Volební a jednací řád

Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora) v souladu s ustanovením § 23 odst. 6 písm. i) a § 30 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), schválilo dne 18. 10. 2025 tento

1. Tento volební a jednací řád upravuje:
   1. způsob jednání a usnášení orgánů Komory,
   2. podrobnosti pro návrh kandidátů do orgánů Komory,
   3. podrobnosti voleb do orgánů Komory.
2. Pokud není v Zákoně, v řádech nebo vnitřních předpisech Komory uvedeno jinak, kandidovat do jednotlivých orgánů Komory má právo každý řádný člen Komory, tj. osoba autorizovaná Komorou a osoba usazená, registrovaná Komorou. Hlasovat má právo každý člen příslušného orgánu Komory.
3. Předsedu a místopředsedy volí ze svého středu kolektivní orgány Komory veřejným hlasováním, pokud na návrh alespoň třetiny přítomných členů orgánu není požadována tajná volba.
4. Delegáty na shromáždění delegátů volí, na základě návrhu výboru oblasti, valné hromady oblastí veřejným hlasováním, není-li odsouhlasena většinou přítomných voličů volba tajná. Volí se počet delegátů stanovený podle podle § 10 Organizačního řádu a náhradníci zpravidla v rozsahu poloviny stanovených delegátů. Předseda oblasti stanovuje pořadí náhradníků podle aktuální situace před jednáním shromáždění delegátů.

1. Orgány Komory zřízené ze Zákona jednají o záležitostech podle schváleného pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednání se orgán dodatečně usnesl.
2. Jednání spočívá v přednesení návrhu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením, případně rozhodnutím.
3. Orgány Komory zřízené ze Zákona rozhodují usnesením, které musí obsahovat veškerá rozhodnutí, která orgán přijal. Usnesení se vyhotovuje písemně a je součástí zápisu z jednání orgánu. Usnesení podepisuje zapisovatel a předsedající.
4. Ustanovení odst. 1 až 3 se vztahují přiměřeně i na další orgány zřízené Komorou.

1. Jednání shromáždění delegátů Komory řídí předseda nebo místopředseda Komory. Jednání valné hromady oblasti řídí předseda oblasti nebo jím pověřený člen výboru oblasti. Jednání ostatních orgánů Komory svolává jejich předseda nebo určený místopředseda, který také jednání řídí.
2. Členové představenstva, dozorčí rady, autorizační rady a stavovského soudu Komory se mohou s hlasem poradním účastnit jednání ostatních orgánů Komory. Jednání disciplinárních orgánů Komory se s poradním hlasem účastní pověřený právník. Jednání všech orgánů se mohou zúčastnit i další pozvané osoby, ale bez možnosti hlasování. Neveřejných zasedání stavovského soudu včetně jeho disciplinárních senátů a dozorčí rady včetně jeho dozorčích komisí se mohou zúčastnit pouze osoby k tomuto jednání pozvané těmito orgány.
3. Člen orgánu se podílí na jednání orgánu tím, že předkládá návrhy, vyjadřuje se k předneseným návrhům, předkládá pozměňující nebo doplňující návrhy a o předložených návrzích hlasuje.
4. Osoba, která je oprávněna účastnit se jednání s hlasem poradním, se může vyjadřovat k předneseným návrhům a předkládat pozměňující nebo doplňující návrhy.
5. Pozměňující nebo doplňující návrhy mohou být podávány nejpozději do skončení rozpravy. Po jejím skončení formuluje předsedající konečné znění návrhu. Při hlasování o rozhodnutí, popřípadě o usnesení, se hlasuje nejdříve o pozměňujících návrzích.

1. Na začátku jednání shromáždění delegátů Komory, popřípadě valné hromady oblasti, se zvolí nejméně tříčlenná mandátová, návrhová a v případě volebního jednání i volební komise.
2. Mandátová komise ověřuje oprávnění přítomných k účasti, podává zprávu o počtu přítomných, o počtu oprávněných k hlasování, a o tom, je-li shromáždění nebo valná hromada schopná se usnášet.
3. Návrhová komise připravuje podle výsledků jednání návrh usnesení.
4. Volební komise řídí volby členů orgánů a jednotlivé volební akty.
5. Činnost těchto komisí vede jimi zvolený předseda.
6. Svou činnost dokládají tyto komise zápisem.

1. Shromáždění delegátů Komory volí přímou a tajnou volbou na dobu podle Zákona z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady, stavovského soudu; členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. Počet členů volených do orgánu určuje organizační řád Komory.
2. Valná hromada oblasti volí přímou a tajnou volbou na dobu podle Organizačního řádu (§ 7 odst. 4) z řádných členů Komory evidovaných v oblasti členy výboru oblasti; členy tohoto orgánu také tajným hlasováním odvolává. Počet členů nově voleného výboru stanovuje stávající výbor oblasti.
3. V ostatních případech programu jednání orgánu podle odst. 1 a 2 se hlasuje veřejně. Orgány Komory se mohou usnést v těchto případech i na hlasování tajném.
4. Každý volící řádný člen Komory s hlasem rozhodujícím má jeden hlas. Každý z těchto členů musí hlasovat osobně.

1. Shromáždění delegátů Komory je schopno se usnášet, jestliže je přítomna nejméně polovina delegátů.
2. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení shromáždění delegátů, je třeba souhlas nadpoloviční většiny z přítomných delegátů tohoto jednání.

1. Valná hromada oblasti je schopna se usnášet:
   1. o všech záležitostech týkajících se Komory, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů Komory evidovaných v oblasti,
   2. při jakékoliv účasti, pouze o záležitostech uvedených v pozvánce.
2. Všichni řádní členové Komory z oblasti jsou k účasti na jednání Valné hromady oblasti řádně obesláni, pokud jim pozvánka byla zaslána nejméně 21 dnů před termínem jejího konání, a to:
   1. uveřejněním v oficiálních informačních zdrojích Komory, nebo
   2. dopisem, nebo
   3. elektronickou poštou.
3. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení Valné hromady oblasti je třeba souhlas nadpoloviční většiny z přítomných řádných členů Komory evidovaných v oblasti.

1. Ostatní orgány Komory jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina řádných členů orgánu.
2. Pro přijetí rozhodnutí, popř. usnesení, pokud to není jinak upraveno Zákonem, řády nebo dalšími vnitřními předpisy, je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů orgánu. Rozhodnutí orgánu může být v odůvodněných případech přijato po souhlasu nadpoloviční většiny členů orgánu per rollam.
3. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího jednání.

1. Kandidovat do orgánů Komory (výbor oblasti, představenstvo, dozorčí rada, stavovský soud) může pouze její řádný a bezúhonný člen. Kandidát musí se svou kandidaturou souhlasit. Návrhy na kandidáty jsou oprávněny podávat výbory oblastí, jednotliví členové Komory přes výbory oblastí a představenstvo (mimo návrhů do výborů oblastí) za dále uvedených podmínek.
2. Výbor oblasti předkládá valné hromadě návrh kandidátky do výboru oblasti. V návrhu výbor ověří odborné a kvalifikační předpoklady kandidátů pro výkon funkce. Každý člen dané oblasti může výboru písemně navrhnout kandidáta do výboru oblasti. Takový návrh je nutno doručit do kanceláře oblasti nejpozději 10 kalendářních dnů před konáním valné hromady. Návrh musí obsahovat:
   1. čestné prohlášení kandidáta o bezúhonnosti;
   2. strukturovaný životopis kandidáta s uvedením oboru autorizace, základního popisu praxe, činností, případně funkcí, vykonávaných v rámci činností ČKAIT;
   3. písemný souhlas s kandidaturou.
   Pokud navržená osoba splní uvedené požadavky, zařadí ji výbor na kandidátku. Kandidáti zařazení na kandidátku budou na valné hromadě jednotlivě představeni.
3. Výbor oblasti předkládá valné hromadě ke schválení návrh kandidátů do představenstva, dozorčí rady a do stavovského soudu. V návrhu výbor ověří odborné a kvalifikační předpoklady kandidátů pro výkon funkce. Každý člen dané oblasti může výboru písemně navrhnout kandidáta. Takový návrh je nutno doručit do kanceláře oblasti nejpozději 10 kalendářních dnů před konáním valné hromady. Návrh musí obsahovat:
   1. čestné prohlášení o bezúhonnosti;
   2. strukturovaný životopis kandidáta s uvedením oboru autorizace, základního popisu praxe, činností, případně funkcí, vykonávaných v rámci činností ČKAIT;
   3. písemný souhlas s kandidaturou.
   Pokud navržená osoba splní uvedené požadavky, zařadí ji výbor na kandidátku. Kandidáti zařazení na kandidátku budou na valné hromadě jednotlivě představeni.
4. Představenstvo předkládá shromáždění delegátů návrh kandidátky do orgánů Komory (představenstvo, dozorčí rada, stavovský soud). Při svém návrhu představenstvo respektuje usnesení valných hromad, které navržené kandidáty schválily. Kandidáty do orgánů Komory, uvedené v tomto odstavci, může navrhnout i představenstvo. V návrhu představenstvo ověří odborné a kvalifikační předpoklady všech kandidátů pro výkon funkce. Návrh kandidátky s uvedením jmen kandidátů s pořadovým číslem v abecedním pořadí a seznámením kandidátů, musí být předložen delegátům nejpozději s pozvánkou na jednání shromáždění delegátů.
5. Předseda volební komise organizuje diskuzi k navrženým kandidátům, informuje o způsobu úpravy kandidátky, postupu voleb a oznámí zahájení a ukončení příslušného kola voleb.
6. Po volbě nového orgánu následuje volba předsedy a místopředsedů ze zvolených členů tohoto orgánu.

1. Přímá a tajná volba orgánů Komory se provádí odevzdáním volebních lístků se jmény kandidátů, do předem připravené a uzavřené volební schránky, o jejímž nezávadném stavu se volební komise předem přesvědčila.
2. Po dobu provádění tajné volby se na nutnou dobu přeruší jednání orgánu.
3. Volební lístky jsou pro jednotlivé orgány samostatné, na volebním lístku je uveden název orgánu a počet volených členů.
4. Volič může volební lístek upravit přeškrtnutím některého z uvedených jmen. Celkový konečný počet kandidátů na jím upraveném volebním lístku nesmí překročit stanovený počet volených členů orgánu.

1. Volby řídí volební komise. Jejím úkolem je zabezpečit řádné provedení volebního aktu, dohled nad jeho řádným průběhem a zjištění správného výsledku voleb.
2. Před zahájením voleb konstatuje mandátová komise celkový počet oprávněných voličů, celkový počet přítomných oprávněných voličů, jimž byly vydány volební lístky, a počet hlasů potřebný pro přijetí návrhu.

1. Po otevření volební schránky sečte volební komise počet odevzdaných volebních lístků a porovná jej s počtem osob, jimž byly volební lístky vydány.
2. Z odevzdaných volebních lístků vyřadí volební komise lístky neplatné, zejména:
   1. s větším počtem volených kandidátů než bylo určeno,
   2. s osobami, které nemohou kandidovat,
   3. s kandidáty, kteří svou kandidaturu odmítli,
   4. znehodnocené do té míry, že nelze zjistit vůli voliče.
3. Z odevzdaných platných volebních lístků komise zjistí počet hlasů, odevzdaných pro jednotlivé kandidáty.
4. Za zvolené kandidáty v prvním kole voleb se považují kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů do stanoveného počtu členů orgánu při současném splnění § 6 až § 8 toho řádu. Není-li naplněn stanovený počet volených členů orgánu, proběhne druhé, popřípadě další zkrácené kolo voleb z nezvolených kandidátů podle § 15 tohoto řádu.

1. O průběhu voleb a sčítání hlasů pořídí volební komise zápis ve dvojím provedení, který podepíší všichni členové komise. V zápise musí být uvedeny tyto údaje:
   1. účel hlasování,
   2. doba počátku a ukončení hlasování,
   3. počet vydaných hlasovacích lístků,
   4. počet odevzdaných hlasovacích lístků,
   5. počet neplatných hlasovacích lístků,
   6. počet hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
   7. obsah podaných stížností nebo reklamací a způsob jejich vyřízení volební komisí.
2. Po vyhotovení a podepsání zápisu seznámí volební komise účastníky jednání orgánu s výsledky voleb. Volební dokumenty předá předsedajícímu jednání orgánu k založení podle zásad spisové služby Komory.

1. Pokud se účastníci jednání nedohodnou jinak, hlasuje se aklamací o každém návrhu samostatně.
2. Hlasuje se vždy otázkou: kdo je pro návrh – proti návrhu – zdržel se hlasování o návrhu. Účastníci jednání se mohou dohodnout na hlasování v opačném pořadí. Toto je možné pouze při hlasování o procedurálních záležitostech.
3. Před hlasováním mandátová komise zjistí počet přítomných s hlasem rozhodujícím a oznámí, je-li shromáždění schopné se usnášet.
4. Při hlasování zjistí členové volební komise za pomoci sčitatelů počet hlasů pro, proti a počet hlasů, kterými se přítomní hlasování zdrželi.
5. Počty hlasů při hlasování, zejména u procesních otázek, lze ověřit i formou optické většiny, pokud nikdo z hlasujících nevyslovil před hlasováním s takovým způsobem nesouhlas. V případě, kdy po schválení usnesení formou optické většiny, vznese pochybnost kterýkoliv z hlasujících, se hlasování opakuje již klasickou formou.
6. Jestliže byly navrženy pozměňující návrhy usnesení, dá zpravidla předsedající hlasovat nejprve o těchto změnách a poté o ostatních částech návrhu. Pozměňujícím návrhem se pro tyto účely rozumí: částečně pozměňující návrh, doplňující návrh nebo protinávrh. O pozměňujících návrzích se hlasuje v opačném pořadí, než byly předkládány.
7. Pozměňující návrhy na usnesení musí být návrhové komisi předloženy písemně. Předseda návrhové komise vede evidenci pořadí podaných návrhů. Shromáždění delegátů je seznámeno předsedou návrhové komise s pozměňujícími návrhy usnesení. To neplatí, pokud úpravu provede předkladatel, tzn. když pozměňující návrh vezme za svůj předkladatel, pak se již o něm nehlasuje a tento bude zapracován do návrhu předkladatele. K hlasování nelze předložit návrh, který nezazněl v diskusi.
8. O průběhu hlasování pořídí volební komise zápis, který podepíší všichni členové volební komise. V zápise musí být tyto údaje:
   1. účel hlasování,
   2. počet přítomných řádných členů Komory s právem volit,
   3. počet hlasů potřebných pro zvolení,
   4. počet hlasů pro, proti a zdržel se hlasování,
   5. obsah podaných stížností nebo reklamací a způsob jejich vyřízení.
9. Po vyhotovení a podepsání zápisu seznámí volební komise účastníky jednání orgánu s výsledky voleb. Volební dokumenty předá předsedajícímu jednání orgánu k založení podle zásad spisové služby Komory.

1. Je-li navrhováno více kandidátů než je stanovený počet členů orgánu, jsou v prvním kole volby, za použití ustanovení § 6 až § 8 tohoto řádu zvoleni kandidáti do stanoveného počtu členů orgánu, kteří obdrželi největší počet platných hlasů.
2. Není-li v prvním kole volby zvolen stanovený počet členů orgánu, následuje druhé kolo volby se všemi zbývajícími neúspěšnými kandidáty seřazenými abecedně, při kterém se nepoužije ustanovení § 6 odst. 2 tohoto řádu, a zvoleni jsou ti kandidáti, kteří obdrželi nejvíce platných hlasů přítomných delegátů.
3. V případě, že se na posledních volitelných místech volby v kterémkoliv kole umístí více kandidátů se stejným počtem hlasů, uskuteční se ihned následné zkrácené volby již pouze s těmito kandidáty, přičemž se postupuje podle výše uvedených ustanovení.
4. Ve druhém kole volby nemohou delegáti volební lístek doplňovat dalšími novými kandidáty. V takovém případě je volební lístek neplatný. Volební lístek lze upravovat již pouze přeškrtnutím některého z uvedených jmen.
5. Volební lístky pro druhé kolo volby jsou pro jednotlivé orgány samostatné, na volebním lístku je uveden název orgánu a počet volených členů.

1. Zasedání představenstva se konají nejméně čtyřikrát ročně.
2. Zasedání svolává předseda ČKAIT pozvánkou elektronickou nebo písemnou komunikací doručenou nejpozději 7 kalendářních dnů přede dnem konání zasedání. Pozvánka na zasedání se zasílá i řediteli kanceláře ČKAIT, předsedům dozorčí rady, stavovského soudu, autorizační rady, ekonomickému mandatáři a tajemníkovi představenstva. Pozvánka na zasedání musí obsahovat program jejího jednání a musí být k ní připojeny písemné materiály, které mají být na zasedání projednávány.
3. Návrh pořadu bodů programu určuje předsedající.
4. Neusnese-li se představenstvo jinak, jsou jeho zasedání neveřejná.
5. Zasedání představenstva řídí předseda ČKAIT nebo jím pověřený místopředseda. Ustavující zasedání představenstva, do doby zvolení předsedy ČKAIT, řídí nejstarší člen představenstva.
6. Představenstvo je schopné se usnášet, je-li přítomna většina jeho členů.
7. Představenstvo se usnáší veřejným hlasováním; na žádost alespoň tří přítomných členů představenstva se hlasuje tajně.
8. Zápisy ze zasedání představenstva pořizuje zpravidla tajemník představenstva a také je zveřejňuje nejpozději do 21 kalendářních dnů od konání zasedání na webových stránkách ČKAIT s výjimkou těch částí, o kterých představenstvo rozhodlo, že mají být považovány za neveřejné. Za neveřejné se považují zejména ty části zasedání, které se týkají osobních poměrů autorizovaných osob, popřípadě i dalších osob, anebo obsahují informace, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy ČKAIT. Odsouhlasený zápis předsedou a dvěma místopředsedy podepisuje předseda ČKAIT.

1. Na základě návrhu předsedy nebo místopředsedy ČKAIT, může představenstvo přijmout usnesení i mimo zasedání (per rollam). To neplatí, projeví-li písemně nesouhlas s takovým přijetím usnesení kterýkoliv člen představenstva. Nesouhlas člena musí být všem hlasujícím sdělen nejpozději do 22:00 hod. následujícího dne po doručení návrhu usnesení. Při nedodr-žení této lhůty se má za to, že nikdo nesouhlas nevyslovil.
2. Návrh musí obsahovat plné znění navrženého usnesení, jeho zdůvodnění a stanovit lhůtu k vyjádření.
3. Návrh zasílá předseda ČKAIT nebo jím pověřená osoba. Pověření takové osoby musí být v návrhu uvedeno. V kopii je uveden ředitel kanceláře ČKAIT a tajemník představenstva.
4. Návrh na přijetí usnesení představenstva mimo zasedání, musí být písemný a musí být doručen všem členům předsta-venstva elektronickou poštou na adresy „…. @ckait.cz“ nebo prostřednictvím informačního systému ČKAIT.
5. V případě doručování elektronickou (emailovou) cestou se návrh na hlasování zasílá hromadným emailem všem hlasu-jícím a hlasující zase odpovídají všem. Hlasující je povinen potvrdit doručení emailu.
6. V případě hlasování prostřednictvím informačního systému ČKAIT, označí hlasující jednu z možností: PRO, PROTI, ZDRŽEL SE.
7. Lhůta k hlasování se stanovuje na minimálně 5 pracovních dnů, ode dne odeslání návrhu na hlasování. Lhůta k vyjádření začíná běžet od následujícího pracovního po dni odeslání. Pokud někdo v dané lhůtě nehlasoval, má se za to, že se hlasování zdržel.
8. Usnesení je přijato, pokud s ním, ve lhůtě k vyjádření, vyslovila souhlas většina všech členů představenstva. Usnesení bude přijato i před uplynutím stanovené lhůty, pokud se pro něj souhlasně vyjádří nadpoloviční většina hlasujících. Výsledek hlasování oznámí hlasujícím tajemník představenstva.
9. Usnesení přijaté mimo zasedání se zaznamená do zápisu při nejbližším zasedání představenstva.
10. Hlasování mimo zasedání/jednání („per rollam“) lze přiměřeně použít i pro ostatní orgány ČKAIT, mimo Shromáždění delegátů a valných hromad oblastí.

1. Z hlasování orgánů ČKAIT jsou vyloučeni ti členové, u nichž lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti pro jejich poměr k projednávané záležitosti nebo k osobám, kterých se tato záležitost týká. Rozhodne-li tak příslušný orgán ČKAIT, projednává se věc v nepřítomnosti z hlasování vyloučeného člena.
2. Člen orgánu ČKAIT je povinen předsedovi tohoto orgánu bez odkladu oznámit všechny skutečnosti, pro které by mohl být podle odst. (1) vyloučen z hlasování. Pokud lze mít pochybnosti o podjatosti předsedy dotčeného orgánu, oznámí tuto skutečnost předsedovi ČKAIT.
3. Byl-li člen orgánů ČKAIT vyloučen podle odst. (1) z hlasování, má se pro účely stanovení schopnosti tohoto orgánu ČKAIT k usnášení zato, že je hlasování přítomen.

1. Ke dni účinnosti tohoto řádu se ruší původní řád ze dne 19. října 2024.
2. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2025.