Vláda ČR si uvědomuje problémy a komplikace vzniklé spuštěním digitalizace stavebního řízení, a se kterými se od jeho začátku potýkají zaměstnanci stavebních úřadů. Smyslem digitalizace stavebního řízení je výrazně usnadnit a zrychlit proces všem účastníkům stavebního řízení a územního plánování, a nikoli je zatěžovat a prodlužovat práci úředníků i samotných žadatelů. Tento cíl systém nyní neplní, byť se jeho funkcionality postupně doplňují.

TZ 15/2024: Novelu přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu (NSZ), která by se měla stát bypassem pro překlenutí současné právní nejistoty, požadují nejen stavební inženýři. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Českého svazu stavebních inženýrů a spolku SIA – stavitelství, inženýrství, architektura by novela měla aspoň částečně napravit problémy, které na celou oblast stavebnictví, a tedy i hospodářství ČR, dopadají kvůli nedotažené digitalizaci stavebního řízení, Národního geoportálu územního plánování a především v důsledku právní nejistoty plynoucí z různých výkladů předpisů a vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.

Na otevřený dopis předsedy ČKAIT ze 14. 8. 2024 s požadavky na urychlenou novelizaci nového stavebního zákona i vyhlášky o dokumentaci staveb Komora obdržela zamítavou odpověď již 19. 8. 2024. V odpovědi ministra Ivana Bartoše jsou však uvedena nepravdivá nebo velmi zkreslená tvrzení, která zjevně ministrovi zabránila pochopit požadavky Komory.  Proto zde zveřejňujeme uvedení některých tvrzení na pravou míru. Komora bude i nadále usilovat o nápravu současné kritické situace ve stavebnictví, která nastala po 1. 7. 2024.

Inženýrská komora odeslala 14. srpna 2024 otevřený dopis ministrovi MMR s požadavkem na urychlenou novelizaci nového stavebního zákona. ČKAIT požaduje změnit ustanovení pro přechodné období a umožnit, aby všechny stavební zakázky, které započaly za účinnosti předchozího stavebního zákona (včetně zadávacích řízení a z nich vyplývajících povinností), mohly být do 30. června 2027 procesně, formálně i obsahově dokončeny podle staré právní úpravy. Komora požaduje, aby v přechodném období bylo možné podat žádost o povolení stavby, a to včetně projektové dokumentace, podle dosavadních předpisů, tedy i v listinné podobě, resp. datovou schránkou, a nikoliv jen prostřednictvím evidence elektronických dokumentací přes dosud problematický Portál stavebníka. ČKAIT dále požaduje novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb. o dokumentaci staveb, kterou je nutné zpřehlednit a navázat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Komora opakovaně doporučuje využít pozitivních změn, které na zrychlení a povolení staveb měla tzv. dokumentace pro společné územní a stavební řízení.

Důvody, které z Portálu stavebníka učinily jednu z priorit letních aktivit Komory, jsou zřejmé. Portál stavebníka prozatím nesplnil očekávání autorizovaných osob. Časové prodlevy v povolovacích řízení mohou mít dopad do již probíhajících i nových smluvních vztahů. Nyní se jen těžko odhaduje, kdy bude mít stavebník povolení stavět. Zkrácení lhůt bylo přitom to hlavní, proč se nový stavební zákon připravoval. Portálu stavebníka, který má být základním kamenem digitalizace nových povolovacích procesů, se za představenstvo ČKAIT aktivně věnují Ing. Robert Špalek a Ing. Radim Loukota. Situaci průběžně sledují od spuštění portálu 1. července, sdílejí a analyzují vlastní zkušenosti i připomínky autorizovaných osob a odpovídají na dotazy médií.

Portál stavebníka z hlediska funkcionality, kompatibility a obsahu vykazuje po prvních třech týdnech provozu řadu nedostatků. Na základě podnětů od autorizovaných osob Komora požádala o přednostní nápravu osmi hlavních problémů, kterými jsou způsob přihlašování pouze přes identitu občana a nemožnost identifikace prostřednictvím IČ nebo autorizace, nepohodlné oslovování dotčených orgánů, chybějící přechodné období při zavádění portálu stavebníka, neexistující kontrola při nahrávání podkladů před odesláním žádosti, chybějící verzování aktualizací systému, chybějící automatické přiřazení příslušnému stavebnímu úřadu dle katastru, v němž se stavba nachází. Zároveň upozornila na další méně závažné nedostatky spíše kosmetického charakteru.

Návrh 37 opatření k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila v lednu 2024 vládě ČR, vychází v části věnované stavebnictví z nepravdivých nebo i zavádějících marketingových tvrzení některých významných hráčů trhu. Vzhledem k tomu, že se na tato opatření představitelé Vlády ČR opakovaně odvolávají, navrhuje Komora v otevřeném dopise adresovaném premiérovi a ministrovi pro místní rozvoj revizi těchto opatření a nominaci zástupce naší komory do poradního orgánu NERV.

TZ 12/2024: Méně norem, více odpovědnosti lidem, radikální zkrácení povolovacích lhůt. I tyto imperativy se v lednu 2024 objevily v 37 opatřeních, jak oživit českou ekonomiku. Vypracovala je Národní ekonomická rada vlády (NERV), poradní orgán vlády ČR. Ta se jejími doporučeními hodlá řídit ve vytyčených prioritních oblastech, jak 10. července uvedl premiér Petr Fiala. Aspoň v kapitolách, jež se dotýkají stavebnictví, však materiál často vychází z mylných předpokladů a zavádějících informací. Očekávaně se proto doporučení míjejí s realitou. Jak dokládá červnová analýza České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podobně dobře míněné návrhy na zlepšení mohou vést paradoxně k opaku.