ČKAIT a ČKA pokračují ve společném jednání o změnách ve stavebním zákoně
Představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a České komory architektů se znovu sešla ke společnému jednání 25. května 2026. Navázala tak na únorovou schůzku, po níž obě profesní komory vydaly společné memorandum k projednávané novele stavebního zákona. Hlavním tématem druhého setkání bylo vyhodnocení aktuálního stavu projednávání tzv. 13. novely nového stavebního zákona (poslanecký tisk 67/0) a míry, v jaké byly v tzv. komplexním pozměňovacím návrhu zohledněny společné připomínky obou komor.
ČKAIT a ČKA dlouhodobě upozorňují, že stavební právo musí být připravováno v dialogu s odbornou veřejností a že změny nesmí oslabit odpovědnost autorizovaných osob, kvalitu projektové přípravy a výslednou kvalitu vystavěného prostředí, ani ochranu oprávněných veřejných zájmů ve výstavbě.
Za dobrý posun obě komory považují skutečnost, že se do návrhu vrátila povinnost zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci spadajících mezi jednoduché stavby. Zároveň však komory upozorňují, že řada dalších připomínek zůstává nevypořádána nebo jen částečně zohledněna, respektive není zřejmé, jaké pozměňovací návrhy budou ve sněmovně diskutovány.
Mezi společně vnímaná problematická témata i nadále patří nepřesné vymezení pojmu ekonomické přiměřenosti při úlevách z požadavků na výstavbu, aplikace přechodných ustanovení, nezahrnutí dokumentace skutečného provedení stavby do vybraných činností a některá další ustanovení, jako preference záměrů hromadného bydlení na úkor plošné podpory bydlení, zejména dostupného bydlení, v celé ČR.
Komory se shodly, že budou i nadále usilovat o věcné úpravy návrhu tak, aby novela přispěla ke stabilnějšímu, srozumitelnějšímu a odborně odpovědnému prostředí pro přípravu a povolování staveb, avšak že zásadní problém pro funkčnost stavební správy představuje neujasněná a nezabezpečená logistika vzniku nové struktury úřadů rozvoje území, zajištění přechodu stávajících pracovníků z obecních stavebních úřadů pod Úřad rozvoje území (ÚRÚ), často avizovaná neochota samospráv poskytnout státu prostory současných stavebních úřadů, problematika rozdělení používaného software, oddělení spisové služby a archivů, to vše při odkládání digitalizace stavebního řízení. Pro veřejnost i odbornou obec je celý proces málo čitelný a projednávání zásadní novely s dalšími 49 změnovými zákony v Poslanecké sněmovně probíhá bez odborné diskuse nad jednotlivými, často i dobrými návrhy změn legislativy.
„I nadále podporujeme rozumné a přínosné změny v NSZ. Jsem rád, že komplexní pozměňovací návrh ruší nejasně definovaný jiný přístup na stavební pozemek. Jedná se však o jediný požadavek obou profesních komor, který byl zcela akceptován. ČKAIT varuje před tím, aby základní technické požadavky na stavby, pokud pro stavebníka budou ekonomicky nepřiměřené, mohly být relativizovány dokonce v takových případech jako je požární bezpečnost či mechanická odolnost či stabilita. Ekonomická přiměřenost do zákona nepatří a už vůbec ne do kategorie, kde jde o zdraví a bezpečnost,“ upozornil Ing. Robert špalek, předseda ČKAIT.
Součástí jednání byla také další témata, která se dotýkají výkonu profese autorizovaných osob. Představitelé obou komor diskutovali připravovanou novelu zákona č. 360/1992 Sb., vzorové smlouvy na projekční práce, otázku zařazení návrhu stavby mezi vybrané činnosti ve výstavbě, proces uznávání autorizací i problematiku památkové péče a metodické podpory v této oblasti.
„Společným zájmem obou profesních komor je, aby stavební legislativa byla předvídatelná, odborně promyšlená a použitelná v každodenní praxi. Podporujeme všechny dobré změny, zjednodušení a koncentraci projednávání, ale je třeba aby změny byly připravovány s vědomím jejich dopadů na stavebníky, projektanty, úřady i budoucí kvalitu vystavěného prostředí,“ shrnul předseda ČKA Jan Kasl.
ČKA a ČKAIT se shodly, že v dialogu nad stavební legislativou budou pokračovat, další setkání je naplánováno na září. Obě komory chtějí společně hledat témata, u nichž mohou vůči státu, samosprávám i odborné veřejnosti vystupovat koordinovaně a přispívat tak k větší stabilitě a kvalitě prostředí, v němž autorizované osoby vykonávají svou profesi.
