Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby

V říjnu 2013 předseda Komory zaslal ředitelce odboru stavebního řádu MMR ĆR následující dotaz:

Stavební zákon nově v § 110 odst. 2 písm. c) stanoví stavebníkovi povinnost připojit k žádosti o stavební povolení: „……případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,……“.

Na změnu § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona reaguje také novela vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v příloze č. 5, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy a k posouzení autorizovaným inspektorem. Část „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ této přílohy obsahuje pod písmenem d) „plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití)“.

Komora má za to, že pokud bude předmětem žádosti o stavební povolení stavba, na jejíž konstrukce se vztahuje požadavek provedení kontrol vyplývající z příslušných technických norem, musí být tato skutečnost zřejmá již z projektové dokumentace. V takovém případě musí část „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ obsahovat kromě technické zprávy, výkresové části a statického posouzení také plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití). Přiložením takto zpracované projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení splní stavebník povinnost vyplývající z § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona týkající se doložení plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaného nezávislým expertem na náklady stavebníka.

U institutu „nezávislý expert“ zastáváme názor, že se jedná o autorizovaného inženýra, zpracovatele části „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ přílohy č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Vycházíme ze skutečnosti, že provádět statické a dynamické výpočty staveb je oprávněn podle § 18 zákona č. 360/1992 Sb. pouze autorizovaný inženýr. Část „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ přílohy č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. proto musí být vždy zpracována autorizovaným inženýrem s oprávněním pro příslušný obor, tj. buď autorizovaným inženýrem pro obor statika a dynamika staveb nebo podle druhu projektované stavby autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby, obor dopravní stavby, obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, obor mosty a inženýrské konstrukce, obor technologická zařízení staveb nebo obor stavby pro plnění funkce lesa (autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby, obor dopravní stavby, obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, obor mosty a inženýrské konstrukce nebo obor stavby pro plnění funkce lesa je podle zákona č. 360/1992 Sb. oprávněn vypracovávat projektovou dokumentaci v celém rozsahu, tzn. všechny oborově vydělené části projektové dokumentace).

Vážená paní ředitelko, obracíme se na Vás se žádostí o posouzení našeho vyjádření, případně zaslání Vašeho stanoviska k dané problematice.

Odpověď paní ředitelky adresovaná předsedovi ČKAIT z prosince 2013:

Dne 3.10.2013 jsem obdržela Vaše stanovisko k § 110 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s žádostí o jeho posouzení případně o zaslání stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj.

Od účinnosti zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, reagovalo Ministerstvo pro místní rozvoj na množství dotazů týkající se dané problematiky, a to nejen od stavebních úřadů, ale také od autorizovaných osob (např. odpověď ing. Adamu Kurdíkovi ze dne 3.9.2013). Naše stanovisko je rovněž zveřejněno na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj v rubrice „Novela stavebního zákona – Otázky a odpovědi“, v kategorii č. 18 Stavební řízení“.

Vzhledem k tomu, že je Vaše stanovisko obsahově totožné se zveřejněným stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, nemáme k němu samozřejmě žádné připomínky.

Legislativní komise ČKAIT, pro úplnost vyjasnění problematiky, uvádí stanovisko MMR ČR zveřejněné na http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Novela-stavebniho-zakona/Otazky-a-odpovedi#CatName v úplném znění:

§ 110 Co by měl obsahovat "Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí", který by měl být součástí Stavebně konstrukčního řešení projektové dokumentace pro stavební povolení?

Stavební zákon nově v § 110 odst. 2 písm. c) stanoví stavebníkovi povinnost připojit k žádosti o stavební povolení: „……případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,……“.

Tento požadavek byl do stavebního zákona doplněn z důvodů stále častěji se vyskytujících vážných závad konstrukcí stavby vznikajících při jejich provádění, s cílem předcházet závažným důsledkům nekvalitně poskytnutých stavebních a montážních prací.

Na změnu § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona reaguje také novela vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v příloze č. 5, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy a k posouzení autorizovaným inspektorem. Část „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ této přílohy obsahuje pod písmenem d) „Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití)“.

Ze zásady uvedené na začátku přílohy č. 5: „Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.“ je zřejmé, že ne každá projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení bude Plán spolehlivosti konstrukcí obsahovat. Tomu také odpovídá užití slova „případně“ v § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona: „ K žádosti stavebník připojí……, plán kontrolních prohlídek stavby a případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka,……“. Způsob a intenzita kontroly závisí na požadované spolehlivosti, druhu namáhání a účelu, ke kterému jsou konstrukce určeny. Požadavky na kontrolu konstrukcí a odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu stanoví příslušné technické normy.

Například ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb uvádí požadavky na kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí a doplňuje ustanovení ČSN EN 1090-1 a ČSN EN 1090-2+A o problematiku, která v nich není obsažena (neřeší problematiku údržby a kontroly). Dále uvádí požadavky na projektovou dokumentaci a na dokumentaci, která vzniká v průběhu provozu ocelových konstrukcí. Stanovuje rovněž požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu, opravy a údržbu. Tato norma se však nevztahuje na mostní konstrukce a konstrukce, pro které platí ustanovení ČSN 73 2603.

Pokud bude předmětem žádosti o stavební povolení stavba, na jejíž konstrukce se vztahuje požadavek provedení kontrol vyplývající z příslušných technických norem, musí být tato skutečnost zřejmá již z projektové dokumentace. V takovém případě musí část „D.1.2 - Stavebně konstrukční řešení“ obsahovat kromě technické zprávy, výkresové části a statického posouzení také plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití). Přiložením takto zpracované projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení splní stavebník povinnost vyplývající z § 110 odst. 2 písm. c) stavebního zákona týkající se doložení plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití zpracovaného nezávislým expertem na náklady stavebníka.

Stavební úřad je oprávněn stanovit ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Na základě plánu kontroly spolehlivosti konstrukcí může stavební úřad již ve stavebním povolení stanovit podmínku provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití (některé nosné konstrukce stavby, zábradlí nebo zábrany na stadionech, tribuny atd.), čímž by byl stavebník již před zahájením stavby upozorněn na nutnost provádění kontrol a na to, že stavební úřad bude k povolení užívání stavby požadovat předložení dokladu o provedení kontroly. Takovým dokladem může být i záznam do stavebního deníku provedený oprávněnou osobou.

Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití) by měl obsahovat požadavky na kontrolu konstrukcí a odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu vždy s odkazem na příslušnou technickou normu. Je jedním z podkladů k žádosti o vydání stavebního povolení, proto nemůže být součástí kolaudačního souhlasu. Naopak, stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce kontroluje, mimo jiné, zda jsou splněny podmínky stavebního povolení, a pokud jednou z podmínek byla povinnost provést kontroly spolehlivosti konstrukcí, je stavebník povinen doklady o provedení těchto kontrol předložit. Ve vydaném kolaudačním souhlasu pak nelze ukládat stavebníkovi povinnosti, neboť se nejedná o správní rozhodnutí.

Jednou ze základních povinností vlastníka stavby je udržovat stavbu po celou dobu její existence [§ 152 odst. 1 písm. a) stavebního zákona], tj. provádět udržovací práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Pokud tedy technická norma, např. ČSN ISO 13822 (73 0038) obsahuje požadavky na hodnocení stávající konstrukce prováděných za účelem ověření spolehlivosti stávající konstrukce z hlediska její funkční způsobilosti, měl by je vlastník provádět stejně automaticky jako pravidelné revize odběrných plynových nebo elektrických zařízení apod. Stavební úřad na to vlastníka stavby neupozorňuje, a tudíž ani neověřuje nový – změněný plán kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich využití v důsledku změny příslušné technické normy.