Neodborné zásahy do panelových domů z pohledu odborníků ČKAIT
Po roce 1990 nastal útlum dalšího rozvoje panelových technologií, užívaných pro výstavbu velkých sídlištních celků bytové výstavby. Společenský vývoj měl odezvu i ve změně využívání bytů sídlišť; docházelo k migraci obyvatelstva, výměnám bytů, jejich spojování do větších celků. To nebylo mnohdy možné realizovat bez zásahů do nosných konstrukcí, zejména svislých stěn. Svislé stěny byly relativně tenké, minimální tloušťka byla normami předepsána 100 mm (obvyklé tloušťky byly 140 – 200 mm podle druhů soustav). Obyvatelé bytů mnohdy nezkoumali, zda zasahují do nosné konstrukce.
Na vysokých a středních odborných školách byla omezena výuka panelových technologií, projektové ústavy nebo stavební podniky se většinou transformovaly do menších celků, nebo se úplně rozpadly. Odborníci znalí panelových technologií postupně zestárli a jsou již převážně v důchodovém věku, nebo již mezi námi nejsou. Mnohé výzkumné ústavy zanikly.
ČKAIT zjistila, že při navrhování úprav panelových domů se často aplikují postupy obvyklé v technologiích zděné výstavby, které nejsou vždy vhodné pro technologie velkorozměrných panelů, které se chovají odlišně. Proto v roce 2012 a počátkem roku 2013 Komora uspořádala 18 seminářů po celé republice, aby stavebním odborníkům byla problematika oživena nebo doplněna.
Velký prostor v navrhování úprav bytů získala po roce 1990 architektonická a designérská studia, která pomocí počítačové grafiky předkládají množství návrhů úprav bytů i se zásahy do nosných konstrukcí, aniž by podávala bližší informace o nosných systémech. Zpravidla sice upozorňují na nezbytnost statických posouzení, ale to veřejnost často nebere v potaz a provádí úpravy nosných stěn „načerno“. Mnohdy nelze bez účasti odborníka jednoduše ověřit, která stěna mezi místnostmi je příčka a která stěna je nosná. Stropní konstrukce spočívají na stěnách, přes které se všechna zatížení svislého směru přenáší až do základů a základové půdy. Zásah do příčky zpravidla významně mechanickou odolnost a stabilitu konstrukcí neohrozí, zatímco neodborný zásah do nosné stěny může mít velmi vážné důsledky. Je nezbytné, aby vždy byla bezpečně identifikována nosná konstrukce a v panelovém domě vedena pasportizace již provedených otvorů. U panelových domů je nutné dodržovat požadavky stavebního zákona o postupech při zásahu do nosných konstrukcí. Ve smyslu technologického provádění je zcela nevhodné, aby bourací práce byly prováděny pomocí bouracích kladiv – sbíječek. Bourací kladiva negativně přenášejí chvění i do vzdálenějších oblastí od zřizovaných otvorů. Je zapotřebí provádět otvory metodou řezání.
Od 1. 1. 2013 byly zvýšeny správní poplatky z 300 Kč na 5000 Kč při žádostech o stavební povolení. I z toho důvodu vzrostl počet „černých“ úprav nosných konstrukcí. Značnou svízel také vyvolává existence společenství vlastníků bytů. Často odmítají majitelé bytů ve vyšších nebo nižších podlažích umožnit, někdy i s účastí svých právních zástupců, prohlídku svého bytu, byť statické souvislosti z hlediska napjatosti prvků je v blízkém okolí řešeného problému nezbytně nutné poznat.
Významným faktorem zůstává okolnost, že stavební úpravy v jednotlivých bytech jsou prováděny při nepřerušeném užívání bytů v panelovém domě, což je radikálně jiná situace, než u jiných běžných staveb a je zapotřebí to vnímat z hledisek bezpečnosti práce, přenosu hluku atd.
ČKAIT vítá, že například v rámci programů státní podpory je na statickou, konstrukční i technologickou stránku oprav a modernizací brán zřetel a je vyžadován odborný postup, jako například u úvěrů Státního fondu rozvoje bydlení – v programu Panel 2013+.
Podpora je v poskytování nízko úročených úvěrů na opravy a modernizace.
Prvořadým posláním těchto úvěrů je zajištění životnosti bytových domů: sem patří sanace základů, opravy hydroizolace a sanace statických poruch nosné konstrukce.
Dále je to snižování energetické náročnosti formou zateplování obálky budovy.
Tyto činnosti musejí probíhat současně, aby bylo zajištěno, že nedochází k zakrývání konstrukcí, které vykazují poruchy.
Žadatel musí doložit prohlášení autorizované osoby k zamýšleným opravám a následně vykonává technický dozor stavebníka.
Tímto postupem je zajištěno, že případnými opravami a modernizacemi, na kterých se podílí úvěrově stát, nedochází ke zhoršení, ale naopak zlepšení stavu panelových domů.
Ing. Jaromír Vrba, CSc., předseda Dozorčí rady ČKAIT, Jaromir.vrba@volny.cz
Odpoledne, ve 14,45 hod. dne 24. 9. 2013, vystoupil k tématu Ing. Křeček v České televizi – ČT24 – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/213411058290924/ (pozice 12 min. 20 sek.)
