Historie Inženýrské komory v Českých zemích

1838
Rakouská dvorní kancelář bez úspěchu usilovala o vytvoření instituce úředně autorizovaných soukromých techniků ve všech zemích monarchie po vzoru napoleonského řádu „Regolamento“, který platil na lombardsko-benátském území od roku 1805.
1860

• nařízením státního ministerstva byl založen stav civilních inženýrů. V nařízení se, mimo jiné, uvádí:
  „Technickou službu ve stavebních okresech spravují inženýři, stavební adjunkti a stavební praktikanti. Úkol státních stavebních orgánů bude omezen na přísně potřebné a na to, co se týká státu a to, co může být za jeho přímého vlivu spolehlivě provedeno. Pro obstarání ostatních, do technického oboru spadajících věcí, obcí, korporací a obecenstva apod., budou ustanoveni nezávisle vedle státní služby civilní inženýři, kteří mohou být povoláni v případě potřeby také pro státní stavební věci za zvláštní odplatu. Institut civilních inženýrů bude upraven zvláštním předpisem.“
• v Čechách bylo vydáno 11. 12. 1860 nařízení c. k. státního ministerstva, kterým se:
  „… zkoušení a přísežní technikové od vlády zmocnění dělí na tři třídy:
  
  1. civilní inženýry pro všechny obory stavební,
  2. architekty,
  3. zeměměřiče…“

1866

• byla založena první stavovská korporace civilních techniků a nazvána Inženýrská komora pro Království české. Podle údajů z roku 1879 bylo v té době uděleno celkem 69 autorizací.
• Nařízením ministerstva vnitra ze dne 8. 11. 1886 bylo stanoveno rozdělení civilních techniků do čtyř tříd:
  1. stavební a kulturní inženýři,
  2. architekti,
  3. strojní inženýři,
  4. zeměměřiči a kulturní technici.

1911

• Inženýrská komora měla po svém založení působnost pro celé Čechy, sdružovala jak Čechy, tak Němce. Němečtí členové odešli z Komory v roce 1911 a ustavili „Německou inženýrskou komoru v Království českém“.

1913

• 10. 1. byla říšským zákonem zřízena Inženýrská komora,
• v té době měla Inženýrská komora 284 civilních inženýrů české národnosti,
• vyhlášeno nové roztřídění kategorií civilních techniků:
  1. civilní inženýři stavební (pro stavby silniční, vodní, mostní, železniční a příbuzné stavby)
  2. civilní inženýři pro architekturu a pozemní stavby…

1913

• založen „Svaz českých úředně autorizovaných civilních inženýrů v Království českém“.

1920

• 18. 3. byl přijat v Národním shromáždění zákon č. 185 o Inženýrské komoře pro ČSR.
• Inženýrská komora pro Československou republiku byla zřízena pro zastupování úředně autorizovaných civilních techniků a úředně autorizovaných horních inženýrů působících v oblasti ČSR, tedy i Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro hájení zájmů tohoto stavu a jeho cti.

1925

• 28. 3. slavnostně otevřen, za účasti řady zástupců technických úřadů, korporací a vynikajících osobností, vlastní dům Inženýrské komory v Dittrichově ulici č. 21.

1928

• v březnu byl v Praze konán sjezd inženýrských komor; sjezdu se zúčastnili zástupci komor z Vídně, Štýrského Hradce, Lince, Atén, Lvova, Černovice, Lublaně, Bělehradu, Nového Sadu a Záhřebu.

1934

• Rozšířeny kategorie civilních techniků o:
  1. civilní inženýry konstruktivní a dopravní
  2. civilní inženýry vodohospodářské a kulturní
  3. civilní inženýry zemědělské

Období německé okupace 1941

• Komora přejmenována na „Inženýrskou komoru v Praze“.

1943

• Zemský úřad v Praze rozpustil představenstvo Komory s odůvodněním, že neodpovídá stávajícím poměrům a ustanovil Trvalou radu pro správu záležitostí Inženýrské komory.

1944

• 21. 8. vyšlo poslední číslo Věstníku Inženýrské komory.

1945

• po dobu více než jednoho roku vedla záležitosti Komory její revoluční správa.

1946

• jmenována Trvalá rada Inženýrské komory,
• 1. 6. vyšlo první číslo nového časopisu Inženýrské komory, měsíčníku „Zprávy Inženýrské komory“.

1948

• 26. 2. proběhla v Inženýrské komoře čistka; prezidium ministerstva techniky s okamžitou platností odvolalo předsedu a členy Trvalé rady a jmenovalo nové. Členové rady se museli zavázat, že budou věrně sloužit programu vlády Klementa Gottwalda a socialismu a složit v tomto smyslu slib do rukou nového předsedy Inženýrské komory.

1949

• 1. 12. vyšlo poslední číslo Zpráv Inženýrské komory.

1951

• 11. 7. byl vydán Národním shromážděním Československé republiky zákon č. 61, jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a Inženýrské komory; podepsali jej, mimo jiných, Klement Gottwald a Antonín Zápotocký;
• v době zrušení měla Inženýrská komora celkem 2180 členů.

1968

• vznikl Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI). Jeho snahou bylo obnovit činnost Inženýrské komory. Jeho úsilí bylo marné. Nakonec i on byl po zhruba desetiletém působení rozhodnutím nejvyšších politických míst zrušen.

1989

• po významných společenských změnách znovu obnovil činnost Český svaz stavebních inženýrů.

1990

• v březnu se poprvé sešla legislativní komise ČSSI v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV v Praze za vedení Ing. Václava Macha a zahájila intenzivní činnost na přípravě podkladů k vyhlášce o podmínkách výkonu projektové a inženýrské činnosti.

1992

• více než dvouletá intenzivní práce legislativní komise ČSSI za vedení Ing. Václava Macha byla korunována. Dne 7. května 1992 byl přijat zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
• tím byla zahájena činnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jejíž úspěšné dvacetileté působení si připomínáme.

Ing. Bohumil Rusek