Výrazný podnět k úsporám energie a energetické účinnosti

 

Nejlevnější energií je ta, kterou nespotřebováváme. Nadešel čas pro dosažení evropského cíle zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020. Pokud se v příštích letech nic nezmění, EU tento cíl splní jen napůl. To ohrožuje naši konkurenceschopnost, náš boj za snížení emisí CO2 a naši bezpečnost dodávek energie. Pro každého spotřebitele to stále znamená vysokou cenu za účet. Aby Evropská komise tento nedostatek napravila a vrátila EU zpět do hry, navrhla dnes nový soubor opatření pro větší energetickou účinnost. Návrh této nové směrnice přichází s opatřeními, která mají přimět členské státy k tomu, aby se ve větší míře snažily účinněji využívat energii ve všech fázích energetického řetězce – od přeměny energie až po její distribuci konečným spotřebitelům.

„Cílem našeho návrhu je zefektivnit způsob, jakým využíváme energii ve svém každodenním životě, a pomoci občanům, veřejným orgánům a průmyslu lépe regulovat svou spotřebu energie. To by zároveň mělo vést k nižším účtům za energii. Návrh také vytváří významný potenciál pro nová pracovní místa v celé EU," uvedl Günther Oettinger, evropský komisař odpovědný za energetiku.

Stručně řečeno – Komise navrhuje jednoduchá, avšak ambiciózní opatření.

Právní povinnost zavést ve všech členských státech režimy úspory energie: Distributoři energie nebo maloobchodní prodejci energie budou muset uspořit každý rok 1,5 % objemu prodané energie zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti u koncových spotřebitelů energie, např. vyšší účinností systémů vytápění, instalací dvojitě zasklených oken nebo izolací střech. Kromě toho mají členské státy možnost navrhnout jiné mechanismy úspory energie, například programy financování nebo dobrovolné dohody, které povedou ke stejným výsledkům, ale nezakládají se na povinnosti ukládané energetickým společnostem.

 

Veřejné orgány budou prosazovat rozšíření energeticky účinných produktů a služeb na trhu na základě právní povinnosti pořizovat energeticky účinné budovy, produkty a služby. Dále budou muset postupně snižovat spotřebu energie ve vlastních prostorách tím, že každý rok provedou nutnou renovaci alespoň na 3 % celkové plochy.

 

Snadný a bezplatný přístup k údajům o spotřebě energie v reálném a čase a v minulosti díky přesnějšímu individuálnímu měření nyní spotřebitelům umožní spotřebu energie lépe regulovat. Vyúčtování by mělo vycházet z aktuální spotřeby, věrně odrážející údaje z měření.

 

Malé a střední podniky jsou motivovány k tomu, aby podstupovaly energetické audity a šířily osvědčené postupy. Velké podniky budou muset provést audit své spotřeby energie, který jim pomůže odhalit potenciál pro spotřebu nižší.

 

Sledují se úrovně účinnosti nových kapacit na výrobu energie, zavedení vnitrostátních plánů vytápění a chlazení jako základu pro přiměřené plánování účinných infrastruktur vytápění a chlazení, včetně zpětného získávání odpadního tepla.

 

Větší účinnosti se dosáhne tím, že vnitrostátní regulační orgány budou při svém rozhodování zohledňovat kritéria energetické účinnosti, zejména při schvalování síťových sazeb.

 

Návrh Komise reaguje na poslední výzvu Evropské rady (ze 4. února 2011), Rady ve složení pro energetiku (z 10. června 2011) a Evropského parlamentu dosáhnout cíle snížení předpokládané spotřeby energie EU o 20 % do roku 2020. Poslední odhady, jež Komise provedla s přihlédnutím k vnitrostátním cílům v oblasti energetické účinnosti na rok 2020, které si členské státy stanovily v souvislosti se strategií Evropa 2020, ukazují, že EU má k dosažení tohoto cíle stále daleko.

Aby Evropská komise mohla tento úkol splnit, předložila nejprve 8. března 2011 nový plán pro energetickou účinnost, v němž navrhuje řadu opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jež se mají v zájmu dosažení dalších úspor energie provést ve všech hospodářských odvětvích. Plán se dočkal vřelého přijetí v Radě ve složení pro energetiku i v Evropském parlamentu.

Komise dnes představuje legislativní návrh směrnice o energetické účinnosti, která mnohá z klíčových kroků, jež jsou v uvedeném plánu pro energetickou účinnost navrženy, mění v závazná opatření. Vychází ze stávajících směrnic o kombinované výrobě tepla a elektřiny a o energetických službách¹⁾ a slučuje je v jeden ucelený právní nástroj, který energetickou účinnost řeší z hlediska zásobování elektřinou a konečné spotřeby energie.

Směrnice rovněž předpokládá, že Komise v roce 2014 vyhodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění cíle zvýšení energetické účinnosti EU o 20 % do roku 2020, a že v případě potřeby připraví další legislativní návrh za účelem stanovení povinných cílů energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni.

 

¹⁾ Směrnice 2004/8/ES, o kombinované výrobě tepla a elektřiny, a směrnice 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách.