Zásady uhlíkové neutrality budov

Obsah kurzu:
Posuzování uhlíkové stopy budovy se skládá z výpočtu Potenciálu globálního oteplování (GWP – Global
Warming Potential), který je výsledkem spotřeby provozních energií, zabudovaných stavebních materiálů a
energie spotřebované na výstavbu, renovaci a odstranění. To vše jsou spojené nádoby, které vytváří obrázek
o uhlíkové náročnosti výstavby v 50letém horizontu užívání budovy. Lepších výsledků dosáhnou budovy s
velmi nízkou energetickou náročností (např. nízkou spotřebou na vytápění a chlazení), ty, které svou spotřebu
pokryjí obnovitelnými zdroji energie či budou připojeny na dálkový bezemisní zdroj energie, nebo ty, které
využijí materiály s nízkou uhlíkovou stopou či s delší životností. Cílem je, aby architekti a projektanti
navrhovali budovy s co nejmenší spotřebou energie a měli přehled o tom, jakou úroveň uhlíkové stopy mají
jednotlivá konstrukční a materiálová řešení.
Kurz je proto rozdělen na 2 hlavní části.
První se zabývá oblastí energetické náročnosti budov a tvorbě energetického konceptu - základní pravidla
efektivního návrhu od architektonických souvislostí, přes obálku až po účinné technologie, energetická
optimalizace rodinného domu v praxi obsahující vyhodnocení dopadu na energetickou náročnost budovy a
výši investičních nákladů.
Druhá část se pak věnovuje LCA (Life Cycle Assessment) a GWP (Global Warming Potential), přičemž kurz je přizpůsoben probíhající národní implementací GWP do energetických průkazů budov (EPC). Školení se
zaměřuje na základní principy LCA a GWP a jejich významu v klimatické vědě, možností sběru dat a jejich
analýzy pro výpočty GWP a možností využívat výsledky GWP v EPC a zprávách o udržitelnosti.
Hlavní témata:
Energetická náročnost v širších souvislostech
LCA (Life Cycle Assessment) a GWP (Global Warming Potential)
Bezemisní budovy, budovy s nízkou uhlíkovou stopou, pasivní a nulové domy
Efektivní návrh nové budovy - od architektonicko stavebního konceptu, přes obálku budovy po účinné
technologie