1) Někteří investoři si prosadili stavbu výškových budov v Praze, Plzni a dalších městech. V čem jsou tyto budovy nejnáročnější ze stavebně-technického hlediska? Jaká ponaučení si můžeme vzít ze zahraničí? 

1) Jaké položky dnes tvoří největší část nákladů na stavbu domu? A za kolik je reálné ho postavit?

Vzhledem k tomu, že se blíží výročí začátku války na Ukrajině, dáváme v redakci dohromady řadu zpráv, která se konfliktem a jejími následky zabývá. Vás jsem se proto chtěl zeptat na několik otázek týkající se přínosu či problémům spojených s příchodem Ukrajinců do ČR a jejich zapojení do českého stavebnictví.

Program Nová zelená úsporám funguje dlouho a v zásadě dobře. Významně pomohl renovacím starších bytových a rodinných domů, na jejichž majitele či obyvatele nejcitelnější dopadl růst cen energií. Procházel ale změnami. Někdy k lepšímu, jindy k horšímu.

Obracím se na Vás s prosbou o odborný komentář k části projednávané novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67), která nově zařazuje stavby pro hromadné bydlení (nad 10 000 m² podlahové plochy) mezi tzv. vyhrazené stavby a současně stanoví, že výstavba vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.

Chtěl bych napsat zprávu týkající se průměrné délky stavebního řízení, k čemu jsem se inspiroval vaší zprávou, kde uvádíte, že 80 procent povolení se zvládne do roka od podání.

Doplňme, že dle průzkumu i po 1. 7. 2024 nepoměrně delší dobu trvá, než stavební úřad začne podání a žádost řešit. Samotné vydání stanoviska bývá ve většině případů mnohem kratší. V žádném případě nelze do povolovacího řízení počítat dobu od pořízení pozemku (nebo stavby), přes změnu územního plánu až do podání žádosti. Nelze do ní počítat ani dobu pracování projektové dokumentace.

1. Měli jste se již možnost v detailu seznámit s novelou stavebního zákona (sněmovní tisk 67)? Jak ji hodnotíte? Míří skutečně na problematická místa stavebního řízení?