Až se zima zeptá….. 19. Adventní setkání dne 7.12.2012 v Žatci

Z P R A V O D A J OBLASTNÍ POBOČKY ČESKÉHO SVAZU STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ KARLOVY VARY

R O Č N Í K 2 012 Č Í S L O 3

Určeno pro potřeby kolegů inženýrů a techniků
z OK ČKAIT Karlovy Vary –
(zasíláme výňatek ze Zpravodaje OP ČSSI Karlovy Vary)

Až se zima zeptá…..
19. Adventní setkání dne 7.12.2012 v Žatci

Součástí Adventního setkání bude tento program:
Prohlídky zajímavostí a památek města Žatce s průvodci z Informačního centra Městského úřadu
- věž radnice
- prohlídka renesanční sladovny
- prohlídku historické části města
- prohlídka Chrámu Chmele a Piva
Adventní varhanní koncert - doc. Jaroslav Tůma (AMU Praha) v chrámu Nanebevzetí Panny Marie (Žatec - náměstí).
Večerní raut - večeře proběhne v restauraci „U orloje“ v Chrámu Chmele a Piva

Bezplatné parkování autobusů a automobilů účastníků setkání je zajištěno na náměstí

Prohlídky města budou po skupinách v časovém rozmezí 14.00 – 17.00 hodin. Pevně stanovený časový rozvrh bude ještě upřesněn, zatím byl dojednán tento časový harmonogram:
14.00 – 17.00 prohlídky pamětihodností města Žatec
17.30 – 18.30 koncert
18.30 – 22.00 raut.

Pro účastníky setkání bude, v případě zájmu, zajišťovat OK ČKAIT Ústí nad Labem dopravu autobusem z Ústí nad Labem do Žatce a zpět a OK ČKAIT Karlovy Vary z Karlových Varů (případně ze Sokolova a Chebu) do Žatce a zpět (případné další zastávky po cestě jsou předpokládané).

Přibližně 1 měsíc před datem konání akce obdrží předem přihlášení účastníci setkání podrobnější informace s pokyny k závaznému přihlášení a úhradě poplatku za Adventní setkání.
(Předběžný předpoklad je, že bude - bez dopravy a dle počtu účastníků - vykalkulován ve výši 700 – 800 Kč/ osobu).
Jana Jágrová
OP ČSSI KV

Teoretická příprava na 19. Adventní setkání v Žatci.

Žatec – vyjimečné město chmele a piva.

I. Kapitola - Úvod
Žatec patří ve světě mezi velice malý počet historických lokalit, kde se formovala světová tradice pěstování chmele. Místem zrodu kulturního pěstování chmele je nepochybně střední Evropa. Česká kotlina a Bavorsko jsou oblasti, odkud také pocházejí vůbec první písemné zmínky o pěstování chmele. Tradice vaření dobrého piva i pěstování kvalitního chmele vycházejí ze společně propletených kořenů. Po staletí se naše pivní kultury vzájemně ovlivňovaly.
Chmel je největší liánou středního klimatického pásma, v našich zeměpisných šířkách roste dosud i divoce. Ovíjí se kolem kmenů stromů tam, kde jsou pro něj příhodné podmínky. Ve středu Evropy lidé počali kdysi přidávat chmel do sladového nápoje. Ověřili si, že chmel zlepšuje chuť a prodlužuje trvanlivost nápoje. My v Žatci věříme, že jedni z prvních byli naši dávní předci – kmen bájných žateckých Homolupulů.
I když existence předků Homolupulů ještě čeká na dodatečné vědecké bádání, celý svět uznává bezprecedentní kvalitu českého piva. Ta je samozřejmě založena na výjimečnosti chuťových předností domácího aromatického chmele.
Historii – chmel – pivo – i atmosféru slávy žateckého chmele mohou návštěvníci Žatce nasát při návštěvě turistického areálu Chrám Chmele & Piva.

II. kapitola – předlouhá cesta piva
Trvalo tisíce let, než pivo doputovalo z dávné Mezopotámie do středu Evropy. Kolébkou výroby piva jsou úrodné nížiny podél řek Eufrat a Tigris. Kvašený nápoj z obilí využívali i staří Egypťané. Počátky piva se spojují s počátky tamních civilizací, tedy od 7. tisíciletí př.n.l. Již Chammurapiho zákoník obsahuje první regulativní nařízení ohledně kvality a ceny piva. Porušování nařízení se trestalo smrtí utopením.
Do piva se tehdy ještě nepřidával chmel. K tomu došlo později, když zkušenost s výrobou piva přebírali národy žijící více na sever. Chmel se v přírodě divoce vyskytuje nejvíce okolo 50. rovnoběžky severní šířky. Svědčí mu lužní lesy a podhorské polohy. Víme přesně, že národy severního Kavkazu dodnes doma v horských vesnicích vyrábí chmelené pivo velmi primitivním způsobem. Jejich tradice sahá o více než 2 tisíce let zpět do minulosti. Právě lesy Kavkazu mohou být místem osudového setkání, kde se poprvé „ potkalo původní sladové pivo s chmelem „ a dále doputovalo do střední Evropy.
Nejstarší nález v Evropě, který přímo dokazuje vaření piva, pochází z 8. století př.n.l. V německém Kulmbachu byl nalezen džbán se zbytky piva. Toto pivo bylo ještě dochucováno dubovými listy.

III. kapitola – historie vaření piva v Evropě
Místa výroby a konzumace piva ve starověké Evropě určovalo podnebí a zdroje energie.
Národy na jihu Evropy si osvojily více než před 3. tisíci let způsoby kvašení vína. Díky teplému klimatu mohli středomořské civilizace rozvíjet umění výroby nápoje z hroznů vinné révy. Víno lze vyrobit bez užití dodatečné tepelné energie. Dodnes je v Evropě patrná kulturní hranice působení římské kultury. Legie trvale obsazovaly pouze území, kde bylo dostatečně teplo pro produkci dobrého vína. Proto jižní Evropa holduje přednostně vínu.
Národy žijící severněji z důvodu chladnějšího klimatu nemohli pěstovat vinnou révu. Od boha jim však byla dána možnost výroby medoviny nebo piva. Po staletí trénovali zejména Keltové, Germáni a Slované způsoby přípravy alkoholického nápoje, který jim ulehčí těžký životní úděl. Pro úpravu nasládlé chuti piva se zprvu používaly různé byliny či dubová kůra. Střední klimatický pás Evropy byl také místem, kde se zrodilo moderní pivo. Tyto národy následně naučily celý svět, jak vařit pivo průmyslově.
Oblast Žatecka hostila až do 1. století př.n.l. Keltské kmeny. Následný tlak germánských kmenů donutil Kelty k odchodu. Úrodné údolí řeky Ohře po svém příchodu v 6. století osídlili Slované. Věnovali se zemědělské činnosti včetně pěstování obilnin i vaření piva. Z dálných plání východní Evropy si přinesli své zvyky a také zkušenost užívání chmele při výrobě primitivního piva.

IV. kapitola – Slované, chmel a pivo
Slované pronikali do údolí řeky Ohře postupně. Na Žatecku se usídlil rod Lučanů. Jejich kmenové území sahalo na severu k Labi. Jižní hranici tvořila řeka Mže u Plzně. V 10. století ovládli Lucko (území Lučanů) Přemyslovci. Poté, pod vlivem Přemyslovců, začal stoupat význam žateckého hradiště.
Hradiště bylo vybudováno na vyvýšeném ostrohu u řeky Ohře. Výběžek obtéká řeka a tvoří „ zátoč „ (nebo také „ záč „) – odtud název Žatec.
Slované si přinesli znalosti přípravy piva z prastarých území, která obývali na východě Evropy včetně užívání chmele. Pivo bylo připravováno z místních obilovin nebo také z kousků chleba. Je zajímavé, že slovanská tradice výroby piva z chleba přetrvala dosud v Rusku - „ chlebnyj kvas „ vyrábí dosud i soudobé moderní pivovary. Chmel se na Žatecku ovíjel kolem stromů, byl přirozenou součástí místní fauny. Naši předci se časem naučili chmelové hlávky sbírat a sušit do zásoby. Sušený chmel měl vícero použití. Dodnes některé národy přidávají chmel do chleba. Upravuje se tím chuť a prodlužuje se doba trvanlivosti.
Výraz pivo je shodný ve všech slovanských jazycích. Pivem bylo prapůvodně označováno vše, co je určeno k pití.

V. kapitola – pivo a počátky českého státu
Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a souvisí se zánikem Velkomoravské říše. Do čela země se postavil první český kníže Bořivoj. (l.p. 882 až 894 )
V tomto období již někteří obyvatelé Žatecké oblasti ovládali způsob přípravy piva s použitím chmele. Vůbec první písemně doložený pivovar světa v Bavorském Weihenstephanu vaří pivo s chmelem již od roku 768. Žatečtí v té době měli znalosti, že k přípravě „ tekutého chleba „ je nutno obilnou kaši také nejprve zahřívat. Chmel pravděpodobně stále sbírali a sušili z divoce rostoucích lián chmelových rostlin. „ Lepší pivo“ zřejmě bylo nápojem užívaným pro obřadní a sváteční příležitosti. Rozhodně ještě nebylo určeno pro denní spotřebu.
Souprava pro přípravu piva tehdy obsahovala předměty, které se v některých částech světa dosud používají. Jedná se menší o keramický nebo kovový kotel k zahřívání obilné kaše, proutěný koš k filtrování připravené sladiny. (Ten byl vystlán mechem nebo senem pro jemnější scezování) Hustá mladina zakvasila v další nádobě s pomocí přirozených kvasných procesů divokými kvasinkami za doprovodu mystického zaříkávání.
Mystické pivo chutnalo – a provází dodnes naši existenci. Ing. Jiří Vent
správce - pivovar U Orloje