Statika, nebo statistika spadlých mostů, názor odborníků ČKAIT

Spadlá lávka v Praze Tróji zaměřila pohled odborné i laické veřejnosti na stav nosných konstrukcí staveb v České republice. Bohužel se v poslední době nejedná o ojedinělou událost. Předcházely jí i další havárie, za které jmenujme ty nejznámější: most ve Studénce, most ve Vilémově nebo zřícená střecha v České Třebové.

Situace, která je v odborných kruzích dlouhodobě kritizována, ale často opomíjena ze strany veřejné správy a majitelů staveb opravdu není uspokojivá. Stavební inženýři na alarmující stav při navrhování, provádění a údržbě konstrukcí upozorňují již řadu let, ale náprava je stále v nedohlednu. Proč k podobným událostem dochází? Důvodů je celá řada, zde pro ilustraci uvádíme nejzávažnější z nich:

• nevyhovující přístup vlastníků a správců staveb k údržbě stavebních konstrukcí,
• malé vědomosti o možných důsledcích a následcích poruch nosných konstrukcí, v důsledku toho i v malý tlak veřejnosti na zlepšení situace,
• nedostatek odborně vzdělaných a způsobilých osob na všech zainteresovaných stranách,
• kvalita provádění staveb v důsledku dlouhodobého tlaku na minimální cenu stavby,
• upřednostnění jiných kritérií – např. designu – na úkor stability a mechanické odolnosti konstrukcí.

Položme si otázku, jak předcházet problémům v oblasti nosných konstrukcí. Určitě je zapotřebí vyvíjet maximální úsilí v popularizaci a osvětě oboru u široké veřejnosti. Dále je nutné vyvíjet tlak na orgány státní správy tak, aby byly dodržovány stávající zákony a jejich prováděcí vyhlášky, vyvíjet a aktualizovat technické normy pro kontrolu, prohlídky a sledování nosných konstrukcí staveb. Rovněž je nutné, aby u inženýrských staveb jako jsou mostní konstrukce, bylo řádně vyváženo inženýrské hledisko s hlediskem designovým. Je s podivem, když v soutěžích o návrh mostních konstrukcí má v komisi zpravidla hlavní slovo architekt a inženýři jsou zde v menšině. Neupíráme důležitou roli vzhledu, ale stavebnímu inženýru je pro inženýrský projekt určena ze zákona vedoucí úloha pro všechny stupně projektové dokumentace, proto vidíme jako nešťastné, když se v soutěžích o návrh především upřednostňuje design. Tak by tomu mělo být pouze ve výjimečných případech, velmi dobře odůvodněných. Předejde se tak mnoha problémům, mj. tomu, že mostní stavby jsou zbytečně prodražovány.

Při zamyšlení nad stavem v stavebním oboru je ale v první řadě nutné podporovat vzdělávání v technických oborech (od základních stavebních řemesel až po stavební inženýry) a vytvářet podmínky pro uplatnění těchto profesí v reálném prostředí. To vidíme jako jeden z hlavních nedostatků a důvodů dnešního neutěšeného stavu stavebnictví. Neustále slyšíme ve sdělovacích prostředcích o akutním nedostatku pracovníků v technických oborech. Nesetkáváme se však s odpovídající podporou na politické scéně. Je zarážející, že při současném stavu není vidět snaha o zvýhodnění studia technických oborů. Proč nejsme schopni podporovat finančně obory, které potřebujeme a zpoplatnit obory, které tak nutně nepotřebujeme? Proč se technické obory nepopularizují? V tom vidíme velký dluh státu.

Dalším výrazným problémem je nízké finanční ohodnocení ve stavebním sektoru. Jak si vysvětlit stav, kdy strojní inženýr je v průměru o čtvrtinu lépe finančně ohodnocen než stavební inženýr. Tento stav se projevuje malým zájmem o stavební sektor a zejména v projektování je vidět velký úbytek mladých adeptů naší profese, protože při provádění se řeší nedostatek pracovníků náborem často nekvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Ve statice je tento problém nejpalčivější, protože se jedná o elitní obor s velkou osobní odpovědností, který v naší zemi není zaplacen odpovídajícím způsobem. Mladý absolvent tak raději odejde do zahraničí, kde je jeho odměna několikanásobná. Odborníci v oboru tak stále ubývají úměrně tomu, jak starší generace odchází do důchodu. Jestliže se situace v blízké době nezlepší, nebudeme tak muset řešit statiku staveb, ale spíše budeme sledovat statistiku jejich poruch a havárií.

Ing. Robert Špalek, místopředseda ČKAIT, 604 280 127, r.spalek@torion-plzen.cz