Verze pro tisk

Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, České komory autorizovaných inženýrů a techniků a České komory architektů

Požárně bezpečnostní řešení je oborově (profesně) vydělenou částí projektové dokumentace stavby předkládané ke stavebnímu řízení (§ 18 odst. 1 písm. a/ bod 2 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona);

jeho nedílnou součástí jsou také návrhy požárně bezpečnostních zařízení, jimiž jsou systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení (§ 1 písm. d/ vyhlášky o požární prevenci). Obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení je upraven v § 41 vyhlášky o požární prevenci. Požárně bezpečnostní řešení staveb pro plnění funkcí lesa, které slouží k posouzení využití těchto staveb pro účely požární ochrany území (§ 1 odst. 1 a § 3 vyhlášky č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa), se zpracovává v rozsahu § 77 odst.2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Poslední novelizace zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "autorizační zákon"), resp. zákon č. 224/2003 Sb., přinesla změny související s oprávněním pro zpracování požárně bezpečnostního řešení; jedná se

• o rozšíření původního oboru vodohospodářské stavby na obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství (§ 5 odst. 3 písm. c/ autorizačního zákona),
• o doplnění oborů autorizace o obor požární bezpečnost staveb a obor stavby pro plnění funkce lesa (§ 5 odst. 3 písm. j/ a k/ autorizačního zákona); požární bezpečnost staveb byla původně specializací stanovenou ČKAIT podle § 6 autorizačního zákona,
• o změnu působnosti autorizovaného technika v tom smyslu, že taková osoba je oprávněna kompletně vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby smí vypracovávat jen příslušné části projektové dokumentace (§ 19 písm. a/ autorizačního zákona).

Uvedené změny autorizačního zákona se však platnosti bodu 1 přiloženého Společného stanoviska k otázkám požárně bezpečnostní problematiky ve výstavbě, dohodnutého na poradě zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva pro místní rozvoj a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě dne 9.12.1998 na Ministerstvu pro místní rozvoj (dále je "společné stanovisko") principiálně nedotýkají.
Bod 1 společného stanoviska vychází z následujících právních ustanovení:

• § 46a odst. 3 písm. a/ a § 46b odst1 stavebního zákona - vymezení projektové činnosti a stanovení odpovědnosti projektanta za její výkon,
• § 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona - vymezení obsahu projektové dokumentace stavby pro stavební řízení,
• § 4 odst. 2 a 3, § 5 odst. 3 a § 6 autorizačního zákona - stanovení oborů (popř. specializací) udělované autorizace,
• § 17 písm. b/, § 18 písm. a/ a § 19 písm. a/ autorizačního zákona - určení věcné působnosti autorizovaných osob, tzn. autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků.

Z uvedených ustanovení vyplývá, že obory autorizace představují z hlediska rozsahu zpracování projektové dokumentace stavby dvě základní skupiny, jejichž zásadní odlišnost je v dána vztahem mezi celkem (stavba a její celkové řešení) a částmi tohoto celku (části či odborné stránky stavby a jejich dílčí řešení).

První skupinu tvoří obory autorizace, které se vztahují na celkové řešení staveb, resp.na vypracování kompletní projektové dokumentace celých staveb; jedná se o obory pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb a stavby pro plnění funkce lesa (§ 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst.3 písm. a/ až e/ a k/ autorizačního zákona). Obory autorizace v tomto případě významově odpovídají oborům staveb.

Do druhé skupiny spadají obory autorizace, které se vztahují na pouze dílčí řešení určité části či odborné stránky stavby; jde o obory technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb (§ 5 odst.3 písm. f/, g/, i/ a j/ autorizačního zákona). Vzhledem k tomu, že takové části či odborné stránky staveb se vyskytují průřezově u všech nebo více oborů staveb, lze je pro snadnější odlišení označit spíše jako "profese"; v uvedené souvislosti bylo toto tradiční označení uplatněno např. v dříve platném metodickém návodu ČKVTIR pro zpracování a vydávání sborníku technických řešení typových projektových postupů (zveřejněno ve Zpravodaji SKVTIR, ČKVTIR a SKVTIR částka 2 z roku 1987).

Zvláštní a nejednoznačné postavení v systematice oborů autorizace má obor městské inženýrství (§ 5 odst.3 písm. h/ autorizačního zákona), který je obsahově blízký oboru územní plánování (§ 4 odst.2 písm. b/ autorizačního zákona). Městské inženýrství není v právním řádu obsahově vymezeno, avšak z dostupných publikací (např. Městské inženýrství 1 Petr Šrytr; Academia, 1999) je zřejmé, že dokumenty zpracovávané v tomto oboru mají povahu prostorově a účelově vymezených generelů, které řeší zejména dimenzování a funkční a prostorovou koordinaci jednotlivých složek dopravní a technické infrastruktury v souvislosti s koncipováním rozvoje městských území; jde o typicky mezioborovou a multiprofesní problematiku. Předmětem oboru městské inženýrství není zpracovávání projektové dokumentace jednotlivých staveb, které svou stavebně technickou povahou spadají do oborů dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce a technologická zařízení staveb. Logicky proto nepřichází v úvahu, že by autorizovaní inženýři pro obor městské inženýrství (§ 5 odst.3 písm. h/ autorizačního zákona) v rámci oboru své autorizace zpracovávali oborově (profesně) vydělené části projektové dokumentace stavby předkládané ke stavebnímu řízení, k nimž patří např. požárně bezpečnostní řešení.

Z kontextu zmíněných ustanovení autorizačního zákona o oborech autorizace a o věcné působnosti autorizovaných osob a ze zohlednění změn v důsledku účinnosti zákona č. 224/2003 Sb. jednoznačně vyplývá, že

• autorizovaní architekti pro obor pozemní stavby, popř. bez specifického oboru (§ 4 odst. 2 písm. a/ a 3) a autorizovaní inženýři pro obory pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství stavby, mosty, technologická zařízení staveb a inženýrské konstrukce a stavby pro plnění funkce lesa (§ 5 odst. 3 písm. a/ až d/ a k/) jsou v rámci oboru své autorizace (popř. specializace) oprávněni vypracovávat projektovou dokumentaci stavby v celém rozsahu, tzn. všechny oborově vydělené části této dokumentace, včetně požárně bezpečnostního řešení,
• autorizovaní inženýři a autorizovaní technici pro obory technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb (§ 5 odst.3 písm. f/, g/, i/ a j/ autorizačního zákona) jsou v rámci oboru své autorizace (popř. specializace) oprávněni vypracovávat pouze příslušnou část projektové dokumentace stavby s tím, že se na ně vztahuje přiměřeně odpovědnost podle §46b odst. 1 stavebního zákona; tzn. že např. osoby autorizované pro obor (dříve specializaci) požární bezpečnost staveb mohou vypracovávat pouze požárně bezpečnostní řešení stavby.