Přístupnost českých technických norem

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě odmítá kroky zhoršující přístup k českým technickým normám

Stanovisko ČKAIT ke zvýšení poplatků za poskytování norem Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví z důvodu zvýšení příjmů státního rozpočtu přijaté představenstvem ČKAIT 22. 5. 2015

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci veřejného a bezplatného přístupu k vybraným technickým normám ve stavebnictví z 28. 5. 2015

Ve věci projednávané Nejvyšším správním soudem stěžovatel podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádal po Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví poskytnutí úplného znění technických norem ve stavebnictví, které mají být podle § 196 odst. 2 stavebního zákona bezplatně a veřejně přístupné. Úřad jeho žádost odmítl s tím, že rozšiřování a rozmnožování českých technických norem podléhá úplatě. Rozhodnutí úřadu potvrdilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, následnou žalobu stěžovatele Městský soud v Praze zamítl.

Nejvyšší správní soud přisvědčil argumentaci stěžovatele a rozsudek městského soudu zrušil. Zákon o technických požadavcích na výrobky sice dává Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění vybírat za poskytnutí technických norem úplatu, nevylučuje však možnost žádat o jejich poskytnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle stavebního zákona musí být technické normy, které jsou podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek závazné, zpřístupněny bezplatně a veřejně. Tomu podle soudu nebrání ani mezinárodní nebo unijní závazky České republiky.

„Je věcí Úřadu, jak tento svůj závazek splní, například zda příslušné technické normy zveřejní na webových stránkách, jak to ostatně v případě jedné z norem učinilo Ministerstvo pro místní rozvoj, nebo jestli zvolí jiné vhodné řešení. Vzhledem k tomu, že takovou možnost Úřad nevyužil, bylo zcela namístě domáhat se úplného znění technických norem ve stavebnictví v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím“, uvedl k dané věci soudce zpravodaj Filip Dienstbier.

U ostatních technických norem, pro které právní předpis nestanoví bezplatný režim, lze i při jejich poskytování podle zákona o svobodném přístupu k informacím požadovat úhradu.

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V tomto řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu. Městský soud v dalším řízení musí zjistit, zda nejsou dány jiné důvody pro odmítnutí žádosti žalobce na poskytnutí plného znění stavebních technických norem, na které odkazují stavební předpisy. Pokud zjistí, že nejsou jiné důvody pro odmítnutí žádosti žalobce, musí nařídit Úřadu poskytnout požadované plné znění vybraných stavebních technických norem. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu nejsou opravné prostředky přípustné.