ČKAIT jedná s MMR o opravách Portálu stavebníka

Důvody, které z Portálu stavebníka učinily jednu z priorit letních aktivit Komory, jsou zřejmé. Portál stavebníka prozatím nesplnil očekávání autorizovaných osob. Časové prodlevy v povolovacích řízení mohou mít dopad do již probíhajících i nových smluvních vztahů. Nyní se jen těžko odhaduje, kdy bude mít stavebník povolení stavět. Zkrácení lhůt bylo přitom to hlavní, proč se nový stavební zákon připravoval. Portálu stavebníka, který má být základním kamenem digitalizace nových povolovacích procesů, se za představenstvo ČKAIT aktivně věnují Ing. Robert Špalek a Ing. Radim Loukota. Situaci průběžně sledují od spuštění portálu 1. července, sdílejí a analyzují vlastní zkušenosti i připomínky autorizovaných osob a odpovídají na dotazy médií.

Za Komoru se oba její představitelé objevili na ČT1, ČT24, TV Prima, Českém rozhlase, Seznamzpravy.cz, Lidovky.cz, Idnes.cz, Tyden.cz, Novinky.cz, v Hospodářských novinách, servisu ČTK, týdeníku Respekt, v Deníku N a řadě dalších médií – více v https://www.ckait.cz/ckait-v-mediich. Během prvních deseti srpnových dnů byli zástupci Komory čtyřikrát pozváni k jednání na MMR, aby se zapojili do identifikace a řešení problémů Portálu stavebníka.

Komora analyzuje rekodifikaci stavebního práva průběžně již od přípravy záměru nového stavebního zákona v roce 2018. S očekáváním sledovala první představení Portálu stavebníka na BVV v dubnu 2024, kdy ministr Bartoš popisoval jeho plánované funkcionality a kdy byla zástupcům ČKAIT přislíbena možnost prvního náhledu do modelu budoucího systému. Ta nastala až v červnu, avšak off-line, tedy bez možnosti vyzkoušet propojení a funkcionality.

I přes veškerou snahu nebyli zástupci ČKAIT (a ani ČKA) přizváni nejen k definování zadání, ale ani ke kontrolním dnům při zpracování tohoto systému digitalizace povolovacího řízení staveb či vyzkoušení funkcionalit. Neměli jsme tedy možnost upozornit zpracovatele na možné nedostatky. Totéž by se dalo i říci o tzv. formulářové vyhlášce, která sice prošla připomínkovým řízením, ale její výsledná podoba vydaná ve Sbírce zákonů se od té připomínkované významně liší. Tím bedlivěji představitelé ČKAIT sledovali ostré spuštění 1. července 2024 a následné diskuze a připomínky autorizovaných osob.

Po prvních třech týdnech ostrého provozu Portálu definovala Komora osm naprosto zásadních a šest drobnějších chyb, které popsala v otevřeném dopise ministrovi MMR. Jednalo se zejména o tyto nedostatky:

• nezastupitelnost danou způsobem přihlašování pouze přes identitu občana, což znemožňuje pokračovat v práci větším kancelářím v případě nemoci, dovolené či ukončení pracovního poměru toho zaměstnance, který podal žádost,
• nemožnost identifikace projektanta prostřednictvím IČ nebo autorizace (nepropojení s databází ČKAIT)
• nevyhovující oslovování dotčených orgánů, neexistující kontrola při nahrávání podkladů před odesláním žádosti,
• chybějící verzování aktualizací systému,
• nedotažená práce s údaji katastrálního úřadu, chybějící automatické přiřazení příslušnému stavebnímu úřadu podle katastru, v němž se stavba nachází,
• nedotažená práce se skupinami staveb podle NSZ
• chybějící přechodné období při zavádění Portálu stavebníka.

Digitalizace stavební řízení nezkrátila, chyb je ale víc, řekl mimo jiné zástupce inženýrů v podcastu Ranní brífink Hospodářských novin 29.7.2024.

Následně byli zástupci ČKAIT pozváni na jednání s MMR, která se uskutečnila na začátku srpna. Měsíc po spuštění, tedy 1. srpna, se zástupci obou Komor (ČKAIT i ČKA) mohli vůbec poprvé sejít s tvůrci portálu Stavebníka, společností Principal engineering s.r.o.. Jednání se uskutečnilo na MMR za přítomnosti ředitele odboru digitalizace a informačních systémů Ing. arch. Petra Klána. „Vybraný dodavatel, měl komunikovat předem s námi jako s profesními komorami a projektanty, kteří do systému podávají žádosti. Poprvé jsme zjistili, kdo je dodavatelem toho systému. Zjistili jsme, že na systému pracoval od konce loňského prosince. Shodli jsme se, že první schůzka měla proběhnout již během ledna,“ řekl Radim Loukota, místopředseda ČKAIT, následující den v desetiminutovém živém vstupu na ČT 24.

Na jednání byly diskutovány především nedostatky identifikované v otevřených dopisech obou komor. „Podařilo se nám některé nedostatky prioritizovat a uspíšit jejich odstranění. Dohodli jsme se, že na webu portálu bude doplněna informace o verzi s popisem nasazených novinek a vylepšeních. Aktualizace budou zveřejňovány ve 14denních cyklech. Některé nedostatky byly odstraněny poslední aktualizací již před touto schůzkou. Další pravidelná jednání byla přislíbena,“ doplňuje Ing. Radek Hnízdil Ph.D., ředitel Kanceláře ČKAIT.

Na druhé schůzce 6. srpna, která následovala po dopolední schůzce ministra s městskými tajemníky, a které se účastnili pouze tři zástupci ČKAIT (R. Špalek, R. Loukota, R. Hnízdil) a tři zástupci MMR (ministr I. Bartoš, vrchní ředitelka L. Šteigrová-Gergelová, náměstek L. Černohorský) se konečně začalo konkrétně jednat i o tom, jak propojit Portál s databází autorizovaných osob ČKAIT. Již příští týden by měl být dohodnut konkrétní způsob předávání seznamu autorizovaných osob. Zástupcům ČKAIT bylo přislíbeno, že přednostně budou řešeny tři z hlavních nedostatků uvedených v otevřeném dopise ministrovi a to:

• zastupitelnost žadatele o stavební povolení - (problém ale spočívá v propojení Registrem zastupování tzv. REZA, který od října 2023 připravuje Digitální informační agentura Ministerstva vnitra tzv. DIA, ale který zatím není připraven na propojení s Portálem stavebníka)
• způsob oslovování dotčených orgánů (má být spuštěno na konci srpna)
• zavedení verzování změn systému Portálu stavebníka (mělo by být spuštěno ve druhé polovině srpna).

Digitalizace stavebního řízení se skládá ze čtyř portálů (systémů), a to z Portálu stavební správy (portálu stavebníka), který vidí žadatel, Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ), s nímž pracují stavební úřady a dotčené orgány, Národní geoportál územního plánování (NGUP) a Digitální mapa veřejné správy (DMVS). Na každém systému pracuje jiný dodavatel: InQool je dodavatelem Informačního systému stavebního řízení a podle rozhodnutí ÚOHS může plnit jen do konce září 2024. Dodavatelem Portálu stavebníka je jiná společnost - Principal engineering s.r.o.. Její výběr nebyl napadnut a tato část zakázky nebyla předmětem šetření ÚOHS.

Co spuštění Portálu předcházelo

„Před souběhem účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) a digitalizace povolovacího řízení s pilířem v podobě Portálu stavebníka varovala ČKAIT několik dlouhých měsíců. Spojit do jednoho termínu plnohodnotný start platnosti nového stavebního zákona a digitalizaci stavebního řízení byl zkrátka nešťastný,“ opakovaně upozorňoval Robert Špalek, předseda ČKAIT. Zvlášť, pokud Portál stavebníka od počátku provázely problémy na úrovni zadávací dokumentace (nikdy s ČKAIT nebyla konzultována), způsobem vyhlášení a průběhem celé veřejné zakázky a rovněž diskontinuitou ve vztahu k systémům využívaným stavebními úřady do konce června 2024.

Také je třeba připomenout, že čtyři klíčové vyhlášky související s novým stavebním zákonem a s funkčností Portálu vyšly ve Sbírce zákonů na poslední chvíli před jeho plnou účinností – v květnu a v červnu s účinností od 1. července 2024. Pátá vyhláška vyšla dokonce až v červenci, s účinností od 1. srpna 2024. Konkrétně se jednalo o tyto vyhlášky:

• 28. 5. 2024 – Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb
• 7. 6. 2024 – tzv. Portálová vyhláška č. 190/2024 Sb., o podrobnostech provozu některých informačních systémů stavební správy
• 13. 6. 2024 – Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu
• 17. 6. 2024 – tzv. Formulářová vyhláška č. 149/2024, o provedení některých ustanovení stavebního zákona
• 25.7.2024 – Vyhláška č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní infrastruktury

Většina stavebníků a projektantů za těchto okolností neočekávala bezproblémový start nového Portálu stavebníka. S nedůvěrou vzhlížela i k účinnosti NSZ po 1. 7. 2024. Důkazem je, že poslední měsíc účinnosti starého stavebního zákona bylo podáno 8 – 12x více žádostí než obvykle. Jinými slovy, téměř všechna stavební řízení, resp. podání, připadající na celý rok se koncentrovala do jednoho měsíce.

Budou následovat ještě větší problémy

Obavy plynoucí z nesrozumitelnosti, řady změn a úprav a rovněž technických problémů, se ukázaly bohužel jako opodstatněné. Situaci dále komplikují i přechodná ustanovení NSZ. Až do 30. června 2027 sice lze namísto projektové dokumentace zpracované podle NSZ jako součást žádosti o povolení stavby předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů. Toto však platí pouze v těch případech, kdy podle dosavadních předpisů nebylo nutné zpracovat DUR. Stavebníci, kteří mají zpracovanou DUR podle starých předpisů, tuto dokumentaci již nemohou použít a musí nechat zpracovat novou dokumentaci tzv. DUR_plus a dokumentaci pro provádění stavby podle nové Vyhlášky č. 131/2024.

„Bohužel jsme přesvědčeni, že potíže s Portálem stavebníka jsou jen ochutnávkou problémů, které nás čekají, až se začnou zpracovávat a povolovat stavební záměry podle nové vyhlášky o dokumentaci staveb. To teprve nastane zpomalení a prodražení projektů. Povolovací a návazné procesy, které je nyní podle NSZ nutné vykonat před tím, než mohu začít stavět, jsou totiž nejen delší ale i finančně náročnější. Stav, kdy tak zásadní změny stavební praxe byly zavedeny bez odpovídající váhy hlasu nás, stavebních inženýrů a techniků, můžeme přirovnat k situaci, kdy by o dostavbách bloků jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně rozhodovali politici bez expertízy odborníků z ČEZu či Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.

Zástupci Představenstva ČKAIT aktivně nabízejí přímý dialog s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, a to průběžně od připomínkování záměru nového stavebního zákona v roce 2018 až po jeho schválení v roce 2021 pod vedením bývalé ministryně Dostálové (ANO) po jeho následné novely a letos vydané prováděcí předpisy vydané v gesci současného ministra Bartoše (Piráti). Bohužel i přes veškerou snahu mnohé z podstatných připomínek – jako bylo například varování před přílišným zjednodušením dokumentace pro povolení záměru a následným složitějším procesem před zahájením stavby, které ČKAIT opakovaně po celé roky zasílala řádnou legislativní cestou, nebyly akceptovány, a to ani minulou, ani současnou vládní koalicí. Nepřímá komunikace problémů prostřednictvím médií, kterou ČKAIT aktivně praktikuje teprve dva roky, má však poměrně pozitivní dopad na to, jak moc jsou politici či pracovníci resortů ochotni naslouchat a respektovat odborná doporučení autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Ing. Markéta Kohoutová, tiskové oddělení SVI ČKAIT