Stanovisko MMR ČR k žádosti o povolení umístění stavby v případě údržby stávající základnové stanice mobilní sítě.

V květnu 2013 předseda ČKAIT požádal ředitelku odboru stavebního řádu MMR o vydání stanoviska k následující problematice:

Obracíme se na vás se žádostí o posouzení níže uvedené problematiky, případně o výklad MMR ČR k ní, respektive o oponenturu našeho vyjádření k následujícímu dotazu autorizované osoby (člena ČKAIT), který jsme obdrželi:

Je nutné v případě údržby stávající základnové stanice mobilní sítě, v souvislosti s instalací nové technologie mobilní komunikace, tzv. LTE („Long Term Evolution“) pro rychlejší datové služby, žádat příslušný stavební úřad o povolení umístění stavby, pokud se stanice nachází v ochranném pásmu památkové rezervace.

Údržba a rozšíření stanice na službu LTE v řešeném případě zahrnuje 4 možné varianty:

Výměna stávajících antén za nové s novou technologií, srovnatelných rozměrů.
Přidání výložníků na stávající nosnou konstrukci.
Výměna a navýšení stožáru, stále do 8 metrů celkové výšky.
Rozšíření počtu stožárů nesoucích antény na dané základnové stanici.

Všechny varianty jsou pro stanici, která se nachází v oblasti ochranného pásma Památkové rezervace v hlavním městě Praze. Dle zákona č. 183/2006 Sb. po novele zákonem č. 350/2012 Sb., §79 odstavec 3) by v této lokalitě nová stanice měla mít rozhodnutí o umístění stavby, přestože splňuje odstavec 2, písmeno j) příslušného paragrafu. Týká se nutnost UR i zmiňovaných variant, když původní stanice rozhodnutí má? Je tedy nutné žádat SÚ o nové UR v případě uvedených variant?

Vyjádření ČKAIT:

Tazatel řeší problematiku vázanou na §79, odstavce 2 až 6.) stavebního zákona definující stavby, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Pro vyjádření je nutno definovat zda se v uvedených případech jedná o stavební úpravy či udržovací práce, anebo je rozsah těchto prací již nad rámec údržby a jedná se tedy o nové stavby, respektive se jedná o zásah a úpravu stávající stavby přesahující rozsah udržovacích prací a měnící původní stavbu. K tomu dodáváme :

Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrá stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Udržovací práce jsou práce jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

Stavební úpravy jsou úpravy stavby kterými není zasahováno do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivu stavby na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Po tomto úvodu lze konstatovat :

U variant 1 až 3 dotazu se jedná nejspíše o stavební úpravy související s údržbou stávající stavby pokud nové antény, výložníky a stožáry (anténní nosiče) do výšky 8m svými rozměry a funkcí nemají za důsledek narušení stability stavby (statické a dynamické zatížení včetně zatížení větrem a námrazou….), změnu vzhledu stavby (větší rozměry anténních jednotek) a intenzita elmag. pole není vyšší než normová hodnota, respektive než schválená hodnota při uvedení do provozu (ohrožení zdraví) můžeme uplatnit §79, odstavec 6) stavebního zákona. To znamená, že i v památkové zóně či rezervaci nebude požadováno územní rozhodnutí nebo územní souhlas.
U varianty 4 dotazu jsme toho názoru, že se již nejedná o údržbové práce či stavební úpravy, ale o novou stavbu a zde je třeba uplatnit §79, odstavec 3) a požadovat rozhodnutí o umístění stavby, případně územní souhlas.
Stavebníkovi doporučujeme požádat u všech staveb o územně plánovací informaci (§21 stavebního zákona)ve které stavební úřad sdělí režim stavby a podmínky pro její přípravu a realizaci.

Závěrem vás ještě jednou žádáme o posouzení našeho vyjádření, případně zaslání vašeho stanoviska, které potom sdělíme tazateli.

Stanovisko ředitelky odboru stavebního řádu MMR ČR ze dne 20.7.2013:

Obdržela jsem Vaši žádost týkající se posouzení, zda varianty úprav a rozšíření stávající základnové stanice mobilní sítě podléhají či nepodléhají vydání územního rozhodnutí či územnímu souhlasu. Konkrétně uvádíte čtyři varianty možných úprav, a to:

výměna stávajících antén za nové s novou technologii, srovnatelných rozměrů.
přidání výložníků na stávající nosnou konstrukci.
výměna a navýšení stožáru, stále do 8 m celkové výšky.
rozšíření počtu stožárů nesoucí antény na dané základnové stanici.

Dále uvádíte, že stavba je v oblasti ochranného pásma Památkové rezervace v hlavním městě Praze. K Vaší žádosti také přikládáte vyjádření ČKAIT, kde u variant 1-3 předpokládáte, že se jedná o stavební úpravy související s údržbou stavby, pokud nové antény, výložníky a stožáry do výše 8m svými rozměry a funkcí nemají za důsledek narušení stability stavby, změnu vzhledu stavby a intenzita elmag. pole není vyšší než normová, resp. Schválená hodnota při uvedení do provozu, a proto předpokládáte aplikaci § 79 odst. 6 stavebního zákona, tj. že nebude vyžadováno územní rozhodnutí ani územní souhlas. U čtvrté varianty vyjadřujete názor, že se jedná o novou stavbu a očekáváte aplikaci § 79 odst. 3.

Dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR mimo jiné informační metodickou pomoc vyšším územně samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Není oprávněno k poskytování závazných právních výkladů, pouze v obecné rovině přijímá stanoviska k jednotné aplikaci právních předpisů ve své působnosti.

Odbor stavebního řádu vykonává zejména metodickou činnost, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a stavebních úřadů na úseku územního rozhodování, stavebního řádu a vyvlastnění, podle stavebního zákona. Nemůže zasahovat do řešení konkrétních případů a nahrazovat tak příslušnost místních orgánů veřejné správy a jejich povinnost konat v rámci věcné působnosti, která je jim svěřena. Zda a za jakých podmínek je možné umístit stavbu, posoudí místně příslušný stavební úřad, který je kompetentní ke komplexnímu posouzení záležitosti při znalosti věci a konkrétního spisu, všech daných aspektů, místních podmínek příslušného území a souvislostí.

V případě pochybností o postupech a závěrech příslušného stavebního úřadu se lze obrátit na příslušný krajský úřad, který ve smyslu § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vykonává působnost nadřízeného orgánu pro stavební úřady. Krajský úřad rovněž ve smyslu § 67 odst.1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje obcím odbornou a metodickou pomoc.

V obecné rovině lze k Vašim dotazům sdělit následující:

Dle § 79 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.

Dle § 103 odst.1 stavebního zákona udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a současně se nejedná o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, takové práce stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Stavební úprava je definována v § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona jako úprava, při které se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby. Údržbou stavby se dle § 3 odst. 4 stavebního zákona rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Dle § 79 dost. 2 písm. s) stavebního zákona nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma. Pojem technické infrastruktury vychází ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Avšak podle § 79 odst.3 stavebního zákona se toto výše citované ustanovení nevztahuje na kulturní památky a dále na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.