ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

ČSN EN 1990 Zásady navrhování

Verze pro tiskVerze pro tisk
  1. Jak postupovat podle Eurokódů v případě zatížení ploché střechy dešťovou vodou.

    Odpověď: Eurokódy se specificky nezabývají zatížením plochých střech dešťovou vodou, pouze v ČSN EN 1991-1-6 pro zatížení během provádění se upozorňuje na možnosti porušení střechy nadměrným průhybem při ucpání střešních vpustí. Pro navrhování střešní konstrukce na tato zatížení je třeba uvážit možnost hromadění vody na prohýbající se střeše (tzv. ponding effect) a stanovit kapacitu střešních vpustí.

  2. Kombinace zatížení pro navrhování balkónů. Má se uvažovat užitné zatížení současně se zatížení sněhem.

    Odpověď: Ano, vždy jedno proměnné zatížení se uvažuje v kombinaci zatížení jako hlavní a druhé jako vedlejší, a naopak.

  3. Navrhování ocelových konstrukcí na mezní stav použitelnosti a výběr kombinace

    Odpověď: Postupuje se podle EN 1990, kapitola 6 a příloha A1. Při stanovení kombinací zatížení pro ověření mezního stavu použitelnosti se uváží, zda se jedná o vratný, nebo nevratný stav, popř. se sledují dlouhodobé účinky.

  4. V EN 1990/A1 se připouští možnost použití součinitele ψ0 = 0 pro zatížení teplotou u mostů pozemních komunikací.

    Odpověď: Odpověď: V EN 1990/A1 se skutečně umožňuje bez podrobnějšího vysvětlení použít součinitel kombinace ψ0 = 0 pro zatížení teplotou. V naší národní příloze nejsou uvedeny podrobnější informace a toto doporučení je přejímáno. Zde je však potřebné uvážit podmínky jednotlivého projektu, tedy okrajové podmínky včetně statického působení. Pokud se jedná o most, který působí jako prostý nosník, lze použít doporučený postup podle EN 1990/A1. Jestliže se však bude jednat o rámovou konstrukci, nebo je konstrukce mostu nějak omezena, pak je potřebné se zatížením teplotou počítat nejen jako s hlavním, avšak také jako s vedlejším proměnným zatížením (zde se pak uváží součinitel ψ0 = 0,6).