ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Disciplinární a smírčí řád

Verze pro tiskVerze pro tisk

Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora) v souladu s ustanovením § 10, § 11, § 20 až § 22, § 22a, § 23 odst. 6 písm. h), § 25 odst. 4 písm. b), § 27 odst. 1 písm. a) a c), § 28 a § 30 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon) schválilo dne 25. 3. 2017 tento

DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD
ČESKÉ KOMORY AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

 

 

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1

Tento disciplinární a smírčí řád upravuje postup disciplinárních orgánů Komory činných v disciplinárním řízení (dále jen disciplinární orgán) a práva i povinnosti účastníků disciplinárního a smírčího řízení a úkony, které s disciplinárním a smírčím řízením bezprostředně souvisejí tak, aby byla spolehlivě zjištěna skutková podstata věci a zajištěno spravedlivé rozhodnutí o disciplinárním provinění, popřípadě dosaženo smíru.

 

ČÁST DRUHÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD
§ 2
  1. Disciplinární řízení před orgány Komory se řídí Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími obecně závaznými právními předpisy, Zákonem, řády a vnitřními předpisy Komory.
  2. Disciplinárními orgány jsou dozorčí rada a její dozorčí komise (dále jen dozorčí rada), stavovský soud a jeho disciplinární senáty (dále jen Soud) a představenstvo Komory.
  3. Při svém postupu dbají disciplinární orgány Komory zejména těchto zásad:
    1. disciplinární řízení může být vedeno jen proti autorizované nebo usazené registrované osobě (dále jen člen Komory) a jen na základě a v souladu se Zákonem, řády a vnitřními předpisy Komory,
    2. dozorčí rada je povinna šetřit všechny stížnosti týkající se členů Komory,
    3. v disciplinárním řízení postupují disciplinární orgány tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci a provádějí k tomuto účelu důkazy,
    4. disciplinární řízení se zahajuje na návrh dozorčí rady, řízení je zahájeno dnem doručení návrhu soudu,
    5. disciplinární řízení je neveřejné,
    6. jednání před orgány Komory činnými v disciplinárním řízení je ústní; důkaz výpověďmi disciplinárně šetřeného člena Komory, stěžovatele, svědků a znalců se provádí zpravidla slyšením,
    7. dokud není pravomocně rozhodnuto o disciplinárním provinění člena Komory, hledí se na něj, jako by se disciplinárního provinění nedopustil.
§ 3


Dozorčí rada v rozsahu své pravomoci zejména:

  1. provádí šetření v případech, kdy existuje podezření, že člen Komory porušil některý obecně závazný právní předpis, Zákon nebo řád Komory, popřípadě jiný vnitřní předpis, a to v co nejkratší možné lhůtě,
  2. podává návrh na zahájení disciplinárního řízení soudu bezodkladně ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy se Komora o disciplinárním provinění člena Komory dozví, nejpozději ve lhůtě tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo,
  3. zastupuje zájmy Komory v disciplinárním řízení před soudem,
  4. má právo podávat odvolání proti rozhodnutí soudu.
§ 4
  1. K disciplinárnímu řízení v prvním stupni je příslušný soud.
  2. Představenstvo rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí soudu.
§ 5
  1. Člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení bude vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, jestliže je se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
  2. O takových důvodech je člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení povinen neprodleně informovat předsedu příslušného orgánu, a to jakmile se o nich dozví.
  3. O vyloučení člena disciplinárního senátu rozhodne předseda disciplinárního senátu, o vyloučení předsedy disciplinárního senátu, jakož i o vyloučení člena stavovského soudu rozhodne předseda stavovského soudu; o vyloučení předsedy stavovského soudu rozhodne představenstvo Komory.
  4. Nemůže-li ze závažných důvodů předseda nebo některý člen disciplinárního senátu v disciplinárním řízení konkrétní causy jednat, zprostí jej předseda soudu členství v disciplinárním senátu a současně jmenuje nového člena, popřípadě předsedu.
  5. Dojde-li ke změně ve složení disciplinárního senátu v průběhu řízení, dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že na tomto postupu trvá některý z účastníků disciplinárního řízení; o této skutečnosti musí být účastníci poučeni před zahájením prvního zasedání poté, co změna ve složení disciplinárního senátu nastala.
§ 6

Účastníkem disciplinárního řízení je člen Komory, proti němuž bylo zahájeno disciplinární řízení (dále jen disciplinárně obviněný), a dozorčí rada zastoupená předsedou nebo jím pověřeným členem dozorčí rady (dále jen disciplinární žalobce).

§ 7


Disciplinárně obviněný má právo zejména:

  1. vyjádřit se k návrhu na zahájení disciplinárního řízení,
  2. podat námitku proti složení orgánu činného v disciplinárním řízení,
  3. nahlížet do disciplinárního spisu a činit si z něho výpisy,
  4. účastnit se projednávání věci před disciplinárním orgánem Komory,
  5. navrhovat provedení důkazů,
  6. podávat odvolání proti rozhodnutí soudu.
§ 8
  1. O ústních jednáních a o důležitých úkonech v řízení, zejména o provedených důkazech, o vyjádření účastníků řízení, o ústním jednání a o hlasování, musí být sepsán protokol.
  2. Z protokolu musí být zejména patrné kdo, kde a kdy řízení prováděl, předmět řízení, které osoby se ho zúčastnily, a jaká opatření byla přijata. V protokolu se uvede též výrok rozhodnutí a výsledek hlasování.
  3. Protokol podepisuje předseda, případně jiný určený člen disciplinárního orgánu, před kterým bylo jednání vedeno, nebo který úkon vykonal. Námitky proti obsahu protokolu se v něm zaznamenají.
§ 9
  1. K ústnímu jednání, které musí být vždy nařízeno, se předvolávají účastníci řízení a všechny další osoby, jejichž přítomnost je pro průběh jednání nezbytná. Jednání může být zahájeno, je-li předvolání k němu řádně doručeno disciplinárně obviněnému.
  2. Nestanoví-li Zákon, řády a další vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu.
  3. Nedostaví-li se disciplinárně obviněný bez náležité omluvy k jednání, nebo dá-li k tomu písemný souhlas, může příslušný orgán činný v disciplinárním řízení jednat a rozhodovat v jeho nepřítomnosti.
  4. Za náležitou omluvu z jednání je považována zejména nemoc, pobyt v zahraničí, závažné rodinné důvody a výjimečně a nikoliv opakovaně i pracovní cesta. Omluvu je disciplinárně obviněný povinen přiměřeným způsobem soudu prokázat.
§ 10
  1. Kdo přes předchozí napomenutí ruší jednání, nebo se chová urážlivě k orgánům Komory, může být disciplinárním orgánem, jehož se toto chování týká, vykázán z jednací místnosti.
  2. Kdo se přes opakovanou výzvu a bez řádné omluvy nedostaví k jednání, nebo kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se chová urážlivě k orgánu Komory, může být opakovaně potrestán předsedou orgánu, který jednání svolal, nebo předsedajícím jednání pořádkovou pokutou do výše 10 000 Kč.
§ 11
  1. V úvodu jednání soud zjistí totožnost disciplinárně obviněného a disciplinární žalobce přednese návrh na zahájení disciplinárního řízení.
  2. Disciplinárně obviněný má právo vyjádřit se k návrhu a ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a má právo se hájit a navrhovat důkazy, které by měly být v disciplinárním řízení provedeny.
  3. Disciplinárně obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi.
§ 12

Soud je povinen pořídit o výpovědi disciplinárně obviněného protokol, se kterým jej na závěr jednání seznámí. Jsou-li předloženy námitky k protokolaci, soud je do protokolu vyznačí.

§ 13

V případě potřeby, či na návrh disciplinárně obviněného nebo disciplinárního žalobce, může soud přizvat svědky. Na výpověď svědků se užijí přiměřeně ustanovení o výpovědi disciplinárně obviněného. Jako svědci jsou povinni v řízení vypovídat členové Komory. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny v disciplinárním řízení vypovídat.

§ 14
  1. V případě potřeby může disciplinární orgán přizvat znalce.
  2. Znalec má nárok na znalečné a na náhradu nutných výdajů, spojených s poskytnutím posudku. Výše znalečného musí být stanovena dohodou před zahájením prací na posudku.
ČÁST TŘETÍ
DISCIPLINÁRNÍ ŠETŘENÍ
§ 15
  1. Disciplinární žalobce je povinen zabývat se každým podezřením ze spáchání disciplinárního provinění, ověřit odůvodněnost a věrohodnost sděleného podezření a o zahájeném šetření vyrozumět osobu podezřelou z disciplinárního provinění (dále jen disciplinárně šetřený).
  2. Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě na elektronickém nosiči a podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů.
§ 16
  1. Zjistí-li dozorčí rada, že jí věc nepřísluší, postoupí ji usnesením příslušnému orgánu Komory k dalšímu řízení.
  2. Dozorčí rada zastaví usnesením disciplinární šetření:
    1. byl-li disciplinárně šetřený zbaven svéprávnosti,
    2. jestliže disciplinárně šetřený v průběhu šetření zemřel,
    3. jestliže čin byl spáchán v době, kdy disciplinárně šetřený nebyl autorizovanou osobou,
    4. jestliže marně uplynuly tři roky od disciplinárního provinění,
    5. je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se šetření vede,
    6. není-li tento skutek disciplinárním proviněním,
    7. není-li prokázáno, že skutek spáchal disciplinárně šetřený,
    8. jestliže se podání týká skutku, který nesouvisí u disciplinárně šetřeného s výkonem vybraných čiností ve výstavbě nebo dalších odborných činností člena Komory, pro které mu byla udělena autorizace,
    9. došlo-li ke smíru mezi stěžovatelem a disciplinárně šetřeným,
    10. jestliže stěžovatel vezme zpět podanou stížnost na člena Komory.
§ 17
  1. Ve všech případech, s výjimkou případů, uvedených v § 16, podá na základě svého usnesení dozorčí rada prostřednictvím svého předsedy stavovskému soudu návrh na zahájení disciplinárního řízení.
  2. Návrh musí obsahovat:
    1. označení dozorčí rady, osobu oprávněnou jednat jejím jménem a den sepsání návrhu,
    2. jméno a příjmení disciplinárně obviněného, den a místo jeho narození, místo trvalého pobytu a pořadové číslo, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných nebo registrovaných osob vedeném Komorou,
    3. popis skutku, pro který je disciplinárně obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným; dále musí být uvedeno, jaké disciplinární provinění v tomto skutku spatřuje, a to jeho přiřazením pod příslušné ustanovení Zákona, řádů a vnitřních předpisů Komory,
    4. odůvodnění návrhu na zahájení disciplinárního řízení s uvedením zásadních důkazů, o něž se toto odůvodnění opírá,
    5. návrh na uložení disciplinárního opatření,
    6. jméno disciplinárního žalobce.
ČÁST ČTVRTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
§ 18

Disciplinární řízení se zahajuje na návrh dozorčí rady.

§ 19

Předvolání k ústnímu jednání v disciplinárním řízení se jmény členů soudu zasílá předseda soudu disciplinárně obviněnému do vlastních rukou, současně s návrhem na zahájení disciplinárního řízení. Disciplinárně obviněnému zároveň určí lhůtu ne kratší 15 dnů, aby se k návrhu vyjádřil a bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti proti jmenovaným členům soudu.

§ 20
  1. Soud může ze závažných důvodů řízení v jeho průběhu kdykoliv přerušit, odročit nebo zastavit.
  2. Soud přeruší disciplinární řízení vždy:
    1. zjistí-li, že proti disciplinárně obviněnému je v téže věci vedeno trestní řízení,
    2. jestliže disciplinárně obviněnému byla pozastavena nebo odejmuta autorizace.
§ 21

Jednání v disciplinárním řízení se musí zúčastnit nejméně tři členové soudu. Vždy musí být přítomen předseda nebo místopředseda, který jednání řídí, a dále disciplinární žalobce. Disciplinárně obviněný má být zásadně přítomen, s výjimkou jednání podle § 9, odst. 3 tohoto řádu.

§ 22
  1. Po zahájení jednání přednese disciplinární žalobce návrh na zahájení disciplinárního řízení, potom předseda soudu seznámí účastníky řízení s obsahem spisu a vyzve disciplinárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil.
  2. Navrhnou-li účastníci řízení důkazy, které soud jako opodstatněné připustí, zahájí zpravidla důkazní řízení.
  3. Soud může provádět došetření a doplňování důkazů.
§ 23
  1. Jako svědci jsou povinni v řízení vypovídat vyzvaní členové Komory. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny vypovídat.
  2. Svědek nesmí být nucen k slyšení tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil právním předpisem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti předepsaným způsobem zproštěn, jestliže by svou výpovědí mohl způsobit újmu sobě či jiné osobě, jejíž újmu by mohl oprávněně pociťovat jako újmu vlastní.
§ 24

Po závěrečných řečech disciplinárního žalobce a disciplinárně obviněného následuje neveřejná porada soudu.

§ 25
  1. Protokoly o hlasování o vině a disciplinárním opatření podepisují všichni přítomní členové soudu.
  2. Oba protokoly o hlasování se přikládají ke spisu v zalepené obálce, do které je možno nahlédnout pouze se souhlasem předsedy soudu.
§ 26
  1. Po skončení jednání vyhlásí předseda soudu rozhodnutí.
  2. Rozhodnutí soudu musí být vypracováno písemně a musí obsahovat:
    1. výrok,
    2. odůvodnění,
    3. poučení o opravném prostředku.
  3. Rozhodnutí podepisuje předseda soudu.
  4. Rozhodnutí se zasílá do vlastních rukou účastníkům řízení.
§ 27
  1. Rozhodnutí je pravomocné a zároveň vykonatelné:
    1. jestliže proti němu není odvolání přípustné,
    2. jestliže je odvolání sice přípustné, avšak
      • odvolání nebylo podáno ve lhůtě,
      • oprávněné osoby se odvolání výslovně vzdaly nebo je výslovně vzaly zpět,
      • podané odvolání bylo zamítnuto.
§ 28

Soud rozhoduje meritorně formou rozhodnutí. V ostatních případech rozhoduje usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o změně návrhu a o vzetí návrhu zpět dozorčí radou, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení. Na usnesení se přiměřeně užijí ustanovení o rozhodnutí.

ČÁST PÁTÁ
ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
§ 29

Účastníci řízení mohou podat odvolání k představenstvu Komory prostřednictvím soudu ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

§ 30

Předseda soudu předkládá představenstvu Komory odvolání spolu s disciplinárním spisem a se stanoviskem soudu.

§ 31

Na průběh odvolacího řízení před představenstvem Komory se užijí přiměřeně ustanovení tohoto disciplinárního řádu o jednání soudu. Důkazy se však zpravidla neprovádějí, případně jen výjimečně.

§ 32

Představenstvo Komory může ze závažných důvodů řízení o odvolání přerušit, odročit nebo zastavit.

§ 33

Představenstvo Komory přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Pokud rozhodnutí zruší a věc vrátí zpět soudu, sdělí zároveň svůj právní názor.

§ 34
  1. Rozhodnutí představenstva Komory o odvolání je konečné a nabývá právní moci dnem doručení účastníkům.
  2. Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává na návrh věcně a místně příslušný krajský soud ve správním soudnictví.
§ 35

Soud, jemuž byla věc vrácena k projednání, je vázán právním názorem představenstva Komory.

§ 36

Pravomocné rozhodnutí soudu předává předseda soudu kanceláři Komory Praha k evidenci a za účelem doručení autorizované osobě, které bylo disciplinární opatření uloženo, a disciplinárnímu žalobci.

§ 37
  1. Výkon disciplinárních opatření provádí kancelář Komory Praha.
  2. Písemná důtka je vykonána doručením odsuzujícího rozhodnutí soudem, nebo představenstvem Komory autorizované osobě.
  3. Peněžitá pokuta je vykonána uhrazením příslušné částky na účet Komory.
  4. Pozastavení nebo odejmutí autorizace administrativně provede kancelář Komory Praha. Současně vyzve odsouzenou osobu, aby odevzdala autorizační razítko, pokud tato tak již neučinila na základě povinnosti uložené v rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření.
§ 38
  1. Pravomocné rozhodnutí se zapíše do rejstříku disciplinárních opatření.
  2. Na základě oprávněného zájmu může Komora sdělit informaci o pravomocném disciplinárním opatření.
  3. Vykonané disciplinární opatření bude zahlazeno jeho výmazem z rejstříku disciplinárního opatření, jestliže se disciplinárně obviněný choval bezúhonně:
    1. po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí, jde-li o písemnou důtku,
    2. po dobu 2 let od zaplacení pokuty nebo po dobu 2 let od právní moci rozhodnutí o pozastavení autorizace na dobu kratší než 1 rok,
    3. po dobu 3 let po uplynutí lhůty, po kterou byla pozastavena autorizace na dobu delší než 1 rok.
ČÁST ŠESTÁ
SMÍRČÍ ŘÁD
§ 39

Soud za účelem vedení smírčího řízení ustavuje zprostředkovatele.

§ 40
  1. Účastníky smírčího řízení jsou zpravidla členové Komory, a to osoba, která podala návrh na smír (dále jen navrhovatel), a osoba, k níž návrh na smír směřuje (dále jen adresát).
  2. Smírčí jednání řídí zprostředkovatel.
§ 41
  1. Návrh na zahájení smírčího řízení může být podán navrhovatelem výhradně pro skutek, který se dotýká práv člena Komory a rozhodování o něm spadá do působnosti Komory.
  2. Návrh na zahájení smírčího řízení podává navrhovatel předsedovi soudu. Tento návrh musí obsahovat:
    1. označení orgánu Komory, kterému je určen,
    2. označení navrhovatele, vylučující jakoukoliv pochybnost,
    3. označení adresáta, vylučující jakoukoliv pochybnost,
    4. přesné označení skutku, pro který je návrh na zahájení smírčího řízení podán,
    5. smírčí návrh, ze kterého musí být nade vší pochybnost zřejmé, čeho se navrhovatel ve smírčím řízení domáhá,
    6. doklad o zaplacení zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení ve výši 500 Kč.
§ 42
  1. Smírčí řízení je zahájeno dnem, kdy byl návrh na jeho zahájení doručen předsedovi soudu.
  2. Návrh na zahájení smírčího řízení může být vzat zpět kdykoliv v průběhu smírčího řízení.
§ 43
  1. Po zahájení smírčího řízení jmenuje předseda soudu zprostředkovatele.
  2. Zprostředkovatel adresátovi zašle do vlastních rukou bez zbytečného odkladu návrh na zahájení smírčího řízení, současně mu určí lhůtu ne kratší 15 dnů k projevení vůle zúčastnit se smírčího řízení jako účastník.
  3. V případě souhlasu adresáta s účastí na smírčím řízení, doložené dokladem o zaplacení zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení ve výši 500 Kč, svolá zprostředkovatel jednání ve věci samé, bez zbytečného odkladu.
§ 44
  1. Jednání se koná za stálé přítomnosti účastníků a zprostředkovatele.
  2. Jednání je neveřejné.
§ 45
  1. Po zahájení jednání zprostředkovatelem přednesou účastníci v pořadí navrhovatel, adresát svá stanoviska k předmětu smírčího řízení.
  2. Zprostředkovatel řídí jednání po procesní stránce veden snahou přispět ke smíru mezi účastníky.
§ 46
  1. V případě souhlasného projevu vůle účastníků uzavřít smír za podmínek během jednání dohodnutých, konstatuje zprostředkovatel do protokolu smírčí nález.
  2. V případě nedostatku vůle účastníků k uzavření smíru ukončí zprostředkovatel jednání bez nálezu a o tomto vyhotoví záznam.
§ 47
  1. Smírčí nález obsažený v protokolu o jednání obsahuje přesné znění podmínek účastníků smírčího řízení, za kterých smír uzavřeli.
  2. Protokol o jednání se smírčím nálezem musí podepsat po skončení jednání účastníci smírčího řízení a zprostředkovatel.
§ 48
  1. Náklady smírčího řízení ukončeného smírčím nálezem nese Komora; zálohy na náhradu nákladů smírčího řízení vrátí navrhovateli a adresátovi bez zbytečného odkladu.
  2. K náhradě nákladů smírčího řízení ukončeného bez smírčího nálezu použije Komora zálohy, poskytnuté navrhovatelem a adresátem.
ČÁST SEDMÁ OSTATNÍ USTANOVENÍ § 49
  1. Ke dni účinnosti tohoto řádu se ruší původní řád ze dne 21. března 2015.
  2. Tento řád nabývá účinnosti dnem 25. března 2017.