ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Zápis z jednání Aktiv Statika, diagnostika a zkoušení staveb, mosty a inženýrské konstrukce, 5. 3. 2018

Verze pro tiskVerze pro tisk
Přítomni:         V. Mach, T. Novotný, J. Kozák, J. Pokorný, V. Honzík, L. Vejvara, D. Gregor, M. Drahorád, L. Bukovský, P. Bek, P. Jiříček
(viz prezenční listina)
Hosté:              -
 
1) Shromáždění delegátů 2018 (SD)
V. Mach navrhl, aby vedoucí aktivu přednesl na SD v diskuzi příspěvek o aktuálním stavu profese a nedodržování zásad práce AO, jejichž důsledkem jsou poruchy a havárie staveb. Tento návrh byl jednomyslně schválen a bylo dohodnuto, že text příspěvku připraví V. Mach s M. Drahorádem. Součástí příspěvku bude i apel na dodržování rozsahu oprávnění AO v jednotlivých oborech a profesích s důrazem na obory souvisící s navrhováním nosných konstrukcí.
 
2) Stanovisko legislativní komise (LK) k dotazu vznesenému D. Lemákem
M. Drahorád předložil aktivu stanovisko LK k dotazu vznesenému D. Lemákem ohledně odpovědnosti AO za dokumentaci zpracovanou ve stupni DSP, když v dalším procesu výstavby nefiguruje jiná autorizovaná osoba (např. stavbyvedoucí) - viz Příloha 1. Tento dotaz navazuje na diskuzi o odpovědnosti AO v procesu výstavby, která proběhla na minulém jednání Aktivu.
V návaznosti na odpověď LK bylo dohodnuto (a s D. Lemákem telefonicky předjednáno), že D. Lemák jako člen redakční rady Z+i připraví článek k tomuto stanovisku do nejbližšího možného čísla časopisu.
 
3) Připravované materiály
M. Drahorád informoval o získání souhlasu J. Procházky a B. Ruska stran úprav MP 1.7.1. Do příštího jednání připraví M. Drahorád základní připomínky a materiál rozešle ostatním k připomínkám a doplnění.
Základní přehledový materiál shrnující odpovědnost jednotlivých účastníků procesu výstavby (od přípravy stavby, přes její výstavbu až do jejího odstranění), jehož hlavním zpracovatelem je V. Mach bude koncepčně připraven na základě všech dostupných informací, včetně stanoviska LK (viz výše). Práce na něm byly prozatím upozaděny kvůli přípravě na SD.
P. Bek podal informace o materiálu týkajícím se odpovědnosti stavebníka/investora, doporučení pro rozsah požadovaných výstupů v jednotlivých fázích přípravy a realizace stavby, doporučení na kontrolu jednotlivých částí projektové dokumentace nosných konstrukcí a jejich provádění. Práce na něm jsou ve fázi koncepčního návrhu, který je nutno doplnit. Na příští jednání předloží P. Bek základní osnovu.
L. Bukovský předložil základní koncepční návrh "manuál stěžovatele", kde jsou shrnuty základní principy odpovědnosti AO a podávání stížností na AO k dozorčí radě ČKAIT. Tento materiál má sloužit k veřejné osvětě k podávání stížností na práci AO a práv, pravomocí, postupů a případných sankcích ČKAIT při jejich řešení.
 
4) Konference Statika 2018 - Plzeň
L. Vejvara informoval o stavu příprav konference Statika 2018. Komentoval finální program a obsah jednotlivých příspěvků, současně upřesnil některé organizační věci stran konference. Bylo konstatováno, že fáze příprav odpovídá termínu konání konference a další součinnost s Aktivem je zajištěna.
4) Různé
M. Drahorád informoval o připravované tiskové konferenci na téma bezpečnost staveb. Na tisk. konferenci budou dále participovat ing. R. Špalek, prof. J. Vítek (Metrostav), ing. Hrdina (Metrostav). Termín konání tiskové konference je 28. 4. 2018.
P. Bek vznesl požadavek, aby vedoucí aktivu vyzval Představenstvo ke shrnutí aktivit, které byly realizovány v posledním roce za účelem snížení rizika poruch a havárií nosných konstrukcí staveb, resp. opatření která byla za tímto účelem přijata. Přítomní členové Aktivu tento návrh podpořili.
L. Vejvara vznesl další náměty k jednání, a to zejména koordinaci technologických profesí a zařízení s oborem statika (kotvení strojů, zatížení konstrukcí technologickými zařízeními, apod.), navrhování a projektování drobných konstrukcí zajišťujících bezpečnost osob při užívání (zábradlí, kotvení nenosných částí konstrukce, apod.) a provádění zdiva na pěnu (pro navrhování těchto konstrukcí není k dispozici platná technická norma).
M. Drahorád přednesl žádost o informace od D. Hejdukové (SVI) stran přípravy výukových materiálů pro e-learning. Současně informoval o možnosti spolupráce s SKSI (slovenskou komorou inženýrů), která má podobný program již připravený (prof. Benko). Obecně panuje souhlas s přípravou předmětných materiálů i se spoluprací s SKSI. L. Vejvara je připraven poskytnout pilotní informace i zpracovat v krátké době podkladové materiály. Spolupráci s SKSI projedná M. Drahorád na Představenstvu a v RPRP (ing. Pater).
 
5) Termín dalšího jednání
Termín dalšího jednání byl dohodnut na 4. 6. 2018 v 10:00.
 
 
Zapsal: M. Drahorád
 
 
Příloha 1 - Vyjádření Legislativní komise k dotazu Aktivu statika
Aktiv Statika - Dotaz na legislativní komisi
Situace:
AO zpracuje a svým autorizačním razítkem potvrdí stavebně konstrukční část projektové dokumentace (dále jen PD) ve stupni pro stavební povolení (dále jen SP), tj. zejména návrh nosné konstrukce. Zpracování dokumentace odpovídá platné vyhlášce o rozsahu projektové dokumentace (vyhláška 499/2006 v platném znění), tj. pro provedení nosné konstrukce je nutné upřesnění provedení nosných konstrukcí (např. podrobné výkresy výztuže, apod.).
Stavebník na základě této dokumentace vybere zhotovitele, který stavbu provede bez dopracování dalších stupňů projektové dokumentace a bez vědomí zpracovatele SP (dokumentace pro SP je tak z pohledu úřadů poslední potvrzenou projektovou dokumentací stavby). Po zhotovení nosné konstrukce dojde k její poruše s újmou na zdraví či životě.
Dotazy:
1) Může být AO, která zpracovala projektovou dokumentaci ve stupni pro SP obviněna ze zavinění poruchy nosné konstrukce?
2) Jaký je rozsah odpovědnosti AO, která potvrdila PD ve stupni pro SP, za projektovou dokumentaci k nosné konstrukci v případě její poruchy za výše uvedených podmínek?
3) Jakým způsobem může AO zpracovávající PD k nosné konstrukci ve stupni pro SP vyloučit, nebo alespoň minimalizovat, rizika spojená s následnými poruchami nosné konstrukce (zejména spojená s újmami na zdraví či životě) zaviněnými neodborným prováděním, změnou projektu pro stavební povolení, apod.?
4) Lze z pozice zpracovatele PD nosné konstrukce ve stupni DSP zajistit u staveb, které to vyžadují (např. stavby pro veřejné využití, pro nájemní bydlení, apod.), povinnost zpracovat prováděcí dokumentaci nosné konstrukce a provádět výkon AD? Pokud ano, tak jak?
Podle §92 stavebního zákona může tuto podmínku stanovit stavební úřad při vydání územního rozhodnutí, nicméně nosná konstrukce není zpravidla v tomto stupni dostatečně známa a může doznat zásadních změn. Pro úroveň stavební povolení tato možnost v zákoně není. Domníváme se však, že tato možnost je umožněna vyhláškou 499 - viz Příloha 5, část D1.2. písmeno a) - v technické zprávě se uvedou specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby.
 
 
 
Vážený pane inženýre,
Legislativní komise ČKAIT na svém jednání dne 16. 1. 2018 zaujala k Vašim dotazům ze dne 2. 1. 2018 následující stanovisko:
Aktiv Statika - Dotaz na legislativní komisi
Situace:
AO zpracuje a svým autorizačním razítkem potvrdí stavebně konstrukční část projektové dokumentace (dále jen PD) ve stupni pro stavební povolení (dále jen SP), tj. zejména návrh nosné konstrukce. Zpracování dokumentace odpovídá platné vyhlášce o rozsahu projektové dokumentace (vyhláška 499/2006 v platném znění), tj. pro provedení nosné konstrukce je nutné upřesnění provedení nosných konstrukcí (např. podrobné výkresy výztuže, apod.).
Stavebník na základě této dokumentace vybere zhotovitele, který stavbu provede bez dopracování dalších stupňů projektové dokumentace a bez vědomí zpracovatele SP (dokumentace pro SP je tak z pohledu úřadů poslední potvrzenou projektovou dokumentací stavby). Po zhotovení nosné konstrukce dojde k její poruše s újmou na zdraví či životě.
Dotazy:
1) Může být AO, která zpracovala projektovou dokumentaci ve stupni pro SP obviněna ze zavinění poruchy nosné konstrukce?
Odpověď:
Může. Jedná- li se o vadu projektu.
Podle § 159 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Jak je v ustanovení uvedeno, projektant odpovídá mimo jiné za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Samozřejmě těmito slovy je řečeno “byla-li stavba provedena podle jím zpracované dokumentace“. Jestliže došlo při provádění stavby k odchylkám, musí být zjišťováno, zda-li k havárii či jinému poškození stavby došlo neodborným prováděním stavby nebo dokonce odchylkami od schválené projektové dokumentace.
Na výše uvedené situace pamatuje zákonodárce v § 2630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
(1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.
 
K odpovědnosti projektanta za vady díla Legislativní komise ČKAIT vydala své stanovisko 9. 4. 2014 (příloha), zveřejněné v roce 2014 v časopise Z+i i na webových stránkách Komory http://www.ckait.cz/content/legislativni-komise-informuje .
 
 2) Jaký je rozsah odpovědnosti AO, která potvrdila PD ve stupni pro SP, za projektovou dokumentaci k nosné konstrukci v případě její poruchy za výše uvedených podmínek?
Odpověď:  
Zpracovaná projektová dokumentace ve stupni SP je podkladem pro provádění stavby, pokud stavební úřad podle § 92 odst. 1 stavebního zákona neuložil zpracování prováděcí dokumentace stavby. Za předpokladu, že nebyla zpracována dokumentace (z titulu rozhodnutí stavebního úřadu anebo dle vlastního uvážení stavebníka), pak projektanta odpovídá za ten rozsah projektové dokumentace, který byl stavebním úřadem ověřen.
 
3) Jakým způsobem může AO zpracovávající PD k nosné konstrukci ve stupni pro SP vyloučit, nebo alespoň minimalizovat, rizika spojená s následnými poruchami nosné konstrukce (zejména spojená s újmami na zdraví či životě) zaviněnými neodborným prováděním, změnou projektu pro stavební povolení, apod.?
Odpověď:
Projektant při zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení je limitován rozsahem a obsahem projektové dokumentace, který zákonodárce stanovil v příloze č. 12 vyhlášky č. 499/2006 S, o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Obvyklou zvyklost a požadavek objednatele/stavebníka, aby projektant dokumentaci pro vydání stavebního povolení zpracoval v rozsahu dokumentace pro provádění stavby Komora ze zákonem stanovených podmínek (rozsahy jednotlivých stupňů jsou dány prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu, který na ně přímo odkazuje) doporučovat nemůže.
Jak už z názvu této projektové dokumentace vyplývá (projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení), tato dokumentace slouží stavebnímu úřadu, aby správní úvahou rozhodl o povolení stavebního záměru. Možnost projektanta, aby eliminoval následné vady nosné konstrukce je uvedena přímo v textaci přílohy č. 12 části D. 1.2 – Technická zpráva – „….. specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem….“ Těmito specifickými požadavky projektant upozorňuje stavebníka nebo zhotovitele stavby na případnou nutnost zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud už nebyla nařízena stavebním úřadem v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí).
Legislativní komise ČKAIT by doporučovala, aby „specifické požadavky“ byly rozpracovány Radou pro podporu a rozvoj profese ČKAIT v metodických pokynech MP 1 – Projektová činnost (aktualizována v roce 2016) a MP 1.7.1 – Projektová činnost – Statika staveb (t. č. jenom vydání z roku 2006).
Dále k dotazu uvádíme, že pokud je stavba prováděna neodborně, nebo byla provedena změna projektu bez souhlasu projektanta, nebo stavebního úřadu v řízení o změně stavby před dokončením, pak za vady stavby odpovídá dodavatel (zhotovitel) stavebních prací. Viz opět § 2630 občanského zákoníku. Je nutné zdůraznit, že odpovědností dodavatele stavby úzce souvisí odpovědnost autorizované osoby – stavbyvedoucího. Musí to být on, který zhotovitele stavby, s kterým má smluvní vztah upozorní, že stavbu nelze realizovat na základě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Toto upozornění, aby se mohl následně vyvinit z vadného plnění (§ 2630 občanského zákoníku), doporučujeme zapsat do stavebního deníku.
 
4) Lze z pozice zpracovatele PD nosné konstrukce ve stupni DSP zajistit u staveb, které to vyžadují (např. stavby pro veřejné využití, pro nájemní bydlení, apod.), povinnost zpracovat prováděcí dokumentaci nosné konstrukce a provádět výkon AD? Pokud ano, tak jak?
Odpověď:
Pokud podle § 92 odst. 1 stavebního zákona podmínku zpracování dokumentace pro provádění stavby nestanovil stavební úřad při vydání územního rozhodnutí, zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nemůže ze svého institutu „projektanta“ tuto povinnost zajistit. Může využít jedině své zákonné možnosti – upozornit na nutnost zpracování dalšího stupně projektu jak stavebníka, tak zhotovitele stavby, a to specifikací v technické zprávě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení.  
Co se týče problematiky účasti autorského dozoru projektanta na stavbě, tak tuto osobu musí stavebník ustanovit u staveb financovaných z veřejného rozpočtu (bez závislosti na zpracovaném stupni dokumentace/projektové dokumentace. Od 1. 1. 2018 se tato povinnost týká i technického dozoru projektanta. Viz § 152 odst. 4 stavebního zákona
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu14). Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
Pro celkovou informaci uvádíme ještě § 178 odst. 2 písm. k) a odst. 3 písm. d):
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle §152 odst. 1, 3 nebo 4,
Za přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), l), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n) nebo o).
 
 
9.4.2014
Odpovědnost projektanta za vady díla.
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“). Ode dne účinnosti NOZ je nutné rozlišovat, zda soukromoprávní vztah (smluvní vztah) nastal před anebo po účinnosti NOZ. Vyplývá to z § 3028, NOZ, podle kterého se novým zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
Důležité pro odpovědnost projektanta za odevzdané dílo. Pokud byla smlouva o zpracování dokumentace či projektové dokumentace či jiného díla uzavřena do 31. 12. 2013 postupuje se podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále jen „ObZ“).
V ustanovení § 562 ObZ se objednateli ukládá povinnost předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve od předání díla. V odstavci 2 téhož ustanovení se uvádí, že soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné co nejdříve po předání předmětu díla.
V tomto ustanovení je důležité, že objednatel má povinnost předmět díla prohlédnout a pokud věci nerozumí zajistit její prohlédnutí. A zjistitelné vady, tedy vady zjevné, co nejdříve po předání díla oznámit. Zhotovitel a objednatel by se měli dohodnout na lhůtě nezbytné pro kontrolu díla. Nelze očekávat, že kontrolu díla, jakým je např. projektová dokumentace lze provést v den jeho předání.
Vady, které nebyly zjistitelné při předání díla, označme je jako vady skryté, je objednatel povinen oznámit bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny nejpozději do pěti let od předání stavby.
Není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektu. Reklamace vady projektu má význam tehdy, že se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. Tedy vada stavby způsobená vadou projektu.
Pokud smluvní vztah vznikl po 1. 1. 2014, odpovědnost za vady se řídí ustanoveními § 2615, 2112 a 2629 NOZ.
Podle § 2615 NOZ platí o právech objednatele z vadného plnění ustanovení o kupní smlouvě. Ta je upravena v § 2112 NOZ. Z tohoto ustanovení plyne, že musí být při předání díla případná jeho vada uplatněna bez zbytečného odkladu poté, co ji bylo možno při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Jinak soud mu právo z vadného plnění nepřizná. I zde je nutno včasnou prohlídkou rozumět dobu, na které se zhotovitel s objednatelem dohodli, aby bylo možno odevzdané dílo s dostatečnou péčí překontrolovat.
Jedná-li se o skrytou vadu předávané projektové dokumentace, postupuje se podle § 2629 NOZ. I skrytá vada musí být oznámena bez zbytečného odkladu po té, co mohla být při dostatečné péči zjištěna nejpozději však do pěti let od převzetí stavby. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace. Soud jinak právo z vadného plnění objednateli nepřizná.
Skrytá vada projektové dokumentace se neprojeví, není-li stavba podle této vadné dokumentace realizována. Pokud ano, pak by nešlo o vadu skrytou, ale o vadu zjevnou. Proto je nutné prekluzi odpovědnosti za vadu projektové dokumentace vázat na dokončení, lépe řečeno na převzetí stavby. Tento přístup je plně v souladu i s § 2629 odst. 1 NOZ.