Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Historie Inženýrské komory v Českých zemích

Historie Inženýrské komory v Českých zemích

1838
Rakouská dvorní kancelář bez úspěchu usilovala o vytvoření instituce úředně autorizovaných soukromých techniků ve všech zemích monarchie po vzoru napoleonského řádu „Regolamento“, který platil na lombardsko-benátském území od roku 1805.
1860
  • nařízením státního ministerstva byl založen stav civilních inženýrů. V nařízení se, mimo jiné, uvádí:
    „Technickou službu ve stavebních okresech spravují inženýři, stavební adjunkti a stavební praktikanti. Úkol státních stavebních orgánů bude omezen na přísně potřebné a na to, co se týká státu a to, co může být za jeho přímého vlivu spolehlivě provedeno. Pro obstarání ostatních, do technického oboru spadajících věcí, obcí, korporací a obecenstva apod., budou ustanoveni nezávisle vedle státní služby civilní inženýři, kteří mohou být povoláni v případě potřeby také pro státní stavební věci za zvláštní odplatu. Institut civilních inženýrů bude upraven zvláštním předpisem.“
  • v Čechách bylo vydáno 11. 12. 1860 nařízení c. k. státního ministerstva, kterým se:
    „… zkoušení a přísežní technikové od vlády zmocnění dělí na tři třídy:
    1. civilní inženýry pro všechny obory stavební,
    2. architekty,
    3. zeměměřiče…“
1866
  • byla založena první stavovská korporace civilních techniků a nazvána Inženýrská komora pro Království české. Podle údajů z roku 1879 bylo v té době uděleno celkem 69 autorizací.
  • Nařízením ministerstva vnitra ze dne 8. 11. 1886 bylo stanoveno rozdělení civilních techniků do čtyř tříd:
    1. stavební a kulturní inženýři,
    2. architekti,
    3. strojní inženýři,
    4. zeměměřiči a kulturní technici.
1911
  • Inženýrská komora měla po svém založení působnost pro celé Čechy, sdružovala jak Čechy, tak Němce. Němečtí členové odešli z Komory v roce 1911 a ustavili „Německou inženýrskou komoru v Království českém“.
1913
  • 10. 1. byla říšským zákonem zřízena Inženýrská komora,
  • v té době měla Inženýrská komora 284 civilních inženýrů české národnosti,
  • vyhlášeno nové roztřídění kategorií civilních techniků:
    1. civilní inženýři stavební (pro stavby silniční, vodní, mostní, železniční a příbuzné stavby)
    2. civilní inženýři pro architekturu a pozemní stavby…
1913
  • založen „Svaz českých úředně autorizovaných civilních inženýrů v Království českém“.
1920
  • 18. 3. byl přijat v Národním shromáždění zákon č. 185 o Inženýrské komoře pro ČSR.
  • Inženýrská komora pro Československou republiku byla zřízena pro zastupování úředně autorizovaných civilních techniků a úředně autorizovaných horních inženýrů působících v oblasti ČSR, tedy i Slovenska a Podkarpatské Rusi, pro hájení zájmů tohoto stavu a jeho cti.
1925
  • 28. 3. slavnostně otevřen, za účasti řady zástupců technických úřadů, korporací a vynikajících osobností, vlastní dům Inženýrské komory v Dittrichově ulici č. 21.
1928
  • v březnu byl v Praze konán sjezd inženýrských komor; sjezdu se zúčastnili zástupci komor z Vídně, Štýrského Hradce, Lince, Atén, Lvova, Černovice, Lublaně, Bělehradu, Nového Sadu a Záhřebu.
1934
  • Rozšířeny kategorie civilních techniků o:
    1. civilní inženýry konstruktivní a dopravní
    2. civilní inženýry vodohospodářské a kulturní
    3. civilní inženýry zemědělské
Období německé okupace 1941
  • Komora přejmenována na „Inženýrskou komoru v Praze“.
1943
  • Zemský úřad v Praze rozpustil představenstvo Komory s odůvodněním, že neodpovídá stávajícím poměrům a ustanovil Trvalou radu pro správu záležitostí Inženýrské komory.
1944
  • 21. 8. vyšlo poslední číslo Věstníku Inženýrské komory.
1945
  • po dobu více než jednoho roku vedla záležitosti Komory její revoluční správa.
1946
  • jmenována Trvalá rada Inženýrské komory,
  • 1. 6. vyšlo první číslo nového časopisu Inženýrské komory, měsíčníku „Zprávy Inženýrské komory“.
1948
  • 26. 2. proběhla v Inženýrské komoře čistka; prezidium ministerstva techniky s okamžitou platností odvolalo předsedu a členy Trvalé rady a jmenovalo nové. Členové rady se museli zavázat, že budou věrně sloužit programu vlády Klementa Gottwalda a socialismu a složit v tomto smyslu slib do rukou nového předsedy Inženýrské komory.
1949
  • 1. 12. vyšlo poslední číslo Zpráv Inženýrské komory.
1951
  • 11. 7. byl vydán Národním shromážděním Československé republiky zákon č. 61, jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a Inženýrské komory; podepsali jej, mimo jiných, Klement Gottwald a Antonín Zápotocký;
  • v době zrušení měla Inženýrská komora celkem 2180 členů.
1968
  • vznikl Český svaz stavebních inženýrů (ČSSI). Jeho snahou bylo obnovit činnost Inženýrské komory. Jeho úsilí bylo marné. Nakonec i on byl po zhruba desetiletém působení rozhodnutím nejvyšších politických míst zrušen.
1989
  • po významných společenských změnách znovu obnovil činnost Český svaz stavebních inženýrů.
1990
  • v březnu se poprvé sešla legislativní komise ČSSI v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV v Praze za vedení Ing. Václava Macha a zahájila intenzivní činnost na přípravě podkladů k vyhlášce o podmínkách výkonu projektové a inženýrské činnosti.
1992
  • více než dvouletá intenzivní práce legislativní komise ČSSI za vedení Ing. Václava Macha byla korunována. Dne 7. května 1992 byl přijat zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
  • tím byla zahájena činnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jejíž úspěšné dvacetileté působení si připomínáme.


Ing. Bohumil Rusek