Stavební inženýři nesnižují kvalitu architektury

(MF DNES příloha Praha, 9. 2. 2012) Pražské vily: stále vedou ty z katalogu V Praze každý rok vzniknou stovky rodinných domů, ale většina nedosahuje patřičné kvality. Jak je to s naším vkusem, přiblížil historik architektury Petr Urlich. Z tabulek Českého statistického úřadu je možné číst údaj, že je v Praze přes 55 tisíc rodinných domů, což je zhruba o pět tisíc víc než před deseti lety. Ovšem podle odborníků je většina z nich takřka pokleslé architektonické kvality. Stále mnoho Pražanů volí raději domek z katalogu, než aby se obrátili na architekta. „Pochopitelně je to odvislé od toho, jak mají lidé hluboko do kapsy," vysvětluje logické příčiny historik moderní architektury Petr Urlich. Je levnější koupit univerzální projekt domu, než si ho nechat originálně navrhnout. Přesto vznikají v Praze vily, které si obdiv zaslouží. Je situace lepší než v 90. letech, kdy tisíce Pražanů kupovaly domky na periferiích, které svou kvalitou hodně pokulhávají? Mohlo by se zdát, že si lidé díky cestování, studiu vysokých škol a dalších faktorů nějak rapidně zkultivovali vkus, ale to se říct nedá. V podstatě je to pořád stejné. Ale jak už jsem říkal, záleží na finančních možnostech, jaké společnost má. To je hodně důležité. Takže kvůli nedostatku peněz stále dáváme přednost projektu z katalogu? Až takhle jednoznačně se to říci nedá, ale dost záleží na individuálním přístupu stavebníků. Když jsou osvícení a vědí, co chtějí, jde ve spolupráci s architektem vymyslet dům, o kterém lze říci: I za méně peněz hodně muziky. Máme tedy v Česku dostatek kvalitních architektů, kteří se dokážou s nedostatkem prostředků na projekt vypořádat? Je dost mladých i zkušených českých architektů, kteří v souhře se stavebníkem dokážou vytvořit opravdu skvělá architektonická díla. Bohužel velmi velké procento absolventů architektury po škole nakonec nic netvoří. Jak to myslíte? Naprostá většina jich končí na úřadech nebo od profese utíkají jinam. Není to lehké řemeslo. Vezměte si také to, že rodinné domy, hlavně na venkově, většinou nenavrhují architekti, ale stavební inženýři. Mají totiž v podstatě stejné „razítko“. To také kvalitu snižuje. Je z toho cesta ven? Základním předpokladem je dobrý stavebník, který ví, co chce, a nebojí se vložit peníze do kvalitního projektu architekta, který ho případně usměrní. Pokud se zaměříme na výjimečné rodinné domy v Praze, jaké trendy dnes převažují? Sledujeme minimalistické tendence často připomínající holandské či švýcarské vzory, ale ani takhle kategoricky to nelze říci. Klade se důraz na ekologičnost a úsporná řešení. Provoz rodinného domu je poměrně drahý, proto se sledují minimální provozní nákdady domu. Dnes se mluví o takzvaných pasivních domech, tedy domech, které jsou dobře odizolovány a mají minimální energetickou spotřebu. I ty mohou být architektonicky na vysoké úrovni. Lze nějakou pražskou vilu posledních let vyzdvihnout? Ono se to dělá špatně u žijících architektů. Kvalitu takřka vždy zhodnotí až čas. Má tedy nějaká vila alespoň potenciál stát se „světovou“? Potenciál ano. Asi bude možné některou z nich postavit na významnou regionální úroveň, ale že by se stala milníkem architektury, to zrovna ne. Proč to tak je, vždyť i u nás jsou vily, které to kdysi dokázaly? Konkurence je obrovská a kvalita často neměřitelná. Jsou významné architektonické ceny, jako Pritzkerova nebo Miese van der Rohe, z kterých lze cosi vyčíst. Žádný Čech ji doposud nezískal a to je stopa, jež ukazuje, že česká architektura té úrovně zatím nedosahuje. Jsou v Praze nějaké opravdu světové příklady? Ano, v Praze je to například Mullerova vila ve Střešovicích postavená v roce 1930 Adolfem Loosem. Třeba řešením vnitřních prostor je naprosto unikátní. Ta milníkem architektury opravdu je. Pavel Švec

---

(MF DNES, 18. 2. 2012) Inženýři mají vzdělání na navrhování staveb V MF DNES byl otištěn rozhovor s profesorem FA ČVUT Petrem Urlichem. Jeho interpretace, že stavební inženýři snižují kvalitu architektury mne přivedla k následujícímu vysvětlení. Podle autorizačního zákona 360/92Sb.v §5 písm. je autorizovaný inženýr respektive technik stejně způsobilý (vzděláním, praxí) k navrhování a vedení staveb m. j. i rodinných domů. A proto se musím ohradit proti větě, že stavební inženýři snižují kvalitu projektů. Naopak ve své praxi se setkávám s opakem, kdy výtvarný návrh autorizovaného architekta se jeví jako zdařilý, ale z hlediska užití, ceny je špatný. Tedy stejně by měla být věta, že architekti snižují úroveň staveb. Bývalý předseda České komory architektů řekl, že pokud chce klient, aby jeho stavba byla výtvarně zdařilá, objedná ji u architekta. Pokud ale chce, aby řádně fungovala, obrátí se na stavebního inženýra. Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků