Komora požaduje novelu nového stavebního zákona

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás již potřetí během tohoto léta. A to opět ve věci procesně-právní, která souvisí s rozsáhlou rekodifikací celého stavebního práva, a která vstoupila v účinnost plně od 1. července 2024. Může mít podle našeho názoru, a hlavně dosavadních zkušeností, i velmi negativní dopad na výkonnost celého českého stavebnictví.

Jak sám víte, meziročně se náš obor propadá do ztráty. Tímto dopisem Vás upozorňuji na zásadní problémy, které v důsledku často neprovázaných nebo nedomyšlených změn mohou současnou nedobrou situaci celého českého stavebnictví dále zhoršit a vyvolat dlouhodobou recesi. Riziko se týká všech fází: od přípravy projektů, zpracování projektové dokumentace až po samotnou realizaci staveb či výrobu stavebních materiálů.

Dovolujeme si Vás proto požádat o neprodlené legislativní řešení níže popsaných naprosto zásadních problémů nového stavebního zákona (NSZ), které zatím zůstávají ve stínu mediálně hojně diskutovaných technických problémů Portálu stavebníka.

ČKAIT požaduje, aby byla urychleně přijata novela nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (NSZ), která v první řadě odstraní jeho současné retroaktivní působení a umožní v přechodném období do 30. 6. 2027 žádat o povolení všech staveb, jejichž příprava byla zahájena do 30. 6. 2024, i podle dosavadních předpisů platných v době zahájení prací na stavební zakázce, tedy před účinností NSZ. Je naprosto nezbytné změnit ustanovení pro přechodné období a umožnit, aby všechny stavební zakázky, které započaly za účinnosti předchozího stavebního zákona (včetně zadávacích řízení a z nich vyplývajících povinností), mohly být do 30. června 2027 povoleny procesně, formálně i obsahově podle staré právní úpravy. Tedy, když se na projektu začalo pracovat podle starého stavebního zákona, nechť je podle něj i povolen a realizován, a to včetně kolaudace.

Dopady neexistence přechodného období se zaváděním Portálu stavebníka do stavební praxe se týkají naprosto všech stavebníků. Jedná se o jeden z osmi zásadních problémů, na které jsem Vás upozornil v minulém otevřeném dopise. Přičemž i přes veškerou Vaši snahu a mnohá jednání, která jsme v srpnu společně vedli, se většinu z nich dosud nepodařilo opravit. Jedná se například o způsob přihlašování a registr zastupování, který zatím není zprovozněn, a zůstává otázkou, kdy se tak stane a jak poté bude fungovat. Nemluvě o tom, že portál v rozporu s prováděcí vyhláškou zatím vyžaduje nahrávání projektové dokumentace pouze jako celku a neumožnuje (např. v případě jejích změn) doplnit jen novou verzi příslušné části dokumentace. Kromě toho panuje nejistota, jak rozhodne ÚOHS a zda bude dodavatel informačního systému moci pokračovat na opravách i v říjnu 2024. Dalším neopominutelným důvodem je, že podle zákona platí pro vyjádření dotčených orgánů fikce souhlasu, tudíž některé žádosti podané na dotčený orgán přes Portál stavebníka z počátku července by mohly termínově spadat do tzv. „fikce souhlasu bez podmínek“!

To vše jsou vážné důvody, proč požadujeme, aby minimálně po dobu přechodného období nebylo nutné společně s podáním žádosti vkládat projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení stavby do evidence elektronických dokumentací přes Portál stavebníka. Požadujeme v tomto smyslu neprodleně doplnit přechodná ustanovení a umožnit, aby v přechodném období bylo možné podat žádost o povolení stavby u rozpracovaných projektů podle dosavadních předpisů, tedy i v listinné podobě, resp. datovou schránkou. Údajné problémy s konverzí projektové dokumentace jsou opět jen otázkou vhodné legislativní úpravy.

ČKAIT dále požaduje, aby byla novelizována vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Přijatá struktura je zbytečně složitá a je nutné ji zpřehlednit. Například základní členění na části D1 až D3 v příloze č. 1 – dokumentace pro povolení stavby není plně kompatibilní s členěním v dokumentaci pro provádění stavby podle příloh č. 8 a č. 9. Rozdíly v názvech stejných typů výkresů u dokumentace pro povolení stavby a dokumentací pro provádění stavby jsou nelogické. Přijatou strukturu je třeba také navázat na ZZVZ, případně v rámci novely definovat novou přílohu s rozsahem dokumentace pro veřejné zakázky

Komora opakovaně doporučovala, a to od počátku projednávání záměru rekodifikace stavebního práva v minulém i současném volebním období, využít při tvorbě nové vyhlášky o dokumentaci staveb pozitivních změn, které na zrychlení a povolení staveb měla dosavadní dokumentace pro vydání společného povolení, tedy dokumentace pro společné územní a stavební řízení. Ta ve větší míře začala být používána po poslední velké novele starého stavebního zákona v roce 2018.

Vážné problémy musí řešit stavebníci a projektanti také v případech uplatnění § 329 odst. 1) písm. b) NSZ. Žádáme proto o úpravu tohoto ustanovení tak, aby i v případech, kdy byly připravovány stavební projekty s předpokladem zpracování DUR a u nichž však nebylo z nejrůznějších důvodů požádáno o územní rozhodnutí před 1. 7. 2024, bylo možné procesně i obsahově stavbu dokončit podle „starých předpisů platných do 30. 6. 2024“. Chceme tím předejít z našeho pohledu velmi rizikovým zásahům do stávajících smluvních vztahů mezi zadavatelem a zhotovitelem projektové dokumentace.

V případě uplatnění problematického ustanovení § 329 odst. 1 písm. b) NSZ bude zřejmě nutné k již existujícím smlouvám dílo na zpracování projektové dokumentace uzavřít dodatek. Stavebník a zpracovatel projektové dokumentace se musejí domluvit na nových termínech i rozsahu plnění. Mohou nastat případy, že stavebník jako řádný hospodář bude na projektantovi uplatňovat sankce za nedodržení lhůt, k nimž se jako zhotovitel projektové dokumentace smluvně zavázal v době, kdy o znění nových předpisů nemohl mít nejmenšího tušení. A kdy jejich obsah ani dopady do praxe nemohl ani předvídat.

Podle názoru ČKAIT jsou proto ustanovení nového stavebního zákona v platném znění spolu s navazujícími prováděcími předpisy v rozporu se zákazem retroaktivity, tedy zpětné účinnosti (působnosti) právního předpisu. Obecně je pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Stavebníci a ani projektanti nemohli vědět, kolik a jaké novely NSZ poslanci přijmou, a tedy jaké bude znění pozdější právní úpravy NSZ a prováděcích předpisů ke dni její plné účinnosti. Před nabytím její plné účinnosti se tedy jimi nemohli řídit. Pokud by stavebníci a projektanti měli předpokládat retroaktivitu nového stavebního zákona, museli by před několika lety zastavit veškerou přípravu stavebních zakázek. Víme o řadě případů, kdy do 30. června 2024 v souladu s tehdy platnými právními předpisy byla zahájena příprava nebo byla rozpracována projektová dokumentace stavebních zakázek a uzavřeny smluvní vztahy. Ty však již nelze dokončit podle tehdy platného starého stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Celá práce, a k ní vztažené náklady, tak mohou začít nanovo.

Mohou nastat případy, kdy se smluvní strany na dodatku o změnách vyvolaných NSZ a jeho prováděcími předpisy nedohodnou. Stavebník pod vlivem neustále se opakujících tvrzení o údajném zjednodušení projektové dokumentace bude požadovat snížení ceny. Naopak projektant shledá vyšší pracnost nové dokumentace zpracované podle nových vyhlášek a bude požadovat, aby mu tato práce navíc byla zaplacena. Podotýkám, že často výstupy dle nových vyhlášek vyžadují i dotčené orgány podléhající státu – například správa síti nebo Správa železnic, státní organizace.

U soukromých zakázek je případná dohoda především otázkou dobré vůle. U veřejných zakázek je však navíc nezbytné dodržet podmínky § 222 ZZVZ, které velmi limitují podstatnou změnu závazku ze smlouvy. Dovolím si připomenout, že u nepředvídaných situací je přípustné navýšení hodnoty ceny zakázky maximálně o 30 %. To však v mnoha případech, kdy bude muset být zpracována zcela nová dokumentace podle nových předpisů, nemusí být dostatečné. Pro mnohé starosty a veřejné zadavatele to znamená takřka bezvýchodnou situaci, kdy opozice bude moci úspěšně napadnout jak případnou změnu závazku, tak i nedokončení díla a tím neúčelné vynaložení finančních prostředků. Pro projektanty a zhotovitele to znamená právní nejistotu a zbytečná jednání o změnách v dříve uzavřených smluvních vztazích.

Obáváme se zahlcení soudů, které budou vzniklé spory řešit. Kdo pak bude odpovědný k náhradám škod, které v důsledku retroaktivity NSZ a situaci ještě více komplikujícího metodického výkladu nové právní úpravy mohou a jistě budou stavebníkům, autorizovaným osobám a případně dalším subjektům ve výstavbě vznikat? Autorizované osoby vyřizující za stavebníka získání povolení stavby od stavebního úřadu jsou ale opět vázány lhůtami, k nimž se stavebníkům zavázaly smluvně. Kdo pak ponese náhrady takto vzniklých škod, které autorizované osoby nemohly nijak ovlivnit?

Stavebníci a autorizované osoby řeší mnoho nejasností s uplatněním pravidel NSZ. Průběžně tyto dotazy shromažďujeme, předáváme na Vaše ministerstvo a s příslušnými úředníky je řešíme.

Dovolujeme si upozornit, že není vhodné přehlížet odbornost již téměř 33 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, členů ČKAIT, kteří s těmito právními předpisy každodenně pracují, když zastupují zájmy stavebníků na všech stranách stavebního procesu, tedy jako technický dozor stavebníka, projektant či zhotovitel stavby. Naše profesní komora není a nemůže být považována za lobbistickou skupinu, ale je nezávislou odbornou organizací, jejíž jedním ze zákonných úkolů je hájit kvalitu vystavěného prostředí a veřejný zájem.

Jsme připraveni se do tvorby novely NSZ i novely vyhlášky o projektové dokumentaci aktivně zapojit, a to nejen jako připomínkové místo Legislativní rady Vlády ČR. Z našeho pohledu by bylo chybou opakovat přehlížení některých našich návrhů a požadavků během projednávání NSZ. Stále častěji se ukazuje, že v případě jejich přijetí bychom si ušetřili řadu současných problémů.

Ing. Robert Špalek
předseda ČKAIT