Osoby hostující v českém stavebnictví

Svobodný přístup odborníků – příslušníků členských států k výkonu povolání na území EU upravuje rámcově Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Její zásady jsou rozpracovány pro konkrétní podmínky v navazujících národních zákonech. V ČR je to „Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů“, zjednodušeně nazývaný „Zákon o uznávání odborné kvalifikace“. Konkrétní postupy v uznávacím procesu zahraničních uchazečů o registraci pro výkon činnosti ve smyslu stavebního zákona (projektování a provádění staveb) určuje komorová „Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující“ (dále jen „směrnice“).
Zatímco v kategorii osob usazených probíhá uznávací proces stanovený směrnicí standardně a prakticky bez komplikací, v případě osob hostujících bylo nutné ve směrnici upravit postupy uznávání tak, aby alespoň částečně řešily závažná pochybení v evropské směrnici a následně v zákoně o uznávání odborné kvalifikace. Slepým převzetím příslušných ustanovení by totiž nastala disproporce v právech a povinnostech mezi českými autorizovanými a usazenými osobami a osobami hostujícími. Diskriminace vzniká jako následek těchto tří atributů statutu hostující osoby:

• osoba hostující pouze oznamuje, že hodlá v ČR vykonávat regulovanou činnost dle stavebního zákona, a to dočasně a příležitostně bez adresného určení stavby,
• uznáním a registrací v ČKAIT končí veškerý kontakt s komorou, která na rozdíl od osob usazených a českých autorizovaných osob nemá možnost takovou osobu dále v její činnosti sledovat a hodnotit její působení ve světle vnitrokomorových řádů,
• ČKAIT jako garant, který státu má zaručit, že v regulovaných povoláních dle stavebního zákona se budou vykonávat odbornou činnost pouze kvalifikované osoby (autorizační zákon), propouští na český stavební trh osoby, které nejsou při své činnosti odpovědny žádné stavovské autoritě.

Ve snaze eliminovat diskriminační důsledky vůči českým autorizovaným osobám a osobám usazeným, které jsou povinnými členy komory, obsahovala až do 30. listopadu 2016 směrnice ustanovení o povinném určení adresy stavby na které bude osoba hostující vykonávat danou regulovanou činnost. Adresa stavby v osvědčení bránila hostující osobě figurovat současně ve větším počtu nabídek do veřejných soutěží a svým způsobem i odpovídala významu pojmu „příležitostná činnost“ spojenému s hostováním v zastřešujících zákonech.
V průběhu roku 2016 se výše uvedené ustanovení směrnice stalo předmětem stížností právních subjektů, které zamýšlely do nabídek pro veřejné soutěže v ČR uplatnit cizince a poukazovaly na požadavek komory vázat registraci na konkrétní stavby. I když pojem „příležitostná stavba“ nám nebyl vysvětlen ani nadřízeným orgánem, ani garantem zákona o uznávání odborné kvalifikace, po prověření situace v EU a konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj jsme z naší směrnice příslušnou pasáž vyřadili.
Snahu o alespoň částečné narovnání nerovných vztahů mezi členy ČKAIT a anonymní skupinou hostů jsme nevzdali a rozhodli jsme se u všech uchazečů o hostování prověřovat odbornou úroveň stejně náročně jako u uchazečů o usazení. Jestliže do 30. 11. 2016 jsme po prozkoumání povinné dokladové části oznámení ihned rozhodli o registraci, směrnice platná od 1. 12. 2016 umožňuje komisi prověřit znalosti uchazeče o hostování v osobním pohovoru. Pohovor probíhá v českém nebo slovenském jazyce. Čeština a pohovor v (zákoně označený jako rozdílová zkouška) jsou ze zákona přípustné a tato dvě opatření eliminují časté nekorektní ataky na komisi od firem, které šturmují v nabídkách do veřejných soutěží. Současně také odstraňují anonymitu práce hostujících, kteří jsou navíc povinni v okamžiku prvního pracovního úkonu v pozici osoby hostující, komoře tuto skutečnost oznámit.

Ing. Josef Velíšek
předseda Komise ČKAIT pro uznávání kvalifikace
občanů čl. států EU