„Pokud jde o tvar mostu, myslím, že kdyby se navrhoval dnes, pohledově by se příliš nelišil od našeho soutěžního řešení z konce padesátých let,“ uvedl Vítek pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), jejímž je stále členem. Nuselský most Vítek se Sůrou navrhli jako stavbu betonováním nosné konstrukce postupem letmo, tedy bez podpěrných skruží. Bylo to vůbec poprvé, kdy se tento postup na stavbě uplatnil.

30 let ČKAIT - 30 staveb

„Projekt vysouvaných tunelů skončil jejich úspěšným dokončením i za podmínek ovlivněných povodní v srpnu 2002. Navržená technologie se osvědčila po všech stránkách. Způsob řízení projektu od vedení firmy až po posledního dělníka na stavbě se ukázal jako vhodný a lze jej doporučit i pro další stavby,“ říká profesor Jan L. Vítek, předseda technické rady a autor technologie výstavby pro stavbu vysouvaných tunelů.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) byl návrh inženýrů Vítka a Sůry v mnoha ohledech novátorský.

Úzký monolitický tubus betonovaný letmo byl spojitou nosnou konstrukcí beze spár nad podporami. K ní byly dodatečně připojeny boční prefabrikované konzoly na plnou šířku mostu.

„Díky novým technologiím, materiálům, technologickým postupům, softwaru i zkušenostem od té doby vznikla na našem území řada výjimečných mostních konstrukcí. Je ale dobré připomenout, že právě Nuselský most je ikonou své kategorie, která stále oslovuje nové generace projektantů a stavbařů v Česku i zahraničí.

„Pokud jde o tvar mostu, myslím si, že když by se navrhoval dnes, pohledově by se příliš nelišil od našeho soutěžního řešení z konce 50. let,“ říká jeden ze dvou hlavních spoluautorů návrhu – Ing. Jan Vítek, DrSc. (*1925), autorizovaný inženýr pro obor Mosty a inženýrské konstrukce, člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

... Ing. Ladislav Bukovský, předseda technické komise a pražské oblasti České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě: "Za prvé musím zjistit, jestli mi vůbec fotovoltaické panely a změnu zatížení střechy nosná konstrukce střechy unese. Znám kolegy statiky, který říkají, že v loňském roce, co posuzovali střechy, tak žádná nebyla schopná unést dodatečné zatížení fotovoltaickou elektrárnou. Ono se totiž nejedná jenom o zatížení vlastní, ale jedná se o to o změnu zatížení sněhem nebo změnu zatížení větrem."...

Robert ŠPALEK, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Norský a podobné plyny tak mají dva a půl krát vyšší obsah sirovodíku, než je v ruském plynu. Při chemické reakci s měděnými armaturami vzniká na těch armaturách sulfit měďnatý, to jsou takové šupinky.