Povodňové a havarijní plány staveb v záplavových územích. Aktuální stav dotací na úspory energie a obnovitelné zdroje.
Pořadatel
Klíčové slovo
- podklady potřebné pro zpracování povodňových plánů,
- obsah a struktura povodňových plánů,
- potvrzování souladu s povodňovým plánem vyššího stupně
- legislativní rámec havarijních plánů,
- podklady potřebné pro zpracování havarijního plánu,
- obsah a vnitřní členění havarijního plánu,
- proces schvalování havarijního plánu
Podpora projektů úspor energie, legislativní a dotační politika. Programy úspor energie podporované z MPO, IROP, OPPIK, SFŽP, OPŽP.
Vodní zákon (č.254/2001 Sb.) ve svém § 71 ukládá zpracování povodňových plánů pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně. Předložení povodňového plánu stavby je buď vyžadováno spolu s doklady pro vydání stavebního povolení, nebo je ukládáno jako podmínka před zahájením stavebních prací.
Při realizaci či rekonstrukci staveb v záplavových územích dochází často ve větším rozsahu k manipulaci s látkami, které vodní zákon (č.254/2001 Sb.) hodnotí jako „závadné látky“. V těchto případech tentýž zákon v § 39 ukládá zpracování havarijního plánu. Předložení havarijního plánu stavby je buď vyžadováno spolu s doklady pro vydání stavebního povolení, nebo je ukládáno jako podmínka, která musí být splněna před zahájením stavebních prací.
Česká republika se zavázala k tzv. alternativnímu modelu úspor energie, který spočívá v podpoře projektů úspor energie legislativní a dotační politikou. Do roku 2020 má dojít k úspoře 20 % energie. Tento rok se blíží a ČR se výsledku přibližuje málo. Proto nejen že zůstávají známé programy podpory úspor energie, ale přibývají i další, které jsou málo známé.
