Čí zájmy hájí Úřad pro ochranu hospodářskou soutěž ?
Nemohu začít jinak než zkušeností mého přítele s cenou za projekt rodinného domu.Přišel za ním dávný spolužák, dnes úspěšný lékař - primář, že si nechal vypracovat projektovou dokumentaci na stavbu rodinného domu a projektant - architekt za to chce 800 tisíc korun českých. Dotaz lékaře - stavebního laika - zněl : mám mu to dát, je to úměrné?
Můj kolega má k dispozici Výkonový a honorářový řád - výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Českou komorou architektů (ČKA) v roce 2003 a proto mu mohl pomoci.
Nejprve dali dohromady co by za "to" měl pan doktor dostat.
Poprvé slyšel, že cena za projektovou dokumentaci se skládá z řady dílčích položek, kterými jsou oceněny výkonové fáze spojené s přípravou, navrhováním, projektováním a zajišťováním realizace stavby. A tak se zpovídal, zda projektant pro něho nejprve udělal v rámci přípravy zakázky její analýzu, analýzu staveniště, specifikaci potřebných podkladů a průzkumů, potřebných prací a účast nutných dalších profesí. Jestli vypracoval návrh stavby, ze kterého vyplynuly všechny urbanistické, technické, technologické, energetické funkční a další souvislosti po konzultacích s veřejnoprávními orgány a institucemi. Výsledkem toho měl být předběžný odhad nákladů stavby. Vypracoval mu projektant dokumentaci k územnímu rozhodnutí, které předcházelo pracné obstarání dokladů a stanovisek veřejnoprávních orgánů a organizací ? Má projekt potřebný k vydání stavebního povolení? Nebo má již dokonce projektovou dokumentaci pro realizaci stavby, a jak je to s podklady pro vyhledání vhodného dodavatele stavby, vypracoval je pan architekt a spolupracuje s ním jako investorem na zadání realizace stavby dodavateli? Má ve smlouvě závazek projektanta, že s ním bude spolupracovat a jeho zájmy hájit při vlastní stavbě až po její kolaudaci?
Tím si vyjasnili co všechno z výkonových fází projektant pro investora udělal, odevzdal a ve smlouvě se zavázal ještě v budoucnu vykonat. A protože předpokládaný náklad na "rodinný dům" byl 10 milionů, pak nahlédnutím do grafu, který vyjadřuje rozmezí obvyklých honorářových sazeb u pozemních staveb v závislosti na kategorii obtížnosti objektu zjistili, že architekt zařadil objekt do II. kategorie nebo zóny obtížnosti, ve které se pohybuje procentuelní sazba honoráře mezi 7,5 a 9 % ze započitatelných investičních nákladů a když si tedy účtuje 800 tisíc Kč a splnil všechny výkonové fáze a zavázal se v průběhu realizace ještě splnit ty zbývající, pak nikterak nevybočuje z mezí, které ČKAIT a ČKA ve svém Výkonovém a honorářovém řádu již od prvního vydání v roce 1993 doporučuje.
To podtržené doporučuje je na místě. Ten kdo chce a umí číst, může si přečíst již na prvních stránkách, že se jedná o pomůcku pro účastníky investičního procesu, která uvádí způsob jak dospět ke smluvní ceně.
V prosinci roku 2003 potrestal Úřad pro ochrnu hospodářské soutěže Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pokutou 500.000 Kč za to, že "Schválení Výkonového a honorářového řádu je ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení podnikatelů (?), které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu služeb poskytovaných autorizovanými inženýry a techniky činnými ve výstavbě."
Po roce zkoumání odvolání ČKAIT proti rozhodnutí Úřad na pokutě trvá. Je hezké, že z možnosti udělit pokutu ve výši10 miliónů se slitoval a vyměřil jen milionu půl, když zjistil, že ČKAIT je zřízena zákonem, dostala od státu řadu úkolů a je financována výhradně z příspěvků jejích členů.
Mimochodem, ze zákona do působnosti obou Komor náleží zejména "… j) vydávat ceníky a honorářové řády" (§ 23 odst (6)).
Je úsměvný výklad zákona, který Úřadu pro tuto skutečnost ve svém odsuzujícím rozhodnutí uvedl : "… Výše uvedená ustanovení je možné interpretovat toliko jako vymezení působností Komory v ediční činnosti (ve smyslu vydávání něčeho), která nesmí přímo ani nepřímo omezovat hospodářskou soutěž v oblasti služeb poskytovaných autorizovanými architekty a inženýry činnými ve výstavbě a ve svém důsledku nemůže být vykládána jinak, než jen jako možnost uveřejňovat ceníky jednotlivých autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. …".
V odůvodnění rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je řada nepřesností, i zjevných nepravd, se kterými by bylo možno polemizovat či přímo je vyvrátit.
Jedno si ale nemohu odpustit. Cituji z rozhodnutí :
"V této souvislosti Úřad považuje za nezbytné uvést, že i když je při posuzování jednání kteréhokoliv soutěžitele (?) vázán výlučně platnou právní úpravou, tj. zákonem o ochraně hospodářské soutěže, vychází při svých úvahách ze stejných principů, z nichž při hodnocení jednání soutěžitelů vychází Evropská komise, Evropský soud první instance a Evropský soudní dvůr."
Tvrdím, že nevychází a doložím.
Daný problém je Evropskou komisí skutečně řešen. Ovšem snahou EK je z honorářových řádů , které jsou v některých zemích vyhlašovány státem a jsou závazné (ostatně jako honorářové řády vydávané v Československu v období 1. republiky) nahradit nezávaznými doporučeními tedy přesně to, co představuje současný Výkonový a honorářový řád vydaný ČKAIT a ČKA v České republice.
Zúčastnil jsem se v lednu 2004 Inženýrského dne Bavorské inženýrské komory v Mnichově. Hlavní projev, který měl jako ústřední heslo Budoucnost stavebních inženýrů je ve svobodném povolání, přednesl dlouholetý a v Německu oblíbený a uznávaný politik - bavorský ministr vnitra Dr. Günther Beckstein.
V dlouhém a poučném projevu se shodou okolností také věnoval výkonovému a honorářovému řádu pro architekty a inženýry (HOAI).
Dovolím si podstatnou část pasáže z projevu Dr. Becksteina, věnovanou tomuto tématu, ocitovat : "… U určitých profesních skupin musí stát volnou cenovou soutěž zakázat, aby zajistil jednak kvalitu výkonu a jednak nezávislost příslušníka svobodného povolání.
Zde je však útočný bod obránců soutěže v rámci Evropské unie. Komise EU zastává obecně stanovisko, že v Německu jsou cenová ustanovení oproti ostatním členským státům značně rozsáhlejší, a že by právě zde bylo naléhavě třeba cenové předpisy redukovat. …
Spolková vláda schválila 9. července 2003 "Strategickou koncepci iniciativy pro snížení byrokracie". Na téma HOAI je v ní uvedeno: "Honorářový řád architektů a inženýrů (HOAI) bude nahrazen nezávaznými doporučeními tak, aby bylo možno s architekty a inženýry uzavírat volné cenové dohody." …. Jak víte, Bavorská státní vláda se již několikrát vyjádřila pro zachování HOAI, a sice jako cenové vyhlášky, ve spojení s jeho restrukturalizací a zjednodušením. I na konferenci ministrů stavebnictví (jednotlivých spolkových zemí), která se konala 4. - 5. prosince 2003 v Kasselu, jsme se o to zasadili a bylo přijato odpovídající usnesení. Tento výsledek je dobrou výchozí situací pro prosazení našich požadavků i na spolkové úrovni. Konference se jednohlasně usnesla, že HOAI má být zachován jako závazná státní úprava a má být novelizován. Pro přesnou úpravu novelizovaného HOAI je však třeba ještě podrobné diskuse mezi všemi zúčastněnými. Myslím si, že jako zastánci zachování HOAI bychom měli zmobilizovat všechny své síly a i nadále bojovat za závaznost novelizovaného HOAI…"
Je štěstím pro německé architekty a inženýry, že mají osvícené a o konkrétních problémech do hloubky poučené státní úředníky.
ČKAIT se pochopitelně brání z příspěvků svých členů zaplatit Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže stanovených 500.000 Kč a podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ke Krajskému soudu v Brně. Nejde totiž jenom o požadovaný půl milionu korun. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nařizuje Komoře vydat do 60 dnů nový Výkonový a honorářový řád bez uvedení hodinových sazeb za výkony v jednotlivých kapitolách. To by podle odhadu představovalo vynaložení další částky 2.000.000.-Kč a mohlo výrazně omezit poslání a funkčnost Komory, které zákonodárce novelou autorizačního zákona svěřil po vstupu do EU další výrazné pravomoci a povinnosti na úseku obecného hospodářského významu.
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokládám za nesprávné, nespravedlivé. Podle mého názoru toto rozhodnutí ve svém důsledku dokonce poškozuje účastníky ve stavebním procesu, zejména investory a drobné stavebníky.
Pokud Komora neuspěje u našich soudů, pak bude třeba obrátit se stížností k Evropskému soudnímu dvoru.
Ing. Bohumil Rusek
místopředseda ČKAIT
25. 07. 2005