ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
CZ EN

Často kladené otázky

Verze pro tiskVerze pro tiskA. Všeobecně
B. Živnost a autorizace
C. Účastníci řízení
D. Dokumentace
E. Odborné vedení stavby
F. Stavební řád
G. Daně
H. Autorská práva


A. Všeobecně

  1. V případě že dojde k soudnímu sporu, může autorizovaný inženýr vypracovat odborný posudek, který by měl stejnou váhu jako posudek soudní?
    • Strana zúčastněna v občanskoprávním sporu může požádat autorizovanou osobu o odborný posudek v rozsahu oboru, pro který je autorizována.
    • Takový posudek je obvykle v řízení hodnocen jako důkazní prostředek. Vyšší důkazní hodnotu má znalecký posudek zpracovaný znalcem, kterého určí soud nebo znalecký posudek zadaný jednou ze stran sporu, který obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku dle § 127a Občanského soudního řádu v platném znění.

  2. Je v souladu se stavovskými předpisy ČKAIT, když autorizovaná osoba pracující ve státní správě používá u svého jména zkratku "aut. tech." při veškerých svých činnostech?
    • Podle § 19 písm. h) autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění je autorizovaný technik oprávněn vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního úřadu.
    • Z této formulace a § 13 odst.1 autorizačního zákona je autorizovaná osoba oprávněna používat u svého jména zkratku autorizovaný technik ve spojení s označením oboru, popř. specializace, pro který jí byla autorizace udělena.

  3. Je možné opatřit autorizačním razítkem české autorizované osoby zahraniční projekt?
    • Je, ale v takovém případě česká autorizovaná osoba - projektant - odpovídá ve smyslu § 159 stavebního zákona za správnost, celistvost a úplnost této projektové dokumentace .

  4. Je nutné být pro výkon činnosti technického dozoru investora autorizovanou osobou?
    • Stavební zákon č. 183/2006 Sb., v § 158 nezahrnuje technický dozor stavebníka mezi vybrané činnosti ve výstavbě vyžadující oprávnění podle zvláštního předpisu, tj. autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění.
    • V konkrétních případech při výběru osob pro výkon uvedeného dozoru záleží na úvaze investora, zda s přihlédnutím k vyšší náročnosti či rozsahu stavby pověří dozorem autorizovanou osobu.
    • Odborné vedení provádění stavby je podle stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě (§ 158 odst. 1 stavebního zákona) a mohou ji vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.).

  5. Je nutný při provádění stavby autorský dozor?
    • U staveb, které nejsou financovány z veřejného rozpočtu, autorský dozor stavební zákon výslovně nepředepisuje. Autorský dozor je projektantem prováděn v případě, že je zajištěn smlouvou mezi stavebníkem a projektantem.
    • Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, může zpracovat jen osoba oprávněna podle zvláštního předpisu, je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (§ 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací
    • Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.)
    • Autorský dozor má oprávnění k provádění záznamů do stavebního denníku (§ 157 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.)

  6. Je zaplacení členského přípěvku člena ČKAIT zaměstnavatelem daňově uznatelným režijním nákladem pro zaměstnavatele?
    • členský přípěvek i další výdaje s členstvím související v Komoře jsou daňově uznatelným režijním nákladem dle § 24 odst.2 písm. d) zákona o daních z příjmů, (jde o příspěvek právnické osobě, kde povinnost členství vyplývá ze zákona) v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání zaměstnavatele
    • protože však jde o adresné plnění zaměstnanci, pokládá se táto úhrada za nepeněžní příjem zaměstnance (není uveden mezi příjmy od daně osvobozenými), tudíž, v měsíci proplacení členského za zaměstnance mu musí být připočten k základu a zdaněn příslušnou daní z příjmu. Současně se stává základem pro odvod sociálního a zdravotního pojištění hrazeného jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem.

  7. Je možné (když, tak za jakých podmínek) užít elektronickou formu autorizačního razítka?
    Ne, není.
    • podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, je možné učinit v elektronické podobě jenom podání podepsané zaručeným elektronickým podpisem (§2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb.)
    • takto lze učinit samotné podání, tedy úkon směřující vůči správnímu orgánu. Pod pojmem podání (§ 37 zákona správního řádu) se rozumějí nejen návrhy na řízení, odvolání ale všechna ostatní podání ve správním řízení jako např. návrhy důkazů, vyjádření účastníků řízení, žádosti o prominutí zmeškané lhůty, návrhy na přerušení nebo zastavení řízení, námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí apod.
    • autorizační zákon však neumožňuje podávat v elektronické formě přílohy podání, které musí být vždy správnímu orgánu dodány v písemné podobě. V § 13 zákona č. 360/1992 Sb., je stanoveno, že autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti mj. vlastnoručním podpisem a otiskem razítka.
    • § 196 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. umožňuje jenom elektronické podání formulářů, nikoliv příloh jako je kupř. projektová dokumentace
    • zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu ani zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR neumožňuje použití razítka se státním znakem České republiky v elektronické podobě

  8. Může být vlastnoruční podpis na projektové dokumentaci nahrazen razítkem podpisu (faksimile podpisu)?
    Ne, nemůže.

    Stanovisko Legislativní komise ČKAIT vychází z § 13 odst.3 autorizačního zákona č.360/1992 Sb. v platném znění: Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací a své autorizace. V otázce, zda lze vedle vlastnoručního podpisu použít i prostředky mechanické, vychází LK ČKAIT z ustanovení § 561 odst. 1 nového občanského zákoníku, které stanoví, že podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Cílem ustanovení § 13 odst.3 autorizačního zákona je, aby autorizované osoby opatřovaly dokumenty vlastnoručním podpisem, aby nemohlo docházet k zneužití podpisu elektronickými prostředky. Z obou výše uvedených důvodů dospěla LK ČKAIT k závěru, že povaze věci ani textu a smyslu zákona neodpovídá závěr, že by bylo možno vlastnoruční podpis související s výkonem činnosti autorizované osoby nahradit mechanickými prostředky, např. podpisovým razítkem. Vlastnoruční podpis použitý v § 13 odst.3 autorizačního zákona je podpis vytvořený vlastní rukou osoby, bez použití jakýchkoli mechanických prostředků.

  9. Jaké typy dozorů se kromě stavbyvedoucího mohou ještě na stavbě vyskytnout?
    • Stavební dozor
      Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný, osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (§ 2 odst. 2 písm.d). Stavební dozor může vykonávat také autorizovaná osoba.

      Stavební dozor musí stavebník zajistit (není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý), na stavbách prováděných svépomocí - terénních úpravách, zařízeních a udržovacích pracích uvedených v § 103 a 104 stavebního zákona (§ 160 odst. 3). V případě, že se jedná o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím - osobou autorizovanou ! (§ 160 odst. 4).

      Při provádění stavby, pokud vyžadovala ohlášení stavebnímu úřadu a bude stavebníkem prováděna svépomocí, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem jméno a příjmení osoby, která bude vykonávat stavební dozor (§ 152 odst. 3).
      Na výzvu stavebního úřadu je, podle povahy věci, osoba vykonávající stavební dozor, povinna zúčastnit se kontrolní prohlídky na stavbě (§ 133 odst.4).
      Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby (§ 153 odst. 3).
      Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu (§ 153 odst. 4).
    • Autorský dozor projektanta
      Autorský dozor je dohledem projektanta (viz § 159 odst. 1) nad postupem další přípravy jako je projektová dokumentace pro provedení stavby i nad prováděním stavby. Autorský dozor projektanta je prováděn na základě smluvního stavu mezi ním a stavebníkem.

      U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel (viz § 2 odst. 2 písm. b) jako zhotovitel, je stavebník povinen - pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního předpisu (osoba autorizovaná) - zajistit autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4).
      Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad projektanta, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracované více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (hlavní projektant); navrhne-li stavebník přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady (§ 113 odst. 2).
      Osoba vykonávající autorský dozor je oprávněna provádět zápisy do stavebního deníku (§ 157 odst. 2).
    • Technický dozor stavebníka
      Technický dozor je dozorem vykonávaným zástupcem stavebníka nad prováděním stavby a ekonomickou stránkou výstavby.
      U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel (viz § 2 odst. 2 písm. b) jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby (§ 152 odst. 4).
      Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka (§ 153 odst. 2).
      Technický dozor stavebníka není vybranou činností ve výstavbě podle stavebního zákona a je náplní volné živnosti č. 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, která je definována v příloze č. 4 k Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterou s stanoví obsahová náplň technického dozoru takto:
      Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.
      Obsahem živnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

  10. Kde je uvedena definice inženýrské činnosti dle platných předpisů?
    • Do 30.6.2008 byla inženýrská činnost součástí volné živnosti č. 71 „Inženýrská činnost v investiční výstavbě“ podle nařízení vlády č. 469/2000 Sb., v platném znění.
    • Na základě novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. a přílohy č. 4 k NV č. 278/2008 Sb. jsou inženýrské činnosti uváděny ve volné živnosti č.60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“. Jejich obsahová náplň je uváděna takto:
      Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, tzn. zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí.Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystému, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vliv stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb,
      ani jejich provádění.

  11. Je stanovena jednotná definice zastavěné plochy v návaznosti na stavební zákon?
    Ano, je.

    Stavební zákon definoval zastavěnou plochu novelou stavebního zákona č.350/2012 s účinností od 1. 1. 2013 v § 2 odst. 7: Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. Kromě stavebního zákona můžeme definici zastavěné plochy najít v:
    • ČSN 73 4055 4055 „Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů“ (1963) : Plocha půdorysného řezu vymezená vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejich částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. U objektů nezakrytých nebo poloodkrytých je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí v rovině upraveného terénu.
    • příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 441/2013 Sb., , k provedení zákona č.151/1997 o oceňování majetku:
      1. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
      2. Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.
      3. Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.
    • § 10 odst.1 zákona č.338/1992 Sb.,ve znění pozdějších předpisů o dani z nemovitosti:
      Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby.

  12. Jaká je maximální délka promlčecí doby za nedbalostní trestný čin vyplývající z titulu činnosti projektanta jako fyzické osoby na straně jedné a projektanta jako zaměstnance na straně druhé?
    Pro jednání fyzické osoby, které by mohlo být posuzováno jako trestný čin, nerozhoduje, zda se takového jednání dopustí autorizovaná osoba jako fyzická osoba – podnikatel, či jako fyzická osoba - zaměstnanec. Za své jednání taková fyzická osoba bude vždy odpovídat bez ohledu na svůj profesní statut. Trestní odpovědnost za čin zaniká promlčením doby, která je odvislá od horní hranice trestní sazby odnětí svobody, která může být použita při spáchání konkrétního trestného činu. Pokud budeme uvažovat v hypotetické rovině o nejzávažnějším trestném činu, kterého by se mohla dopustit autorizovaná osoba - projektant nedbalostní formou, pak máme za to, že nejpřísněji trestaným je trestný čin obecného ohrožení podle ust. § 273, odst. 4 trestního zákona. Ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění a takový čin spáchá proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, a takovým činem způsobí smrt, může být potrestán odnětím svobody na 3 léta až 10 let. Trestní odpovědnost za čin zaniká podle ust. § 34 odst.1 písm.b) trestního zákona uplynutím doby, jež činí 15 let, činí–li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně 10 let. V tomto případě by trestní odpovědnost za čin obecného ohrožení spáchaného nedbalostí podle § 273, odst. 4 trestního zákona zanikla uplynutím promlčecí doby v délce 15 let.


  13. Porovnání majetkoprávní a trestněprávní odpovědnost za škodu živnostníka/OSVČ a osoby jednající v pozici člena statutárního orgánu obchodní společnosti
    K porovnání trestněprávní a majetkoprávní odpovědnosti osob jednajících jako živnostník, nebo chcete-li, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), a osob jednajících v pozici člena statutárního orgánu právnické osoby, tzn. například jako jednatel společnosti s ručením omezeným, popř. předseda představenstva akciové společnosti (dále jen člen statutárního orgánu):

    České trestní právo zná vedle individuální trestní odpovědnosti fyzických osob i trestní odpovědnost právnických osob. Za vybrané trestné činy tedy může odpovídat i právnická osoba, jednal-li v jejím zájmu, jejím jménem nebo v rámci její činnosti statutární orgán, nebo např. její zaměstnanec. Mezi takové trestné činy patří například podvod, porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, padělání a pozměnění veřejné listiny. Řadu trestných činů však může i nadále spáchat pouze fyzická osoba – například trestný čin obecného ohrožení podle § 272 trestního zákoníku nebo obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 trestního zákoníku.

    Rozdílná je odpovědnost majetkoprávní. Byl-li spáchán trestný čin, může trestní soud poškozenému v tzv. adhezním řízení přiznat náhradu přímé škody, kterou bude povinen poškozenému uhradit přímo odsouzený – podle povahy trestněprávní odpovědnosti buď tedy jednotlivá fyzická osoba nebo osoba právnická. Pokud ovšem bude poškozený požadovat víc než na kolik má podle názoru soudu nárok nebo bude-li prokazování výše vzniklé škody příliš obtížné, odkáže trestní soud poškozeného na občanskoprávní řízení.

    V občanskoprávním řízení je možné zažalovat na náhradu škody společnost, protože v případě, že bude jednáním člena statutárního orgánu způsobena třetí osobě škoda (nemusí jít o trestný čin, ale jen o porušení smlouvy), odpovídá za tuto škodu společnost, neboť jednání člena statutárního orgánu je jednáním společnosti. Společnost bude odpovídat třetí osobě za škodu - a v tomto případě se ve smyslu ust. § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, hradí nejen skutečná škoda, ale též ušlý zisk. Zde je ovšem na místě poznamenat, že ručení společnosti je limitováno: např. u společnosti s ručením omezeným společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale celým svým majetkem neodpovídají její společníci, ti odpovídají pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Neomezená odpovědnost statutárního orgánu nastupuje pouze ve zvláštních případech úpadku nebo hrozícího úpadku společnosti.

    Společnost pak může - pokud nahradí škodu třetí osobě - za určitých podmínek požadovat regresní plnění od člena statutárního orgánu, který svým jednáním škodu způsobil. Pro tyto účely se doporučuje upravovat vztahy mezi společností a členy statutárního orgánu podrobnou smlouvou o výkonu funkce.

    Majetková odpovědnost OSVČ za závazky vzniklé např. porušením právní povinnosti (spáchaným trestným činem) je naopak úplná - OSVČ odpovídá za své závazky celým svým majetkem.

    Závěrem bychom rádi poznamenali, že problematika odpovědnosti za škodu způsobenou protiprávním úkonem či jiným porušením povinnosti, problematika náhrady škody a ušlého zisku atd., ať už v tzv. adhezním řízení či v civilním procesu, je velmi obsáhlá a obtížná a je nezbytně nutné posuzovat případ od případu podle konkrétních okolností.


  14. Je veřejná soutěž o projektové řešení pozemní stavby diskriminující pro autorizované inženýry anebo autorizované techniky, je-li v podmínkách zadavatele soutěže omezení - pouze pro autorizované architekty?
    • NE - - pokud se jedná o pozemní stavbu, která je architektonicky nebo urbanisticky významnou (§ 18 písm. a) autorizačního zákona č.360/1992Sb.). Za architektonicky nebo urbanisticky významnou pozemní stavbu je nezbytné považovat všechny pozemní stavby, které jsou takto určeny zvláštním předpisem, územním plánem, rozhodnutím orgánu územního plánování.

      Účastnit se takové soutěže může autorizovaný inženýr anebo autorizovaný technik ( v rozsahu § 19 autorizačního zákona) jako člen týmu, který má jako svého člena autorizovaného architekta. Rovněž se může účastnit i právnická osoba, která musí zajistit spolupráci autorizovaného architekta.
    • ANO - pokud se jedná o běžnou pozemní stavbu.

  15. Mohl bych si rozšířit činnost autorizované osoby jako zaměstnanec podle §14, odst.1 písmeno c autorizačního zákona o písmeno a, tj. jako svobodný inženýr vykonávající činnost podle tohoto zákona?
    Ne, nemůžete.

    Z ustanovení § 14 zákona č.360/1992Sb., vyplývá, že autorizovaná osoba svojí činnost v oboru získané autorizace může vykonávat některým ze způsobů podnikání uvedeným v odst. 1 písmeno a) až d).

    Svobodný architekt nebo svobodný inženýr vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby vlastním jménem na vlastní odpovědnost. Podle § 15 odst. 1 písm. b) autorizačního zákona svobodný inženýr (architekt) nesmí vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení.

    Zákon tedy zakazuje, aby svobodný inženýr mohl svoji činnost vykonávat jako svobodné povolání a současně byl pro tyto činnosti zaměstnancem.

    Z § 14 odst. 2 autorizačního zákona plyne, že se Komoře bez zbytečného prodlení oznamuje, kterým způsobem podle odstavce 1 bude svoji činnost vykonávat.


B. Živnost a autorizace

  1. Je nutný soulad živnostenského listu a obchodního rejstříku?
    Ano, je.

    Průkazem živnostenského oprávnění je podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, výpis ze živnostenského rejstříku (dále jen „výpis“). U osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, živnostenský úřad zašle výpis, případně jiným způsobem sdělí údaje o živnosti a o podnikateli rejstříkovému soudu.
    Podle nové právní úpravy, resp. podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je obchodní rejstřík veřejným rejstříkem právnických a fyzických osob, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách. Jednou ze skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku je předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon.
    Jednotlivé předměty podnikání nemusí být ke dni návrhu na zápis doloženy příslušnými výpisy - soud si jejich získání ověřuje sám z databáze - živnostenského rejstříku, která je rejstříkovým soudům přístupná, a musí si tudíž údaje ověřovat samy.
    Vzájemný soulad předmětu podnikání uvedeného ve výpisu s předmětem podnikání uvedeném v obchodním rejstříku je dán příslušnou právní úpravou, přičemž rozsah živnostenského oprávnění se posuzuje podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu (§ 28 odst. 1). Obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné, tedy soubor činností, které do té které živnosti spadají, stanoví nařízení č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.


  2. Je povinen projektant dokládat pro stavební úřad k dokumentaci pro projednání stavebního povolení kopii živnostenského listu nebo kopii osvědčení o autorizaci?
    Ne, není.
    • živnostenský list dává oprávnění k podnikání ve stanoveném oboru, nikoli oprávnění k výkonu vybraných činností podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb. Znamená to, že podnikatel, který uzavřel smlouvu na zakázku musí zabezpečit zpracování dokumentace osobou (autorizovanou), která má oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Stejně tak v případě provádění stavby musí zajistit odborné vedení stavby osobou, která získala oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě.
    • pokud stavební úřad má pochybnosti o tom, zda osoba, která předkládá projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení je k tomu oprávněná, pak má možnost přesvědčit se o tom jednak v seznamu autorizovaných osob, nebo lépe přímo dotazem v příslušné oblastní kanceláři ČKAIT. Totiž jedině tam může získat aktuální informaci, zda dané autorizované osobě nebyla náhodou mezitím autorizace z různých důvodů pozastavena či odejmuta. Dle §23 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění komora vede seznam osob autorizovaných i registrovaných a tyto seznamy včetně jejich změn uveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

  3. Může autorizovaná osoba provádět projektovou činnost, když má živnostenské oprávnění na předmět podnikání "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" a není vlastníkem živnostenského listu s předmětem podnikání "Projektová činnost ve výstavbě"?
    Ne, nemůže.
    • jde vlastně posouzení vztahu oprávnění vydaných podle zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění k živnostenskému oprávnění podle zákona č. 130/2008 Sb., v platném znění
    • k tomu, aby autorizovaná osoba (když není svobodným inženýrem) mohla vykonávat projektovou činnost (vybranou činnost podle §158 zákona č. 183/2006 Sb.) jako soustavnou činnost podle § 2 živnostenského zákona, je nutné vydání živnostenského oprávnění znějícího výslovně na projektovou činnost ve výstavbě
    • jak stavební zákon, tak zákon č. 360/1992 Sb., v platném znění a v neposlední řadě předpisy ČKAIT zavazují k tomu, aby autorizovaná osoba v rámci své autorizace vykonávala pouze takové činnosti, pro které má potřebnou praxi
    • dle § 159 odst. 2 stavebního zákona je "projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám"

  4. Je autorizace podmínkou k podnikatelské činnosti v oboru provádění staveb dle §160 zákona č. 183/2006Sb. ?
    • uvedená živnost je živností ohlašovací, vázanou, živnostenské oprávnění je možno získat buďto splněním podmínky autorizace nebo splněním kvalifikačních předpokladů podle přílohy č. 2 živnostenského zákona:
      1. autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č.360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
      2. VŠ vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo
      3. VŠ vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      4. Vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      5. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      6. doklady podle § 7 odst. 5 písm. a),b),c),d) nebo e) živnostenského zákona
    • živnostenský list opravňuje podnikatele k provádění všech druhů staveb, nikoliv pouze staveb v oboru jeho kvalifikace či autorizace. Podmínkou ovšem je nutnost dodržet ustanovení § 160 odst. 1, tj. že odborným vedením provádění staveb je pověřena osoba (stavbyvedoucí), zapsaná ve stavebním deníku, která musí být vždy autorizovaná v příslušném oboru stavby.

  5. Může fyzická osoba provozující řemeslnou živnost „Zednictví“ vystupovat ve smyslu stavebního zákona jako stavební podnikatel a zhotovitel celé stavby?
    Ne, nemůže.


    Podle § 160 stavebního zákona provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, kdy stavebním podnikatelem se podle § 2 odst. 2 písm. b) cit. zákona rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů, tj. podle živnostenského zákona; podle § 2 odst. 4 stavebního zákona se stavbou podle okolností rozumí i její část.
    Fyzická osoba provozující řemeslnou živnost „Zednictví“ (v důsledku nové právní úpravy došlo ke sloučení tří původně samostatných řemeslných živností, a to „Zednictví“, „Montáž suchých staveb“a „Štukatérství“ do živnosti „Zednictví“) je oprávněna pouze k provádění příslušných dílčích stavebních nebo montážních prací v rozsahu svého živnostenského oprávnění (stejně jako držitel obdobného živnostenského oprávnění v oblasti stavebnictví), tzn., že nemůže být zhotovitelem stavby „na klíč“; tím může být držitel živnostenského oprávnění pro (multiprofesní) vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Fyzická osoba provozující řemeslnou živnost „Zednictví“ je z hlediska stavebního zákona stavebním podnikatelem oprávněným k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů, to znamená ve vazbě na živnostenský zákon, na nějž stavební zákon odkazuje, v mezích daných živnostenským zákonem. V této souvislosti lze pro úplnost uvést, že podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází (živnostenský zákon, stavební zákon) anebo se příčí dobrým mravům.


  6. Jsem autorizovanou osobou v oboru technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení. Činnost projektanta vykonávám na dvě živnosti
    • vázanou „Projektová činnost ve výstavbě“ dle přílohy č. 2 k NV 278/208 Sb. se jedná o

      zpracování dokumentace v oblasti územně plánovací činnosti, oblasti územního rozhodování a stavebního řádu podle stavebního zákona
    • zpracování dokumentace v oblasti územně plánovací činnosti, oblasti územního rozhodování a stavebního řádu podle stavebního zákona

      projektování a řízení projektování vyhrazených elektrických zařízení, to je v oblasti elektrických rozvodných soustav, sítí a instalací, zařízení určených pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny a zapojení dalších vyhrazených i nevyhrazených zařízení pro výrobu, přeměnu a užití elektrické energie. Koncepční návrhy, výpočty a vypracování schémat zapojení, technologické a materiálové rozpočty.

    Proč musím mít k výkonu své činnosti ještě zkoušku dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, když tato zkouška nebyla podmínkou získání mé autorizace?
    Dle uvedených živnostenských oprávnění je vysvětlení rozděleno do dvou oblastí s jedním závěrem.
    1. Projektová činnost ve výstavbě
      Jednou z vybraných činností ve výstavbě (§ 158 stavebního zákona) je projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona , pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy. Tuto vybranou činnost, jejíž výsledek ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k této činnosti podle „Autorizačního zákona“.
    2. Projektování elektrických zařízení
      Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice č. 50/1978 Sb., která vyšla v částce 11 Sbírky zákonů dne 19. 5. 1978, v úvodním ustanovení § 1 konstatuje, že dále stanoví stupně odborné způsobilosti (dále jen kvalifikace) pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení nebo prací na nich, projektováním těchto zařízení, řízením činnosti nebo projektování……… atd. § 10 této vyhlášky potom specifikuje vše okolo zkoušek a kvalifikace projektantů. Pro uvedení v opětnou známost lze citovat:

      § 10
      Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování

      (1) Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování jsou ti, kteří mají odborné vzdělání a praxi určené zvláštními předpisy a složili zkoušku ze znalosti předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů souvisejících s projektováním
      (2) Zkoušku uvedenou v odstavci 1 je povinna zajisti projektující organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatné projektování a pracovníků pro řízení projektování.
      (3) Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená alespoň tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít kvalifikaci uvedenou v odstavci 1 nebo v § 8 nebo 9. Komise pořídí o zkoušení nebo přezkoušení zápis, podepsaný jejími členy. O termínu a místě konání zkoušek nebo přezkoušení prokazatelně uvědomí organizace příslušný orgán dozoru alespoň čtyři týdny dopředu před jejich konáním. V téže lhůtě uvědomí i příslušný závod organizace pro rozvod elektrické energie půjde-li o pracovníky, kteří projektují elektrická odběrná zařízení určená pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny.

      a dále § 12 – odst. 5 uvádí, že projektující firma (i OSVČ) je povinna ustanovit pracovníka, který odpovídá za řízení projektování, popřípadě i jeho zástupce. Tito pracovníci musí mít kvalifikaci podle § 10.

      Závěr:
      Pokud zpracovaná projektová dokumentace řeší návrhy elektrotechnických rozvodů a zařízení, platné právní předpisy ukládají složení zkoušky dle vyhlášky 50/1978 Sb. a to v rozsahu § 10. Pokud je projektová činnost činností dle § 158 stavebního zákona, projektantovi ukládají právní předpisy složení zkoušky dle zákona 360/1992 Sb. Zkouška dle vyhlášky 50/1978 Sb. není podmínkou získání „autorizace“ dle zákona 360/1992 Sb., neboť obsahová náplň této zkoušky řeší zejména problematiku veřejného zájmu z pohledu stavebního práva.
  7. Rád bych se zeptal na výklad §15c autorizačního zákona. Co se rozumí pod pojmem "s.r.o. založená za účelem výkonu povolání"? Sám vykonávám funkci odpovědného zástupce (projektová činnost) pro s.r.o., kde jediný společník není autorizovanou osobou a ŽÚ při ohlášení funkce nic nenamítal. Společnost - projekční firma - byla založena před mnoha lety 3. osobou (autorizovanou) a nedávno odprodána současnému neautorizovanému společníkovi.

    ČKAIT se se žádosti o výklad § 15 c autorizačního zákona obrátila na legislativní odbory MPO ČR i MMR ČR.

    Odpověď MPO ČR - odbor legislativní, ze dne 17.6.2013:

    K Vaší žádosti o stanovisko ze dne 28.5.2013 týkající se obsahu § 15 c zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, týkající se provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, Vám sdělujeme následující.

    Podle § 11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona je odpovědného zástupce povinen ustanovit podnikatel, který je právnickou osobou, a to pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (viz § 7 živnostenského zákona – odborná nebo jiná způsobilost). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

    Pro vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ a „Projektová činnost ve výstavbě“ je podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č.2 k živnostenskému zákonu. Tato odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Ustanovení živnostenského zákona tedy nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není statutárním orgánem, nebo členem statutárního orgánu. Úprava směřuje k tomu, aby odpovědní zástupci byli vybírání přednostně z okruhu osob, které jsou statutárními orgány, nebo jejich členy. Zároveň, jak již bylo řečeno dříve, odpovědný zástupce může odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.

    Živností je jakákoli soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem, ovšem za předpokladu, že tato činnost není z režimu živnostenského zákona vyloučena. V činnostech vyloučených z režimu živnostenského zákona (§ 3 živnostenského zákona) je sice uvedena činnost „autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři“, nikoli však činnost společností s ručením omezeným zřízených výhradně za účelem výkonu povolání (§ 15c zákona č.360/1992 Sb.).

    Vámi dotazovaný § 15c autorizačního zákona ukládá povinnost společníkům a jednatelům společnosti s ručením omezeným, pokud je společnost zřízena za účelem výkonu povolání podle autorizačního zákona. V takové společnosti pak musí být většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli. V případě, že společnost má jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba.

    Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou činnosti „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb“ tzv. vybranými činnostmi ve výstavbě, což znamená, že vlastní provozování těchto činností může být vykonáváno pouze fyzickými osobami, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle autorizačního zákona, čili získaly autorizaci. Z uvedeného lze podle našeho názoru soudit, že ustanovení § 15c se vztahuje pouze na společníky a jednatele společnosti zřizované výlučně pro výkon činnosti, resp. povolání, autorizovaných osob.

    Vzhledem k tomu, že problematika zákona č. 360/1992 Sb. a zákona č. 183/2006 Sb. spadá do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj, nemůže se Ministerstvo průmyslu a obchodu k nim závazně vyjadřovat.

    Na společném jednání zástupců MMR ČR, MPO ČR a ČKAIT konaném dne 28.6.2013 se zúčastnění shodli na jednotném výkladu vycházejícím ze stanoviska MPO.


C. Účastníci řízení

  1. Má právo stavební úřad požadovat na formuláři o stavební povolení podpisy a souhlasy majitelů sousedních nemovitostí?
    • podle §112 zákona č. 183/2006 Sb., stavební úřad oznámí účastníkům řízení - vlastníkům sousedních pozemků nebo staveb zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním. Dotčeni účastníci mohou svá závazná stanoviska a námitky uplatnit nejpozději při ústním jednání. Možné námitky uvádí § 114 odst. 1 citovaného zákona.
    • o v oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora a při splnění náležitostí § 117 stavebního zákona stavebník dokládádokládá k oznámení o provedení stavby souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního podle § 109 stavebního zákona

  2. Jak se řeší námitky občanskoprávní povahy?
      Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, pak podle § 114 odst. 3 si stavební úřad o námitce učiní úsudek a rozhodne ve věci. Slova „stavební úřad si učiní úsudek“ nutno vykládat tak, že si učiní úsudek o tom, jak by v této občanskoprávní věci stavební úřad rozhodl. Například spor mezi spoluvlastníky o změně stavby, která je ve spoluvlastnictví. Zde jak podle dříve platného občanského zákona (§ 139 zák. č. 40/1967 Sb.) tak podle dnes platného občanského zákona spoluvlastníci o nakládání se společnou věcí rozhodují většinou. Jde-li o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1128 a 1129 zák. č. 89/2012 Sb.). Půjde-li o změnu stavby je na stavebním úřadu, aby v daném případě posoudil, zda jde o běžnou záležitost, jakou může být např. stavební úprava stavby ve spoluvlastnictví nedochází-li ke změně užívání části stavby. Zde postačil souhlas prosté většiny spoluvlastníků počítáno podle velikosti podílů. Na druhé straně nástavba, přístavba, změna užívání stavby lze označit jako významnou změnu společné věci, pak je třeba dvoutřetinové většiny. V těchto případech si stavební úřad o námitce udělá úsudek a rozhodne ve věci.

      Stavební úřad si nemůže udělat úsudek a rozhodnout ve věci týká-li se námitka existence práva neboli spor o vlastnictví anebo rozsahu vlastnického práva čili spor o velikost vlastnických podílů. V těchto případech spor mezi spoluvlastníky rozhoduje soud, a to na návrh některého ze spoluvlastníků.

  3. Je dokumentace k stavbě veřejnou listinou, mají účastníci řízení právo nahlédnutí?
    Ano, mají.
    • právo nahlédnutí účastníků řízení do dokumentace staveb které podléhají ohlášení nebo stavebnímu povolení, vyplývá z § 114 odst. 1 stavebního zákona, kde účastník může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci
    • Na nahlížení do spisu v rámci stavebního řízení se vztahují paragrafy stavebního zákona a správního řádu následovně:
      1. 1. § 168 odst.2 zákona č.183/2006 Sb.
        „ ……Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. ….“
      2. 2. § 38 zákona č.500/2004 Sb.
        Nahlížení do spisu
        (1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§73).
        (2) Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
        (3) Nevidomým osobám bude obsah spisu přečten. Na požádání správní orgán nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Správní orgán nevidomé osobě rovněž umožní, aby do spisu nahlížel její průvodce.
        (4) S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.
        (5) Odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.
        (6) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti; to neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije.
    • v procesu provádění stavby musí stavebník na stavbě zajistit dle § 152 odst. 3 písm. c) stavebního zákona ověřenou dokumentaci stavby. Při porušení této povinnosti dochází k přestupku s uložením pokuty do výše 200 000,- Kč.

  4. Může stavební úřad nařídit realizaci zabezpečovacích prací na objektu , kde se o technický stav nemovitosti vlastník nestará?
    Ano, může.
    • stavební úřad nařizuje vlastníkovi stavby provedení zabezpečovacích prací dle § 135 odst. 2 stavebního zákona ústně nebo písemným rozhodnutím
    • hrozí-li nebezpečí prodlení, stavební úřad v rozhodnutí uloží provedení prací přímo stavebnímu podnikateli, který je k jejich provedení odborně vybaven


D. Dokumentace

  1. Může stavební úřad požadovat projektovou dokumentaci i v digitální podobě?
    Ne, nemůže.
    • stavební zákon neuvádí povinnost předkládat dokumentaci pro stavební řízení v digitální podobě
    • podle listiny základních práv a svobod je možno povinnosti ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích

  2. Jak dlouho se musí projektová dokumentace uchovávat?
    • doby povinného archivování a skartační lhůty nelze bohužel najít v jednom právním předpise tj. v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě v platném znění
    • rozbor dotazu podává Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob MP 6 - Spisová agenda
    • dokumentace zpracovaná projektovými a stavebními dodavatelskými organizacemi podle stavebního zákona je dle rámcových zásad archivní správy ministerstva vnitra pojmenována jako technická dokumentace, která se uchovává po dobu určenou záruční lhůtou (případně jinými lhůtami stanovenými obecně závaznými předpisy upravujícími smluvní vztahy), provozní potřebou projektanta a dodavatele, nebo danou dohodou s investorem stavby
    • po uplynutí určené doby a skartačních lhůt může být technická dokumentace navržena ke skartaci (autorizovaná osoba může provádět skartaci svých dokumentů sama s výjimkou dokumentů, které označí jako archiválie)
    • dokumentaci určenou pro provozní účely investora projektant a dodavatel nejsou povinni uchovávat (povinnost platí jenom pro veřejné listiny v držení stavebních úřadů a investora, tj. dokumentaci opatřenou razítkem autorizované osoby)

  3. Podle čeho se stanovuje záruční doba na projekt?
    • Záleží na tom, kdy byla uzavřena smlouva o zpracování projektové dokumentace. Byla-li uzavřena před účinností nového občanského zákona, tedy před 1.1.2014 postupuje se podle dříve platné právní úpravy.
    • Je-li projektová dokumentace vyhotovena na základě smlouvy uzavřená za účinnosti nového občanského zákoníku pak se postupuje podle § 2629. Je zde stanovena pětiletá odpovědnost za vady stavby a současně je stanoveno, že totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace. Ovšem zjištěná skrytá vada musí objednatelem být bez zbytečného odkladu oznámena zhotoviteli. Z textu zmíněného ustanovení plyne, že skrytá vada musí být oznámena ihned po jejím zjištění. Jinak soud nepřizná právo ze skryté vady.
    • Vada zjevná musí být zhotoviteli oznámena při převzetí díla, s čehož plyne, že se strany musí dohodnout na termínu, ve kterém bude kontrola díla (projektové dokumentace) provedena. Není-li zjevná vady zhotoviteli bez zbytečného odkladu po předání díla oznámena, soud právo z odpovědnosti za vadu zjevnou nepřizná.

  4. Může objednatel požadovat autorizaci dílenských výkresů?
    Ne, nemůže.
    • Požadavek na ověřování dílenské dokumentace orazítkováním každého výkresu se nepovažuje za správný, neboť dílenská dokumentace již není součástí projektové dokumentace, ale je zahrnuta v ceně např. ocelové konstrukce jako součást výrobku.

  5. Kolik vyhotovení projektové dokumentace musí autorizovaná osoba opatřit vlastnoručním podpisem a otiskem svého razítka?
    • Obchodní zákoník v par. 536 - 565 (Smlouva o dílo) počty povinně předávaných vyhotovení projektové dokumentace nestanovil.
    • Ani současná právní úprava tuto problematiku neupravuje, v zásadě je tedy třeba uvedené počty vyhotovení sjednat ve smlouvě.
    • Autorizované osoby označují autorizačním razítkem jen paré dokumentů předávaných orgánům veřejné správy (dle požadavků stavebního zákona obvykle 2 paré, výjimečně až 4). Jak však bylo řečeno výše, počet paré není nikde výslovně stanoveno a záleží na dohodě mezi objednatelem a zhotovitelem.

  6. Kdy může projektant skartovat projektovou dokumentaci?
    • každá autorizovaná osoba musí dokumenty uchovávat a spravovat po dobu technicky nutnou či zákonem stanovenou. Ustanovení § 3 zákona č. 499/2004 Sb., ukládá členům profesních komor uchovávat dokumenty a umožnit z nich provést výběr archiválií v případech, pokud dokumenty vzniklé z jejich činnosti jsou veřejnými listinami (dokumenty opatřeny autorizačním razítkem).
    • V praxi jsou autorizačním razítkem opatřována dvě vyhotovení dokumentace (jedno pro orgán státní správy a jedno pro investora), tzn. autorizovaná osoba nemá pro svou potřebu uloženou dokumentaci opatřenou autorizačním razítkem a tím zřejmě nenaplňuje její vřazení do kategorie veřejných listin
    • projektant ukládá dokumentaci staveb po dobu určenou:
      1. záruční lhůtou
      2. provozní potřebou pro účely projektanta a dodavatele
      3. dohodou s investorem
    • po uplynutí určené doby skartační lhůta začíná běžet dnem 1. ledna roku následujícího po odevzdání projektové dokumentace celé stavby investorovi, resp. dnem 1. ledna roku následujícího po uplynutí záruční lhůty
    • projektant není povinen uchovávat dokumentaci nebo její části pro provozní potřeby investora (stavebníka, uživatele) stavby


  7. Legislativní komise ČKAIT, v návaznosti na čl. 1 odst. 4 Pravidel pro používání razítka

    ("Autorizovaná osoba opatřuje podpisem a autorizačním razítkem pouze ty dokumenty, které vypracovala osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími osobami pracujícími pod jejím odborným vedením. Takto označené listiny se považují pro účely úřední za veřejné listiny.")

    zastává stanovisko, že se ve správním řízení na stavebním úřadě mohou vyskytnout ve vztahu k zodpovědnosti autorizované osoby za vypracovaný projekt tyto dva případy:

    I.
    Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem a autorizačním razítkem pouze autorizované osoby v zodpovídajícím oboru autorizace.

    II.
    Dokumentace anebo projektová dokumentace je opatřena podpisem projektanta – neautorizované osoby, který dokument vypracoval a podpisem a autorizačním razítkem zodpovědného projektanta.

    V obou případech, v souladu s § 13 odst. 3 autorizačního zákona a § 159 stavebního zákona, za dokumentaci anebo projektovou dokumentaci odpovídá autorizovaná osoba.

  8. Musím jako autorizovaná osoba vyhovět požadavku investora stavby orazítkovat dokumentaci skutečného provedení stavby?
    • Dokumentace skutečného provedení stavby nemusí být opatřena razítkem autorizované osoby.

      Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby (vyhláška č.499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., příloha č.7) není vybranou činností ve výstavbě, tudíž nemusí být orazítkovaná AO.
      Stavební zákon v § 121 a v § 125 odst. 1 používá termín "dokumentace skutečného provedení stavby" aniž by uváděl, co touto dokumentací míní, resp. obsah této dokumentace. Lze však vycházet z ustanovení § 4 odst. 2 vyhl. č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., podle kterého dokumentaci skutečného provedení stavby může tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. Toto ustanovení vyhlášky se výslovně vztahuje k § 125 Stavebního zákona.


    • § 125 odst. 1 Stavebního zákona

      Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
      V otázce oprávněnosti zpracovat dokumentaci skutečného provedení stavby se uplatní důvodová zpráva k citované vyhlášce. Podle důvodové zprávy je pořízení této dokumentace v podstatě měřickou a kresličskou prací, nikoli tvůrčí projektovou dokumentací.
      Z uvedeného důvodu není dokumentace skutečného provedení považována za vybranou činnost ve výstavbě podle § 158 odst. 1 a 2 stavebního zákona.


    • § 121 odst.1 Stavebního zákona

      , dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník geometrický plán."

      Dále je třeba vycházet z čl. 3 "Pravidel pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika" kde je výslovně definováno co autorizovaná osoba musí a co může orazítkovat.


E. Odborné vedení stavby

  1. Musí autorizovaná osoba, která zajišťuje odborné vedení provádění stavby a její změny, které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí být přítomna na stavbě každý den kdy se na ní pracuje?
    • přítomnost na stavbě osoby vykonávající odborné vedení provádění stavby, které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí ( § 160 odst. 4 stavebního zákona č.183/2006Sb.) je nutná v takovém rozsahu, aby byly splněny úkoly stanovené v odst. 1 a 2 § 153 stavebního zákona
    • na stavbách svépomocí dle § 160 odst.3 stavebního zákona postačí stavební dozor. Oprávnění a povinnosti osoby, která tuto činnost vykonává jsou v ustanoveních odst.3 a 4 § 153 stavebního zákona

  2. Kde je možné najít vysvětlení pojmu „odborné vedení provádění stavby“?
    • věcná náplň pojmu „odborné vedení provádění stavby“, jako vybrané činnosti ve výstavbě dle § 158 odst.1, je konkretizována přes § 160 odst. 1 jako povinná činnost stavbyvedoucího uvedena v ustanoveních § 153 odst. 1 a odst. 2

  3. Jakým způsobem se právoplatně ukončuje odborné vedení stavby mezi stavebníkem a stavbyvedoucím?
    • smluvní vztah mezi stavebníkem a osobou, která vykonává odborné vedení stavby, či stavební dozor (§ 153 zákona č. 183/2006 Sb.), je možné ukončit buď dohodou stran, popř. výpovědí podle právní úpravy smluvního vztahu. Jestliže se tak stane před začátkem užívání stavby ( § 119 stavebního zákona ), nebo v průběhu výstavby, je stavebník povinen výkon odborného vedení realizace stavby zabezpečit prostřednictvím jiné osoby tak, aby byl splněn cíl sledovaný ustanovením § 160 zákona č.183/2006 Sb. Stavebník musí změnu nahlásit stavebnímu úřadu.

  4. Musí být stavbyvedoucí na stavbě neustále přítomen?
    • stavbyvedoucímu ukládá zákon zejména odborně řídit provádění prací na stavbě, což představuje soubor konkrétních povinností k řádnému a bezpečnému provádění stavby
    • odborné vedení a provádění staveb a jejich změn stavební zákon zahrnuje mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat jen fyzické osoby se zvláštním oprávněním (autorizací)
    • výčet konkrétních povinností stavbyvedoucího obsahují především odst.1 a 2 §153 zákona č.183/2006Sb.
    • specifické povinnosti nebo požadavky pro výkon funkce stavbyvedoucího se pak většinou sjednávají mezi stavebníkem a stavbyvedoucím ve smlouvě, kterou spolu uzavírají. Podobně může stavbyvedoucí dostat specifické pokyny, povinnosti či požadavky od stavebního podnikatele jako svého zaměstnavatele.
    • rozsah a závažnost povinností a odpovědnosti stavbyvedoucího vyžaduje jeho přítomnost na staveništi v průběhu provádění stavby v takovém rozsahu, aby byly splněny úkoly v odst. odst.1 a 2 §153 zákona č.183/2006Sb.)
    • novinkou oproti dosavadní právní úpravě je nezařazení stavbyvedoucího mezi účastníky stavebního řízení
    • pokud by stavbyvedoucí neplnil povinnosti při přípravě a provádění stavby stanovené v § 153, dopouštěl by se přestupku (§ 179 odst. 1 písm. b)), za který lze uložit pokutu do 200 tis. Kč. Kdyby prováděl svou činnost bez autorizace dopouštěl by se přestupku (§ 178 odst. 1, písm. y)) – pokuta do 200 tis. Kč.
    • pokud by právnická osoba prováděla vybrané činnosti ve výstavbě fyzickými osobami které nejsou autorizované (§ 181 odst. 1, písm. b)),dopustila by se správního deliktu, za který lze uložit pokutu do 500 tis. Kč
    • budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, na stavbě musí být za podmínek stanovených v §§ 14-18 zákona č.309/2006Sb. povinně koordinátor bezpečnosti práce – nesmí to být stavbyvedoucí. V případě jednoho zhotovitele stavby, zajišťuje dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů stavbyvedoucí.


F. Stavební řád

  1. Potřebuje firma zabezpečující demoliční práce autorizovanou osobu?
    1. Činnost
      Dne 1.července 2008 nabyl účinnost zákon č.130/2008Sb., kterým se mění zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V rámci nové právní úpravy:
      Firma zabezpečující demoliční práce spojené se současným odstraněním stavby může vykonávat tuto činnost na základě vázané živnosti: „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.
      Pro získání živnostenského listu na uvedené živnosti předepisuje živnostenský zákon jako průkaz způsobilosti:
      1. autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č.360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
      2. VŠ vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo
      3. VŠ vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      4. Vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      5. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
      6. doklady podle § 7 odst. 5 písm. a),b),c),d) nebo e) živnostenského zákona
    2. Dokumentace
      Podle § 128 odst. 1 stavebního zákona (z. č.138/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) je stavebník povinen u staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst.2 písm. a) až e), připojit k ohlášení dokumentaci bouracích prací. Vypracování této dokumentace dle přílohy č.4 vyhlášky č.499/2006 Sb. není vybranou činností ve výstavbě, a tedy nemusí být vypracována autorizovanou osobou.
      V případě, že ohlášený záměr odstranit stavbu se týká stavby, která je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, stavební úřad. Takovouto stavbu lze odstranit jen na základě stavebního povolení. (§ 128 odst. 6).
      V povolení odstranění stavby nebo části stavby, při kterém bude zasahováno do nosných konstrukcí nebo měněn vzhled stavby, stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby (§ 130 odst. 1 stavebního zákona).
    3. Vlastní odstranění stavby
      Podle § 128 odst. 4 stavebního zákona vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude provedeno stavebním podnikatelem. Podle § 160 odst.1 stavebního zákona může stavební podnikatel provádět stavbu jen pokud zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tj. autorizovanou osobou.
      Podle § 128 odst. 4 stavebního zákona stavby, které k uskutečnění nevyžadují stavební povolení, může jejich vlastník odstranit svépomocí, když zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb kde je přítomen azbest, musí vlastník zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tj. autorizovanou osobou i v případě, že k uskutečnění záměru není vyžadováno staveb.

  2. Jsem autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. Naše firma bude realizovat rekonstrukci mostku o šířce 4,5 m a délce 3 m. Jedná se o železobetonové opěry (opěrné zdi v korytě toku) a železobetonovou desku. Je požadavek stavebního úřadu na projektanta s autorizací mosty a inženýrské konstrukce oprávněný?
    Ano, je.


    Podle ČSN 736200 – Mostní názvosloví - je most objekt s kolmou světlostí alespoň jednoho mostního otvoru rovnou nejméně 2,01 m, sloužící k převádění dopravních cest, vodních koryt a potrubních komunikací nebo i jen stavebně montážním účelům. Když bude šírka mostu (mostku) větší anebo rovná 2,01m, je potřeba autorizace mosty a inženýrské konstrukce.

    Opěrné zdi se zvýšenými nároky na statické a dynamické posouzení patří rozsahem rovněž do oboru mosty a inženýrské konstrukce.

    Kdyby místně příslušný vodoprávní úřad klasifikoval dle § 55 vodního zákona stavbu jako vodní dílo, projektant by měl mít oprávnění v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství.


G. Daně

  1. Lze členské poplatky ČKAIT použít jako daňový náklad v účetnictví?

    V tomto případě je nutné splnit podmínku uvedenou v §24 odst.1 zákona č. 586/1992Sb. o daních z příjmů, kdy náklady jsou daňové při jejich vynaložení v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Vynaložené náklady se tedy musí ekonomicky zdůvodnit, tzn.podnikat v oboru činnosti, kde je autorizace podmínkou podnikání. Následně lze do daňových nákladů zahrnout i členské příspěvky, jak je uvedeno v §24 odst.2 písm.d) zákona č.586/1992Sb., kdy daňovými náklady jsou členské příspěvky právnickým osobám, pokud je členství nutnou podmínkou k provozování předmětu činnosti.

  2. Je možné poplatek za autorizační zkoušku uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně za r. 2010 jako úhradu za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb.? Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, uvádí v §15 odst.8:
    • Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání 82a), pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.
    • zvláštním zákonem je zákon č.179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
    Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodni-kvalifikace.cz. Zkouška odborné způsobilosti podle zákona č.360/1992 Sb., tedy autorizační zkouška, nespadá do výše uvedených kategorií podle zákona č.179/2006 Sb., a tedy není v tomto případě možné uplatnění nezdanitelné části základu daně.
  3. Jsou projektové práce služba, na kterou se vztahuje výjimka na sníženou sazbu DPH? Co je možné zahrnout do snížené sazby DPH podle §48a zákona o DPH je uvedeno v následujícím vyjádření Ministerstva financí: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_8659.html?year=0 V tomto dokumentu je mimo jiné uvedeno, kdy se uplatní základní sazba daně: Základní sazba daně se uplatní:
    • U služeb, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 zákona o DPH. Jedná se například o činnosti nezbytné k přípravě a realizaci stavebních děl a zajištění přípravné fáze výstavby, jako jsou průzkumné a projektové práce, geologické, geodetické a kartografické práce včetně inženýrských prací (např. revize), pokud jsou samostatným zdanitelným plněním. Pokud jsou tyto služby poskytovány jako nedílná součást služby jiné, např. provedená revize v souvislosti s opravou elektroinstalace, jsou součástí ceny příslušné služby – oprava elektroinstalace a zdaňují se stejnou sazbou jako poskytnutá služba.
    Projektové práce podléhají základní sazbě daně, protože se nejedná o službu podle §48a zákona o DPH.
  4. Jsem v zaměstnaneckém poměru a náhodně si přivydělávám jako autorizovaná osoba. Musím zdaňovat příjmy z honorářů za zaštítění stavby razítkem? Do jaké výše nemusím příjmy zdaňovat? Pokud si přivyděláváte, jedná se o váš příjem podléhající zdanění. Výše příjmu, do které se zdaňovat nemusí je určena v §38g odst.2 zákona o daních z příjmů a to je v současné době 6 000 Kč. Podle mého názoru se ve vašem případě bude jednat o příjem dle §7 zákona o daních z příjmů, tj. příjem z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Existuje také možnost, že by se jednalo o příjem dle §10 zákona o daních z příjmů - Příjmy ostatní, nicméně v tomto případě by se muselo jednat o činnost příležitostnou, tj. zcela nahodilou, max.1-2x ročně. Rozdíl v příjmech dle §7 a 10 je v případném uplatňování výdajových paušálů a placení sociálního a zdravotního pojištění.
  5. Podal jsem žádost o zrušení registrace k DPH. Od 1.4.2011 tedy nebudu plátcem DPH. Musím tedy postupovat podle §74 a §78 zák. 235/2004 Sb. U §74 odst. 6 a 7 (a také u § 78) mi není jasné, zda musím snížit již uplatněný odpočet DPH a uplatnit úpravu odpočtu daně za tzv. drobný obchodní majetek (cena od 3.000 do 40.000,- - myslí se včetně DPH ?) - např. počítač, tiskárna, fotoaparát atd., software ? V tom znění obou paragrafů ještě s odkazem u hmotného majetku (§78, odst.2) je to poněkud hodně nejasné. Dlouhodobý hmotný majetek ani odpisovaný nehmotný majetek nemám.

    V zákoně o DPH, který je účinný do 31.3.2011 musíte při zrušení registrace postupovat podle §74 odst.6 a 7 zákona. Odpočet vracíte u majetku, který je definovaný v §78 odst.2 zákona. Drobný majetek není v tomto ustanovení uveden a tedy při zrušení registrace do 31.3.2011 nemusíte vracet odpočet u drobného majetku. Od 1.4.2011 bude již situace jiná, tak již bude nutné vracet odpočty i u drobného majetku.

  6. Jsem autorizovaný inženýr a mou živností je realizace projektové dokumentace. Nejsem plátce DPH. Asi tři projekty v průběhu roku jsou psány na zakázky v cizině (Slovensko, Polsko) a tím pádem je to možná důvod k tomu, abych se stal plátcem DPH. Pro upřesnění ještě doplním, že projekty dělám pro českého objednatele (s.r.o.). Musím se stát plátcem DPH? V případě, že ano, jak postupovat dále vůči finančnímu úřadu , zda může finanční úřad požadovat nějaké penále?

    Při poskytování služeb vztahujících se k nemovitostem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru se stanoví místo plnění podle místa, kde se nemovitost nachází, jak vyplývá z §10 zákona o DPH. Z toho vyplývá, že zpracování projektové dokumentace na stavbu v zahraničí není předmětem DPH v tuzemsku, protože místo plnění ve vazbě na umístění nemovitosti je v zemi, kde se předmětná nemovitost nachází, tj. ve vašem případě v Polsku a na Slovensku. Jestli se musíte nebo nemusíte stát plátcem DPH v tuzemsku, vyplývá z §94 odst.11 zákona o DPH, kde je uvedeno, že pokud poskytujete služby s místem plnění v jiném členském státě a povinnost přiznat daň vzniká příjemci služby, stáváte se poskytnutím těchto služeb plátcem. Ve vašem případě si musíte zjistit, jestli je váš odběratel plátcem DPH na Slovensku (Polsku) a dále jaké jsou podmínky pro registraci a odvod DPH na Slovensku (Polsku), vše podle slovenského (polského) zákona o DPH. Pokud výsledek bude takový, že příjemce služby musí odvést DPH v daných státech, pak jste měl povinnost registrovat se k DPH v ČR poskytnutím služby. Pokud jste se neregistroval, postupuje se podle §98 zákona o DPH a bude vám vyměřena pokuta ve výši 10% z celkového souhrnu úplat. Také vám doporučuji prověření podmínek slovenského a polského zákona o DPH, jestli jste se neměl stát plátcem i v těchto státech – hlavně pokud váš odběratel v daných státech není plátce.

  7. Jak zohlednit náklady na hypotéku? Jsem zaměstnanec a v předchozích letem to pro mě zajišťoval zaměstnavatel, kterého jsem v loňském roce změnil. Příjem mám pouze z tohoto zaměstnání. Rád bych do daňového přiznání zohlednil skutečnost, že platím hypotéku na byt.

    Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z hypotečního úvěru, jak je uvedeno včetně dalších zákonných podmínek v §15 odst.3 a 4 zákona o daních z příjmů. K tomuto uplatnění je nutné mít k dispozici potvrzení o částce zaplacených úroků od banky, jak je uvedeno v §38l zákona o daních z příjmů. Pokud jste zaměstnanec, máte 2 možnosti, buď požádáte zaměstnavatele o roční zúčtování podle §38k zákona o daních z příjmů (ale to jde pouze do 15.února) a nebo si podáte sám přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

  8. Byl jsem 4 roky vlastníkem pozemku, který jsem po této době daroval synovi. Syn vlastnil pozemek další dva roky a pak jej prodal. Je příjem z prodeje pozemku nutno zdanit kromě daně z převodu nemovitostí ještě daní z příjmu ?

    Je nutné zjistit, jestli jsou splněny podmínky §4 odst.1 písm.b) zákona o daních z příjmů. V tomto § je uvedeno, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitostí (včetně pozemků), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. Také je zde uvedeno, že se doba zkracuje v případě dědění od příbuzných v řadě přímé. Nesmí jít také o pozemek, který byl v obchodním majetku. Protože není splněna pětiletá lhůta a ani zde není převod vlastnictví děděním, nejsou ve vašem případě splněny podmínky osvobození a tedy příjem z prodeje pozemku podléhá zdanění daní z příjmů. Pokud se nejedná o pozemek, který byl v obchodním majetku, bude se jednat o příjem podle §10 zákona o daních z příjmů.

  9. Dotaz k přihlášení k DPH, pokud v tomto měsíci překročím milionový obrat a musím se tedy zaregistrovat jako plátce DPH. Vím, že registraci musím provést do 15 dne v měsíci po měsíci, kdy povinnost vznikla - tedy do 15. května. Nevím ale od kdy v tom případě musím platit DPH (dávat faktury včetně DPH), od kdy si mohu nárokovat vrácení DPH (od kterého data mohu do vyúčtování dávat doklady a faktury) a kdy musím udělat první přiznání a vyrovnání?

    Při registraci je nutné postupovat podle podmínek §94 a §95 zákona o DPH. Podle §94 odst.1 zákona je plátcem osoba povinná k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 1, stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. Obrat je stanovený ve výši 1 mil. Kč. Podle §95 odst.1 zákona musíte podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený limit. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud překročíte obrat v dubnu 2011 a následně podáte přihlášku k registraci, tak se plátcem stanete 1.7.2011. Od tohoto data následně postupujete podle podmínek zákona o DPH. Pokud budete čtvrtletní plátce podle §99 zákona o DPH, tak první přiznání budete podávat za 3.čtvrtletí (1.7. – 30.9.) a přiznání budete podávat k 25.10.2011. V prvním přiznání také můžete využít §79 zákona o DPH, kde je v odstavci 1 popsáno, u kterých přijatých plnění z období před registrací si můžete nárokovat odpočet DPH na vstupu.

  10. Od letošního března funguji jako OSVČ (jediný zdroj příjmů). Počítám s tím, že za letošní rok budu uplatňovat náklady procentem z příjmů. Je pravda, že musím předtím podávat opravné daňové přiznání? Do února 2011 jsem byl zaměstnaný a z podnikání byl pouze vedlejší zdroj příjmů, kdy jsem náklady odečítal reálné.

    Pokud jste v roce 2010 uplatňoval skutečné výdaje a v roce 2011 chcete uplatňovat výdaje paušální, tak musíte postupovat podle §23 odst.8 zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že je nutné upravit základ daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém došlo ke změně, tj. u vás v roce 2010. Základ daně musíte upravit podle toho, jestli jste vedl účetnictví nebo daňovou evidenci. Pokud jste vedl daňovou evidenci, je způsob popsán v §23 odst.8 písm.b) bod 2. zákona o daních z příjmů – je nutné základ daně upravit o hodnotu pohledávek, závazků, záloh a dalších věcí popsaných v zákoně. Pokud jste měl termín pro podání daňového přiznání k 1.4.2011, musíte podat dodatečné přiznání, kde změny uvedete. Pokud máte termín až k 1.7., podáte přiznání opravné.

  11. Jak správně v jednoduchém účetnictví (daňová evidence) účtovat zálohy na elektřinu od společnosti EON, zálohy na z.plyn od RWE. Jsem i plátcem DPH. Je záloha daňovým výdajem a je možné ji účtovat do nákladů (s DPH nebo bez DPH?) nebo je to daňově neuznatelný výdaj a účtuje se do nákladů až v případě obdržení vyúčtovací faktury po skončení roku.

    Pokud vedete daňovou evidenci, tak postupujete podle §7b zákona o daních z příjmů. Základem daně ve vašem případě jsou příjmy a výdaje. Proto pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky dané zákonem o daních z příjmů, tak je pro vás zaplacená záloha daňovým výdajem. A protože jste plátce DPH, tak pokud máte možnost uplatnění DPH na vstupu, tak je zaplacená záloha daňovým výdajem bez DPH.

  12. Dosud jsem vykonávala funkci stavebního technika jako zaměstnanec a nyní jsem v důchodu. Prosím Vás o informaci, jaké poplatky budu muset pravidelně odvádět státu ze svých příjmů v případě, že si vyřídím živnostenské oprávnění. Jedná se mi například, když budu mít v roce nepravidelně jednu nebo dvě zakázky, zda z nich musím provést odvody na sociální a zdravotní pojištění.

    Pokud budete mít příjmy ze živnosti, bude se u vás jednat o příjmy z podnikání podle §7 zákona o daních z příjmů podléhající zdanění. Je možné k těmto příjmům uplatnit výdaje skutečné nebo výdaje paušální, jak je popsáno v zákoně. Příjmy z podnikání podléhají i odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Protože jste důchodce, existují zde určité rozdíly. Podmínky pro zdravotní pojištění jsou popsány zde: http://www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcu-pojisteni/metodika/osvc/osvc-platcem-pojistneho-je-i-stat Zdravotní pojištění se tedy vždy platí, podle skutečných příjmů. Podmínky pro důchodové pojištění jsou popsány zde: http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-vydelecne-cinne/ucast-na-pojisteni/povinna.htm Co se týká sociálního pojištění, tak toto se platí, pokud se přesáhne rozhodná částka, která je pro rok 2011 ve výši 59 374 Kč. Rozhodná částka je rozdíl mezi příjmy a výdaji a pokud se jedná o vedlejší činnost (což by u vás měla být), tak při nedosažení rozhodné částky a nepřihlášení dobrovolně k důchodovému pojištění není povinnost odvést nic.

  13. V roce 2009 jsme na základě SoD jako právnická osoba vypracovali projekt bytového domu. Po předání PD a SP vyfakturovali, odvedli DPH a v roce 2009 i zdanili (daň z příjmu). V SoD máme klauzuli, že do úplného uhrazení je projekt včetně příslušných autorských práv majetkem naší firmy. Dům je ze 70% postavený a faktura nebyla dosud uhrazena. Po jednáních se stavební firmou, která akci provádí (investor opět neplatí a firma je obdobně jako my do zaplacení majitelem stavby), se jeví jako nejschůdnější varianta taková, že stavební firma dokončí a prodá dům ve vlastní režii. Já odstoupím od původní smlouvy s investorem, požádám o vrácení dokumentace a de jure anuluji tento obchodní vztah. Následně dokumentaci vyfakturuji stavební firmě, která dokumentaci řádně uhradí a stane se majitelem. Otázka zní, je možné na základě odstoupení od smlouvy a nerealizací zdanitelného plnění udělat opravu tak, abych z této situace daňově vyvázl co nejlépe (vrácení DPH, daně z příjmu). S novou smlouvou na prováděcí firmu samozřejmě budu muset vystavit novou fakturu, odvést DPH a výnos zdanit. Odkoupení pohledávky není možné.

    Pokud jste práce provedli v roce 2009 a ve smlouvě máte uvedenou výhradu vlastnictví, tak je otázkou, jestli Vám vůbec v roce 2009 vznikl zdanitelný výnos a také jestli jste měli mít náklady spojené s tímto projektem v nákladech daňových a jestli jste neměli mít v účetnictví nějaké nedokončené práce. Ale v tomto případě se jedná o právní posouzení a pokud k nějakému faktickému poskytnutí a převážná část užitků spojených s toto zakázkou bylo provedeno, tak by i zdanění mělo být v pořádku. Dále pokud práce byly provedeny a vše bylo řádně vyfakturováno, tak podle podmínek zákona o DPH došlo k uskutečnění zdanitelného plnění a ke správnému odvodu DPH. Pokud nyní budete odstupovat od smlouvy, tak je nutné mít k tomuto nějakou dokumentaci ze které bude vyplývat, kdy a proč došlo k odstoupení. Pokud toto odstoupení bude realizováno v roce 2011, tak podle podmínek zákona o daních z příjmů a pokynu D-300 k zákonu bude vše ovlivňovat základ daně k rozhodnému datu, kterým je při odstoupení od smlouvy datum zrušení smlouvy. Snížení základu daně by tedy bylo realizováno v roce 2011. Podle podmínek §42 zákona o DPH je možné opravit základ daně při zrušení nebo vrácení zdanitelného plnění a to k datu, kdy osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad. Náležitosti daňového dokladu jsou uvedeny v §45 zákona o DPH. V tomto běžném období by tedy bylo realizováno vrácení DPH. Všechny výše uvedené možnosti opravy závisí na podmínce, že v roce 2009 bylo vše v pořádku provedeno, tedy to, co bylo vyfakturováno, bylo vyfakturováno správně v souladu se smlouvou. Potom je možné provést odstoupení od smlouvy a vše zaúčtovat v roce 2011.

  14. Výdajové paušály v roce 2011
    • použití podle podmínek zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)

    Fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti a které neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tj. výdaje skutečné), můžou uplatnit výdaje paušální. Pro určení správné výše výdajového paušálu je důležité stanovení činností, které fyzická osoba provádí. Výše uvedené skutečnosti jsou popsány v §7 ZDP: § 7 - Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Příjmy z podnikání jsou (mimo jiné) b) příjmy ze živnosti, (dle zákona č.455/1991 Sb. živnostenský zákon) (2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou (mimo jiné) b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, (7) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12, ve výši b) 60 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou příjmů ze živností řemeslných, c) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 6, anebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d), Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. (8) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 7, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Pro správné určení výše výdajového paušálu je tedy nutné určit, jaké činnosti a podle kterého zákona fyzická osoba provádí. Co se týká činností poskytovaných autorizovanými osobami podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tak v §14 tohoto zákona je uvedeno: 1. Autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona, b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona, c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, d) společníci veřejné obchodní společnosti. Pokud autorizovaná osoba vykonává činnost podle výše uvedeného zákona, je tato osoba definována v §15 zákona: §15 1. Svobodný architekt nebo svobodný inženýr a) vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu, b) může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení, c) je oprávněn zaměstnávat další osoby. Pokud autorizovaná osoba vykonává činnost podle živnostenského zákona, jsou podmínky podnikání uvedeny v zákonu č.455/1991 Sb., živnostenský zákon. Na základě podmínek výše uvedených zákonů je tedy použití výdajových paušálů následující:

    • fyzická osoba podnikající podle živnostenského listu (např. živnost projektová činnost ve výstavbě) může použít výdajový paušál ve výši 60%
    • fyzická osoba podnikající podle zvláštních právních předpisů (zákon o autorizovaných inženýrech) může použít výdajový paušál ve výši 40%

  15. Prosíme o informaci, zda byla na komoře projednávána otázka zařazení do CZ –CPA v souvislosti se změnou při placení DPH. Konkrétně se nám jedná o zařazení činnosti stavebního dozoru a činnosti koordinátora BOZP na staveništi.

    V oblasti zákona o DPH je od 1.1.2012 účinný §92e zákona – Poskytnutí stavebních a montážních prací.
    Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
    K tomuto § se dále vztahuje §92a – Režim přenesení daňové povinnosti.
    (1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
    Znamená to, že pokud plátce poskytne jinému plátci stavební a montážní práce, tak vystaví fakturu bez DPH a DPH je povinen přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno.
    Je nutné vždy prověřit, jaké služby byly poskytnuty.
    Kódy CZ-CPA jsou zveřejněny na následujících stránkách Českého statistického úřadu.
    http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_%28cz_cpa%29 Informace k přenesení daňové povinnosti jsou zveřejněny na následujících stránkách Ministerstva financí.
    http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_14310.html?year=0%C2%93 Pokud se týká konkrétních prací, doporučuji nechat si tyto práce zatřídit specializovanou firmou do daného kódu CZ-CPA, např. SIAK Zlín.

  16. Do jaké klasifikace spadá vykonávání technického dozoru investora na stavbě či autorského dozoru ve vztahu k § 92a zákona o DPH. Je to činnost v rámci architektonických a inženýrských služeb nebo v rámci sekce F - stavby a stavební práce.

    Informace k režimu přenesení daňové povinnosti, speciálně ke stavebnictví podle §92e zákona o DPH jsou uvedeny na následujících stránkách Ministerstva financí.
    http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_novela_zakona_dph_67832.html
    http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_15152.html
    http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_15345.html
    Na těchto stránkách jsou zveřejněny i nejčastější dotazy veřejnosti – v excelovské tabulce. Tyto dotazy mají být nadále doplňováno.
    Pokud tam vaše konkrétní činnost není uvedena, není zatím zcela jasné, jestli tam tato činnost patří a pro správné určení je nutné vědět správné zatřídění do kódu Klasifikace produkce CZ-CPA.

  17. V současnosti se hodně mluví o znovuzavedení kontrol a následných postihů za praktikování tzv. švarc systému, který se od 1.1.2012 stal nelegálním.
    Vezměme si příklad malé projekční kanceláře, řádově 10 osob. Prakticky jde o skupinu inženýrů a architektů, z nichž někteří jsou autorizovanými osobami, a společně využívají jakousi obchodní značku. S jednatelem mají všichni uzavřené mandátní smlouvy. Na jejich základě mimo jiné vystupují pod touto značkou, což lze u rozpracovaných projektů jen těžko změnit (uzavřené smlouvy, důvěra klienta).
    Na základě zpráv z médií by se nyní v této kanceláři měli obávat pokuty od inspektorů MPSV pro obě strany (mandanta i mandatáře) za nelegální jednání.

    Pokud chtějí tomuto předejít, nabízí se několik možností:
    1. Všichni mandatáři přejdou vůči mandantovi do pracovně-právního vztahu. To povede k nemalému zatížení obou stran povinnými odvody. Za současné situace na trhu bude muset firma držet celkové náklady na mzdy ve stejné výši jako dosud. Při zachování jejich počtu se tím citelně sníží čistý reálný příjem pracovníků.
    2. Druhá možnost při udržení celkových nákladů je s některými smlouvu rozvázat, což ale povede ke zvýšení nezaměstnanosti.
    3. Zdražit služby je nereálné a pro popisovanou kancelář by to byl likvidační krok. Nehledě na to, že by se toto stejně projevilo se zpožděním v řádu nejméně měsíců. Opět tedy přímá cesta ke zvýšení nezaměstnanosti.
    Jak se v této situaci, kdy stát změnil pravidla, chovat? Co lze v rámci současných pravidel podniknout za kroky? Cílem je mj. nerozšiřovat řady nezaměstnaných, což by myslím mělo být také prioritou státní správy.

    Podmínky zákazu švarcsystému jsou uvedeny v následujících zákonech:
    §2, §3 zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce
    § 2
    (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
    (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
    § 3
    Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
    §5 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti
    e) nelegální prací je
    1. výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo
    2. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována, nebo v rozporu s modrou kartou, nebo bez modré karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce,
    Dále jsou v zákoně o zaměstnanosti vyjmenovány i případné sankce.
    §139 – 141 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti
    Správní delikty

    § 139
    (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
    a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
    b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,
    c) vykonává nelegální práci,
    d) umožní výkon nelegální práce, nebo
    e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87.
    (2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel
    a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
    b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81,
    c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
    d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou.
    (3) Za přestupek
    a) podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
    b) podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,
    c) podle odstavce 1 písm. c), e) a odstavce 2 písm. d) lze uložit pokutu do 100 000 Kč,
    d) podle odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
    e) podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

    § 140
    (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu dopustí tím, že
    a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona,
    b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy,
    c) umožní výkon nelegální práce, nebo
    d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou.
    (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel
    a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením,
    b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu stanovenou v § 81, nebo
    c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.
    (3) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.
    (4) Za správní delikt se uloží pokuta do
    a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b),
    b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
    c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),
    d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),
    e) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,
    f) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nejméně však ve výši 250 000 Kč.

    § 141
    (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
    (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.
    (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
    (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.
    (5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
    (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

    Vámi popisovaná činnost typické znaky závislé činnosti, a proto jediný možný zákonný způsob řešení je všechny inženýry a architekty zaměstnat. V současné době dané kontroly probíhají, takže bychom nedoporučovali toto žádným způsobem neřešit, protože v tomto případě byste se vystavovali riziku doměrku daně z příjmů ze závislé činnosti a sociálního a zdravotního pojištění.
    Současně ještě upozorňujeme na to, že švarcsystém nebyl legální ani v minulých letech, ale nebylo to tímto způsobem popsány v daných zákonech.

  18. Od 1.1.2012 platí novela zákoníku práce o závislé práci a novém posuzování tak zvaného švarcsystému. Bude míti autorizovaná osoba právní oporu vůči eventuální sankci od inspekce práce, když vykonává činnost odpovědného zástupce podle ustanovení § 11 živnostenského zákona, nebo dokladování odborné způsobilosti podle § 53, 54 a 56 zákona o veřejných zakázkách pro stavební firmu za dohodnutou odměnu, podle uzavřené mandátní smlouvy? Lze tuto činnost považovat za závislou ve smyslu novely zákoníku práce?

    Pro kvalifikaci příjmů podřazených pro účely daně z příjmů zahrnovaných do § 6 zákona o daních z příjmů není rozhodující na základě jakého právního vztahu poplatníkovi příjmy plynou. Podstatným základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí.
    Vymezení pojmu „závislá činnost“ nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Prakticky to znamená, že definiční prvek závislosti při závislé činnosti tak bude dán především povahou vykonávané činnosti, znaky a okolnostmi, za kterých je práce vykonávána a zda na uzavření pracovně-právního vztahu je dán zájem obou smluvních stran.
    Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby od níž jí plyne příjem jsou následující:

    • plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,
    • fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
    • odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu,
    • materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytován plátcem příjmu,
    • vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby
    Pokud tedy nebudou naplněny znaky závislé činnosti, nebude tento vztah posuzován jako nelegální práce (tzn. švarc systém) ve smyslu novely zákona o zaměstnanosti.

    Shrnutí

    Pokud tedy fyzická osoba podniká pouze podle živnostenského listu a neprovádí jiné činnosti, tak může použít paušál ve výši 60%, jestliže podniká podle zvláštních předpisů, tak může použít paušál ve výši 40%. Je také možné, aby jedna osoba prováděla různé typy činností, ke kterým se vztahují různé výše výdajových paušálů, např. pokud by fyzická osoba podnikala na základě živnostenského listu a zároveň by prováděla i činnosti mimo tuto živnost. V tomto případě by byl použitý paušál ve výši 40% i 60%. Když se podnikající fyzická osoba připravuje na výpočet daně z příjmů, je tedy důležité zjištění, jaké činnosti provádí a jaký výdajový paušál se k těmto činnostem vztahuje. Když by se výše paušálních výdajů blížila nebo překračovala výši výdajů skutečných, je pro fyzické osoby vhodnější použití výdajů paušálních. Použití paušálních výdajů v těchto případech je výhodné, protože není nutné žádným způsobem výdaje prokazovat, je nutné vést pouze evidenci příjmů.

H. Autorská práva

STANOVISKO K PROBLEMATICE AUTORSKOSKOPRÁVNÍ OCHRANY ARCHITEKTONICKÝCH DĚL VE VÝSTAVBĚ

Toto stanovisko bylo vypracováno Českou společností pro stavební právo na žádost České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě („ČKAIT“) učiněné objednávkou č.j. 23/2011 ze dne 5.12.2011. Stanovisko objasňuje základní problémy autorskoprávní ochrany architektonických děl a odpovídá na dotazy uvedené v objednávce a sleduje pořadí jednotlivých dotazů tak, jak byly v objednávce uvedeny.

Úvodem

Problematika autorskoprávní ochrany architektonických děl je výrazně ovlivněna specifickým charakterem architektonických děl a jejich vytvářením a užitím v procesu výstavby. Základní okolností, která je určující pro pochopení dané problematiky, je v prvé řadě charakter vytváření architektonických děl převážně na objednávku v souvislosti s přípravou staveb. Architektonické dílo je tak vytvářeno z podnětu, na náklady a nebezpečí jiného subjektu než autora, a to objednatele (zadavatele), který zamýšlí architektonické dílo hospodářsky účelně využít k realizaci staveb, kterými je dílo trojrozměrně vyjádřeno. Tato skutečnost má vliv na dispozice s architektonickým autorským dílem.

Pro architektonická díla, která byla vytvořena na objednávku, platí sice stejná autorskoprávní ochrana jako pro díla vytvořená autorem bez zadání objednatele, pokud jde o absolutní osobnostní nebo majetková autorská práva, ale autor zakázkového (objednaného) díla je ve výkonu absolutního majetkového autorského práva dílo užít do určité míry omezen, a to právě účelem vyplývajícím ze smlouvy, na jejímž základě bylo dílo vytvořeno. Při sjednávání smlouvy o dílo, jejímž předmětem je vytvoření architektonického díla, je v dispozici smluvních stran, zda a jak upraví své vzájemné majetkoprávní vztahy včetně autorskoprávní licence. V případě, že smlouva o dílo úpravu užití autorského architektonického díla neobsahuje, platí vyvratitelná zákonná domněnka, že autor – zhotovitel poskytnul určité licence k užití díla objednateli. Tato zákonná domněnka vychází zejména z § 61 autorského zákona, který upravuje problematiku autorských děl vytvořených na objednávku, dále z úpravy smlouvy o dílo v občanském zákoníku (§ 631 a násl.) a z úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku (§ 536 a násl., zejména § 558).

Podle § 61 odst. 1 autorského zákona „Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak“.

Podle § 558 obchodního zákoníku „Je-li předmětem díla podle § 556 výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn použít jej jen k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn je použít jen se souhlasem zhotovitele“.

Z úpravy vyvratitelné zákonné domněnky tedy vyplývá, že autor – zhotovitel architektonického díla na objednávku podle smlouvy o dílo, který vykonává majetkové autorské právo, poskytl objednateli autorskoprávní licenci k užití architektonického díla, která je vymezena účelem a rozsahem vyplývajícím ze smlouvy o dílo. Účelem užití architektonického díla na základě smlouvy o dílo je ve výsledku realizace objednatelovy stavby, kterou je architektonické dílo v konečné podobě vyjádřeno. Jinými slovy vyvratitelná zákonná domněnka svědčí objednateli pro způsob užití předmětného díla na základě nabyté licence k trojrozměrnému rozmnožování architektonického díla stavbou. Nabytí této licence k rozmnožování architektonického díla do konečné podoby stavby však musí předcházet splnění zákonných povinností objednatele – stavebníka, zejména zpracování dokumentace podle stavebního zákona, v rámci kterého dochází k užití architektonického díla. Je třeba zdůraznit, že osobnostní autorská práva jsou za všech okolností právně chráněna zákonným zákazem snížení umělecko-estetické hodnoty díla včetně osobnostního práva autorského dohledu nad užitím díla. Je však třeba upozornit, že toto právo nelze směšovat se stavebně technickým dozorem nebo autorským dozorem projektanta ve smyslu stavebního zákona.

Specifika autorskoprávní ochrany architektonických děl jsou dále předurčována jejich vlastní povahou,, procesem jejich vytváření a užití v procesu přípravy a realizace výstavby, jakož i povahou činností při projektování staveb a účastí osob s různým zaměřením v tomto procesu. Architektonické dílo, jako autorské dílo vytvořené autorem – architektem na základě duševní tvůrčí činnosti, je ideální umělecké dílo architektonického umění. Architekt vytvářející dílo nemusí být nezbytně profesí a vzděláním architekt, ale je to autor, který vytváří uvedené umělecké architektonické dílo. Ideální architektonické dílo musí být hmotně zachyceno v dvojrozměrné kresebné podobě (popřípadě trojrozměrné počítačové podobě) a zpravidla se v tomto smyslu označuje za architektonickou studii, které se také říká „architektonický návrh stavby“. K vyjádření architektonického díla (architektonického návrhu stavby) může sloužit i trojrozměrná rozmnoženina architektonického díla ve formě modelu stavby v určitém měřítku. Jestliže však má být architektonické dílo rozmnoženo stavbou (trojrozměrná rozmnoženina architektonického díla) musí splnit požadavky veřejného stavebního práva pro účely vydání rozhodnutí podle stavebního zákona. Z tohoto hlediska dalšími vyjadřovacími podobami díla je zpracování dokumentace podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, ve které podoba architektonické studie (architektonického návrhu stavby) prodělává určitou proměnu v rámci užití architektonického díla za účelem splnění veřejnoprávních požadavků. Tato činnost je zařazena ve vybraných činnostech ve výstavbě (§ 158 SZ) a spočívá ve zhotovení příslušné dokumentace pro účely řízení podle stavebního zákona.

Obsah a rozsah dokumentace staveb je upraven právními předpisy (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, popř. vyhláška č. 503/2006 Sb. nebo vyhláška č. 146/2008 Sb.). Tato dokumentace staveb je v každém konkrétním případě věcně odvozena od architektonické studie (architektonického návrhu stavby), resp. vždy obsahuje např. zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení stavby a grafické vyjádření architektonického řešení a je pouze přizpůsobena pro účely řízení podle stavebního zákona. Architektonické řešení stavby je tedy součástí dokumentace stavby podle uvedených právních předpisů a odlišuje se od architektonického řešení v návrhu stavby větší mírou rozpracování architektonických tvůrčích prvků a podrobností stavebně technického řešení, neboť obsahuje další části stavebně technické povahy, včetně statických a jiných výpočtů, které architektonický návrh stavby (architektonická studie) zpravidla neobsahuje. Projektovou dokumentaci (také dokumentaci pro územní řízení) zpracovává projektant, kterým je autorizovaná osoba, přičemž sám autor architektonického díla nemusí mít toto oprávnění. Není však vyloučeno, že autor – architekt bude současně projektantem a bude mít postavení autorizovaného architekta nebo inženýra podle zákona č. 360/1990 Sb. Dokonce přichází v úvahu situace, kdy autor – projektant, ale také zhotovitel stavby mohou být jedna osoba (v praxi je to však nezvyklé). Na procesu výstavby se tedy může podílet řada osob. Jelikož architektonické dílo, pokud splňuje znaky autorského díla (viz dále), je předmětem autorskoprávní ochrany, musí být v uvedeném procesu respektován zákaz jeho užití při rozmnožování ve zpracovaných či jinak pozměněných podobách takovým způsobem, který by snížil architektonickou resp. umělecko-estetickou hodnotu díla. Je odpovědností stavebníka – objednatele architektonického díla, aby zajistil dodržení tohoto zákazu v rámci činnosti projektanta, resp. stavebního podnikatele. Stavebník – objednatel je totiž vázán povinností užít dílo jen způsobem nesnižujícím jeho architektonickou hodnotu.

Je možné tedy shrnout, že z hlediska autorskoprávní ochrany architektonického díla je rozhodující účel, ke kterému bylo na zakázku na základě smlouvy o dílo vytvořeno. V tomto rámci je pak třeba posuzovat meze vyvratitelné zákonné domněnky poskytnutí licence k užití architektonického díla objednateli. Užití architektonického díla nad rámec této zákonné domněnky by si vyžadovalo samostatnou smluvní licenci, tj. uzavření smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem o užití architektonického díla nad rámec dohodnutého účelu ve smlouvě o dílo. Vyvratitelná zákonná domněnka k poskytnutí licence k užití architektonického díla za účelem uzavřené smlouvy o dílo je tedy základním rámcem pro posouzení, zda do autorského práva zhotovitele architektonického díla bylo nepřípustně zasaženo či nikoliv. Je proto v zájmu stavebníka – objednatele architektonického díla, ale i dalších osob, které se budou v procesu přípravy a realizace výstavby podílet na zpracování rozmnoženin autorského díla, aby otázky autorskoprávní ochrany architektonického díla byly jednoznačně upraveny a nedocházelo k pochybnostem při užití architektonického díla.

  1. Co se rozumí architektonickým dílem, které je předmětem práva autorského?

    Pojem autorského díla vymezuje § 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) takto: „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“).

    Z definice vyplývají tyto pojmové znaky autorských děl, které musí být kumulativně splněny:

    1. Musí jít o výsledek tvůrčí činnosti autora (fyzické osoby), přičemž „tvůrčí činnost“ je vždy činností duševní. Tvůrčí činnost ve smyslu autorského zákona spočívá v (i) literární tvůrčí činnosti, (ii) v jiné umělecké tvůrčí činnosti, např. divadelní, hudební, výtvarné, filmové, fotografické, architektonické, apod., (iii) ve vědecké tvůrčí činnosti.
    2. Musí jít o dílo jedinečné jako výsledek tvůrčí činnosti.
    3. Dílo musí být objektivně (tj. smysly) vnímáno jako výsledek tvůrčí kategorie umění nebo tvůrčí kategorie vědy.
    4. Dílo musí být vyjádřeno v jakékoli smysly vnímatelné (objektivně sdělitelné, tj. jinými osobami seznatelné) podobě, tedy v tzv. vnější formě.

    Dílo architektonické je uvedeno v citovaném ustanovení autorského zákona jako jedno z druhů děl (srov. „dílo architektonické včetně díla urbanistického“), která jsou chráněna právem autorským. To znamená, že architektonická díla jsou současným autorským zákonem považována za zvláštní kategorii autorských děl, na rozdíl od dřívějšího pojetí, kdy byla považována za díla spadající do oblasti výtvarného umění. Odborná literatura příkladmo uvádí jako díla architektonická stavby, makety, interiéry, výtvory zahradní a jevištní architektury a jiná díla, jež jsou prostorově vyjádřena např. konstrukcemi apod., dále díla vyjádřená architektonickými projekty, plány a náčrty.

    Konečným účelem vzniku architektonického díla je ve většině případů stavba, jíž má být dílo trojrozměrně stavebně vyjádřeno. Proto také autorský zákon v § 13 říká, že rozmnoženinou, tj. fyzickým zachycením architektonického díla na hmotný nosič, je stavba. Architektonické dílo ovšem může být rozmnožováno i jinak, ve formě náčrtů, maket, stavebních plánů, územní a stavební dokumentace, apod. Tyto formy rozmnoženin prakticky reflektují proces výstavby. Odborná literatura uvádí, že z hlediska prvotní podoby, jíž je vyjádřeno architektonické dílo, lze hovořit již o náčrtu (skice). Přitom, aby šlo o autorské dílo, musí být náčrt dokončen, výraz, resp. podoba konečného díla z něj musí být patrný, musí se stát architekturou tak, aby s ním bylo možno i nadále tvořivě pracovat, tj. navázat v dalších fázích výstavby nebo jej užít jako takové např. vystavením na výstavě, rozšiřovat jej v tištěné či elektronické podobě. To také znamená, že i dosud stavebně nerealizovaná podoba díla má, resp. může mít, autorskoprávní povahu architektonického díla, a to bez ohledu na to, že dílo ještě nebylo stavebně realizováno či zda vůbec stavebně realizováno může být.

    Z hlediska obecného pojmu stavba je třeba mít na zřeteli jeho statickou a dynamickou definici, kdy první představuje materiální výsledek procesu výstavby, rozmnoženinu díla, přičemž proces přípravy a realizace výstavby má několik fází při kterých dochází k vytváření architektonického díla na jedné straně a jeho užití na straně druhé.

    Proces vyjádření architektonického díla stavbou zahrnuje ještě další vyjadřovací podoby téhož díla ve výstavbě. Jde o územní nebo stavební dokumentaci zhotovenou v souladu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, tj. od dokumentace záměru umístění stavby pro územní řízení, přes dokumentaci pro stavební povolení až po prováděcí projekt. Výsledkem projektové činnosti ve výstavbě je zhotovení příslušné dokumentace pro úřední účely, rozpracovává architektonické řešení stavby tak, aby sloužila již pro řešení stavebně technických otázek. Opět odborná právní literatura ke srovnání architektonického díla v podobě architektonické studie (architektonického návrhu stavby) a projektové dokumentace uvádí, že „Architektonické řešení stavby se obvykle liší od architektonického řešení návrhu stavby obsaženého v architektonické studii ve dvou ukazatelích: ve větší míře tvůrčí rozpracovanosti architektonických tvůrčích prvků a ve větší míře přizpůsobení těchto prvků řešení stavebnětechnickému, s nímž architektonické řešení spoluvytváří jeden účelový projektový celek tak, aby stavba mohla být po všech stránkách zdárně a veřejnoprávně řádně zbudována. Od architektonické studie se celá projektová dokumentace odlišuje v obou uvedených ukazatelích, jakož i v tom, že projektová dokumentace obsahuje další části stavebně technického rázu včetně statických a jiných výpočtů, které v architektonické studii obvykle nebývají.“.

    Na těchto dalších vyjádřeních architektonického díla se zpravidla podílejí jiné osoby (autoři, projektanti), než je autor původního vyjádření díla, zpravidla architekt. Tyto osoby zpravidla zhotovují ony další fáze vyjádření architektonického díla na základě smluv s objednatelem či investorem architektonického díla. Jak bylo řečeno v úvodu, pro architektonická díla je charakteristické, že v převážné většině jde o díla vytvořená na objednávku (zakázková díla, works made for hire). Rovněž bylo řečeno, že u takto zpracovávaných děl svědčí jejich objednateli vyvratitelná zákonná domněnka poskytnutí licence k užití díla, tj. ke zhotovení stavby jako rozmnoženiny díla, tj. až ke konečné podobě, hmotnému substrátu, architektonického díla, která vyplývá jednak z § 61 autorského zákona, jednak i z úpravy smlouvy o dílo podle obchodního i občanského zákoníku. (Blíže k tomu viz u otázky č. 9).

    V této souvislosti je třeba ještě připomenout, že s výjimkou uvedené zákonné licence je autorskoprávní ochrana z hlediska absolutních osobnostních nebo majetkových autorských práv stejná jak pro autorská díla vytvořená na objednávku, tak bez zadání objednatelem.

    Z uvedeného vyplývá, že za předpokladu, že jsou splněny znaky autorského díla vymezené v § 2 odst. 12 autorského zákona, může být architektonickým dílem chráněným autorským zákonem nejen jeho prvotní podoba vyjádřená architektonickým návrhem, studií, ale i další podoby jeho vyjádření ve formě projektové dokumentace.

    Z podstaty a charakteru výstavby a zejména z jejích počátečních fází je zřejmé, že autorský podíl obsažený v každé jednotlivé fázi není stejný. Největší je ve fázi návrhu stavby, obsahujícím konkrétní podobu konečného díla v základních koncepčních rysech, dokládající koncepční, tvarové (hmotové, materiálové, technologické a technické), dispoziční a provozní řešení stavby. V následujících fázích vstupuje do procesu tvorby architektonického díla řada vnějších vlivů: profesní rozpracování návrhu stavby, požadavky veřejnoprávní, požadavky stavebníka a dalších účastníků výstavby atd. V tomto směru je architektonické dílo vytvářené za účelem zhotovení stavby specifické – rodí se, je vytvářeno v konfrontaci a za spolupráce investora, který na samém počátku definoval svoji představu o budoucí stavbě. Úkolem architekta i dalších osob účastnících se procesu výstavby, zejména projektanta (autorizované osoby) pak je, aby každý z nich v souladu se svou profesí transformoval představy investora do podoby, která umožní zahájení a zhotovení stavby. Jak bylo řečeno v úvodu, každý autor architektonického díla, ať jde o architekta nebo projektanta, je ve své tvůrčí činnosti limitován účelem, ke kterému má budoucí stavba sloužit. Neméně důležité a pro konečnou podobu stavby určující jsou požadavky veřejnoprávních předpisů, uplatňované stavebním úřadem a dalšími subjekty, např. orgány památkové péče, ochrany ovzduší, krajiny, vod, atd.

    Konečně k této otázce je třeba poznamenat, že zařazení architektonického díla jako samostatné kategorie autorských děl (a nikoli již jako uměleckého díla výtvarného), neznamená, že by byla pomíjena výtvarná a estetická stránka díla. Stále je aktuální výklad pojmu stavba z roku 1943, podle něhož: „Stavbou rozumět jest prostor podle umění stavitelského zdmi obklíčený.“ Rovněž Vitruvius charakterizoval architekturu, tedy umění, stabilitou konstrukce, účelem a estetickým ztvárněním. Podobně A. Palladio, který říká, že každá stavba musí přinášet požitek nebo pohodlí, trvanlivost a krásu.

  2. Je předmětem autorské ochrany i rozpracovaná projektová dokumentace, jejímž výsledkem má být architektonické dílo?

    Jak vyplývá z předchozího obecného výkladu o pojmu autorského díla, resp. architektonického díla chráněného autorským zákonem, autorským dílem je pouze dílo dokončené. Přitom samozřejmě nemusí jít o finální rozmnoženinu autorského díla, tj. o stavbu. Dílem může být i náčrt, studie, příslušný stupeň projektové dokumentace, ale vždy pro svůj účel dokončený. Dokončené dílo musí být způsobilé dalšího tvůrčího zpracování v dalších fázích výstavby nebo užití jako takového vystavením či rozšířením v tištěné či elektronické podobě. Pokud se tedy v otázce použitým výrazem „rozpracovaná“ rozumí dokumentace nehotová, nedokončená, pak taková dokumentace předmětem autorskoprávní ochrany být nemůže.

    Pro názornější pochopení odpovědi na položenou otázku je třeba zdůraznit, že architektonické dílo by teoreticky bylo možné vyjádřit v trojrozměrné rozmnoženině díla stavbou bez pořízení projektové dokumentace vyžadované platnými právními předpisy. Protože však z hlediska veřejných zájmů stavební zákon a jeho prováděcí předpisy požadují pro úřední účely dokumentaci pro územní nebo stavební řízení, musí být architektonické dílo vyjádřeno právě v této dokumentaci, aby bylo možné v konečné podobě architektonické dílo vyjádřit stavbou.

  3. Může předmětem autorské ochrany být dokumentace pro vydání územního rozhodnutí?

    Odborná literatura rozlišuje zachycení ideálního architektonického díla hmotně např. v architektonické studii, resp. v architektonickém návrhu stavby, po němž může následovat další podoba téhož architektonického díla až po jeho vyjádření trojrozměrnou rozmnoženinou – stavbou. Z tohoto hlediska pak vstupuje do dvojrozměrného rozmnožování architektonického díla, tj. zpracování projektové dokumentace, kromě autora architektonického díla – architekta (ale není podmínkou), projektant. Není vyloučeno, aby architekt a projektant byli jedna a tatáž osoba. Na druhou stranu architekt nemusí být striktně autorizovanou osobou, na rozdíl od zpracovatele projektové dokumentace. Při vytváření architektonického díla, které nemusí být nezbytně nutno vyjádřeno v projektové dokumentaci podle stavebního zákona, ale může se jednat o architektonickou studii nebo architektonický návrh, musí architekt, má-li být smlouva o dílo řádně splněna a architektonické dílo sloužit svému účelu, již od počátku svého vytváření patřičně zohlednit jeho stavebně technické určení, zejména pak přihlédnout k jeho technické proveditelnosti trojrozměrného rozmnožení díla stavbou a zohlednění veřejnoprávních požadavků na takové dílo z hlediska jeho určení a umístění.

    Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí je zpracovávána z hlediska veřejnoprávních požadavků a pro úřední účel územního řízení, přičemž v sobě mimo jiné obsahuje zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení stavby (příloha č. 4 část C bod 1.c vyhlášky č. 503/2006 Sb.). Obsahuje-li dokumentace pro vydání územního rozhodnutí architektonické dílo, které naplňuje pojmové znaky autorského díla, tj. je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti, je vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, pak požívá autorskoprávní ochrany podle autorského zákona.

  4. Do práva autorského nezasahuje ten, kdo navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla [§ 38d písm.b)], jsou-li splněny podmínky v tomto ustanovení uvedené. Vyplývá z tohoto ustanovení, že nemusí být vyžadován souhlas autora architektonického díla. Co v případě, když autor nesouhlasí.

    Ustanovení § 38d písm. b) autorského zákona je vyjádřením skutečnosti, že architektonická díla jsou převážně zpracována na zakázku a autorskoprávní úprava musí respektovat hospodářskou investici, kterou vynaložil objednatel do cizí tvůrčí činnosti, jeho důvěru v cizí tvůrčí schopnosti s tím, že jeho očekávání bude naplněno. Citované ustanovení proto stanoví tzv. zákonnou licenci k dílům architektonickým, jejíž podstatou je omezení autorských práv autora existující stavby jakožto rozmnoženiny autorského díla. Zákonem dovolené užití architektonického díla se týká pouze stavby dokončené. Zákonná licence znamená, že osoba navrhující změnu již dokončené stavby, což může být vlastník, ale i jiná osoba, může provést změnu této stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty stavby, a to bez souhlasu autora. Zachována však musí být kritéria stanovená zákonem, tj. musí jít o změny nezbytně nutné a musí být šetřena hodnota architektonického díla. Komentář k autorskému zákonu vysvětluje, že nezbytnost změn může vyplývat například z faktického stavu stavby (nutnost oprav) nebo z nutnosti vyhovět veřejnoprávním předpisům.

    Souhlas autora je nutno získat jen v případech, pokud by uvažované změny stavby přesahovaly rámec daný uvedenou zákonnou licencí. Neudělí-li autor svůj souhlas a změny budou přesto provedeny, půjde o neoprávněný zásah do autorských práv, jde o porušení autorova osobnostního práva autorského na nedotknutelnost díla (§ 11 odst. 3 autorského zákona) a autorova majetkového práva autorského k rozmnožování díla a užití v pozměněné nebo zpracované podobě (§ 12 a 13 autorského zákona).

    Podle § 28 autorského zákona dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít, přičemž podle § 27 autorského zákona trvají majetková práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Osobnostní práva autorská zanikají smrtí autora, přičemž po smrti autora smí být dílo užito pouze způsobem nesnižujícím jeho hodnotu (§ 11 autorského zákona). Zákonná licence podle § 38d písm. b) se tedy vztahuje pouze na architektonická díla, jejichž autor je naživu nebo od smrti autora uplynulo méně než 70 let. Uplynulo-li od smrti autora 70 let, je architektonické dílo dílem volným, na kterém lze bez souhlasu autora či dědiců autorských práv majetkových provádět změny, přičemž ve smyslu § 11 odst. 5 Podle § 11 autorského zákona nesmí jít pouze o změnu, kterou by došlo ke snížení hodnoty architektonického díla.

  5. Kdo je nositelem autorských práv, jestliže projektová dokumentace vzniká jako dílo několika autorů? Jedná se o dílo souborné (§ 2 autorského zákona) nebo o dílo kolektivní (§ 59 autorského zákona)?

    Vznikne-li architektonické dílo, které je součástí projektové dokumentace jako dílo několika autorů, jde ve smyslu § 8 autorského zákona o spoluautorské dílo. Podle tohoto ustanovení přísluší právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.

    Ve smyslu § 2 odst. 5 autorského zákona je u děl souborných autorsky chráněna tvůrčí povaha výběru a uspořádání jednotlivých děl. V tom je prvek díla souborného. Vedle toho mohou být autorsky chráněny i jednotlivé příspěvky, které byly do souborného díla zahrnuty. Projektová dokumentace, resp. jejích několik na sebe navazujících stupňů, není souborným dílem, neboť u ní nejde o ono tvůrčí sebrání a uspořádání jednotlivých na sobě nezávislých děl. O kolektivním díle viz odpověď na otázku 9.

  6. Podle § 3 AZ se ochrana podle práva autorského nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla,... Podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ....§ 13 odst. 3 opatřuje autorizovaná osoba dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě své specializace a své autorizace.(5) Dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Autorizovaná osoba má za povinnost označit uvedeným způsobem projektovou dokumentaci, kterou zpracovala. Je nebo není tato projektová dokumentace (návrh stavby nesoucí znaky autorského díla podle § 2 autorského zákona ) autorským dílem.

    Dokumenty podle zmíněného § 13 zákona 360/1992 Sb. mohou být například územně plánovací podklady, pokud jsou architektonickým dílem (např. územní studie), dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace pro stavební povolení. Je-li jejich součástí architektonické dílo, je chráněno autorským právem. Užití takové dokumentace v rámci veřejnoprávních řízení, jejichž účelem a cílem je ověření a potvrzení způsobilosti k zhotovení stavby, nezbavuje architektonické dílo jeho povahy jako autorského díla ani jeho ochrany podle autorského zákona. Nejde tedy o úřední dílo ve smyslu § 3 autorského zákona. Označení těchto děl autorizovanou osobou pro účely uvedeného veřejnoprávního řízení však jejich autorskou ochranu do určité míry oslabuje, a to podle § 34 autorského zákona, neboť se na ně vztahuje tzv. úřední a zpravodajská licence upravená v tomto ustanovení: „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře dílo na základě zákona …pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu…“ (§ 34 písm. a) autorského zákona). Úřední a zpravodajská licence samozřejmě nezahrnuje oprávnění dílo měnit nebo užít k jinému než úřednímu účelu.

  7. V oddíle 3 autorského zákona „Bezúplatné zákonné licence“ se v § 34 uvádí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije ... k úřednímu účelu na základě zákona...“ Tento výklad byl v praxi použit k územnímu plánu, který obec vydává formou závazné vyhlášky (stanovisko odboru MMR). Je tento výklad správný?

    Územní plán je vydáván opatřením obecné povahy podle správního řádu (§ 43 stavebního zákona). Opatření obecné povahy je podle § 3 písm. a) autorského zákona úředním dílem, na něž se nevztahuje autorskoprávní ochrana. Jde o absolutní výluku z autorskoprávní ochrany, nikoli o zákonnou licenci.

    Nicméně, je třeba vzít v úvahu, že v průběhu vytváření územního plánu mohou vznikat architektonická díla a tak se mohou stát i součástí územního plánu. Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, tj. že jde o výluku z autorskoprávní ochrany, okamžikem vydání územního plánu jako opatření obecné povahy, dochází k „zúřednění“ díla a tímto okamžikem zaniká případná autorskoprávní ochrana a dílo se stává autorskoprávně volné. Odborná literatura k tomu vysvětluje, že „S ohledem na ústavněprávní základy autorskoprávní ochrany u nás (srov. zejm. čl. 11 a 34 LPS), nelze dovozovat jinak, než že k takovému zásahu do subjektivního autorského práva může dojít zásadně pouze se souhlasem autora (popř. jiného majitele či vykonavatele majetkových autorských práv). Ve smyslu čl. 11 LPS se tak může stát pouze tehdy, pokud příslušná osoba (zpravidla stát či jednotka územní samosprávy) nabyla oprávnění s dílem tímto způsobem naložit (tzn. zúřednit je). Může se tak stát především na základě výslovného či konkludentního souhlasu majitele děl, popř. v souvislosti se zvláštním autorskoprávním režimem některých děl jako jsou díla zaměstnanecká, díla kolektivní nebo díla na objednávku či díla soutěžní.“

    Z toho lze dovozovat, že územní plán vyhlášený jako opatření obecné povahy je vyloučen z autorskoprávní ochrany. Ovšem pokud je do něho zahrnuto architektonické dílo, je nezbytné, aby k jeho užití získala příslušná obec licenci na základě smlouvy o dílo na zpracování územního plánu a za tímto účelem je pak oprávněna architektonické dílo užít.

  8. V případě digitální podoby projektové dokumentace může se jednat o databázi ve smyslu § 88 autorského zákona – pokud je na základě smlouvy o dílo předávána projektová dokumentace v digitální formě, je možno uvažovat o tom, že se předává ve formě databáze?

    Odpověď na tuto otázku je obdobná jako v případě otázky týkající se souborných děl. Podle § 88 odst.1 autorského zákona databází je soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Podstatou je opět uspořádání na sobě nezávislých děl či jiných prvků. Skutečnost, že projektová dokumentace je odevzdávána v digitální podobě, z ní nedělá databázi. Pokud některé části projektové dokumentace splňují znaky autorského díla, jsou tyto části autorskoprávně chráněny bez ohledu na to, na jakém nosiči jsou předávány.

  9. Projektová dokumentace se obvykle zpracovává pro klienta na objednávku (zhotovitelem je projektová kancelář, architektonický atelier), případně v pracovně právním poměru projektanta k zaměstnavateli (projektové kanceláři, architektonickému ateliéru). Jak se uplatní ustanovení autorského zákona o díle zaměstnaneckém (§ 58 AZ), o díle vytvořeném na objednávku a soutěžním díle (§ 61), o kolektivním díle (§ 59) u díla architektonického.

    Režim zhotoveného díla bude záviset na tom, v jakém vztahu se dílo zpracovává, kdo je objednatelem díla a kdo zhotovitelem. Pokud by mělo jít o případ, kdy objednatelem díla je např. vlastník nebo investor stavby a zhotovitelem osoba odlišná od autora, např. projektová kancelář jako zaměstnavatel autora (právnická osoba), půjde o běžný občanskoprávní nebo obchodněprávní vztah a uplatní se příslušná ustanovení o smlouvě o dílo podle občanského nebo obchodního zákoníku. Ve vztahu autor a jeho zaměstnavatel půjde o dílo zaměstnanecké. Vykonavatelem autorských práv k dílu bude zaměstnavatel autora a ten by mohl se souhlasem autora postoupit na objednatele výkon majetkových autorských práv (o tom by se mohl s objednatelem dohodnout v příslušné smlouvě o dílo).

    Zaměstnanecké dílo
    Jak bylo řečeno, ve vztahu mezi projektovou kanceláří, která je vůči klientovi (objednateli) zhotovitelem díla a autorem, zaměstnancem, půjde o dílo zaměstnanecké ve smyslu § 58 autorského zákona. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí (pokud není sjednáno jinak), že zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autora majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Pracovněprávním vztahem se zde rozumí pracovní poměr i pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti. Zaměstnavateli a nikoliv autorovi, zaměstnanci, náleží majetková práva, tzn. zaměstnavatel je od okamžiku vytvoření zaměstnaneckého díla především výlučně oprávněn s dílem nakládat (zejm. uzavírat licenční smlouvy) a vybírat za užití zaměstnaneckého díla odměnu. Autorovi, zaměstnanci náleží jen osobnostní práva, navíc ovšem omezená vyvratitelnými právními domněnkami, podle nichž zaměstnavatel může zaměstnanecké dílo zveřejnit, upravovat, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět dílo na veřejnost pod svým jménem, může nehotové zaměstnanecké dílo za určitých podmínek dokončit. Zaměstnanci náleží právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení zisku.

    Dílo na objednávku a dílo soutěžní
    O tento případ půjde, pokud dílo je vytvářeno na základě smlouvy mezi objednatelem a autorem, který sám dílo zhotovuje, a to v jiném než pracovněprávním či obdobném vztahu, tj. na základě smlouvy o dílo podle obchodního nebo občanského zákoníku.

    Objednateli svědčí zákonná vyvratitelná domněnka poskytnutí licence k užití díla k účelu vyplývajícími ze smlouvy o dílo. Jeho postavení je tedy právně slabší než postavení zaměstnavatele v případě děl zaměstnaneckých. Získává jen licenci k užití díla. Proto také, není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. Výlučná osobnostní práva zůstávají autorovi zachována. Podobné postavení má objednatel díla soutěžního, tj. díla vytvořeného pro účely soutěže.

    Dílo kolektivní
    Tento režim přichází v úvahu v případě, kdy objednatel uzavírá smlouvu o zhotovení architektonického díla podle obchodního nebo občanského zákoníku přímo s několika autory. Kolektivní díla se z hlediska jejich autorskoprávního režimu považují za díla zaměstnanecká, i když nejsou vytvářena v pracovněprávním nebo jiném obdobném poměru. Objednatel má tedy stejně silné postavení jako zaměstnavatel v případě vytváření díla ve zmíněném pracovněprávním či obdobném poměru.

  10. Stavba je prováděna podle určitého projektu (projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a dokumentace pro provádění stavby). Vlastník prováděné stavby má podle stavebního zákona (§ 118) právo změnit v průběhu provádění stavby svůj záměr (změna stavby před dokončením). Může se projektant, který zpracoval projektovou dokumentaci, bránit vůči této změně s odvoláním na autorská práva?

    Vlastník stavby při realizaci svých oprávnění podle stavebního zákona musí respektovat i příslušnou autorskoprávní úpravu. Pokud tedy uvažovanou změnou stavby před dokončením podle § 118 stavebního zákona, by mělo dojít ke změně, zpracování architektonického díla, je k takové změně třeba souhlasu autora. To znamená, že pokud je projektová dokumentace architektonickým dílem požívajícím autorské ochrany, musí s takovým zásahem do svého autorského práva souhlasit autor (projektant). V konkrétním případě je však třeba posoudit, na základě jakého právního režimu bylo architektonické dílo zhotoveno (viz výše) a zda zpracovatel projektové dokumentace má či nemá dostatečná licenční oprávnění ke změně architektonického díla, tj. například zda nedošlo k cesi jeho práv jak je tomu v případě děl zaměstnaneckých.

    Projektant, který má autorská práva, se může uvažované změně bránit, tj. vázat ji na svůj souhlas. Pokud souhlas nedá a ke změně přesto dojde, bude to znamenat zásah do jeho autorského práva a on může k ochraně využít právních prostředků, které mu autorský zákon dává. Může se domáhat zejména

    • určení svého autorství,
    • zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování nebo neoprávněného zásahu do svého práva,
    • sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu neoprávněného užití,
    • odstranění následků zásahu do práva,
    • vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s autorským dílem
    • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména omluvou, zadostiučiněním v penězích.

    Kromě toho, nedotčeno zůstává jeho právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů (§ 40 odst. 4 autorského zákona).

    Porušování autorských práv je rovněž stíháno jako správní delikty podle autorského zákona. Některé případy porušování tvoří skutkovou podstatu trestného činu.

  11. Je projektová dokumentace v elektronické podobě autorským dílem?

    Jak bylo uvedeno v odpovědi na otázku 1, předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Bude-li tedy projektová dokumentace autorským dílem ve smyslu autorského zákona, bude jím i projektová dokumentace vyjádřená v elektronické podobě.

  12. Zhotovení architektonického a projektového řešení stavby a práva k němu

    Nový občanský zákoník přinesl změny i v oblasti vztahů, jejichž předmětem je architektonické a projektové řešení stavby. Nově upravuje smlouvu o dílo a odstraňuje dualismus dřívější úpravy, kdy smlouva o dílo byla upravena v zákoníku občanském z roku 1964 a zákoníku obchodním. Předlohou nové regulace byla ustanovení o smlouvě o dílo v obchodním zákoníku jako řešení modernější a propracovanější než řešení obsažené v občanském zákoníku z roku 1964. Úprava smlouvy o dílo v občanském zákoníku je rozdělena do čtyř částí, v úvodním oddílu 1 je obsažena obecná úprava smlouvy o dílo, na ni navazuje samostatná úprava ceny díla určené podle rozpočtu a poté dva oddíly zabývající se určitým předmětem díla, a to stavbou jako předmětem díla (oddíl 3) a dílem s nehmotným výsledkem (oddíl 4). Oba posléze uvedené oddíly upravují pouze specifika zmíněných předmětů díla a není-li v nich stanoveno jinak, použijí se i pro tyto smluvní vztahy ustanovení předchozích obecných oddílů.

    Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit (§ 2586 obč.zák.). Předmětem díla nemusí být vždy zhotovení věci, ale jak říká § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí nejen zhotovení určité věci, údržba, oprava nebo úprava věci, ale i činnost s jiným výsledkem. Předmětem díla jsou tedy nadále výsledky lidské činnosti označované jako nehmotné statky, např. soubor znalostí a zkušeností (know-how), výrobní postupy, receptury, programové vybavení (software), architektonické nebo projektové řešení stavby, investiční nástroje apod., a to lhostejno, na jakém nosiči (elektronickém, listinném, formou trojrozměrného modelu) jsou vyjádřeny či předávány.

    Splnění závazku zhotovit architektonické nebo projektové řešení stavby

    Pro díla s nehmotným výsledkem, tedy i pro architektonické a projektové řešení stavby, upravuje občanský zákoník samostatně, vedle obecné úpravy smlouvy o dílo, některé specifické otázky. Zaprvé je to režim splnění závazku zhotovitele provést dílo, jehož předmětem je nehmotný statek nebo jiný nehmotný výsledek činnosti. V § 2632 občanský zákoník stanoví, že není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. Předání díla okamžikem, kdy zhotovitel umožní objednateli dílo užívat, odpovídá nehmotné povaze a také rozmanitosti plnění, jež mohou spadat do této kategorie. Pokud jde o architektonické řešení nebo projektovou dokumentaci stavby, je předmět díla obvykle předáván na příslušném nosiči a tím je splněn i požadavek, že objednateli je umožněno dílo užívat. Pokud jde o požadavek dokončenosti díla, uplatní se i zde obecné kritérium vyjádřené v § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

    Práva k projektovému nebo architektonickému řešení stavby

    Předmětem samostatné úpravy jsou dále otázky dispozice s předměty díla, které mají povahu statků chráněných právy průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Právě ve stavebnictví, a to v souvislosti s vytvářením architektonických děl nebo zpracováním projektové dokumentace staveb, je tato materie živá a stále se diskutují zejména otázky, zda ke zhotovení určitého stupně dokumentace stavby je třeba souhlasu zhotovitele předchozího stupně či zhotovitele architektonického řešení stavby.

    Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele (§ 2633 obč. zák.). Dále, je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy (§ 2634 obč. zák.).

    Citovaná ustanovení používají jednou pojem „předmět práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví“ a jindy pojem „výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví“. Je však nepochybné, že v obou vyjádřeních jde o jeden a tentýž pojem. V rámci pojmu duševního vlastnictví se doktrinálně rozlišuje mezi průmyslovým vlastnictvím, kde právní ochrana spočívá na udělení této ochrany orgánem veřejné moci, a jiným duševním vlastnictvím, kam spadají především předměty chráněné autorským zákonem. Předmětem duševního vlastnictví jsou také skutečnosti tvořící obchodní tajemství, dále souhrn poznatků, výrobních a obchodních znalostí a postupů, návodů či receptur pro výrobu označovaný jako know-how. V oblasti stavebnictví jsou, resp. mohou být, předmětem duševního vlastnictví především architektonická díla a projektová dokumentace staveb v různých stupních. Těch se také dotýkají citovaná ustanovení § 2633 a 2634 obč. zák. a u nich je třeba řešit vztah těchto ustanovení k autorskoprávní ochraně, popř. jiné ochraně duševního vlastnictví.

    Architektonické řešení stavby i projektová dokumentace mohou být předmětem autorského práva, pokud splňují znaky autorského díla podle § 2 autorského zákona, který stanoví: „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen ̦dílo‛)“.

    Dílo architektonické je uvedeno v citovaném ustanovení autorského zákona jako jedno z druhů děl (srov. „dílo architektonické včetně díla urbanistického“), která jsou chráněna právem autorským. Odborná literatura příkladmo uvádí jako díla architektonická stavby, makety, interiéry, výtvory zahradní a jevištní architektury a jiná díla, jež jsou prostorově vyjádřena např. konstrukcemi, dále díla vyjádřená architektonickými projekty, plány a náčrty.

    Konečným účelem vzniku architektonického díla je ve většině případů stavba, jíž má být dílo trojrozměrně stavebně vyjádřeno. Proto také autorský zákon v § 13 říká, že rozmnoženinou, tj. fyzickým zachycením architektonického díla na hmotný nosič, je stavba. Architektonické dílo ovšem může být rozmnožováno i jinak, ve formě náčrtů, maket, stavebních plánů, územní a stavební dokumentace apod. Tyto formy rozmnoženin prakticky reflektují proces výstavby. Odborná literatura uvádí, že z hlediska prvotní podoby, jíž je vyjádřeno architektonické dílo, lze hovořit již o náčrtu (skice). Přitom, aby šlo o autorské dílo, musí být náčrt dokončen, výraz, resp. podoba konečného díla z něho musí být patrný, musí se stát architekturou tak, aby s ním bylo možno i nadále tvořivě pracovat, tj. navázat v dalších fázích výstavby nebo je užít jako takové např. vystavením na výstavě, rozšiřovat je v tištěné či elektronické podobě. To také znamená, že i dosud stavebně nerealizovaná podoba díla má, resp. může mít, autorskoprávní povahu architektonického díla, a to bez ohledu na to, že dílo ještě nebylo stavebně realizováno či zda vůbec stavebně realizováno může být.

    Proces vyjádření architektonického díla stavbou zahrnuje ještě další vyjadřovací podoby téhož díla ve výstavbě. Jde o územní nebo stavební dokumentaci zhotovenou v souladu s příslušnými veřejnoprávními předpisy, tj. od dokumentace záměru umístění stavby pro územní řízení, přes dokumentaci pro stavební povolení až po prováděcí projekt. Výsledkem projektové činnosti ve výstavbě je zhotovení příslušné dokumentace pro úřední účely, která rozpracovává architektonické řešení stavby tak, aby sloužila již pro řešení stavebně technických otázek. Opět odborná právní literatura ke srovnání architektonického díla v podobě architektonické studie (architektonického návrhu stavby) a projektové dokumentace uvádí, že „[A]rchitektonické řešení stavby se obvykle liší od architektonického řešení návrhu stavby obsaženého v architektonické studii ve dvou ukazatelích: ve větší míře tvůrčí rozpracovanosti architektonických tvůrčích prvků a ve větší míře přizpůsobení těchto prvků řešení stavebnětechnickému, s nímž architektonické řešení spoluvytváří jeden účelový projektový celek tak, aby stavba mohla být po všech stránkách zdárně a veřejnoprávně řádně zbudována. Od architektonické studie se celá projektová dokumentace odlišuje v obou uvedených ukazatelích, jakož i v tom, že projektová dokumentace obsahuje další části stavebně technického rázu včetně statických a jiných výpočtů, které v architektonické studii obvykle nebývají.

    Z uvedeného vyplývá, že za předpokladu, že jsou splněny znaky autorského díla vymezené v § 2 odst. 1 autorského zákona, může být architektonickým dílem chráněným autorským zákonem nejen jeho prvotní podoba vyjádřená architektonickým návrhem, studií, ale i další podoby jeho vyjádření ve formě projektové dokumentace v jejích jednotlivých stupních.

    Pokud jde o určení, zda projektová dokumentace stavby je autorským dílem, je třeba vzít v úvahu povahu výstavby. Z ní je zřejmé, že autorský podíl obsažený v každé jednotlivé fázi vyjádření architektonického řešení stavbou (v konečném výrazu) není stejný. Největší je ve fázi návrhu stavby, obsahujícím konkrétní podobu konečného díla v základních koncepčních rysech, dokládající koncepční, tvarové (hmotové, materiálové, technologické a technické), dispoziční a provozní řešení stavby. V následujících fázích vstupuje do procesu tvorby architektonického díla řada vnějších vlivů: profesní rozpracování návrhu stavby, požadavky veřejnoprávní, požadavky stavebníka a dalších účastníků výstavby atd. V tomto směru je architektonické dílo vytvářené za účelem zhotovení stavby specifické – rodí se, je vytvářeno v konfrontaci a za spolupráce investora, který na samém počátku definoval svoji představu o budoucí stavbě. Autor architektonického díla, jakož i autor jednotlivých fází projektové dokumentace je ve své tvůrčí činnosti limitován účelem, ke kterému má budoucí stavba sloužit, jakož i příslušnými technologickými postupy. Neméně důležité a pro konečnou podobu stavby určující jsou požadavky veřejnoprávních předpisů, uplatňované stavebním úřadem a dalšími subjekty, např. orgány památkové péče, ochrany ovzduší, krajiny, vod atd. To vše má vliv i na dispoziční práva, jejichž předmětem jsou uvedená díla.

    Typické pro architektonická díla i projektovou dokumentaci stavby, jako jejich pokračování či další formu vyjádření, je to, že jsou vytvářeny na zakázku, nejčastěji právě na základě smlouvy o dílo, jde o tzv. zakázková či zjednaná díla (works made for hire). A zde se střetává či překrývá úprava dispozičních práv v § 2633 a 2634 občanského zákoníku s úpravou majetkových práv k takovým dílům podle autorského zákona. Jak autorský zákon, tak zmíněná ustanovení občanského zákoníku berou v úvahu to, že uvedená autorská díla byla vytvořena z podnětu, na náklady a nebezpečí jiné strany než autora, přičemž tato druhá strana vložila prostředky a důvěru do tvůrčích schopností autora. Zadavatel díla (objednatel) přitom zamýšlí dílo využít na své náklady, přičemž bez vynaložení jeho prostředků a jeho důvěry by dílo vůbec nevzniklo. Proto autorský zákon bere zřetel i na zásadu ochrany hospodářské investice toho, kdo ji vynaložil, a oproti autorským dílům, která vznikla z podnětu autora samotného, omezuje absolutní majetková práva autora děl vzniklých na zakázku. Úprava je dispozitivní, tj. strany se od ní mohou dohodou odchýlit.

    Podle § 61 odst. 1 autorského zákona, je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nestanoví-li autorský zákon jinak. Dikce tohoto ustanovení je tedy téměř shodná s § 2634 obč. zák. Obě ustanovení stanoví vyvratitelnou domněnku, že autor (např. zhotovitel projektové dokumentace stavby) poskytl objednateli omezenou autorskoprávní licenci k užití díla, přičemž omezení licence spočívá v účelu vyplývajícím ze smlouvy o dílo.

    Je-li tedy předmětem díla zpracování architektonického řešení určité stavby, znamená uvedená vyvratitelná domněnka, že licence je poskytnuta k rozmnožování architektonického díla stavbou, a to jak v konečné podobě stavby, tak v dalších podobách, které předcházejí zhotovení stavby. Licence tedy zahrnuje i zpracování jednotlivých navazujících stupňů projektové dokumentace stavby vyžadované příslušnými veřejnoprávními předpisy, tj. zejména stavebním zákonem. Licence ovšem už nezahrnuje jiné způsoby užití díla, jako např. vytváření dalších rozmnoženin, ať už v kresebné podobě nebo ve formě modelu stavby (trojrozměrné rozmnoženiny, makety), a jejich další rozšiřování pro obchodní účely, zpřístupňování těchto rozmnoženin na výstavách apod. To vše zůstává autorovi, resp. nositeli absolutních majetkových autorských práv. Modifikace tohoto rozsahu licence založené smlouvou o dílo by musela výslovně plynout ze smlouvy, popř. by měla být uzavřena smlouva nová.

    To byl rozsah licence udělené smlouvou o dílo objednateli. Druhou stranou tohoto vymezení dispozičních práv či práv k využití díla objednatelem je omezení dispozičních práv autora, zhotovitele díla, které má rovněž svůj projev jak v autorském zákoně, tak v občanském zákoníku. Podle § 61 odst. 2 autorského zákona, není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. Obdobou tohoto ustanovení je citovaný § 2633 občanského zákoníku, ovšem s určitou modifikací.

    Objednatel, který vynaložil prostředky, investoval a vložil důvěru do cizí tvůrčí práce, též oprávněně očekává, že jeho investice bude návratná a že to bude jen on, kdo výsledků tvůrčí činnosti bude využívat a že jeho využití bude zákonem chráněno. V tom je smysl a účel omezení práv autora (zhotovitele) vytvořený produkt dále užívat a nakládat s ním (poskytovat jej ke stejnému účelu dalším osobám); proto tak může činit jen, pokud to není v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. Takovým oprávněným zájmem objednatele může být například zájem na tom, aby architektonické a projektové řešení domu, které si objednatel zadal pro svou individuální potřebu, nebylo dále využíváno jako typizované řešení. Samozřejmě, autor zůstává nositelem autorských osobnostních práv. Nedotčeno je jeho právo na nedotknutelnost díla projevující se zejména v právu udělit svolení k jakékoli změně nebo zásahu do díla, právo, aby dílo bylo užíváno způsobem nesnižujícím hodnotu a s tím související právo dohledu, zda je jeho dílo takto užíváno (§ 11 autorského zákona).

    Autorský zákon v § 61 odst. 2 vychází z toho, že možnost autora (zhotovitele) vytvořené dílo užít nebo s ním dále nakládat, je vázána na dohodu stran ve smlouvě o dílo, přičemž podmínkou takové dohody je skutečnost, že využití díla není v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele. Občanský zákoník jde v § 2633 dále a presumuje, že pokud smlouva neobsahuje výslovný zákaz takového poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, a to rovněž za podmínky, že to není vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.

    Obě ustanovení tedy upravují stejnou materii a obě se týkají smlouvy o dílo, na jejímž základě se vytváří určitý nehmotný statek. Není úplně jasné, proč v jednom zákoně se možnost zhotovitele dílo užít a poskytnout jinému váže na výslovnou dohodu stran, a v druhém zákoně k tomu, aby toto právo zhotovitel měl, stačí, pokud smlouva o tom mlčí. Vzhledem k tomu, že jde o úpravu smlouvy o dílo, jejíž základní regulace je v občanském zákoníku, bude se patrně při výkladu těchto ustanovení vycházet z toho, co obsahuje občanský zákoník. Kromě toho, § 2633 občanského zákoníku hovoří pouze o poskytnutí díla zhotovitelem třetí osobě, nezmiňuje se vůbec o užití díla samotným zhotovitelem. V tomto směru by zase tedy měl patrně platit § 61 autorského zákona, že za stejných podmínek má autor i právo dílo užít.

    Shrnutí

    Občanský zákoník v rámci smlouvy o dílo specificky upravil i otázky dispozice s vytvořeným dílem, jehož předmětem je nehmotný statek chráněný právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, což může být i architektonické nebo projektové řešení stavby. Řešení odpovídá koncepci tzv. děl na zakázku (works made for hire) jak ji vyjadřuje i autorský zákon. Je-li předmětem díla zpracování architektonického řešení určité stavby, má se za to, že objednatel získává licenci k rozmnožování architektonického díla stavbou, a to jak v konečné podobě stavby, tak v dalších podobách, které předcházejí zhotovení stavby. Licence tedy zahrnuje i zpracování jednotlivých navazujících stupňů projektové dokumentace stavby vyžadované příslušnými veřejnoprávními předpisy. Zhotovitel může vytvořené dílo užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.