi 20-100 W/(m2.K) podle předpokládané výměny tepla (závisí velmi na tepelném rozdílu mezi místnostmi, velikosti otvoru apod). Toto řešení se mi v praxi osvědčilo a vystihuje poměrně přesně skutečný stav. Lze tímto způsobem modelovat skutečný stav i v případě výpočtu pro dotační účely? Pokud ne, jak výpočtově ošetřit výše zmíněný případ propojených zón? Zároveň nevím, jak nejlépe geometricky oddělit vytápěnou a nevytápěnou zónu. Nejlogičtější se mi jeví zahrnutí celého podlaží do posuzované zóny včetně plochy schodiště a pro potřeby výpočtu vložit do schodiště virtuální podlahu v úrovni podlahy 2.NP s U např. 30 W/(m2.K), neboť teplejší vzduch z 2.NP nebude mít tendenci se mísit s chladnějším v 1.NP. Pokud by tohle bylo řešení, je možné zahrnout plochu schodiště do dotační plochy?

    Odpověď: Pokud zahrnete prostor schodiště do hodnocené zóny, musíte zahrnout do výpočtu měrné tepelné ztráty HT i tepelné toky konstrukcemi tvořícími hranici zóny. To je v řadě případů nevýhodné, neboť si tím zvyšujete tepelné ztráty dalšími konstrukcemi. Vhodné řešení je rozdělit hodnocenou zónu na dvě zóny (zónu obytnou a zónu schodiště). Hranici mezi zónami bych vedl v úrovni stropu nad přízemím. Pokud zahrnete schodišťový prostor do hodnocené zóny můžete zahrnout plochu schodiště i do plochy pro dotaci.

  48. ustanoveni 4.1.3 TNI 73 0329

    V nově vydané TNI 73 0329 v odstavci 2.1.3 se píše: "Pokud na posuzovanou budovu navazuje budova sousední (řadové rodinné domy, dvojdomy apod.) se shodným druhem užívání, je stěna tyto budovy oddělující chápána jako stěna vnitřní a její půdorysná plocha až k systémové hranici se zahrnuje do celkové podlahové plochy." Znamená to, že plochu pod stěnami oddělujícími řadové domy (za předpokladu, že není dvojitá), mohu započítat do celkové podlahové plochy jak pro výpočet měrné potřeby tepla, tak pro výpočet dotace? Na obrázku 2 na str.4 TNI 73 0329 je zase nakreslena soustava půdorysných rozměrů, kde je celkový vnitřní rozměr zakreslen pouze k vnitřnímu líci dělící stěny mezi posuzovanou zónou a částí budovy vně systémové hranice, což je podle mého názoru v rozporu s citovaným ustanovením odstavce 2.1.3, protože sousední řadový dům je jistě část budovy vně systémové hranice zóny.

    Odpověď: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

  49. Dokumentace ověřená stavebním úřadem 1

    Zpracovávám projekt dokumentace programu zelená úsporám. Je to objekt postavený v 70 letech. Investorem mi byla předána ověřená dokumentace od stavebního úřadu. Na objektech, které zpracovávám stejně provedu zaměření stávajícího stavu. Při měření bylo zjištěno , že světlá výška uvedená ve výkresech neodpovídá s rozdílem cca. 15 cm a některé místnosti byly jinak přepříčkovány. Podotýkám , že stavba byla takto zkolaudována a jedná se o stávajíí stav , ne o žádné případné změny v průběhu životnosti stavby. Co jsme slyšel , tak v minulých letech probíhaly kolaudace "různým" způsobem, ale osobní zkušenost to není, jsem mladšího ročníku. Je v takovém případě nutné udělat dokumentaci stávajícího stavu ověřeného stavebním úřadem (pasport), popřípadě u jakých změn je potřeba takto postupovat, (změna nosných konstrukcí, změna příček, jiná světlá výška.)

    Odpověď: Je třeba vycházet z platných stavebních předpisů, které ukládají vlastníkům staveb určité povinnosti. Jedná se o stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích vyhlášek: vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu (v hlavním městě Praze platí místo vyhlášky 268/2009 Sb. vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů - ta je prováděcí vyhláškou ke starému stavebnímu zákonu, zatím nebyla nahrazena novou).

    Vyhláška 268/2009 Sb. stanoví v § 2 odst. 1: „Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.“

    Stavební zákon ukládá (§ 125) vlastníkovi stavby povinnost „uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.“ V případech, kdy dokumentace stavby nebyla pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. V případě menších staveb (např. rodinných domů) postačí, po dohodě se stavebním úřadem, pořízení zjednodušené dokumentace (pasportu stavby).

    Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému v některém z dokumentů: v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (§ 126 SZ). Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu (§ 126 SZ).Postup vlastníka stavby a stavebního úřadu při změně účelu užívání stavby, včetně příslušného formuláře žádosti, upravuje § 127 SZ a vyhláška č. 526/2006 Sb.

    Řada vlastníků starších domů nebude mít zřejmě ověřenou dokumentaci odpovídající současnému provoznímu stavu k dispozici. Pokud vlastník stavby žádá o finanční dotaci z veřejných prostředků, je žádoucí, aby si tuto dokumentaci opatřil a projektant z ní vycházel. Jinak by takový stav, kdy není k dispozici ověřená dokumentace odpovídající skutečnému provedení, mohla být posuzována při následné kontrole jako porušení podmínek pro udělení dotace. Projektant, jako autorizovaná osoba, je kromě toho vázán povinností dodržovat a chránit při výkonu své činnosti veřejné zájmy, obsažené v právních předpisech.

    Požadavek na světlou výšku obytné místnosti platí bez výjimek u novostaveb, u stávajících budov připouští vyhláška č. 268/2009 a vyhl. č. 26/1999 výjimky; rozhodující je, zda stavební úřad zkolaudoval nebo v dokumentaci skutečného provedení stavby potvrdil, že se jedná o obytnou místnost.

  50. Dokumentace ověřená stavebním úřadem 2

    Při zpracování projektu, kde jsem zpracovával energetické hodnocení a posléze ho i vyřizoval jsem po podání žádosti a jejím odsouhlasení zjistil, že jedna místnost „obytná“, která splňuje podmínky žádosti – ve vytápěné zóně, světlá výška atd. není zkolaudována jako obytná místnost, ale jako komora. Místnost se užívá jako obytná a je napojena na zdroj vytápění. Je tím žádost zneplatněna a musí se případně podávat znovu, nebo stačí na danou místnost aplikovat „změnu užívání“, případně jiný postu, který by byl v souladu s programem Zelená úsporám.

    Odpověď: Dohodněte se s příslušným pracovištěm SFŽP. Žádost by měla zůstat v platnosti, Fondu dodáte změnu v dokumentaci.

  51. Dokumentace ověřená stavebním úřadem 3

    Je problém, jestliže u objektu , který nemá žádnou projektovou dokumentaci provedu zaměření stávajícího stavu , podám projekt na zelenou úsporám a zároveň na stavební úřad pro odsouhlasení - ověření stávajícího stavu a ověření stávajíího stavu bude provedeno až po odsouhlasení projektu zelená úsporám, tj. zda není problém ho udělat dodatečně.

    Odpověď: Záleží na příslušném pracovišti SFŽP, které žádosti kontroluje. Mělo by postačit doložení toho, že stavebnímu úřadu byla předložena dokumentace skutečného provedení stavby.

  52. Zahrnutí podlahové plochy podkroví pro výpočet dotace

    Mám dotaz k již několikrát omílanému tématu zahrnutí podlahové plochy podkroví pro výpočet dotace a výpočet měrné potřeby energie v programu Zelená úsporám. Chci se jen ujistit, zda postupuji správně, když do výpočtu měrné potřeby energie dosazuji plnou podlahovou plochu podkroví (logicky vymezenou obvodovými konstrukcemi - hranicemi vytápěné zóny), tedy bez odpočtu plochy místnosti, nad níž stropní či střešní konstrukce nedosahuje výšky 1,2m a pro výpočet dotace uvažuji podlahovou plochu bez plochy nad níž není dosaženo výšky 1,2m. Pokud se výpočet provádí například pro RD pro komplexní zateplení v bodě A1, je potřebné, aby měrná potřeba energie klesla pod 70 kWh, pokud bych dosadila podlahovou plochu menší (tedy plochu nevymezenou hranicemi zóny), zhorší mi to celkem podstatně výsledky výpočtu. Nedávno jsem byla upozorněna na to, že nepostupuji správně, že se plocha pod konstrukcemi nedosahujícími výšky 1,2m do podlahové plochy pro výpočet měrné potřeby energie nezapočítává. Mimochodem, TNI 73 0329 doslovně uvádí, že se u výpočtu podl.plochy neuvažuje žádná redukce v případě místně snížené světlé výšky v části místnosti (bod 2.2.2), což se dá dle mého názoru aplikovat i na podkrovní místnost. Ale mám obavy, aby úředníci SFŽP nepostupovali opět podle nějakého jiného pravidla.

    Odpověď: Postupujete správně, když do výpočtu měrné potřeby energie na vytápění zahrnujete celou podlahovou plochu podkroví bez ohledu na výšku půdní nadezdívky. Zmenšení podlahové plochy ve smyslu ustanovení stavebního zákona se týká pouze vytápěné podlahové plochy pro stanovení dotace.

  53. Výpočet měrné potřeby tepla

    Žadatel provedl celkové zateplení (A.1) rodinného domu. Rozsah stavebních úprav byl značný - obvodové stěny byly zbourány a nahrazeny novými a na původně přízemní dům byla provedena nástavba podkroví. Problém je, že nová instalovaná okna nejsou v seznamu výrobků a technologií (požadavek na součinitel prostupu tepla dle technických podkladů splňují), protože žadatel v době rekonstrukce o Zelené úsporám neuvažoval. Na telefonní lince Zelené úsporám mi bylo sděleno, že žadatel může žádat o dotace na zateplení, pokud do uznatelných investičních nákladů nezahrne okna. Zároveň ale nesmí být nová okna zahrnuta ani do energetického výpočtu, protože nejsou v seznamu výrobků a technologií. Takže bych měl v energetickém výpočtu uvažovat, jako by tam zůstala původní okna. Nová okna jsou ale v obvodových zdech rozmístěna jinak než původní, mají jinou velikost a je jich více než původních oken. Z toho plyne, že z důvodu absence oken v seznamu výrobků a technologií nelze provést při zachování podmínek SFŽP výpočet měrné potřeby tepla pro nový stav. Znamená to tedy, že žadatel kvůli absenci použitých oken v seznamu výrobků a technologií nemůže žádat o dotaci na celkové zateplení domu, i kdyby okna vynechal z uznatelných investičních nákladů?

    Odpověď: Sdělení SFŽP je správné. Pokud se bude dělat výpočet měrné potřeby energie na vytápění, bude se v současném stavu vycházet ze stavebního provedení objektu jak byl před zahájením úprav. Protože nejsou nová okna v seznamu SVT, nemůžete s nimi počítat. Proč si výrobce oken nezažádá o zařazení do seznamu SVT? Protože byla okna osazena po 1. 4. 2009, bylo by je možné ve výpočtu měrné potřeby energie po zateplení započítat.

  54. Vliv větracích průduchů spižní skříně

    Bytový dům má v každé bj. spižní skříň napojenou dvěma průduchy do vnějšího prostředí. Při zprcování odborného posudku pro dotaci ZÚ mohu tyto průduchy ponechat aniž bych ohrozila možnost přidělení dotace?

    Odpověď: Větrací průduchy u spižních skříní nemají na dotaci vliv. Mají vliv pouze na výměnu vzduchu v bytech. Pokud budete vycházet z násobnosti výměny vzduchu podle ČSN EN ISO 13790 ve výši 0,5 1/h tak bude vše v pořádku.

  55. Obnova fasád Prahy 7

    BD se nachází v památkově chráněné zóně a městským úřadem mu byl poskytnut účelový investiční transfer "Obnova fasád Prahy 7". Na tento dům zpracovávám nyní posudek pro dotaci v rámci ZÚ. Jak ovlivní tuto dotaci skutečnost, že městká část přispěla na fasádu?

    Odpověď: Tento dotaz by měl odpovědět SFŽP. Podle mého názoru můžete zateplení fasády do energetického hodnocení započítat, ale v rozpočtu na realizaci opatření je to nutné uvést. Myslím, že by to dotaci nemělo ohrozit.

  56. Dokumentace minimálního rozsahu

    Pokud dělám dokumentaci stavby k programu zelená úsporám, která rovněž vyžaduje stavební povolení (resp. ohlášení) , považují se za ověřenou dokumentaci stávajícího stavu - výkresy stávajícího stavu obsažené v dokumentaci stavebního povolní (respektive ohlášky). Ptám se z důvodu , jestliže daná dokumentace chybí vůbec, nebo poslední ověřená dokumentace není v souladu se skutečností.

    Odpověď: obsah dokumentace minimálního rozsahu pro program ZÚ je uveden ve Směrnici MPO ČR č. 9 (použije se v případě, když stavební úprava nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení) a obsah dokumentace pro stavební povolení či ohlášení stavby je dán vyhláškou č. 499/2006 Sb. Vámi předkládaná dokumentace musí být v souladu se skutečností.

  57. Změna užívání stavby

    V části stavby jsou kancelářské prostory (jsou tak i zkoaludovány) a v nynější době po prodeji nemovitosti jsou bez využití. Majitel je chce přeměnit v obytný prostor. Když se provede změna užívání stavby a následně dotační program, můžou se tyto prostory zahrnout do programu , nebo je tam časová hranice (start programu), od které tyto místnosti zahrnout nejdou?

    Odpověď: Pokud jsou v budově nebytové prostory, nic to na energetickém hodnocení nemění, pokud rozsah těchto prostor vyhovuje SZ z hlediska poměru plochy obytné ku ploše nebytových prostor. Program ZÚ pouze rozlišuje, zda se jedná o vytápěné prostory či nikoliv.

  58. Zateplení novostavby

    Obrátil se na nás potencionální žadatel o dotaci s tím, že má postavený rodinný dům (novostavba), který je zkolaudovaný v srpnu roku 2010 a kde je v kolaudačním rozhodnutí napsáno, že investor má dodělat vnější kontakt.zatepl.systém s omítkou, přičemž toto zateplení fasády bylo i ve schválené projektové dokumentaci stavebním úřadem. Lze žádat z programu zelená úsporám na tento dům na dodatečné zateplení fasády domu (A.2 - dílčí zateplení, pravděpodobně úspora 20% a dotace 650 Kč/m2)?
    Druhý podobný případ - taktéž novostavba rodinného domu zkolaudovaná v roce 2010. V kolaudačním rozhodnutí napsáno, že má být dodělána pouze vnější omítka, přičemž ve schválené projektové dokumentaci žádné zateplení fasády navrženo nebylo (byla navržena obvodová stěna 44 CB, která splňuje normové hodnoty). Lze u tohoto domu žádat na dodatečné zateplení z programu ZÚ - (A.2).

    Odpověď: Protože se jedná o novostavbu domu a zateplení fasády bylo součástí projektové dokumentace stavby pro stavební řízení, nelze podle mého názoru na toto zateplení žádat dotaci v programu ZÚ. Bylo by to možné jen v případě, že by dům byl navržen a postaven v energetickém standardu pasivního domu. Upozorňujeme, že je to názor ČKAIT, rozhodující slovo má SFŽP.

  59. Jak se postupuje při výpočtu plochy pro stanovení výše dotace

    RD zkolaudovaný v roce 1991 na a) sklep - nevytápěný (pod úrovní terénu). Místnosti přízemí: vchod (hala, schodiště, chodba), prádelna, kotel UT, sklep 2x, sprcha, pracovna, garáž, všechny místnosti mají výšku stropu 2400 mm. Celé přízemí je vytápěno. Druhé patro: vše obytná plocha. Stavba má jeden společný půdorys 12850 x 9900. Požadal jsem stavební úřad o změnu stavby v užívání spočívající v : rozšíření stávající bytové jednotky (patra) ocelou plochu přízemí. Stavební úřad by souhlasil za předpokladu, že výška stropu bude ne 2400mm ale 2500mm. Je tento požadavek oprávněný? Je-li existuje vyjimka? Je vůbec nutné pro výpočet plochy změna stavby v užívání. Mimochodem v současné době prostory přízemí obývá dospívající syn (užíváním nevznikla nová bytová jednotka).

    Odpověď: Program ZÚ nemůže měnit rozhodnutí stavebního úřadu. Postup SÚ je správný, neboť min. sv. výška obytných místností musí být 2500 mm v RD. Do vytápěné podlahové plochy pro dotaci by mohla být započtena pouze plocha obytného patra.

  60. Zateplení stěny

    Když dělám zatepelní stěny - spočítám parametr tloušťky na u

    Odpověď: U materiálů na zateplení fasády je rozhodující, zda jsou zařazeny do SVT. Není nutné, aby na tepelnou izolaci ostění byl použit drahý šedý EPS. Špalety mohou být zatepleny běžným EPS, ale ten musí být rovněž v seznamu SVT. V seznamu SVT máte na výběr celou řadu běžných EPS, takže to nemusí být problém.

  61. Součinitel prostupu tepla dveří

    Vedeme spor se SFŽP o tom, jaký součinitel mají mít tyto dveře. Vycházím z Přílohy č. I/2, A.2, kde se píše: ...hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění musí splňovat: a) doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla danou částí obálky budovy UN podle ČSN 73 0540-2 (znění duben 2007). (což je U=2,3 W/(m2K)). Pro zateplení částí obálky budovy a výměnu výplní otvorů, přičemž pro hlavní stavební prvky jsou tyto hodnoty následující: – zateplení vnějších stěn UN

    Odpověď: V ČSN 73 0540:07 část 2 jsou v tab. č. 3 uvedeny hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní otvorů mezi částečně vytápěným prostorem a vnějším vzduchem. Pro dveře je uvedena doporučená hodnota součinitele U = 2,3 W/m2K. Problém ale bude v tom, že jste asi zahrnul částečně vytápěný prostor do jedné zóny s vnitřní výpočtovou teplotou 20°C. Pak má SFŽP pravdu, když požaduje splnění hodnoty U = 1,20 W/m2K.

  62. Vytápěná místnost v podkroví

    Řeším posudek pro novostavbu pasivního domu, který má jednu vytápěnou místnost též v podkroví. Nejedná se však o obytnou místnost ale o příslušenství bytu (řekněme šatnu). Světlá výška je menší než 2300mm. Je možno podlahovou plochu této místnosti zapožítat do plochy Agross, ke které se vztahuje výsledná měrná potřeba tepla na vytápění? Dále prosím o info, jak v takovýchto případech započítat prostory se světlou výškou menší než 1,2m - nejedná se totiž o obytnou místnost, takže dle mého soudu není nezbytné uplatňovat postup uvedený ve vyhlášce 268/2009. V TNI 73 0329 je v čl. 2.2.2 uvedeno: "Neuvažuje se žádná redukce podlahové plochy v případě místně snížené světlé výšky v části místnosti" Vím, že by na stránkách SFŽP nějaký metodický pokyn, který toto řešil, ale již jsem ho tam nenašel ( asi byl stažen). Dotazoval jsem se na toto na zelenou linku SFŽP, ale bylo mi zjedonušeně sděleno, že výpočet Agros je v kompeteci projektanta.

    Odpověď: Jestliže je v podkroví vytápěná místnost, lze započítat její plochu do energetického hodnocení a to v rozměrech mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořící obálku zóny bez ohledu na světlou výšku u půdních nadezdívek. Její plochu však nelze zahrnout do vytápěné podlahové plochy pro stanovení výše dotace. Nezapočítávání plochy u půdních nadezdívek se světlou výškou pod 1200 mm je stanovisko uplatněné po dohodě mezi SFŽP a ČKAIT, které vychází z ustanovení SZ, že tuto plochu nelze zahrnout do plochy místnosti. Na školeních prováděných ČKAIT bylo toto stanovisko presentováno a je projektanty dodržováno.

  63. Světlá výška technické místnosti

    Jako technická místnost slouží 1.PP v podsklepené části objektu. Je potřeba tuto místnost z vnitřku sanovat. Zvýší se nám podlaha a světlá výška se sníží na 1900 mm. Je tato výška pro technickou místnost dostačující.

    Odpověď: Požadavky na světlou výšku technické místnosti nestanoví obecně závazný právní předpis. Platná vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, obsahuje požadavek na světlou výšku obytných a pobytových místností (2600 mm); obytných a pobytových místností v podkroví (2300 mm); dále na světlou výšku obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci (nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm); na světlou výšku pokoje pro hosta v ubytovacím zařízení (2600 mm). Podle této vyhlášky je světlá výška garáží a příjezdních ramp dána normovými hodnotami (ČSN 73 6057:1987 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení; minimálně 2100 mm). Dále vyhláška obsahuje požadavky na světlou výšku u staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení.

    Požadavky na světlou výšku místností, které tvoří příslušenství bytu, resp. domovní vybavení bytových domů, obsahuje ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy, článek 5.4.2: 5.4.2 Rozsah domovního vybavení 5.4.2.1 Bytové domy a) musí mít: – domovní schránky, umístěné tak, aby umožňovaly vkládání zásilek bez nutnosti otevírat uzamykatelné dveře. Schránky uspořádané ve skupině musí být umístěny tak,aby vzdálenost spodního okraje dolní schránky byla nejméně 700 mm a horního okraje vrchní schránky byla nejvýše 1 700 mm od úrovně podlahy. Nejméně 25 % schránek ze skupiny musí být v rozmezí 700 mm až 1 200 mm od úrovně podlahy s ohledem na osoby se sníženou pohyblivostí; – prostor pro ukládání dětských kočárků, jízdních kol a vozíků pro invalidy; – místnosti pro uskladňování předmětů, pokud nejsou součástí bytu; – prostory a zařízení pro vytápění v domech s ústředním vytápěním; – prostor pro palivo v domech s lokálním vytápěním; – prostor pro hygienicky a požárně nezávadné ukládání odpadků; – odstavné a parkovací plochy, garážová stání pro osobní automobily b) mohou mít další prostory a zařízení, zejména: – místnost se skladem pro údržbu domu; – úklidovou komoru s výlevkou a výtokem teplé vody; – sušárnu, případně prádelnu a žehlírnu; – zařízení na klepání koberců; – místnost pro shromažďování obyvatel s víceúčelovým využitím; – úpravu plochých střech pro rekreační účely nebo pro sušení prádla. 5.4.2.2 Místnosti pro ukládání odpadků a místnosti podle 5.4.2.1b v bytových domech musí mít světlou výšku nejméně 2 500 mm. Dveře musí být široké nejméně 800 mm. Ostatní místnosti a prostory domovního vybavení, do kterých se vstupuje, mohou mít světlou výšku i menší než 2 500 mm při dodržení podchodné výšky nejméně 2 100 mm. 5.4.2.3 U místnosti pro údržbu, žehlírny apod. v bytových domech je účelné zřizovat záchod s umývadlem. Slouží-li tento záchod současně pro více zařízení v domě, může být umístěn o jedno podlaží výše nebo níže než tato zařízení. POZNÁMKA Ustanovení 5.4.2.1 platí přiměřeně i pro rodinné domy. 5.4.2.4 Místnosti a prostory domovního vybavení rodinných domů, do kterých se vstupuje, musí mít světlou výšku nejméně 2 100 mm, kromě sušáren, prádelen a žehlíren, které musí mít světlou výšku nejméně 2 300 mm.

    Požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., a požadavky ČSN platí bezpodmínečně u novostaveb. Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných případech povolit výjimku mj. z ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky (světlá výška obytných a pobytových místností). Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., se ustanovení této vyhlášky uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Záleží na rozhodnutí (stanovisku) místně příslušného stavebního úřadu, zda bude považovat světlou výšku 1900 mm za dostačující.

  64. Výměna vzduchu

    Fond životního prostředí po nás požaduje, že dle TNI je násobnost výměny vzduchu ve stávajícím stavu 4,5 1/h. Pečlivě jsem prostudoval danou problematiku a musím konstatovat, že požadavek na násobnost výměny vzduchu není oprávněný. Norma TNI tuto problematiku komentuje jen velmi stroze: "celková intenzita výměny vzduchu při tlakovém spádu 50Pa, n50se uvažuje podle projektového předpokladu nebo podle výsledku měření". O žádné hodnotě 4,5 se tu opravdu nemluví. Naopak bych se rád odkázal na vyjádření pana docenta Svobody: "hodnota n50 se spočítat bohužel nedá - lze ji ale u stávajícího objektu poměrně snadno změřit (tzv. metodou Blower Door, kterou u nás provádí už poměrně hodně firem a VŠ). Ve většině případů je ovšem nutné n50 zkrátka odhadnout. U stávajících RD se starými okny lze uvažovat n50 od cca 4-5/h (velmi dobrý stav) do 15/h (velmi špatný stav). U rekonstrukcí se v ideálním případě lze dostat na cca 2-3/h, ale rozhodně je realističtější uvažovat hodnotu kolem 5/h, jak navrhujete. Zbyněk Svoboda" Viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/nasobnost-vymeny-vzduchu/ Z tohoto vyjádření mi vyplývá, že hodnota kolem 6-8, se kterou běžně počítáme ve výpočtu opravdu realisticky vyjadřuje stav rodinného domu se starými dřevěnými okny, kterými profukuje, zvláště když hodnota může správně dle výkladu normy dosahovat až hodnoty 15 ve špatném stavu. Nevidím tedy důvod k přepracování posudků, z odborného hlediska mi přijdou v pořádku. Jakou výměnu vzduchu máme uvažovat?

    Odpověď: Při energetickém hodnocení obytných budov se podle ČSN EN ISO 13790 uvažuje násobnost výměny vzduchu ve výši 0,3 - 0,6 1/h. Pozor, neplést si tuto hodnotu s těsností obálky budovy n50. Z hodnoty n50 lze vypočítat násobnost výměny vzduchu podle vztahu n = n50/20. Při n50 = 4,5 je násobnost výměny vzduchu pouze 0,225 což je pod 0,3. K této hodnotě se připočítává podle TNI násobnost výměny vzduchu podle počtu osob. Podle mého názoru postupujete správně, při jednání s SFŽP se můžete odvolat na tabulku hodnot n50 v ČSN 73 0540 a ČSN EN ISO 13790.

  65. Měrná potřeba podle TNI

    Probíhala konference Regenerace bytového fondu v Hradci Králové. Ing. Šafránek mněl přednášku Vady a nedostatky prováděných energetických hodnocení v dotačných programech, kde uvádí, že není přípustná kombinace různých metod výpočtu a různých okrajových podmínek pro energetické posouzení panelových bytových domů v rámci programu NP dle ČSN ISO 13790 a v rámci programu ZU dle TNI 73 0330. Pro panelové domy v rámci programu NP je nutné vyjádření PIS a součástí podkladů je zpracování EA (dle zákona, vyhlášky a ČSN ISO..). Příloha v rámci ZU je odborný posudek. Není možné počítat měrnou potřebu v programu ZU dle TNI? - příloha č. I/7 připouští použití výpočtu dle TNI a nenašla jsem v podkladech programů NP a ZU, že metody výpočtu není přípustné kombinovat (výpočet EA který výpočtu OP předchází) i když to může být logické.

    Odpověď: Energetické hodnocení budov v programu Nový panel se provádí pouze podle ustanovení vyhlášky č. 148/2007 Sb., která vychází z metodiky výpočtu podle ČSN EN ISO 13790. Je to dáno příslušným nařízením vlády k programu NP. TNI byly vytvořeny pro hodnocení nízkoenergetických a pasivních budov a pro hodnocení budov v programu ZÚ. Jsou tam jiné vstupní okrajové podmínky a rozdíly ve výsledcích hodnocení jsou značné. Není možné vypracovat energetický audit a PENB pro program NP podle jedné metodiky a stejný objekt pro ZÚ hodnotit podle metodiky jiné. Energetické hodnocení budov je dáno zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podle tohoto zákona se hodnotí tzv. referenční budova. Současný stav je ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., touto referenční budovou a hodnocení budovy v současném stavu a ve stavu po zateplení se musí hodnotit stejnou metodikou hodnocení a za stejných okrajových podmínek. MMR ČR nemůže u stejného objektu vykazovat jiné úspory energie a hlavně úspory CO2 než bude vykazovat MŽP ČR.

  66. Je nutný odborný posudek?

    Probíhala konference Regenerace bytového fondu v Hradci Králové. Ing. Šafránek mněl přednášku Vady a nedostatky prováděných energetických hodnocení v dotačných programech, kde uvádí, že není přípustná kombinace různých metod výpočtu a různých okrajových podmínek pro energetické posouzení panelových bytových domů v rámci programu NP dle ČSN ISO 13790 a v rámci programu ZU dle TNI 73 0330. Pro panelové domy v rámci programu NP je nutné vyjádření PIS a součástí podkladů je zpracování EA (dle zákona, vyhlášky a ČSN ISO..). Příloha v rámci ZU je odborný posudek. Je nutný odborný posudek? - v případě, že energetické výpočty v EA a OP musí být stejnou metodou a okrajovými podmínkami, z jakého důvodů je nutné zpracovat ještě odborný posudek, když kombinace okrajových podmínek je nepřípustná - posouzení a návrh konstrukcí je už v EA, rozdíl je jenom ve vytápěné ploše ( výpočet v EA je dle zákona 406/2006 Sb. a v OP dle Směrnice č. 9/2009 včetně její aktualizace) .

    Odpověď: Ano, podle Směrnice č. 9/2009 MŽP ČR musí být k žádosti o dotaci přiložen odborný posudek. Obsah odborného posudku je trochu jiný, než je obsah energetického auditu. V odborném posudku navrhujeme dodatečné tepelné izolace s cílem splnit požadavky programu ZÚ a v EA se doporučuje k realizaci optimální varianta z navržených min. tří variant úsporných opatření.