TZ 12/2024: Nejaktuálnějším dokladem přehlížení reálných potřeb projektantů, stavitelů a většiny odborné veřejnosti je návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Pouhý rok platná vyhláška měla za cíl povinné zavedení jednotného standardu územních plánů, na čemž byla postavena digitalizace stavební agendy nejen v oblasti územního plánování, ale i povolování staveb. Aktuálně předložená novela, která se nachází ve fázi připomínkovacího řízení, však ruší požadavek na jednotný grafický standard územně plánovací dokumentace, a to včetně všech příloh této vyhlášky, které ho definují. Ruší také možnost zpracovávat dokumentaci územních plánů ve formátech CAD, které jsou nejčastěji používanými programy. CAD se bude moci nadále používat pouze u regulačních plánů, kterých je ale jen minimum.

TZ 11/2025: „Stát by měl podporovat především efektivní, inovativní a kvalitní projekty dostupného bydlení. Ve stavebnictví musíme zvýšit produktivitu. Každý bytový dům nemusí být jedinečný originál, ale může být postaven ze standardizovaných modulů či prefabrikovaných dílců, které odpovídají současným technickým, kvalitativním i cenovým požadavkům. U dřevěných i železobetonových prefebrikátů je výroba a dokončení typového bytového domu otázkou několika měsíců. Navíc za ceny, které by si většina středně příjmových občanů mohla dovolit, neboť takto realizované bytové domy by se mohly prodávat za významně nižší ceny, než je aktuální cenová úroveň. A co je velmi zásadní, finální montáž stavby snižuje rovněž požadavky na množství řemeslníků, kterých je chronický nedostatek,“ komentuje současnou situaci na trhu bydlení Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

TZ 10/2025: Může současný chaos a zmatky ve výkladu znění neustále se měnících právních předpisů vyřešit reorganizace stavebních úřadů? Ty by podle staronového nápadu některých politiků měly přejít z vlivu samosprávy pod vliv státní správy. Snaha části volených zástupců nahradit po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR stávající nový stavební zákon původním návrhem tehdejší ministryně Kláry Dostálové (ANO) z roku 2021 může mít značné negativní dopady. Současná krize povolování staveb má velkou řadu příčin a bohužel ji nepůjde jednoduše vyřešit tím, že se celý proces vrátí v čase o čtyři roky zpět. Podobné kroky povedou podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) k jedinému výsledku: ke stávajícím problémům stavebníků a projektantů přibude další. Už nebude ani zřejmé, kam a komu zavolat o konzultaci při vyřizování stavebních povolení. Hrozí ještě hlubší a trvalejší paralýza přípravy a realizace projektů, než jakou tento obor v Česku zažívá nyní.

Již tuto středu 25. 6. 2025 je od 10.00 možné sledovat živý přenos konference Jak lépe zvládat mimořádné události aneb budeme lépe připraveni až přiletí další černá labuť?  Odkaz najdete na stránce konference, nebo na YouTube kanále Komory.  Konference se koná právě čtyři roky a jeden den od ničivého tornáda na Moravě. Ještě delší doba je to od ničivých povodní v roce 1997 a 2002.  Bohužel se situace stále opakuje a chybí metodika pro hromadné povolávání statiků a dalších autorizovaných osob při likvidaci škod po rozsáhlých mimořádných událostí. To, že se jedná o trvalý problém potvrdily naposledy ničivé povodně na severní Moravě v září 2024. Nikdo neví, kdy přiletí další "černá labuť" v podobě další rozsáhlé živelní události. Jisté je jen to, že podobné situace se opakují stále častěji. ČKAIT proto ve spolupráci s HZS připravuje první metodiku, která řeší zapojení autorizovaných osob při odstraňování následků živelních pohrom. Tato metodika bude představena poprvé právě 25. června 2025 v Olomouci a poté projde připomínkovým řízením.

Titul Stavba roku hlavního města Prahy 2024 a čtrnáct zvláštních cen, bylo uděleno na slavnostním vyhlášení prestižní soutěžní přehlídky Stavba roku hlavního města Prahy 2024, které se uskutečnilo v úterý 17.června 2025 ve Fantově sále Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze. Vypisovatelem soutěže je Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem podnikatelů ve stavebnictví, Prahou a městskými částmi. Soutěžní přehlídka je realizována v rámci již 33. ročníku významné celorepublikové soutěže Stavba roku.

TZ 8/2025: Na jejich zkušenostech závisí životy a zdraví lidí, bezpečnost a hodnota nemovitostí a třeba i provoz dopravní infrastruktury. Přesto v těch nejkritičtějších okamžicích stojí v zásadě mimo systém. Jde o autorizované osoby, zejména statiky, jejichž odborné znalosti jsou zásadní pro odstraňování a minimalizaci následků přírodních pohrom a dalších katastrof. Neuspokojivé postavení autorizovaných osob v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS) proto bude hlavním tématem Inženýrského dne, který proběhne 25. června v Olomouci. Pořádající Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) chce i na jeho základě dosáhnout přijetí nové Metodiky spolupráce IZS a autorizovaných osob. Dokument má také s ohledem na stále četnější výskyt přírodních pohrom a potřeb aktivace IZS přesněji vymezit odpovědnost a postavení zasahujících autorizovaných osob.

TZ 7/2025: Rok 1865 se zapsal do dějin českého stavebnictví hned dvakrát. Vznikly plány výstavby Národního divadla v Praze, jehož stavba začala od dva roky později. A byl založen Spolek inženýrů a architektů – první svého druhu v tehdejším Království Českém (SIA) a pátý v Evropě. Spolek se po řadě vývojových proměn stal v roce 1992 základem pro vznik České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) s více než 32 000 členy a České komory architektů. Výběr z cyklu akcí pořádaných k připomenutí 160. výročí založení SIA.

TZ 6/2025: Aby bylo možné u zamýšlené stavby spočítat statiku, navrhnout požárně bezpečnostní řešení, zodpovědně vyřešit dopady na životní prostředí či optimalizovat budoucí provoz, je nutné nově začít projektovat od detailní takzvané prováděcí dokumentace. Tedy od stupně výkresů, který vždy následoval až po stavebním povolení. Podle zákonem redukované výkresové části, která se nyní přikládá k žádosti o povolení záměru (stavby), totiž jinak nelze spočítat ani navrhnout nejefektivnější ani nejbezpečnější řešení v řadě klíčových parametrů.