Zákon o hospodaření energií a budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci

Novela zákona o hospodaření energií stanoví některé specifické požadavky pro budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci a pro subjekty zřízené orgánem veřejné moci. Paragraf 7 odst. 1 zákona č. 406/2012 Sb.: „V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetic-kou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit (…) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude (…)“ Tyto budovy musí plnit požadavky právního předpisu v kratších termínech, průkaz energetické náročnosti musí být umístěn na veřejně přístupném, dobře viditelném místě. Novela zákona o hospodaření energií orgány veřejné moci blíže nedefinuje. Termín „orgány veřejné moci“ používá Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která uvádí v preambuli (důvody pro vydání směrnice):

(21) … Veřejný sektor ve všech členských státech by měl v oblasti energetické náročnosti budov hrát vedoucí úlohu, a proto by vnitrostátní plány měly stanovit náročnější cíle pro budovy, jež jsou využívány orgány veřejné moci. (The public sector in each Member State should lead the way in the field of energy performance of buildings, and therefore the national plans should set more ambitious targets for the buildings occupied by public authorities.)

(24) Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkla-dem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmě-tem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely. (Buildings occupied by public authorities and buildings frequently visited by the public should set an example by showing that environmental and energy considerations are being taken into account and therefore those buildings should be subject to energy certification on a regular basis. The dissemination to the public of information on energy performance should be enhanced by clearly displaying these energy performance certificates, in particular in buildings of a certain size which are occupied by public authorities or which are frequently visited by the public, such as shops and shopping centres, supermarkets, restaurants, theatres, banks and hotels.)

Orgány veřejné moci Podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí or-gánem veřejné moci:
§ 2 Obecné pojmy
V tomto zákoně se rozumí (…) c) orgánem veřejné moci státní orgán, územní samosprávný celek a fyzická nebo právnická osoba, byla-li jí svěřena působnost v oblasti veřejné správy, (…).
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění poz-dějších předpisů obsahuje v § 1 výčet orgánů veřejné moci:
§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, státních fondů, zdra-votních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (dále jen "orgán veřejné moci") vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elek-tronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek (…)

Poznámka: Do poslední novely zákona č. 300/2008 Sb., provedené zákonem č. 503/2012 s účinností od 1. 1. 2013, byl mezi orgány veřejné moci uváděn také Pozemkový fond České republiky; zřejmě v souvislosti s níže uvedeným judiká-tem byl vypuštěn.
Ústavní soud definoval orgán veřejné moci takto: "Veřejnou moc stát vykonává především prostřednic-tvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může uskutečňovat rovněž prostřednictvím dalších subjektů. Kritériem pro určení, zdali jiný subjekt koná jako orgán veřejné/státní moci, je skutečnost, jestli konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná nebo jestli může stát do těchto práv a povinností zasahovat."
Trestní zákoník a nový občanský zákoník řadí mezi orgány veřejné moci také soudy. Podle nálezu Nejvyššího soudu (15 Tdo 574/2006 – 28. 6. 2006) je orgánem veřejné moci Policie ČR. Podle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., ze dne 12. 3. 2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, právo kontroly odborových orgánů podle § 321 a 322 NZP je výkonem státní správy „neboť i v tomto případě jde o výkon veřejné správy státem delegované na právnické osoby, tedy o správní řízení". Podle rozsudku Nejvyššího soudu (25 Cdp 4744/2010)je or-gánem veřejné moci finanční arbitr. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvádí, že Vinařský fond má postavení orgánu veřejné moci. Podobně označují soudy za orgán veřejné moci správce konkursní podstaty, insolventního správce v rámci insolventního řízení, Český telekomunikační úřad.
Naproti tomu dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7. 5. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1024/2000; dále v rozsudku ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 214/2006; rovněž v rozsudku ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 29 Odo 1457/2006, k závěru, že činnost Pozemkového fondu není činností státního orgánu.
Stanovení, kdo je a kdo není orgánem veřejné moci, nebude v některých případech jednoduchou věcí a bude vyžadovat určité upřesnění Ministerstva průmyslu a obchodu, např. cestou metodické pomůcky k postupům podle zákona o hospodaření energií.
Subjekty zřízené orgány veřejné moci
Zákon o hospodaření energií zahrnuje pod pojem „orgán veřejné moci“ také subjekty zřízené orgány veřejné moci. V tomto označení je důležité slovo „zřízené“ (tedy nikoliv založené). Zřizují se např. příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce(v. v. i.). Jejich zřizovateli jsou zpravidla organi-zační složky státu nebo územní samosprávné celky. O vzniku takové instituce vydá zřizovatel zřizova-cí listinu. Postavení příspěvkových organizací upravuje zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočto-vých pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace jsou ve-řejnoprávními neziskovými organizacemi, zřízenými k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Jsou to např. školy, nemocnice, léčebny, muzea, galerie, knihovny, divadla. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem; jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky.
Pokud vzniká příslušný subjekt založením, zákon č. 406/2000 Sb., se na něj nevztahuje. Založe-ním vznikají obchodní společnosti a družstva (obchodní korporace). Založení se řídí obchodním záko-níkem, od 1. 1. 2014 zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil. Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá minis-terstvo (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích).
Státní podnik je podnik, který je založen státem či jeho organizační složkou. Vzniká zakladatelskou listinou. Zakládací listina je zakladatelským dokumentem ve smyslu § 27a obchodního zákoníku.
Přeměna státních organizací na organizační složky
V roce 2000 byly rozpočtové organizace transformovány na organizační složky státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) a organizační složky jiných veřejnoprávních korporací (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a byla jim odebrána právní subjektivita.
Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České repub-liky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo zákon č. 219/2000 Sb., o majet-ku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. K plnění úkolů v rámci své působnosti může or-ganizační složku podle zákona č. 219/2000 Sb., jménem státu zřídit i ministerstvo (je zřizovatelem).
Zákon č. 219/2000 Sb., § 51:
(1) Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem (včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu, hospodařících s rozpočtovými prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace a státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů, které ve vztahu k majetku (§ 8) dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření nebo prozatímní správu podle dosavadních předpisů, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami státu (§ 3); týmž dnem Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu nabývají obdobné postavení jako organizační složky státu. Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky a jeho jednání se řídí tímto zákonem.
(2) Pokud státní organizace, na kterou se vztahuje odstavec 1 a nejde přitom o ústřední orgán, okresní úřad nebo školský úřad, na základě zvláštního právního předpisu sama zřídila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona státní rozpočtovou organizaci nebo státní příspěvkovou organizaci, je takto zřízená státní rozpočtová organizace nebo státní příspěvková organizace vnitřní organizační jednotkou organizační složky. Postavení a právní režim státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky upravují zvláštní právní předpisy a tento zákon (§ 54 až 56).
Seznam držitelů datových schránek včetně orgánů veřejné moci
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění poz-dějších předpisů, ukládá v § 14 b Ministerstvu vnitra povinnost vést veřejný seznam fyzických osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci, které mají zřízenu a zpřístup-něnu datovou schránku (tzv. seznam držitelů datových schránek), který je přístupný způsobem umož-ňujícím dálkový přístup. Seznam je součástí informačního systému datových schránek.
Seznam držitelů datových schránek se člení na samostatné části vedené pro fyzické osoby, pro pod-nikající fyzické osoby, pro právnické osoby a pro orgány veřejné moci. Seznam je přístupný na portálu veřejné správy https://seznam.gov.cz/ovm/othersList.do?ref=ovm. Je členěn do sekcí na:
- Orgány územní samosprávy
- Orgány státní správy
- Ostatní orgány veřejné moci
- Soudní exekutoři
- Notáři
- Advokáti
- Insolvenční správci
- Daňoví poradci
- Fyzické osoby
- Podnikající fyzické osoby
- Právnické osoby
Sekce „Ostatní orgány veřejné moci“ zahrnuje údaje také o subjektech zřízených orgány veřejné moci (organizační složky státu, příspěvkové organizace).