Výškové budovy

1) Někteří investoři si prosadili stavbu výškových budov v Praze, Plzni a dalších městech. V čem jsou tyto budovy nejnáročnější ze stavebně-technického hlediska? Jaká ponaučení si můžeme vzít ze zahraničí? 

Zásadní je kvalitní návrh konstrukčního řešení a nosné konstrukce výškové stavby, včetně jejího založení. Únosnost a tuhost těchto staveb je totiž zcela určující pro jejich následné užívání a vlastnosti. Důsledky sedání základů a souvisícího naklonění budovy jsou známy například z téměř 200metrové Millennium Tower v San Francisku. Určité nedostatky na úrovni konstrukce má také 426 m vysoký, velmi subtilní mrakodrap 432 Park Avenue v New Yorku. Známé jsou rovněž případy nadměrného kmitání budov v důsledku zatížení větrem. Jak ale ukazují jiné projekty ze zahraničí, dobře navržené vertikální výškové stavby mohou přinášet významné benefity z hlediska využití stísněného městského prostoru při zachování všech požadavků na komfort užívání.

2) Kdy dává výstavba výškových domů investiční smysl nebo do jaké výšky domu? Platí zde pravidlo podobně jako u dřevostaveb, že s rozšířením jejich výstavby dojde k poklesu jejich investičních nákladů?

Výstavba výškových staveb dává smysl tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky. Je jasné, že každá stavba s výškou více než cca 10 pater vyžaduje specifická konstrukční řešení spojená s vyššími náklady, a to nejen z hlediska vlastních materiálů pro stavbu, ale i z hlediska postupu výstavby a zpřístupnění staveniště. Rozhodujícím faktorem z hlediska ceny je rovněž i cena pozemku, která se přímo promítá do investičních nákladů, resp. nepřímo úměrně do ceny podlahové plochy stavby. Svou zásadní roli hraje i charakter budovy a její využití (obytné nebo kancelářské prostory), a to z hlediska ochoty zákazníků investovat do těchto prostor. Nelze proto obecně říci, kdy se stavba výškové budovy vyplatí a kdy nikoliv.

Srovnání s dřevostavbami není, alespoň podle mého názoru, na místě. Aby došlo k významnému poklesu ceny těchto staveb v důsledku rozšíření jejich výstavby, musel by se buď významně zvýšit počet těchto staveb, optimálně v jednom místě, nebo by muselo dojít k jejich unifikaci. Toho ale zřejmě není možno reálně dosáhnout, protože bychom museli hovořit obecně o více než 5-ti výškových stavbách v jednom místě, nebo o výstavbě většího množství prakticky shodných staveb, což nedává z hlediska významu a charakteru těchto staveb smysl.

3) Jaké důsledky s sebou nese návrh stavebního zákona týkající se výškových budov? Definice výškové stavby a mrakodrapu…

Navrhovaná novela stavebního zákona s sebou v oblasti regulace výškových staveb žádná specifická opatření nebo úpravy nepřináší. Regulace výstavby výškových budov spadají primárně do gesce místních samospráv, které je regulují v rámci svých územních plánů. Přeneseně lze spatřovat úpravu možností místních samospráv v navrhovaném rozšíření množství „místních“ stavebních předpisů, které jsou v současnosti připuštěny pouze pro Prahu, Brno a Ostravu, i na ostatní města a obce.

Za nebezpečné lze z pohledu bezpečnosti staveb naopak považovat navrhované změny ve Stavebním zákoně spočívající ve snaze zavést do posuzování požadavků na stavby ekonomická hlediska, a to na stejnou úroveň jako hlediska požární bezpečnosti nebo mechanické odolnosti a únosnosti staveb. Podle názoru ČKAIT je zcela nepřijatelné už jen stavět tato kritéria na stejnou úroveň – když už stavět, tak bezpečně, nejen levně. Za velmi nebezpečnou považujeme rovněž navrhovanou liberalizaci v oblasti požární bezpečnosti budov, kdy Hasičský záchranný sbor nově nemá vydávat závazná stanoviska, ale jen vyjádření.

Navíc výše uvedené negativní návrhy jdou ruku v ruce s tažením proti údajně rozbujelým technickým normám ve stavebnictví. To je však mýtus, ve skutečnosti je počet norem platných v ČR zhruba stejný jako v okolních zemích. Normy totiž potřebují nejen stavbaři, ale i stavebníci a uživatelé staveb proto, aby byly zajištěny alespoň základní vlastnosti staveb (únosnost, použitelnost, požární bezpečnost apod.). Rušení technických norem vyšší kvalitu a bezpečnost staveb ani jejich nižší cenu zcela jistě nezajistí. Dvojnásob to platí pro výškové stavby. Stačí se podívat do světa, kde se požáry s nejhoršími následky v poslední době týkaly právě výškových obytných budov…