Bezpečnost a přístupnost při užívání stavby - základní požadavek na stavby
Klíčové slovo
Dodržení bezpečnosti a přístupnosti při užívání stavby vyžaduje, aby stavba byla navržena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, například uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a další. Bezpečnost a přístupnost při užívání představuje rovněž nutnost navrhnout stavbu tak, aby bylo možné bezpečně provádět její údržbu. Nejčastějším rizikem při provádění údržby je riziko pádu z výšky při údržbě střechy. Řada povinností pro projektanta vyplývá i z ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení.
Navrhování ochranného zábradlí je zpravidla velmi nákladné a volí se v případech, kdy je na střechu možný přístup jiných, než oprávněných, proškolených a řádně vybavených osob. V ostatních případech se mohou navrhovat systémy zadržení či zachycení pádu.
Na plochy s rizikem pádu je nutné také navrhnout vhodný přístup, který odpovídá charakteru a rozsahu prací. Nejčastěji za využití ČSN 74 3292 Pevné kovové žebříky pro stavby, která byla v uplynulých několika letech opakovaně měněna. Pro řadu staveb je nutné postupovat dle evropských norem – kanalizační šachty, vodojemy, a další.
Navrhovat zařízení k ochraně proti pádu vyžaduje dodržet řadu pravidel, která zajistí bezpečnou práci ve výškách. Instalace těchto zařízení má svá, technickou normou daná, pravidla a povinnosti
Bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky jsou určeny národními předpisy a nejsou v rámci EU harmonizovány. Proto při navrhování staveb v jednotlivých členských zemích je nutná znalost nejen technických norem, ale národních předpisů.
1. Pravidla, předpisy a technické normy v rámci EU
2. Bezpečnost a přístupnost při užívání stavby v rámci navrhování nové stavby – povinnosti projektanta
3. Bezpečnost a přístupnost při užívání stavby – povinnost koordinátora BOZP
4. Bezpečnost a přístupnost při užívání v rámci rekonstrukcí
5. Zásady navrhování zařízení k ochraně proti pádu – kotvicích zařízení
6. Zásady instalace kotvicích zařízení
7. Nečastější chyby v instalaci zařízení určených k ochraně proti pádu
8. Navrhování zařízení určených pro práce formou lanového přístupu při údržbě fasády
9. Ukázky konkrétních řešení
10. Rozprava
Základní požadavky na stavby byly nově kodifikovány Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, ve starší verzi jsou stanoveny též vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.
Dodržení bezpečnosti a přístupnosti při užívání stavby vyžaduje, aby stavba byla navržena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, například uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a další. Bezpečnost a přístupnost při užívání představuje rovněž nutnost navrhnout stavbu tak, aby bylo možné bezpečně provádět její údržbu. Nejčastějším rizikem při provádění údržby je riziko pádu z výšky při údržbě střechy. Řada povinností pro projektanta vyplývá i z ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení.
Navrhování ochranného zábradlí je zpravidla velmi nákladné a volí se v případech, kdy je na střechu možný přístup jiných, než oprávněných, proškolených a řádně vybavených osob. V ostatních případech se mohou navrhovat systémy zadržení či zachycení pádu.
Na plochy s rizikem pádu je nutné také navrhnout vhodný přístup, který odpovídá charakteru a rozsahu prací. Nejčastěji za využití ČSN 74 3292 Pevné kovové žebříky pro stavby, která byla v uplynulých několika letech opakovaně měněna. Pro řadu staveb je nutné postupovat dle evropských norem – kanalizační šachty, vodojemy, a další.
Navrhovat zařízení k ochraně proti pádu vyžaduje dodržet řadu pravidel, která zajistí bezpečnou práci ve výškách. Instalace těchto zařízení má svá, technickou normou daná, pravidla a povinnosti
Bližší požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky jsou určeny národními předpisy a nejsou v rámci EU harmonizovány. Proto při navrhování staveb v jednotlivých členských zemích je nutná znalost nejen technických norem, ale národních předpisů.
