ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Volební a jednací řád

Verze pro tiskVerze pro tisk

Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora) v souladu s ustanovením § 23 odst. 6 písm. i) a § 30 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), schválilo dne 21. 3. 2015 tento

VOLEBNÍ A JEDNACÍ ŘÁD
ČESKÉ KOMORY AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

 

 

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
  1. Tento volební a jednací řád upravuje:
    1. způsob jednání a usnášení orgánů Komory,
    2. podrobnosti pro návrh kandidátů do orgánů Komory,
    3. podrobnosti voleb do orgánů Komory.
  2. Pokud není v Zákoně, v řádech nebo vnitřních předpisech Komory uvedeno jinak, kandidovat do jednotlivých orgánů Komory má právo každý řádný člen Komory, tj. osoba autorizovaná Komorou a osoba usazená, registrovaná Komorou. Hlasovat má právo každý člen příslušného orgánu Komory.
ČÁST DRUHÁ
JEDNÁNÍ A USNÁŠENÍ ORGÁNŮ KOMORY
§ 2
  1. Orgány Komory zřízené ze Zákona jednají o záležitostech podle schváleného pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednání se orgán dodatečně usnesl.
  2. Jednání spočívá v přednesení návrhu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno rozhodnutím.
  3. Orgány Komory zřízené ze Zákona rozhodují usnesením, které musí obsahovat veškerá rozhodnutí, která orgán přijal. Usnesení se vyhotovuje písemně a je součástí zápisu z jednání orgánu. Usnesení podepisuje zapisovatel a předsedající.
  4. Ustanovení odst. 1 až 3 se vztahují přiměřeně i na další orgány zřízené Komorou.
§ 3
  1. Jednání shromáždění delegátů Komory řídí předseda nebo místopředseda Komory. Jednání valné hromady oblasti řídí předseda oblasti nebo jím pověřený člen výboru oblasti. Jednání ostatních orgánů Komory svolává jejich předseda nebo určený místopředseda, který také jednání řídí.
  2. Členové představenstva, dozorčí rady, autorizační rady a stavovského soudu Komory se mohou s hlasem poradním účastnit jednání ostatních orgánů Komory. Jednání disciplinárních orgánů Komory se s poradním hlasem účastní pověřený právník. Jednání všech orgánů se mohou zúčastnit i další pozvané osoby, ale bez možnosti hlasování. Neveřejných zasedání stavovského soudu včetně jeho disciplinárních senátů a dozorčí rady včetně jeho dozorčích komisí se mohou zúčastnit pouze osoby k tomuto jednání pozvané těmito orgány.
  3. Člen orgánu se podílí na jednání orgánu tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující nebo doplňující návrhy a o předložených návrzích hlasuje.
  4. Osoba, která je oprávněna účastnit se jednání s hlasem poradním, se může vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy.
  5. Pozměňující nebo doplňující návrhy mohou být podávány nejpozději do skončení rozpravy. Po jejím skončení formuluje předsedající konečné znění návrhu. Při hlasování o rozhodnutí, popřípadě o usnesení, se hlasuje nejdříve o pozměňujících návrzích.
§ 4
  1. Na začátku jednání shromáždění delegátů Komory, popřípadě valné hromady oblasti, se zvolí nejméně tříčlenná mandátová, návrhová a v případě volebního jednání i volební komise.
  2. Mandátová komise ověřuje oprávnění přítomných k účasti, podává zprávu o počtu přítomných, o počtu oprávněných k hlasování, a o tom, je-li shromáždění nebo valná hromada schopná se usnášet.
  3. Návrhová komise připravuje podle výsledků jednání návrh usnesení.
  4. Volební komise řídí volby členů orgánů a jednotlivé volební akty.
  5. Činnost těchto komisí vede jimi zvolený předseda.
  6. Svou činnost dokládají tyto komise zápisem.
§ 5
  1. Shromáždění delegátů Komory volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady, stavovského soudu Komory; členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Počty členů volených do orgánů určuje organizační řád Komory.
  2. Valná hromada oblasti volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řádných členů Komory evidovaných v oblasti členy výboru oblasti; členy tohoto orgánu také tajným hlasováním odvolává. Počet členů volených do orgánu určuje organizační řád Komory.
  3. V ostatních případech programu jednání orgánu podle odst. 1 a 2 se hlasuje veřejně. Orgány Komory se mohou usnést v těchto případech i na hlasování tajném.
  4. Každý volící řádný člen Komory s hlasem rozhodujícím má jeden hlas. Každý z těchto členů musí hlasovat osobně.
§ 6
  1. Shromáždění delegátů Komory je schopno se usnášet, jestliže je přítomna nejméně polovina delegátů.
  2. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení shromáždění delegátů, je třeba souhlas nadpoloviční většiny z přítomných delegátů tohoto jednání.
§ 7
  1. Valná hromada oblasti je schopna se usnášet:
    1. o všech záležitostech týkajících se Komory, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů Komory evidovaných v oblasti,
    2. při jakékoliv účasti, pouze o záležitostech uvedených v pozvánce.
  2. Všichni řádní členové Komory z oblasti jsou k účasti na jednání Valné hromady oblasti řádně obesláni, pokud jim pozvánka byla zaslána nejméně 21 dnů před termínem jejího konání, a to:
    1. uveřejněním v oficiálních informačních zdrojích Komory, nebo
    2. dopisem, nebo
    3. elektronickou poštou.
  3. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení Valné hromady oblasti je třeba souhlas nadpoloviční většiny z přítomných řádných členů Komory evidovaných v oblasti.
§ 8
  1. Ostatní orgány Komory jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina řádných členů orgánu.
  2. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení, pokud to není jinak upraveno Zákonem, řády nebo dalšími vnitřními předpisy, je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů orgánu.
  3. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího jednání.
ČÁST TŘETÍ
KANDIDÁTI
§ 9
  1. Kandidovat do orgánů Komory může pouze její řádný člen. Kandidovat na funkce předsedy a místopředsedy v orgánech Komory může pouze jejich člen. Kandidát musí se svou kandidaturou souhlasit.
  2. Orgán Komory, který svolává jednání, připraví návrh kandidátky do orgánů s počtem kandidátů nejméně o 1/3 vyšším, než je počet volených členů orgánu. V návrhu posoudí odborné a kvalifikační předpoklady kandidátů pro výkon funkce a přihlédne k dosavadní délce, zkušenostem, profesnímu zaměření a úspěšnosti výkonu případné dosavadní funkce kandidáta v orgánech Komory. Přihlédne rovněž k rovnoměrnosti zastoupení jednotlivých regionů a oblastí v kandidátce. Návrh kandidátky s uvedením jmen kandidátů v abecedním pořadí a s pořadovým číslem musí být předložen voličům nejpozději při jejich prezenci na jednání orgánu.
  3. Volební komise přijímá od voličů návrhy a doporučení na kandidáty pro volbu, jakož i připomínky proti nim. Předseda volební komise organizuje představení kandidátů, organizuje diskusi k navrženým kandidátům, od voličů přijímá případné další návrhy na kandidáty a podrobně seznámí voliče se způsobem případného doplnění kandidátky, se způsobem úpravy kandidátky, postupem voleb a oznámí zahájení i ukončení příslušného kola voleb.
ČÁST ČTVRTÁ
TAJNÉ HLASOVÁNÍ
§ 10
  1. Přímá a tajná volba orgánů Komory se provádí odevzdáním volebních lístků se jmény kandidátů, do předem připravené a uzavřené volební schránky, o jejímž nezávadném stavu se volební komise předem přesvědčila.
  2. Po dobu provádění tajné volby se na nutnou dobu přeruší jednání orgánu.
  3. Volební lístky jsou pro jednotlivé orgány samostatné, na volebním lístku je uveden název orgánu a počet volených členů.
  4. Volič může volební lístek upravit přeškrtnutím některého z uvedených jmen nebo jména jiného kandidáta případně doplněného podle následujícího odst. 5, celkový konečný počet kandidátů na jím upraveném volebním lístku nesmí překročit stanovený počet volených členů orgánu.
  5. Doplňení jména jiného kandidáta je podmíněno jeho osobní účastí při volbách, jeho souhlasem s kandidaturou a jeho osobní prezentaci z hlediska profesního zaměření a dosavadní činnosti v Komoře.
  6. Po splnění požadavku předchozího bodu budou voliči vyzváni volební komisí k doplnění tohoto kandidáta do původních volebních lístků.
§ 11
  1. Volby řídí volební komise. Jejím úkolem je zabezpečit řádné provedení volebního aktu, dohled nad jeho řádným průběhem a zjištění správného výsledku voleb.
  2. Před zahájením voleb konstatuje mandátová komise celkový počet oprávněných voličů, celkový počet přítomných oprávněných voličů, jimž byly vydány volební lístky, a počet hlasů potřebný pro přijetí návrhu.
§ 12
  1. Po otevření volební schránky sečte volební komise počet odevzdaných volebních lístků a porovná jej s počtem osob, jimž byly volební lístky vydány.
  2. Z odevzdaných volebních lístků vyřadí volební komise lístky neplatné, zejména:
    1. s větším počtem volených kandidátů než bylo určeno,
    2. s osobami, které nemohou kandidovat,
    3. s kandidáty, kteří svou kandidaturu odmítli,
    4. znehodnocené do té míry, že nelze zjistit vůli voliče.
  3. Z odevzdaných platných volebních lístků komise zjistí počet hlasů, odevzdaných pro jednotlivé kandidáty.
  4. Za zvolené kandidáty v prvním kole voleb se považují kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů do stanoveného počtu členů orgánu při současném splnění § 6 až § 8 toho řádu. Není-li naplněn stanovený počet volených členů orgánu, proběhne druhé, popřípadě třetí kolo voleb podle § 15 tohoto řádu z neúspěšných kandidátů.
§ 13
  1. O průběhu voleb a sčítání hlasů pořídí volební komise zápis ve dvojím provedení, který podepíší všichni členové komise. V zápise musí být uvedeny tyto údaje:
    1. účel hlasování,
    2. doba počátku a ukončení hlasování,
    3. počet vydaných hlasovacích lístků,
    4. počet odevzdaných hlasovacích lístků,
    5. počet neplatných hlasovacích lístků,
    6. počet hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
    7. obsah podaných stížností nebo reklamací a způsob jejich vyřízení volební komisí.
  2. Po vyhotovení a podepsání zápisu seznámí volební komise účastníky jednání orgánu s výsledky voleb. Volební dokumenty předá předsedajícímu jednání orgánu k založení podle zásad spisové služby Komory.
VEŘEJNÉ HLASOVÁNÍ
§ 14
  1. Pokud se účastníci jednání nedohodnou jinak, hlasuje se aklamací o každém návrhu samostatně.
  2. Hlasuje se vždy otázkou: kdo je pro návrh – proti návrhu – zdržel se hlasování o návrhu. Účastníci jednání se mohou dohodnout na hlasování v opačném pořadí. Toto je možné pouze při hlasování o procedurálních záležitostech.
  3. Před hlasováním mandátová komise zjistí počet přítomných s hlasem rozhodujícím a oznámí, je-li shromáždění schopné se usnášet.
  4. Při hlasování zjistí členové volební komise za pomoci sčitatelů počet hlasů pro, proti a počet hlasů, kterými se přítomní hlasování zdrželi.
  5. O průběhu hlasování pořídí volební komise zápis, který podepíší všichni členové volební komise. V zápise musí být tyto údaje:
    1. účel hlasování,
    2. počet přítomných řádných členů Komory s právem volit,
    3. počet hlasů potřebných pro zvolení,
    4. počet hlasů pro, proti a zdržel se hlasování,
    5. obsah podaných stížností nebo reklamací a způsob jejich vyřízení.
  6. Po vyhotovení a podepsání zápisu seznámí volební komise účastníky jednání orgánu s výsledky voleb. Volební dokumenty předá předsedajícímu jednání orgánu k založení podle zásad spisové služby Komory.
ČÁST PÁTÁ
§ 15
  1. Je-li navrhováno více kandidátů než je stanovený počet členů orgánu, jsou v prvním kole volby, za použití ustanovení § 6 až § 8 tohoto řádu zvoleni kandidáti, kteří obdrželi největší počet platných hlasů do stanoveného počtu členů orgánu.
  2. Není-li v prvním kole volby zvolen stanovený počet členů orgánu, následuje druhé kolo volby se všemi zbývajícími neúspěšnými kandidáty seřazenými abecedně, při kterém se nepoužije ustanovení § 6 odst. 2 tohoto řádu, a zvoleni jsou ti kandidáti, kteří obdrželi platné hlasy od nadpoloviční většiny přítomných delegátů.
  3. V případném třetím kole volby, se rovněž nepoužije §6 odst. 2 tohoto řádu, a do stanoveného počtu členů orgánu jsou zvoleni ti ze zbývajících abecedně seřazených kandidátů, kteří obdrželi nejvíce platných hlasů z přítomných delegátů.
  4. V případě, že se na posledních volitelných místech volby v kterémkoliv kole umístí více kandidátů se stejným počtem hlasů, uskuteční se ihned následné zkrácené volby již pouze s těmito kandidáty, přičemž se postupuje podle výše uvedených ustanovení.
  5. Ve druhém případně třetím kole volby nemohou delegáti volební lístek doplňovat dalšími novými kandidáty. V takovém případě je volební lístek neplatný. Volební lístek lze upravovat již pouze přeškrtnutím některého z uvedených jmen.
  6. Volební lístky pro druhé případně třetí kolo volby jsou pro jednotlivé orgány samostatné, na volebním lístku je uveden název orgánu a počet volených členů.
ČÁST ŠESTÁ
OSTATNÍ
§ 16
  1. Ke dni účinnosti tohoto řádu se ruší původní řád ze dne 1. dubna 2011.
  2. Tento řád nabývá účinnosti dnem 21. března 2015.