Nedostatek projektantů ve stavebnictví

Již dříve jste Vy i některé stavební společnosti upozorňovali na nedostatek projektantů ve stavebnictví. Podle současných zjištění situace stále trvá - já se ji věnuji z pohledu jižní Moravy, kde je u měst a obcí problém s menšími zakázkami v rámci občanské vybavenosti často právě kvůli tomu, že neseženou projektanty. Kvůli tomu se pak stavby zpomalují nebo ruší. Měla bych pár doplňujících otázek i na Vás.

1) Kolik máte členů z řad projektantů a zaznamenáváte v posledních letech úbytek? Pokud ano, z jakého důvodu se tak dle Vás děje?

Komora má celkem 32 000 autorizovaných inženýrů a techniků. Toto číslo zahrnuje jak projektanty, tak stavbyvedoucí. Například obor pozemní stavby má cca. 17 000 osob.

Demografická křivka postihuje i Komoru a proto také vidíme úbytek členů. Ten je dán i tím, že kolegové, kteří zakládali Komoru po revoluci postupně odešli a odcházejí do důchodu. Ale dalším důvodem je i úbytek absolventů technických oborů, který je masivně znát, nejen na členství v Komoře, ale i na jejich absenci v celém oboru.

Příčinou je i přes soustavný přebytek práce, velmi nestabilní právní prostředí i to, že ohodnocení neodpovídá profesní odpovědnosti. Ta každou změnou stavebního práva stupá, ale podmínky se nezlepšují. To je velmi demotivující a řada absolventů proto míří do jiných oborů nebo do zahraničí.

2) Někteří zmiňují, že důvodem je i málo studentů těchto oborů - proč je dle Vás o tyto obory nízký zájem a co by mohlo pomoci nové studenty nalákat?

Ano, je to tak. Situace se na každé technické škole se liší. Neřekli bychom, že je nízký zájem, přesnější je, že neodpovídá poptávce trhu. Být kvalitním projektantem nebo stavbyvedoucím znamená mít zajištěnou práci na dlouhé roky, spíše desetiletí. Na druhé straně je studium stavebních fakult velmi náročné a z požadavků nelze slevit, což může mnoho studentů odradit. V neposlední řadě musíme vzít v potaz demografickou křivku – obecně počet studentů klesá, pro technické obory to platí dvojnásob.

K přivedení studentů zpět k našemu oboru je důležitá pozitivní prezentace výsledků staveb (nejen našich ale i minulých generací) a především prestiž oboru, kdy po nás zůstává stavba, veřejné prostranství, která ovlivní i generace budoucí.

3) Co by dále mohlo v obecné pomoci k tomu, aby nouze o projektanty neprohlubovala a městům/obcím by se na menší zakázky sháněli jednodušeji? Nebo co by případně zlepšilo podmínky i pro samotné projektanty?

Důležitým faktorem je jasné a čitelné zadání a odstranění míry administrativy v našem oboru – ať už se to týká obecných požadavků, nebo potřeb pro zajišťování vyjádření. Projektant nyní projektuje již jen menšinu času a většinu věnuje komunikaci s úřady.

Hlavním problémem je způsob vypisování zakázek. Sice už zákon o veřejných zakázkách zakázal vypisovat zakázky na projektové práce jen s jediným kritériem nejnižší nabídkové ceny. V praxi se to projevuje tak, že kritérium ceny je převažujícím kritériem. To odrazuje řadu projektových kanceláří i samostatných projektantů s relevantními referencemi. Obce i města přitom mohou stanovit takové podmínky, aby cena byla jen jedním z ukazatelů. Snad by pomohlo aspoň dvojkolové řízení – nejprve důraz na kvalitu, až ve druhém na cenu. Říkáme to stále: vstupní investice stavební zakázky, včetně projektových prací, tvoří pouze pětinu celkových nákladů za její životní cyklus. Nerozvážné úspory na začátku se projeví ve vysokých nákladech později.

4) Z jakého důvodu je problém pro města/obce nalézt projektanty zejména pro ty menší zakázky? Rozhoduje tam cena, malá atraktivita stavby či něco jiného?

Předpokladem pro návrh kvalitního projektu a budoucí stavby je u veřejných zakázek jasné zadání, doplněné o další kritéria. Tedy nejen cenu. A je druhotné, zda jde o velkou nebo malou zakázku. Pokud investor ví, co chce a požaduje po projektantovi, který zpracovává studii nebo návrh stavby, je proces mnohem jednodušší a rychlejší. Platí to jak pro dokumentaci pro povolení stavby, tak její provedení. Ale samozřejmě i výkazu výměr a rozpočtu. Zmiňuji to proto, že jasně formulované zadání pomůže projektantovi překonávat administrativní zátěž spojenou s povolovacím procesem stavby.

Pokud jde o cenu, ta nemá a hlavně nemusí být převažujícím kritériem. Lze zadávat s ohledem na další kritéria. Jedná se o zkušenosti, provázanost týmu či reference k jednotlivým zakázkám, které si vypisovatel zakázky může ověřit u bývalých zadavatelů.