Nechme projektanty dozorovat jimi navržené stavby
Celkem 69 % respondentů loňského průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) by mezi svými členy uvítalo uzákoněný výkon povinného dozoru projektanta (dnes autorského dozoru projektanta). Ten se nyní vztahuje jen na stavby v režimu veřejných zakázek a nově se bude týkat i tzv. vyhrazených staveb. Ankety se zúčastnilo 1375 autorizovaných osob, z toho 1022 autorizovaných inženýrů, 320 stavebních techniků a 45 stavitelů.
Inženýrská komora chce využít probíhající novelizaci nového stavebního zákona, který by měl jít 8. března do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, k tomu, aby institut povinného dozoru projektanta vztáhla nejen na zakázky financované z veřejných peněz, ale i na privátní stavby. Podle ČKAIT je zcela absurdní a nepřijatelné, že u soukromé bytové developerské výstavby nebo při výstavbě logistických center, továrních hal, soukromých škol či nemocnic záleží na vůli stavebníků, zda si objednají dozor projektanta. Projektant má totiž veřejnoprávní odpovědnost za to, co v projektové dokumentaci navrhne. Dozor projektanta pak znamená, že se projektant účastní kontrolních prohlídek stavby a dohlíží na to, aby byla stavba prováděna podle jím zpracované dokumentace, případně může po dohodě se zhotovitelem a stavebníkem navrhovat úpravy řešení.
„Často se stává, že zhotovitel ve snaze ušetřit provede nevhodnou záměnu některé části konstrukce či technického zařízení a projektant, který v případě nepovinného dozoru nemá právo na stavbě být, se to ani nedozví. Například zhotovitel instaluje jiný, levnější kotel, ale ten buď budovu nevytopí, nebo nebude technicky v souladu se zbývajícím řešením a nastanou problémy s jeho zapojením do celého systému. Projektant to zjistí až ve chvíli, kdy dojde ke stížnostem na kvalitu stavby, či dokonce k nějaké havárii,“ argumentuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Zmiňovaný průzkum doložil oprávněnost požadavku na povinný dozor projektanta: autorizované osoby dokládají časté rozdíly mezi projektovou dokumentací a skutečným provedením stavby, chyby během realizace a rovněž změny v projektové dokumentaci prováděné bez vědomí autorů. Mezi ně patří jak autorizovaní inženýři a technici, tak i architekti. Přitom jsou to právě oni, kdo nese nejen soukromoprávní odpovědnost ve smyslu § 2630 občanského zákoníku za to, že dílo bude bez vad, ale právě i veřejnoprávní odpovědnost za to, že navržené řešení bude bezpečné a v souladu s platnými normami.
„Už z této definice je zákonný dozor projektanta při provádění stavby ve veřejném zájmu bez ohledu na to, z jakých zdrojů je stavba realizována,“ doplňuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D., autorizovaný inženýr v oboru Mosty a inženýrské konstrukce a člen Představenstva ČKAIT.
Vhodnost zavedení povinného dozoru projektanta dokládá i odstrašující příklad právě probíhající realizace soukromého bytového domu v Příbrami, kde se zhotovitel i stavebník bez povinného dozoru „obešli“. Výsledkem je to, že vedení vysokého napětí, i když izolované, prochází obytnými místnostmi, neboť stavebník nedostal povolení pro přeložku elektrického vedení. A to nemluvíme o častých stížnostech na kvalitu některých bytů postavených v rámci developerské výstavby.
Zcela jasné až naléhavé argumenty pro zavedení povinného dozoru projektanta při realizaci stavby ukazuje i nedávné zemětřesení v Turecku. Nad rozvalinami čtvrti Hayrullah v městě Kahramanmaraş zůstaly stát jen dvě budovy. Podle jejich majitelů nejde o náhodu ani o zázrak. Jedná se o sídlo turecké komory inženýrů a sídlo turecké komory architektů. Obě tyto profesní organizace totiž dohlédly na to, aby se stavba realizovala podle jejich projektové dokumentace a byly dodrženy všechny platné předpisy. Ve velmi postižené oblasti Hatay se nachází město Erzin, které nehlásí ani jednu oběť. Nepovolilo totiž stavební amnestie a na jeho území nestojí žádné budovy postavené v rozporu s předpisy.
Z řad členů Komory často zaznívá názor, že pokud neexistuje pro dozor projektanta opora v zákoně, není možné bezezbytku garantovat soulad mezi projektovou dokumentací schválenou stavebním úřadem a prováděnou stavbou. To platí pro průběh výstavby i naplnění požadavků na vlastnosti stavby. Mezi ně patří zejména mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání nebo i hospodárnost odpovídající typu a využití stavebního díla, či nyní velmi aktuální úspora energie a tepelná ochrana.
„Upozorňujeme také na časté zaměňování významu pojmů (autorského) dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka (investora). Technický dozor stavebníka se zaměřuje na jiné procesy: sleduje provádění stavby v souladu s dodavatelskou (realizační) dokumentací stavby a kontroluje plnění smluvních podmínek podle smlouvy o dílo na provedení stavby uzavřené mezi stavebníkem/zadavatelem a zhotovitelem,“ dodává Ing. Adam Vokurka, Ph.D., předseda Autorizační rady ČKAIT. Zároveň konstatuje, že je zcela nereálné, aby funkci povinného dozoru projektanta nahrazoval svou kontrolní činností stavební úřad. Nejenže na to není personálně a odborně vybaven, ale ani není za navrženou stavbu odpovědný.
Neposlední důvod, proč Inženýrská komora požaduje rozšíření dozoru projektanta i na stavby se soukromým stavebníkem, plyne i z časté praxe, kdy – slovy jednoho z respondentů průzkumu – „na toho, kdo na stavbě chybí, se hodí veškerá odpovědnost za případné chyby a nedodělky“… Mementem v tomto smyslu je nedávno skončený soudní proces ve věci havárie Trojské lávky: Projektant, který ji před čtyřiceti lety navrhl a od té doby nebyl informován o údržbě ani prováděných opravách ani k nim přizván, byl obžalován kvůli údajné chybě v projektové dokumentaci. Soud ho sice po pěti letech zprostil všech obvinění, ale čas strávený celou záležitostí a psychické vypětí mu už nikdo nevrátí.
Mezi autorizovanými osobami, včetně řady specialistů například na technické zařízení budov, panuje názor, že čím náročnější stavby jsou, tím více je dozor projektanta žádoucí. Často jde přitom o odborné posouzení (sub)dodávek nebo vstupů dalších specialistů a jejich koordinaci, respektive posouzení dopadu navržených změn na životnost a řádnou funkčnost části nebo celé stavby.
Náklady spojené s údržbou a provozem může aktivní dozor projektanta ovlivnit nejen při tvorbě projektové dokumentace, ale i během realizace stavby. Pokud bude dozor projektanta povinný rovněž u soukromých staveb, stoupne cena za zpracování projektové dokumentace (a související výkony) zhruba o 10 %. „Stále jde ale jen o několik promile z celkových stavebních nákladů. Z pohledu odpovědnosti projektanta i veřejného zájmu na bezpečnosti stavby i na jejích nižších celoživotních nákladech jde o zanedbatelnou položku, zejména porovná-li se s možnými škodami,“ vypočítává výhody povinného dozoru Ing. Špalek.
ČKAIT směrem k zákonodárcům, které od 8. března 2023 čeká rozprava nad novelou nového stavebního zákona platného od července 2024, předkládá jako argument rovněž funkční a ověřené zajištění autorizovaných osob vykonávajících (autorský) dozor projektanta. V praxi je autorský dozor často jediným účastníkem procesu výstavby, který má sjednané alespoň základní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem jeho činnosti…
