Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Záznam z jednání pracovní skupiny autorizovaných inspektorů, konaného v Praze dne 19.9.2018

Záznam z jednání pracovní skupiny autorizovaných inspektorů, konaného v Praze dne 19.9.2018

 Počet účastníků dle prezenční listiny: 12

Jednání, které proběhlo dne 19.9.2018 navázalo na odbornou konferenci, která v tentýž den proběhla v Obecním domě v Praze. V úvodní části jsme shlédli videopřenos prvního bloku konference z Obecního domu:

Náměstkyně ministryně pro místí rozvoj Marcela Pavlová na konferenci nastínila principy chystané celkové rekodifikace stavebního práva. Redukce počtu dotčených orgánů, které se musí ke stavebnímu záměru vyjadřovat, přehodnocení struktury stavebních úřadů a modelu smíšené státní právy, kdy jí vykonávají stavební úřady v rámci samosprávy, a cíl rekodifikace, kdy bude existovat jedno povolovací řízení u jednoho stavebního řízení a účastníci stavebního řízení by se vyjadřovali pouze jednou, jsou změny, po kterých odborná veřejnost už dlouho volá. Shoduje se tak s požadavky, které Sdružení nastínilo v legislativní části komplexního materiálu 10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR. SAR v něm zdůraznilo jednotlivé postupové kroky. Není nutné čekat až na komplexní dlouhodobé změny, jako jsou nový stavební zákon nebo nový pražský územní plán. Začít měnit věci k lepšímu je možné praktickými opatřeními už zítra a výsledky mohou být vidět už v nejbližších měsících.

Schválení návrhu zákona vládou předpokládá Pavlová v srpnu roku 2021. Celkové rekodifikaci by měla předcházet novela stavebního zákona, která by měla zavést fikci souhlasu u dotčených orgánů, čímž by se měl vyřešit nešvar nedodržování správních lhůt. Novela by také měla přehodnotit přezkum závazných stanovisek, což zdržuje povolovací procesy až o roky.

Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřeje Boháče se problém s nedostatkem bytů a problém strmého růstu jejich cen, který je hmatatelným důsledkem nefunkčního stavebního zákona, bude prohlubovat. Za poslední tři roky se postavilo 17 tisíc bytových jednotek, což by ve srovnání s východiskem Strategického plánu Prahy neznělo tak tragicky. Plán totiž počítá s tím, že se má stavět šest tisíc bytů, i když Boháč si myslí, že by jich mělo být spíše osm tisíc. Aktuální čísla ale ukazují, že stavební úřady v Praze v poslední době povolují ani ne čtvrtinu potřebného počtu.

V roce 2007 trvalo podle analýzy IPR vydat územní rozhodnutí jeden rok, dnes už jsou to čtyři roky a doba, kdy se investor prokouše od územního rozhodnutí ke stavebnímu povolení, což je teoreticky technický proces, se už prodloužila v průměru na tři roky.

Srovnání Prahy s ostatními metropolemi nabídl Pavel Kliment, partner KPMG. Metropole obecně jsou tahouny ekonomiky státu, HDP většinou roste rychleji než celé země a tvoří kolem 25 procent HDP celého státu. I přírůstek obyvatel je rychlejší než celé země. „Stavební rozvoj Prahy je zásadní proto, aby si udržela silný ekonomický status a aby byla schopna saturovat přicházející obyvatelstvo, které je pro její rozvoj důležité,“ uvedl Kliment. V Praze připadá v průměru 307 povolených bytů na sto obyvatel, např. v Mnichově je to trojnásobek, nízká výstavba se podepisuje na tom, že v Praze rostou ceny extrémně i v porovnání ostatními metropolemi. Praha je jedním z nejdražších měst, i co se týče schopnosti obyvatel pořídit si byt. Co se bude dít dál? Podle Klimenta poroste podíl nájemného bydlení a stěhování obyvatel za hranice města, což ale přinese zvýšený tlak na dopravu a další veřejné výdaje.

Rezidenční stavitel Dušan Kunovský uvedl, že povolovací proces už trvá neskutečných deset let. Za loňský rok stavební úřady povolily v Praze 2,5 tisíce bytů, prodalo se jich 5,5 tisíce. Pokud se trend nezlomí, bude podle něho v roce 2030 chybět minimálně 50 tisíc bytů. Kvůli nepoměru nabídky a poptávky ceny neúměrně rostou a nabídkové ceny už atakují sto tisíc korun za metr čtvereční, což byty činí nedostupnými pro střední třídu. Přitom v různých fázích přípravy a schvalování je v Praze umrtvených 90 tisíc bytů, z toho téměř 60 procent na brownfieldech. Dostupnost bydlení se ještě zhorší po říjnových regulacích poskytování hypoték.

Architekt Josef Pleskot mj. zmínil problém, co s městem dělá jeho obliba mezi turisty. Mluvil také o příležitostech, které nabízejí zanedbaná a nevyužitá místa. Jako příkladem uvedl zoufalý stav okolí stanice metra Vltavská. Mohl by tam vyrůst nový koncertní sál, který je pro Prahu zároveň příležitostí získat soudobou ikonickou architekturu.

Architekt a urbanista Pavel Hnilička se na konferenci věnoval tomu, jaký je vztah mezi hustotou osídlení města a ekonomikou. Na základě zkoumání jednotlivých struktur města ukázal rozdíly v investičních a údržbových nákladech na veřejnou infrastrukturu. Hustší zástavba stojí město jednoznačně méně než řídká. Například roční náklad v zástavbě rodinných domů činí 5900 korun na osobu, zatímco v blokové zástavbě typu Vinohrad nebo Dejvic je to jen 1283 korun.

V další části setkání Mgr. Jana Machačková moderovala diskusi o situaci v povolování staveb po lednové novele SZ a o přípravě nového stavebního zákona.

Na závěr setkání uvedl Ing. Pavel Kaderka několik příkladů ze současné praxe, například o vybudování naftové vrtné věže o výšce 50m bez souhlasu vlastníka sousedního pozemku.

 

Ing. Karel Vaverka