Již dříve jste Vy i některé stavební společnosti upozorňovali na nedostatek projektantů ve stavebnictví. Podle současných zjištění situace stále trvá - já se ji věnuji z pohledu jižní Moravy, kde je u měst a obcí problém s menšími zakázkami v rámci občanské vybavenosti často právě kvůli tomu, že neseženou projektanty. Kvůli tomu se pak stavby zpomalují nebo ruší. Měla bych pár doplňujících otázek i na Vás.

1) Někteří investoři si prosadili stavbu výškových budov v Praze, Plzni a dalších městech. V čem jsou tyto budovy nejnáročnější ze stavebně-technického hlediska? Jaká ponaučení si můžeme vzít ze zahraničí? 

1) Jaké položky dnes tvoří největší část nákladů na stavbu domu? A za kolik je reálné ho postavit?

Vzhledem k tomu, že se blíží výročí začátku války na Ukrajině, dáváme v redakci dohromady řadu zpráv, která se konfliktem a jejími následky zabývá. Vás jsem se proto chtěl zeptat na několik otázek týkající se přínosu či problémům spojených s příchodem Ukrajinců do ČR a jejich zapojení do českého stavebnictví.

Program Nová zelená úsporám funguje dlouho a v zásadě dobře. Významně pomohl renovacím starších bytových a rodinných domů, na jejichž majitele či obyvatele nejcitelnější dopadl růst cen energií. Procházel ale změnami. Někdy k lepšímu, jindy k horšímu.

Obracím se na Vás s prosbou o odborný komentář k části projednávané novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67), která nově zařazuje stavby pro hromadné bydlení (nad 10 000 m² podlahové plochy) mezi tzv. vyhrazené stavby a současně stanoví, že výstavba vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.