Sněmovní tisk 67 - novela stavebního zákona

1. Měli jste se již možnost v detailu seznámit s novelou stavebního zákona (sněmovní tisk 67)? Jak ji hodnotíte? Míří skutečně na problematická místa stavebního řízení?

Třináctá novela nereaguje na zásadní chyby a nedostatky nového stavebního zákona. Do stavebního práva se snaží dostat úpravy, které neprošly meziresortním řízením nebo v dalších fázích projednávání a schvalování NSZ v roce 2021. Komora jako nejsilnější profesní organizace ve stavebnictví s 32 tisíci autorizovanými inženýry a techniky se na této novele nijak nepodílela ani neměla možnost ji připomínkovat. Vychází ze stavebních mýtů o údajně dlouhém a složitém povolovacím řízení. Z našich zkušeností a průzkumů však vyplývají často jiné zásadní problémy. Takže pokud je tato novela odůvodněna pouze snahou maximálně zjednodušit a zrychlit stavební řízení i výstavbu a tím „spasit“ oblast dostupného bydlení, tak to prostě nemůže dobře dopadnout. Děje se tak za každou cenu, včetně ohrožení kvality, bezpečnosti, veřejného zájmu nebo sousedských vztahů, a hlavně co nejrychleji, s účinností další objemné množiny často kruciálních změn k 1. 7. 2026, bez potřebných přechodných ustanovení. Pokud se nezmění přístup k tak zásadní změně stavebního zákona, může to dopadnout ještě hůře než špatně připravená digitalizace. Přesně před dvěma roky jsme také varovali před jejím spuštěním bez dostatečné přípravy. Bohužel marně. A naše varování se plně naplnila. Nezbývá než doufat, že současná vláda bude naslouchat odborníkům ze stavařské praxe.

2. V čem vidíte pozitivní přínos novely?

13. novela opakuje chyby všech předešlých dvanácti novel. Ta zásadní tkví v tom, že my, odborná veřejnost a ti, jimž určuje rámec profesionální praxe, jsme neměli možnost návrh jakkoliv ovlivnit. Členové naší komory, ať už projektanti, stavbyvedoucí nebo odborníci pracující na stavebních úřadech k projednání návrhu přizváni nebyli. Jsme překvapeni tím, že novela dokonce zavádí dvojí metr pro výstavbu. Velké stavby jsou oproti těm menším zvýhodňované, což je diskriminační přístup, který bude jen těžko obhajitelný.

Ale dobře, nechceme pouze kritizovat. Pozitivem by mohl být vznik jednotné státní stavební správy. Určitě je dobré pokusit se překlenout současnou roztříštěnost stavební správy do nynějších 690 samostatných stavebních úřadů, zajistit jednotnou metodiku a redukovat počet úřadů. Ovšem, a zde je opět kámen úrazu, navrhované provedení je rizikové. Chybí analýza personálního zajištění i problémů stávajících stavebních úřadů. Řada stávajících úředníků do nového úřadu nepřejde a my nevíme, o jaké číslo se jedná. Platí to i pro dotčené orgány. Pracovníci na stávajících úřadech jsou frustrovaní z neustálých změn stavebního zákona i dalších souvisejících předpisů. Sotva se metodikou překlenou určité výkladové problémy a rozpory zákona, už je tu nové znění a s ním spojené nové problémy, což bohužel platí i pro navrhovanou 13. novelu NSZ.

Za změnu k lepšímu můžeme určitě vnímat fakt, že se ruší jednotné enviromentální stanovisko, jehož získání dělá většině stavebníků vážné problémy a prodlužuje lhůty povolení staveb.

3. V prosincové tiskové zprávě jste upozornili, že znění stavebního zákona z roku 2021 způsobilo značné kolize a problémy, které se v praxi obnažily až v posledních měsících. O co konkrétně jde? A řeší aktuální novela tato problematická místa dostatečně?

Identifikovali jsme deset zásadních problémů, z nichž některé jsou dány i kolizi nezdařené digitalizace stavebního řízení. 13. novela naprostou většinu z nich opomíjí, jiné řeší částečně, tedy nedostatečně. Ale zároveň přináší celou řadu nových ustanovení a změn, které celý obor vrhnou do ještě větší nejistoty. A ta je značná, mimo jiné na úrovni jednotných výkladů předpisů nebo činnosti stavebních úřadů. Nedivme se, že motivace jejich stávajících pracovníků klesá a nové se nedaří nacházet. Stejně jako v případě našich oborů. Zákonodárcům se podařilo celé odvětví rozkolísat, znejistět, a to aniž by zpracovatelé právních úprav měli v ruce jakoukoliv analýzu nebo aspoň rozumné zdůvodnění všech navrhovaných změn.

Budu však konkrétní. Projektová dokumentace pro povolení záměru je i podle 13. novely příliš zjednodušená, nezohledňuje složitost staveb a kategorie staveb. Je proto zdrojem víceprací, sporů a problémů stavebníků, projektantů i stavitelů. ČKAIT doporučuje upravit stavební zákon a vyhlášku tak, aby se dokumentace pro povolení „vyhrazených“ a „ostatních“ staveb opět významně přiblížila k rozsahu dřívější již zjednodušené dokumentaci pro společné územní a stavební řízení podle předchozího stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, která plně vyhovovala danému účelu a v praxi se osvědčila. Tato dokumentace byla již zjednodušená, avšak zároveň obsahovala všechny potřebné údaje a detaily. Vedle toho by pro některé stavby bylo přípustné dokumentaci pro povolení záměru „jednoduchých“ staveb zpracovávat podle zjednodušené formy nové vyhlášky o dokumentaci staveb č. 131/2024 Sb. Uvedený požadavek přitom ČKAIT považuje za klíčový.

4. Zrychlení povolování bytů má přinést zařazení bytových komplexů nad 10 tisíc metrů čtverečních hrubé plochy mezi stavby veřejného zájmu, a tudíž do zrychleného řízení. Jak tuto změnu hodnotíte? Do jaké míry může jít o efektivní zjednodušení?

Změna zavádí dvojí standard v oblasti stavebního práva: pro velké investory a stavebníky a pro ty menší. Vše je navržené tak, aby se povolovaly jednodušeji velké bytové celky. Například pro jiné stavby pro bydlení to ale platit nebude. Přitom bude možné změnit územní plán bez standardního projednání a nebude pevně stanoven ani soulad s technickými požadavky na stavby s mnoha dosud závaznými normami zajištujícími kvalitu vnitřního prostředí (např. ochrana před hlukem nebo emisemi).

Mimochodem, dosud ve veřejném prostoru nezaznělo, že novela u staveb nebo souboru staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m², včetně nezbytné veřejné infrastruktury, které mají být veřejným zájmem, počítá zřejmě s možností vyvlastňování. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o jeden z největších excesů navrhované novely NSZ. Je nepochybné, že zajištění bydlení je jednou z důležitých priorit státu, ale skutečně i za cenu možného vyvlastnění práv k pozemkům pro stavby hromadného bydlení, odpovídající zhruba 150-200 bytům?

5. Upozornili jste také, že délku povolování ovlivňuje daleko více územní plánování než samotné získání stavebního povolení. Proč? Co jsou podle Vás v praxi největší brzdy a bariéry?

Na to by vám nejlépe odpověděli na stavebních úřadech. Pokud mohu vycházet z průzkumu, do kterého se v lednu 2024 zapojilo více než 1000 autorizovaných osob, jde především o vysoký počet záměrů navrhovaných mimo soulad s územním plánem. Nejčastěji v případě bytových domů. Protože kolize s územním plánem je problémem pro řadu stavebních záměrů, předkladatelé novely vytvářejí možnost, jak se snadno a rychle odchýlit se od platného územního plánu, a to bez řádného veřejného projednání!!! Takovou změnu totiž může ve vybraných případech schválit jen rada obce. Žádný občan si již nebude moci být jistý tím, co se může stát s územím, kde žije a pracuje. Prostě se jednoho dne vzbudí a na místě krásného parku může stát továrna nebo obrovský hypermarket.

Pozitivní je to, že se navrhovaná novela NSZ snaží zajistit jednotné metodické vedení, po kterém ČKAIT již delší dobu volá. Navrhované znění § 31 NSZ totiž počítá s tím, že jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti metodicky podporují výkon působnosti Úřadu v oblastech, ve kterých stavební úřady rozhodují o věcech v působnosti jiných ústředních orgánů státní správy.

Ovšem, pokud jsem zmínil stavby pro hromadné bydlení, ty se mají dle návrhu novely stát vyhrazenou stavbou a změny územních plánů mají být násobně rychlejší, někde nebude soulad požadován vůbec. Uvidíme, zda to povede k vyšší revitalizaci brownfieldů, nebo spíše k prosazování výstavby na úkor zeleně nebo míst pro sportovní a rekreační aktivity…

6. Uvítali jste odložení digitalizace stavebního řízení do konce roku 2030. Proč? V čem vidíte hlavní výhody tohoto kroku?

Odložení do konce roku 2030 vítáme. Tato lhůta bude snad dostačující. Novela zavádí jednotné metodické vedení a posunuje datum plného zavedení digitalizace stavební agendy až k 1. lednu 2031, ale nově upravená problematika státní stavební správy, integrace dotčených orgánů, lhůt pro vydání výsledného rozhodnutí či kolaudace staveb zůstává silně nedotažená. Uvidíme, zda je dobré tyto dva procesy od sebe oddělit.

7. Jaká má být role a význam digitalizace stavebního řízení? Proč se bez ní obejdeme, když se po ní dříve i v odborných kruzích intenzivně volalo?

Projektujeme digitálně a odpovídat tomu má i proces povolování staveb. Nejen žádost, ale především sdílení projektové dokumentace. V jiných oblastech se digitalizace daří, stavebnictví nechce zůstat stranou. Souzníme s tím, že obíhat mají dokumenty, ne lidé. Zvlášť, když se postupně rozšiřují metody projektování a správy staveb, které jsou ze své podstaty digitální, například BIM. Ale, a to je podstata našich připomínek, vždy by měla existovat přechodná doba s možností substitučních procesů. To u posledního pokusu o digitalizaci chybělo, proto i nutné následní „voperovávání“ nejrůznějších bypassů…

8. ČKAIT volá po komplexní a odborně připravené novele stavebního zákona, která by se propsala i do souvisejících předpisů. Na co konkrétně by se měla taková novela zaměřit?

Máme zpracovanou detailní analýzu jak platného znění nového stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, tak třinácté novely. Jde o stovky stran, které procházíme s každým zveřejněným návrhem. Budu mluvit za většinu z 32 000 autorizovaných inženýrů a techniků: od schválení nového stavebního zákona v roce 2021 jsou všechny změny většinou k horšímu. Posledních několik let připomíná látání nafukovacího balonku jehlou a nití. Stavebnictví nejsou jen bytové domy! Proto už několik let upozorňujeme zákonodárce, že není třeba vymýšlet kolo – stačí si vzít příklad z přípravy rozsáhlé novely takzvaného liniového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Předcházelo tomu erudovaně vedená diskuse, využití pozitivních zkušeností ze zahraničí, zapojení expertů i smysluplný politický konsensus.

Stavební zákon, jeho rekodifikace a novely, trpí především tím, že je v mnoha ohledech směřován na bytové stavby. Důvodová zpráva 13. novely uvádí, že podpora výstavby pro bydlení je jednou ze zásadních priorit. Proto je podle důvodové zprávy snahou urychlit bytovou výstavbu, a to zejména pro hromadné bydlení. K tomu má údajně přispět i zařazení hromadné stavby pro bydlení do výčtu vyhrazených staveb, o nichž bude rozhodovat přímo Úřad. Ale rovněž rozmělňuje ochranu veřejného zájmu, stavební normy nebo požárně bezpečností řešení. A proto ani tento pokus nemůžeme a nebudeme považovat za správný, opodstatněný a odpovědný.  Ke zlepšení dostupnosti bydlení podle našeho názoru rozhodně nepovede!

Chápeme, že se nelze vrátit ke starému stavebnímu zákon č. 183/2006 Sb. v podobě jeho poměrně velmi povedené poslední velké novely s účinností od 1. 1. 2018. A to přesto, že tato novela podle profesních zkušeností členů ČKAIT přinesla řadu pozitivních změn, mimo jiné zásadní zjednodušení povolování rodinných domů a větší uplatnění tzv. společného územního a stavebního řízení. Proto budeme trvat, aby stávající tisk 67/0 byl nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem nového stavebního zákona, který vypořádá připomínky odborné praxe, a to nejen nás stavebních inženýrů a techniků, ale i hasičů, krajů, obcí a architektů. Pracovat na návrhu jsme připraveni okamžitě. Škoda, že předkládaný návrh s námi nebyl předem konzultován.