Inženýrský den ČKAIT: Nesměřujeme ke zhoršení požární bezpečnosti staveb

Volba tématu není náhodná. Požární bezpečnost staveb není pouze otázkou fáze návrhu a povolování stavby či zbytečným ekonomickým výdajem při realizaci, ale představuje zásadní hledisko v celém životním cyklu stavby, tedy zejména při jejím užívání, provozování, správě a následných změnách. Správný návrh, provedení a dodržení opatření požárně bezpečnostního řešení rozhodují v případě požáru o lidských životech. Inženýrský den na praktických příkladech ukáže, proč právě požárně bezpečností řešení musí zůstat nezbytnou součástí projektové dokumentace pro povolení, realizaci a skutečné provedení každé stavby. Součástí programu bude i odborná diskuse o aktuálních problémech. Cílem konference je upozornit na význam výběru zkušených autorizovaných osob, které pro stavebníka navrhují a realizují jeho stavební záměry. Nejde totiž o nic méně než o lidský život a zdraví, a to nejen stavebníka, ale všech, kteří stavby navštěvují, pracují v nich nebo v nich žijí.

Inženýrský den přiblíží téma požárně bezpečnostního řešení i v kontextu aktuálních výzev nejen tuzemského stavebnictví a rizik projednávaných změn stavebních předpisů. Představeny budou konkrétní příklady posuzování projektů a výkonu požární prevence ve Velké Británii nebo v Dánsku. A to zejména na (tragických) příkladech, které v zahraniční vedly ke změně systému kontrolních mechanismů. „Právě nyní je vhodné si připomenout, co předcházelo zavedení současných principů navrhování staveb, únikových cest a bezpečnostních opatření do praxe navrhování i realizace staveb,“ zmiňuje Ing. Josef Král, předseda profesního aktivu požární bezpečnost staveb ČKAIT a autorizovaný inženýr v oboru požární bezpečnost staveb.

Právní a technické požadavky na požární bezpečnost staveb jsou v ČR na vysoké úrovni. I díky tomu dochází k požárům s tragickými následky spíše mimořádně, většinou právě v důsledku nedodržení požadavků na požární bezpečnost staveb. Odborníci se proto vymezují proti sílícím snahám relativizovat tyto požadavky. Pro povolení staveb podle nového stavebního zákona (NSZ) už nyní postačuje projektová dokumentaci zjednodušená natolik, že neobsahuje odpovídající požárně bezpečností řešení. Nyní projednávaná 13. novela NSZ, respektive poslední komplexní pozměňovací návrh, požadavky na výstavbu včetně PBŘ rozmělňuje. „Pokud se do zákona dostane nově navrhované kritérium ekonomické přiměřenosti, podle kterého by se mohly relativizovat i požadavky na PBŘ, stejně jako stabilitu nebo mechanickou odolnost například při změně stavby či užívání a výstavbě v proluce, dojde k erozi garance bezpečnosti a ochrany veřejného zájmu. Tím pádem se ještě zvýší tlak na odpovědnost autorizovaných osob. Ekonomická přiměřenost vzhledem k přínosům se bude velmi těžko posuzovat. Co je pro jednoho drahé, bude pro jiného stavebníka zcela přiměřené. Naopak sedm základních požadavků je jednoznačně popsáno, jsou k nim vydávány národní i evropské harmonizované normy, které vycházejí ze sdílených zkušeností z praxe a definují základní standard,““ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zatímco pro potravinářství, zdravotnictví, automobilový průmysl a další odvětví platí základní standardy bezpečnosti, ochrany života a zdraví, české stavebnictví směřuje v případě ochrany těchto nejdůležitějších veřejných zájmů opačným směrem. Požární bezpečnost staveb může být podle projednávaného návrhu novely stavebního zákona dokonce upozaděna v kontextu nově zaváděného kritéria – ekonomické přiměřenosti, které oslabuje stávající požadavky na výstavbu, pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům. I přesto musí být stavba navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a aby po celou dobu trvání při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů plnila sedm základních požadavků na stavby.

„Program konference proto přiblížil téma požární bezpečnosti na různých typech staveb a konstrukcí. Stranou nezůstaly ani nedostatky, kterých se dopouštějí projektanti či zhotovitelé staveb často právě na základě ekonomického nátlaku stavebníků. Pozornost byla věnována rovněž častému laxnímu přístupu stavebníků či majitelů objektů, kteří přehlížejí své zákonné povinnosti zejména při spravování a údržbě nemovitostí. Každá stavba totiž musí mít platnou projektovou dokumentaci, která je v souladu se skutečným provedením stavby, včetně všech dodatečných změn a úprav. Není-li tomu tak, musí majitel zajistit takzvanou pasportizaci stavby, případně dodatečné povolení provedených úprav, a to včetně dodržení předpisů požární ochrany. Pokud si stavebník vybere nejlevnějšího projektanta i zhotovitele stavby, může sice ušetřit nějaké peníze při návrhu a realizaci budovy, ale v případě požáru může ztratit více než jen vložené finanční prostředky,“ upozorňuje Ing. Lukáš Daněk, Ph.D., předseda profesního aktivu pozemní stavby ČKAIT, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby, který bude na konferenci moderovat dopolední blok přednášek.

Chystané změny stavebního zákona, které by měly stavebníkům ulevit, zjednodušit, zrychlit a zlevnit přípravu, povolení a realizaci staveb i na úrovni jejich požárně bezpečnostních řešení, totiž mohou mít i opačný efekt.  Zásadní bariérou pro nedostatečně zpracovanou projektovou dokumentaci a nevhodně realizované stavby mohou být totiž pojišťovny, které se budou bránit případným nákladům z pojistných událostí a budou proto prostřednictvím specializovaných pozic tzv. rizikových inženýrů po stavebnících požadovat mnohem detailnější požárně bezpečnostní řešení, než jaké je či bude postačující pro získání stavebního povolení.

Během konference bylo na konkrétních příkladech ukázáno, jak přenos zkušeností z pojistných škod přispívá ke zvyšování požární odolnosti staveb, omezení rozsahu škod a zajištění kontinuity provozu. Ostatně pojištění je už nyní významným zdrojem zpětné vazby pro návrh, realizaci a provoz staveb. „Netýká se to pouze velkých staveb, ale i segmentu staveb pro bydlení a rekreaci, mimo jiné v souvislosti s deregulovanou oblasti fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Zde se velmi často setkáváme s rozdíly mezi požárně bezpečnostním řešením navrženým v projektové dokumentaci a reálným fungováním stavby během jejího užívání,“ uzavírá Ing. Josef Král.

Pro více informací kontaktujte:

     Ing. Markéta Kohoutová

          vedoucí Tiskového oddělení ČKAIT

     Jiří Hlinka

          Externí komunikace