Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Dobrý starosta už zajistil účinná opatření

Dobrý starosta už zajistil účinná opatření

Převzato z časopisu Stavitel (08/2013) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků uspořádala 19. června 2013 tiskovou konferenci na téma Povodně 2013 z pohledu odborníků ČKAIT. Konala se poněkud paradoxně krátce po povodních. Požádali jsme proto předsedu Komory Ing. Pavla Křečka, aby se s námi podělil o některé poznatky. Po povodních se často opět otevírá otázka, nakolik jsou důležité územní plány, které by měly respektovat skutečnost, že parcely v blízkosti řek a potoků mohou být zaplaveny. Někdo tvrdí, že nejlepší je ponechat tato místa volná, jiní namítají, že se často jedná o lokality, které je možné zastavět…

Tady je spor mezi těmi, co chtějí, a mezi těmi, co varují. Sám jsem podával námitky k územnímu plánu jedné obce, aby nebyla navrhována zástavba v údolní nivě a ještě k tomu pod rybníkem. Největší zlost na mne měl majitel pozemků, i když stejně jako já zažil situaci, kdy se protrhla hráz a všechny louky zatopila. Jeho otec i děda na nich kosili špatnou, kyselou trávu. Zdálo se, že můj názor vzali zastupitelé na vědomí, ale nedávno jsem jel podle pozemků, kde jsou deklarovány vily u Zlatého potoka a několik jich tam skutečně stojí… Možná se nedožijí takové povodně, kdy na lukách plavali kapři. V budoucnu to může být o lidských životech... Občas se dostanu na tzv. Ozvučnou desku, kterou vede Mgr. Hudeček. I tam slyším nápady pro oživení pražských náplavek a nábřeží. Málokdo se ale zabývá tím, jak rychle může být stanovena povodňová prognóza, čas, ve kterém veškeré toto ,,haraburdí“ musí být odstraněno. Chceme účinnou ochranu proti povodním. Dobrá, ale pokud dokážeme stanovit škody i náklady na ochranná opatření a výsledek bude příznivý pro záchranu majetku. Potom konejme, ale musíme se zabývat i povodím dole. Matematické modelování už dokáže podat korektní údaje pro kvalifikovaná opatření. Je nesmysl cpát drahé stavby k řece a potom zachraňovat, co se dá. Vzpomínám si na sedmdesátá léta, kdy jsme pracovali na studii mezinárodní zahradnické výstavy. Celá Stromovka a Císařský ostrov se měly stát rekreační a sportovní zónou a ústřední čistírna odpadních vod měla být postavena mimo Prahu. Pražané mohli mít prostor k rekreaci, ale mezitím se na druhé straně zastavělo území bytovými domy. Co se týče staveb v centru měst, nedávno například začala diskuze o realizaci koncertní haly na Štvanici. Jistě, ostatně jsem viděl operu v Sydney nebo koncertní halu v Hamburku… Toto místo si zaslouží pozornost, ale je dopravně špatně přístupné a má vysoké nároky na ochranu. Relevantní odpověď dá přepočet matematického modelu průtoku velkých vod, ne architektonická soutěž. Ta musí přijít, až budeme znát předchozí výsledky.

Realizovat protipovodňová opatření všude tam, kde by si to developeři nebo majitelé domů přáli, je nebezpečné - voda pak proudí značnou silou a rychlostí dále.

Při některých návštěvách Švýcarska jsem získal mnoho poznatků, ale implementovat je do našich hvozdů a hájů je obtížné. Švýcaři nekolaudují, přijde pojišťovací technik, a když zjistí závady, stavbu nepojistí a stavební úřad ví proč. Nebylo by stejně účinné, kdyby na nebezpečných místech nebylo možné stavby pojistit? Je nutné posuzovat jakákoliv řešení v kontextu všech opatření včetně razantnějšího přístupu k vyvlastňování pozemků. Navrhovali jsme, aby občanské iniciativy dostaly prostor při územních plánech až do fáze územního rozhodnutí. A pokud bude rozhodnuto, konec, a ne aby zhoršovaly projednávání zahajování staveb. Neprošlo to.

Ochrana měst a obcí je možná nejlepší ve volné krajině, která by měla mít kapacitu vytvořit při povodních přirozená jezera.

Zkuste dnes přijít s výstavbou přehrad. Už vidím ten křik, mnohdy způsobený lidmi, kteří s územím nemají nic společného. Zatím se mluví o přebytku vody v důsledku povodní, ale je tu řada varování před nedostatkem kvalitní vody.

Nedávno jsme publikovali projekt Dock v pražské Libni, kde byla podle jeho autora jedinou vadou na kráse málo zkrocená Rokytka…

Provoz a sledování pražských malých vodních toků bude vyžadovat přehodnocení. Je nutné doplnit matematické modelování a provést komplexní zhodnocení. Snaha o návrat koryt do tzv. přirozeného stavu s mnoha meandry je zajímavá, ale ve výsledku zatím mnoho nepřinesla. Pravidla by měl znát každý inženýr i architekt. Pokud se u stavby sejde užití, forma a technické řešení, dosahuje se dobrých výsledků. Líbí se mi budova administrativy a loděnic na levé straně Vltavy u Jiráskova mostu. Tam jsou patrné všechny vyjmenované atributy.

Anebo by také bylo možné stavět v těchto místech levné stavby?

Ne, buď se může stavět v území, anebo ne. Spousta provizorních staveb způsobuje větší problémy při velkých vodách, i drátěný plot vytvoří bariéru.

Vaše mezinárodní konference na téma Městské inženýrství se letos konala po osmnácté. Zvolili jste vysoce aktuální téma, Povodeň a město...

Příspěvky zahraničních kolegů nás inspirují v praktickém použití, ale tentokrát jsme museli omluvit kolegy ze Saska, kteří v době konání konference, tedy 7. června, pomáhali doma s likvidací letošních povodní. I naši autorizovaní inženýři, jako například statici nebo vodohospodáři. nabízejí pomoc. Také jsme navštívili Královské Poříčí, kde mají od devadesátých let štěstí na starosty. Ti se zasloužili o to, že protipovodňová opatření dobře chrání soukromý i obecní majetek.

Hana Vinšová
20. 08. 2013