Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Rozhovor s předsedou ČKAIT o přípravě nového stavebního zákona

Rozhovor s předsedou ČKAIT o přípravě nového stavebního zákona

Rekodifikace stavebního zákona se dostala do poslanecké sněmovny. Pro druhé čtení v polovině února 2021 se napříč politickým spektrem připravují komplexní pozměňovací návrhy. Jaké změny by ČKAIT chtěla prosadit v rámci těchto pozměňovacích návrhů? Odpovídá Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.


Podílí se ČKAIT nějak na přípravě některého z komplexních pozměňovacích návrhů stavebního zákona?

Bohužel zatím jsme k přípravě žádného z pozměňovacích návrhů nebyli oficiálně přizváni, ale snažíme se naše neakceptované zásadní připomínky řešit v diskuzích s poslanci. Ty probíhají velmi intenzivně. Konkrétní pozměňovací návrhy budou oficiální dle stanoveného harmonogramu projednávání ve výborech PSP až po 13.2.2021. Jsme z této situace dosti nervózní.


Můžete shrnout hlavní požadavky ČKAIT na úpravu znění nového stavebního zákona, které jsou podle Vás nezbytné?
  • Pro urychlení povolovacích řízení bude nutné, aby všichni, kteří mohou k urychlení přispět (projektanti, dotčené orgány, stavební úřady) plnili zákonem nastavená pravidla jednotně. Určitě je přínosem jedno řízení. Přínosem ovšem není dvoukolejnost u stavebních úřadů. Jsme pro jeden systém stavebních úřadů. Kombinace obecných stavebních úřadů s Nejvyšším stavebním úřadem přinese jen problémy. Dotčené orgány budou koncentrovány u nejvyššího, obecný úřad je bude žádat o vyjádření? Jak to může dobře fungovat? Jak bude fungovat kontrola a jak odvolací řízení? Co případná fikce souhlasu? Existuje k těmto otázkám opravdu kvalitní právní analýza? My ji nemáme. Nakonec to přinese jenom větší počet úředníků a chaos. To je jediná jistota.

  • Ochrana veřejného zájmu musí být jednoznačně a dostatečně definována. Je všeobecně známé, že jednotlivé zákony často jednoznačně nevymezují veřejný zájem, kterého se dotýkají řízení a postupy podle stavebního zákona. Zákony nevymezují jasně, z jakého hlediska (důvodu) se má dotčený orgán k řízení nebo postupu podle stavebního zákona vyjadřovat. Nedefinují meze jeho správního uvážení. Hasiči nebo hygiena se občas vyjadřují ke stavbě opěrné zdi, nemá to logiku. Rekodifikace má za cíl dostatečně konkrétní definování veřejného zájmu, který má dotčený orgán hájit. V tom by mělo být urychlení, ale především odstranění zbytečných vyjádření, která nikdo nepotřebuje a která zahlcují úřady. Pro urychlení výstavby stanoviska dotčených orgánů nově, až na výjimky, již nebudou mít podobu závazných stanovisek, ale vyjádření.

  • Pro zajištění kvalitní výstavby je bezpochybně pozitivní změnou, že zpracování dokumentace pro provádění stavby bude povinné před začátkem realizace stavby. O tuto změnu ČKAIT dlouhodobě usiluje. Nicméně z původního návrhu, aby se stavba kolaudovala podle ověřené projektové dokumentace a současně i dokumentace pro provádění stavby, nějak sešlo. Navíc, autor projektu nebude mít informaci o tom, že kolaudace probíhá. V tom usilujeme o změnu současného návrhu znění zákona. Je také naprosto nutné, aby dozorující stavební úřad prováděl státní stavební dohled. Je nutné zajistit a vymáhat dozor projektanta na všech stavbách, kde projektovou dokumentaci zpracovával projektant. Přestože už od 1.1.2007 musí být na všech stavbách se stavebním povolením a stavbách na bydlení na ohlášení ustanoven stavbyvedoucí (autorizovaná osoba), je mnoho případů, kdy zhotovitel stavby (stavebník u ohlášení) literu zákona nedodržuje a není nijak sankcionován. Státní správa ani dotační orgány nekontrolují plnění stávající povinnosti, aby u staveb financovaných z veřejného rozpočtu byl technický dozor stavebníka zajištěn autorizovanou osobou v oboru příslušném druhu stavby.

Jak se ČKAIT dívá na možnost, aby tři „české metropole - Praha, Brno a Ostrava“ mohly mít vlastní technické předpisy?

Od začátku práce nad novým zákonem nás paní ministryně ujišťovala o tom, že prioritou MMR je sjednocení předpisů. To, co je dobré v Pražských stavebních předpisech se mělo překlopit do celostátně platných předpisů. To má logiku. Chápeme specifické požadavky na stavby v Praze na Hradčanech, na Malé straně nebo v Českém Krumlově (ten ve výčtu mimochodem není). Lze to ovšem řešit územním plánem nebo regulativy a není nutný zvláštní předpis. Proč mají být jiná pravidla na sídlišti Prosek než na sídlišti Polabiny v Pardubicích? Žijí zde snad jiní lidé nebo se používají jiné stavební hmoty a výrobky? Jenom to povede k roztříštěnosti a nejednotnosti pravidel a metodik, chaosu při rozhodování a je to v přímém rozporu s tím, co definoval věcný záměr zákona.


ČKAIT už tři roky připomínkuje všechny legislativní návrhy rekodifikovaného stavebního zákona, který v listopadu prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně ČR. Nebylo to zbytečné, když nyní nejen samotné MMR, ale i opozice připravují komplexní pozměňovací návrhy stavebního zákona?

Něco se nám přeci jen podařilo prosadit. Spoléháme se na to, že tyto pro autorizované osoby potřebné paragrafy již nebudou měněny nebo zbytečně upravovány. Přejme si do nového roku pevné zdraví a pokud možno, co nejúplnější stavební zákon.


Připravily: Ing. Markéta Kohoutová, Ing. Hedviga Klepáčková
21. 12. 2020