SEMINÁŘ: Navrhování základových konstrukcí
Stručná informace o vypracovávání a revizi mezinárodních norem pro geotechnické inženýrství; Navrhování a zkoušení injektovaných horninových kotev; Rizika při zajištění stavebních jam.
PROGRAM:
1. Stručná informace o vypracovávání a revizi mezinárodních norem pro geotechnické inženýrství
Kromě připravovaného nového znění Eurokódu 7 pro navrhování geotechnických konstrukcí jsou prostřednictvím CEN a ISO zpracovávány normy zejména pro zemní práce a pro různé laboratorní zkoušky. V příspěvku budou uvedeny náplně těchto norem a podle dostupných údajů stav jejich rozpracování a neoficiální český název (informace jsou zatím podávány v angličtině).
2. Navrhování a zkoušení injektovaných horninových kotev
Injektované horninové kotvy jsou prvky speciálního zakládání staveb, které slouží k přenosu tahových sil z kotvené konstrukce do základové půdy. Jejich uplatnění je velmi široké a zahrnuje jak vlastní základy staveb namáhané tahovými silami, tak zejména stabilizaci pažících konstrukcí a opěrných či zárubních zdí. Kotvy jsou s ohledem na svoji štíhlost ohroženy zejména korozí, a proto se striktně rozlišuji kotvy dočasné s návrhovou životností 2 roky, jež jsou opatřeny jednonásobnou antikorozní ochranou a kotvy trvalé, jež musí být opatřeny dvojnásobnou antikorozní ochranou. Kotvy jsou jediné prvky speciálního zakládání staveb, které jsou vždy podrobeny příslušným zkouškám a to typovým, ověřovacím či kontrolním. Kotvy se navrhují podle ČSN EN 1997-1, kap. 8 a realizují, monitorují a kontrolují se podle ČSN EN 1537. Obě tyto normy byly v poslední době aktualizovány, nicméně závazná evropská norma týkající se jejich zkoušení zatím k dispozici není. Jelikož problematika zkoušení kotev je v podstatě shodná s jejich napínáním, je třeba, aby příslušné postupy byly k dispozici již před vydáním normy ISO, jež se bude napínáním zabývat. Prezentace bude tedy obsahovat postupy a metody potřebné ke zkoušení injektovaných horninových kotev a rovněž praktické návody k jejich návrhu.
3. Rizika při zajištění stavebních jam
Jde o shrnutí zkušeností a postřehů získaných při navrhování a vlastní realizaci zajištění stavebních jam, pomocí metod speciálního zakládání, které je v poslední době stále obtížnější. Když současný investor, po velkém úsilí, nakonec získá kýžený pozemek, ten je obvykle zatížený velkým množstvím limitujících prvků. Jedná se hlavně o sousední zástavbu, většinou přímo na hranici pozemku, která nesmí být stavbou ohrožena a jejíž majitelé se svými právníky navíc jen čekají na příležitost, jak případných problémů využít. Stavebník a projektant dále musí řešit omezení a komplikace vyplývající z ochranných koridorů (železnice, metro, tramvaj, podzemní kolektory, vedení nejrůznějších inženýrských sítí). Stavbu komplikují také demolice, zbytky starých základů nebo podzemních objektů v prostoru staveniště a v neposlední řadě, většinou také logisticky velmi obtížně řešitelná, absence potřebných prostor pro zařízení staveniště. Do způsobu zajištění stavební jámy na konkrétní stavbě pak výraznou měrou ještě promlouvají lokální hydrogeologické poměry, technický stav dotčených objektů a v neposlední řadě kvalita a komplexnost provedeného stavebně technického průzkumu před zahájením projekčních a přípravných prací.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Doc. Ing. J. Masopust, Ing. R. Barvínek, Ing. M. Remeš
ZAČÁTEK: od 14 hodin
MÍSTO KONÁNÍ: Dům ČKAIT, posluchárna v 1. patře, Sokolská 15, Praha 2
ORGANIZAČNÍ GARANT: Ivana Peřková, tel. 227 090 213, e-mail: iperkova@ckait.cz
Seminář je zařazen do celoživotního vzdělávání ČKAIT a je hodnocen 1 kreditním bodem. Více informací o semináři naleznete v databázi StavEduk.
