ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Další vybrané dotazy

Verze pro tiskVerze pro tisk
  1. Jaké změny nastávají zavedením Eurokódů pro mostní konstrukce.

    Odpověď: Odpověd je v příručkách vydaných ČKAIT, ČBS, AOK a dalším organizacemi. Pro navrhování mostů platí příslušné části Eurokódů (ČSN EN 1990/A1 pro zásady navrhování, ČSN EN 1991-2 pro zatížení mostů dopravou, a dále materiálově zaměřené ČSN EN 1992-2, ČSN EN 1993-2, ČSN EN 1994-2 a ČSN EN 1995-2, pro navrhování s ohledem na seizmické účinky ČSN EN 1998-2.

  2. Na stavbu byla zpracována dokumentace v roce 2006, na jejímž základě bylo vydáno stavební povolení a zpracována prováděcí dokumentace s řadou technických změn. Nyní jsou k dispozici pouze torza dokumentace a pro realizaci se musí dokumentace zpracovat úplně znovu. Musí se použít Eurokódy, nebo se ještě mohou použít původní ČSN, podle kterých byla spočítána původní dokumentace.

    Odpověď: Pokud je již neplatné stavební povolení, které bylo vydané před 1.4.2010 (není zřejmé z dotazu), je potřebné zpracovat novou projektovou dokumentaci podle Eurokódů. Pokud stavební povolení ještě platí, pak by mělo být možné chybějící prováděcí dokumentaci dopracovat podle původních ČSN. Je vhodné se informovat na příslušném stavebním úřadu nebo přímo na MMR.

  3. Doporučení na zavedení ČSN ISO 2394 v českém jazyce.

    Odpověď: Tato norma poskytuje užitečné doplňující informace a sloužila jako podklad pro přípravu EN 1990. Bez zpracování národní přílohy nemá charakter operativního dokumentu. V současnosti se připravuje její revize v rámci technické komise ISO/TC98. Po dokončení revize by se mohlo uvážit její zavedení do systému ČSN.

  4. Budou se zpracovávat konsolidovaná znění ČSN Eurokódů?

    Odpověď: Připravují se konsolidovaná znění vybraných částí ČSN Eurokódů podle schválených plánovacích listů ÚNMZ. V 11/2010 bylo zpracováno konsolidované znění ČSN EN 1990 pro zásady navrhování, pro první pololetí 2011 se připravuje ČSN EN 1991-4 pro zatížení nádrží a zásobníků.

  5. Hodnota dílčího součinitele pro zatížení nádrží podle B.3(2) a A.2.1(2) ČSN EN 991-4 se zdá být nekonzistentní.

    Odpověď: V B.3(2) je doporučena hodnota dílčího součinitele γ = 1,2 při vyprazdňování (je upřesněn překlad), v A.2.1(2) se doporučuje použít γ = 1,5, jestliže je známa hladin a objemové tíhy kapaliny, pak lze použít redukovanou hodnotu γ = 1,35.

  6. Podle kterých ustanovení se postupuje při stanovení zatížení větrem na ocelové přístřešky.

    Odpověď: Postupuje se podle 7.3(5) a 7.3(6) ČSN EN 1991-1-4.

  7. Porovnání výpočetních modelů pro stanovení šířky trhlin v betonových konstrukcích podle Eurokódů s DIN a ČSN.

    Odpověď: V současnosti je pro výpočet šířky trhliny doporučen vztah v ČSN EN 1992-1-1 a omezující kritéria. V obvyklých případech se požadavek na mezní šířku trhliny zajistí splněním požadavků na konstrukční uspořádání výztuže (průměr a vzdálenost výztuže, krycí vrstva, omezení napětí). V předběžném ENV 1992-1-1, v DIN 1045-1 a ČSN 73 1201 se uváděly jiné vztahy pro výpočet šířky trhlin, ve kterých se doporučovaly rozdílné kombinace zatížení, konstrukční opatření (uspořádání výztuže). Tyto vztahy obvykle vycházely z fyzikálních modelů a experimentálních měření. Výsledné hodnoty šířky trhliny byly rozdílné a vzájemně těžko porovnatelné. Eurokód EN 1992 proto zdůrazňuje použití konstrukčních pravidel pro omezení šířky trhliny.

  8. Jsou normy ČSN, které byly nezávazné a jsou nyní nahrazeny Eurokódy, stále ještě platné a je možno podle nich pracovat?

    Odpověď: Eurokódy řad ČSN EN 1990 až 1999 nahradily od 1.4.2010 původní ČSN pro navrhování konstrukcí, které byly k tomuto datu zrušeny. V některých případech byly vybrané pokyny původních ČSN přesunuty do národních příloh příslušných částí Eurokodů nebo zpracovány zbytkové ČSN. Neplatné původní ČSN již tedy nelze používat pro navrhování konstrukcí.

  9. Jsou Eurokódy v ČR závazné?

    Odpověď: Novela zákona č.22/1997 Sb. (provedená zákonem č.71/2000 Sb.) výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN (a tedy také zavedené ČSN Eurokódy) nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování (viz www.unmz.cz). Stejně jako všude jinde ve světě však existují případy, že povinnost dodržovat požadavky uvedené v českých technických normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je:

    • právní předpis (např. právní řád České republiky obsahuje řadu předpisů, které stanoví přímo či nepřímo povinnost řídit se technickými normami. Lze proto doporučit, aby všechny podniky ve vlastním zájmu dodržovaly zejména ta ustanovení ČSN, která se týkají ochrany oprávněného zájmu, tj. zájem na ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a zvířat, majetku a životního prostředí),
    • smlouva,
    • pokyn nadřízeného,
    • rozhodnutí správního orgánu.

  10. Může autorizovaný inženýr postupovat jinak než podle Eurokódů?

    Odpověď: Eurokódy představují systém norem pro navrhování konstrukcí, který je založen na nejnovějších poznatcích a zkušenostech členských zemí CEN, byl schválen technickou komisí CEN/TC250 a EK pro používání a zaveden v ČR jako výhradní systém norem. Pokud bude člen ČKAIT používat jiné normy než Eurokódy pro navrhování konstrukcí (např. zrušené ČSN, DIN atd.), vystavuje se značnému nebezpečí, že při případných vzniklých problémech bude muset prokazovat, že jím navržené řešení je spolehlivější, než kdyby použil u nás platné Eurokódy.
    Eurokódy jsou u nás navázány na náš právní systém na základě prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Zdůrazňuje se zde nutnost splnit základní požadavky na stavby, a tedy také normové hodnoty. Normová hodnota se definuje jako konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažené v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.
    Poznámka: Pro hodnocení a ověřování existujících konstrukcí se u nás používá ČSN ISO 13822, která tak doplňuje zatím chybějící pokyny pro existující konstrukce v ČSN Eurokódech.

  11. Potřebuji navrhnout jeřábovou drážku pro el. Kladkostroj o nosnosti 500 kg. Ve které normě EU jsou údaje pro součinitele zatížení?

    Odpověď: Dílčí součinitele zatížení a součinitele kombinace pro nosníky jeřábových drah jsou uvedeny v příloze A ČSN EN 1991-3 pro zatížení od jeřábů a strojního vybavení.

  12. Narazil jsem na problém, který se týká evropské harmonizované normy „ČSN EN 12056-3/2000 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech – Navrhování a výpočet“. Pro výpočet odvodnění jsou nutné údaje o dešti, které v normě nejsou specifikované. Pro požadavek na Hydrometeorologický ústav, který by mi tyto údaje poskytl potřebuji specifikaci charakteru návrhového deště. Ten v normě uveden není a zajímalo by mě, jestli jej někdo již stanovil nebo jestli to závisí na libovůli projektanta. Možná, že by to zajímalo i další projektanty. Při návrhu odvodnění mostů se uvažuje takzvaný desetiminutový déšť s periodicitou 0,5. To znamená déšť, který se vyskytne v dané oblasti jednou za dva roky (samozřejmě statisticky). Údaj udává množství vody, které naprší při tomto dešti za uvedených deset minut.

    Odpověď: Intenzita deště, která je uvedena v ČSN EN 12056-3 a podle které se stanovuje hodnota odtoku dešťových vod, není v této normě pro ČR doporučena. Protože tyto statisticky zpracované údaje pro jednotlivé oblasti ČR má k dispozici ČHMÚ, bylo by vhodné zpracovat k normě národní přílohu, ve které by se mohla uvést klimatická mapa. Jednotlivý projektant se sice může obrátit na ČHMÚ, avšak je to placená služba a zbytečně to prodražuje projekční práce.

  13. Existuji prosím převodní tabulky, které by alespoň přibližně určovaly, jak souvisí třídy pevnosti dřeva a výrobků ze dřeva podle původní ČSN a podle Eurokódu?

    Odpověď: Informace jsou uvedeny v ČSN 73 2824-1 - třídění dřeva podle pevnosti, jsou zde informace o vztahu k třídám z předchozí ČSN 491531-1.

  14. Měl bych dotaz k eurokódu EN 1992-1-1 - kapitola omezení šířky trhlin bez přímého výpočtu. v případě kdy mám navržený ŽB profil jak dále postupovat při kontrole šířky trhlin (nabízejí se dvě varianty):
    1. daný ŽB profil a namáhání od charakteristické kombinace (ohybový moment), kontrola omezení napětí => hodnota napětí ve výztuži, na základě získaného napětí a požadované šířce trhliny odečtení max průměru výztuže z tab.7.2N a jeho úprava
    2. daný ŽB profil a namáhání od charakteristické kombinace (ohybový moment), kontrola omezení napětí, výpočet minimální plochy výztuže dle 7.3.2, na základě získaného napětí a požadované šířce trhliny odečtení max průměru výztuže z tab.7.2N a jeho úprava

    Odpověď: Při ověřování šířky trhliny u železobetonových konstrukcí je potřebné vždy zjistit, zda je splněn požadavek na minimální plochu výztuže, vztah (7.1) podle ČSN EN 1992-1-1. Pak stačí splnit kritéria podle tabulek 7.2N a 7.3N (omezení průměru a vzdálenosti výztuže). Pro stanovení napětí ve výztuži použijete charakteristickou kombinaci zatížení (pro nevratné mezní stavy použitelnosti, krátkodobé účinky).

  15. Dotaz k používání hodnot sk (zatížení sněhem) dle www.snehovamapa.cz namísto čsn en 1991-1-3:2005/Z1:2006. Hodnoty jsou i o několik desítek procent menší. V časopisu Konstrukce uvádějí, že je používání povoleno, netuším ale, jak by se k tomu postavila komora v rámci sporu např. u oponentního statického posudku.

    Odpověď: Mapa zatížení sněhem uvedená na webových stranách vznikla jako součást výzkumného projektu a není zatím oficiálně schváleným dokumentem, který by se měl používat pro navrhování konstrukcí na zatížení sněhem. Musí být nejprve schválena příslušnou normalizační komisí TNK 38 a doporučena ÚNMZ k přímému používání s uvedením ve Věstníku, zřejmě formou změny normy. V současnosti probíhají jednání, bylo doporučeno provést úpravy modelů a porovnání s původní mapou. Změna teoretického modelu zatížení sněhem může vést ke značným rozdílům v charakteristické hodnotě, takže je potřebné s aplikací této mapy počkat až po jejím oficiálním schválení.

  16. Dotaz k nutnosti aplikaci eurokódů při návrhu objektu, který konstrukčně navazuje na objekt navržený dle ČSN. První objekt byl uvažován s budoucím rozšířením a byla provedena připravenost v základech, které nyní při posouzení objektu jako celku (1. i 2. Etapa) dle EK nevyhoví. Pro investora, který tuto skutečnost z finančního hlediska nemůže „pochopit“, bych potřeboval doložit nějaký odkaz v EK nebo právní předpis, který potvrzuje výše popsané.

    Odpověď: Pokud je jeden objekt již postaven podle ČSN a je zrealizováno i část základů pro další objekt, bylo by možné navrhnout přístavbu tohoto nového objektu podle zásad ČSN ISO 13822. Tato norma doplňuje některá ustanovení Eurokódů, které jsou určeny zejména pro navrhování nových staveb a chybí zde specifické pokyny pro existující konstrukce. Pokud by to bylo potřebné, můžeme k problematice poskytnout konzultaci pro konkrétní případ. Jinak k druhé části dotazu - pro navrhování konstrukcí se u nás od dubna 2010 uplatňují pouze Eurokódy (obdobné ČSN byly zrušeny), a to podle požadavku EK, který musí členské země CEN včetně ČR splnit - tento požadavek se uvádí v předmluvě každého Eurokódu. Na nutnost používat normové hodnoty a platné normy pak odkazuje prováděcí vyhláška MMR (268/2009).