ČKAIT varuje před dopady další změny stavebního zákona
ČKAIT předložila ve čtvrtek 5. 3. 2026 Vládě ČR a Hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny ČR návrhy na zásadní změny tisku 67/0, který je již 13. novelou nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ekonomické důvody důležitější než závazné požadavky na výstavbu. Rezignace na minimální kvalitu staveb, v některých případech i kolaudaci nebo přístupovou komunikaci. Nesystémové zařazení autorizovaných inspektorů do procesu kolaudace bez finálního rozhodnutí stavebního úřadu, který za toto rozhodnutí ovšem nese odpovědnost. Snížení ochrany koncových uživatelů a vlastníků, rozmělnění požadavků územního plánu… To je jen krátký výčet celkem 12 zásadních bodů, které Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vytýká poslaneckému návrhu 13. novely nového stavebního zákona podaného k projednání jako sněmovní tisk 67. Ten považuje inženýrská komora za legislativně chybný, neboť je v rozporu s platnými právními předpisy, a proto neproveditelný a neakceptovatelný. Obcházení stanovisek, připomínek a potřeb profesních organizací působících ve stavebnictví, povede k dalšímu chaosu a vršení problémů ve stavebním právu. Kritický postoj směrem k 13. novele vyjadřuje i řada dalších asociací, organizací, svazů a rovněž samospráv, včetně veřejného ochránce práv a České komory architektů.
ČKAIT proto žádá stažení předmětného poslaneckého návrhu a jeho komplexní přepracování za skutečné, nejen deklarované účasti odborné veřejnosti. „Návrh nereflektuje žádné připomínky, které jsme jako zástupci dotčených profesí a stavební praxe vznesli. Nebylo nám umožněno, abychom se na této novele v rozsahu úplně nového zákona jakkoliv podíleli a mohli ji připomínkovat před projednáním v poslanecké sněmovně. Změna byla předložena poslaneckým návrhem, tedy mimo standardní legislativní proces. Analýzy a hodnocení dopadů nového zákona nebyly předloženy. Lhůty na vyhodnocení zákona a zpracování připomínek se pohybují v pouhých jednotkách dnů a nelze je uplatňovat standardním připomínkovým řízením. Jedinou možnost, kterou nyní máme, je oslovování členů současné vlády a poslanců, a pokoušet se je přesvědčit, aby naše návrhy zařadili do svých pozměňovacích návrhů,“ popisuje současnou situaci Ing. Robert Špalek, předseda nejsilnější profesní organizace s 32 tisíci stavebních inženýrů, stavbyvedoucích nebo stavebních techniků.
Dalším problémem, který umocní všechny odborné nedostatky této velmi rozsáhlé novely v rozsahu nového zákona, je absence správně nastavených přechodných ustanovení. Jinými slovy tato s odbornou veřejností neprojednaná novela má platit de facto ze dne na den. Pokud by se přijal poslanecký návrh sněmovního tisku 67, pak by se podle nových pravidel začalo postupovat jen několik měsíců po schválení, a to i v zahájených řízeních – od 1. 7. 2026!
„Jak dokládá vývoj v posledních čtyřech letech, došlo k naplnění všech negativních scénářů, před nimiž jsme varovali i předchozí vládu a Poslaneckou sněmovnu ČR. Bez úspěchu. Důsledek vidí všichni – klesající počet žádostí o stavební povolení, prodlužování povolovacího řízení a odliv profesionálů z oboru. Nejen z technických a stavebních profesí, ale rovněž ze stavebních úřadů. Už několik let na stavařskou obec dopadá příval nepromyšlených legislativních experimentů. Přijetí sněmovního tisku 67 v předkládané podobě může v budoucnosti přinést mnohem větší potíže než nepovedená digitalizace,“ doplňuje Ing. Petr Dospiva, Ph.D., 1. místopředseda ČKAIT.
Zatímco v oblastech jako potravinářství, cestovní ruch nebo výroba automobilů stoupá ochrana koncového spotřebitele, a to napříč celou Evropou, čeští zákonodárci se v případě stavebnictví rozhodli jít zcela opačnou cestou. Po přijetí nepromyšleného nového stavebního zákona v roce 2021 i jeho dvanácti novelách a uspěchané digitalizaci stavebního řízení řízený rozklad stavebního práva nabral novou dynamiku. Neznámí autoři 13. novely nového stavebního zákona prostřednictvím představitelů vládní koalice flagrantně upřednostňují stavebníky velkých staveb pro tzv. hromadné bydlení, aniž by ale podmiňovali jejich výhody tím, že realizované byty budou opravdu cenově dostupné. Menší stavebníci nemají výhody žádné a koncoví majitelé nebo nájemci mají přijít o ochranu a garance týkající se minimální kvality staveb. Dostupné bydlení v menších městech tak nebude mít žádnou zvýšenou podporu, zatímco velké bytové komplexy ve velkých aglomeracích ano. Dostupné bydlení ale nelze měřit užitnou plochou jedné stavby. To podle inženýrské komory není správné kritérium tohoto potřebného druhu výstavby.
Absence odborných expertiz se podle ČKAIT projevuje na celku i dílčích opatřeních. Návrh má naplňovat dvanáct bodů programového prohlášení vlády, ale paragrafové znění poslaneckého tisku nejen tyto cíle nenaplňuje, ale je i v rozporu s veřejnými zájmy i principy ochrany spotřebitele. To se týká i zaklínadla v podobě podpory zmíněných staveb pro hromadné bydlení. „Nesouhlasíme s navrhovaným zněním, které se týká podpory hromadného bydlení, kdy jediným kritériem je podlahová plocha stavby pro bydlení. Bydlení by mohlo být považováno za veřejně prospěšné bez ohledu na minimální velikost souboru, neboť problematika nedostatku bytů se týká také menších měst. V každém případě musí být požadována základní kvalita i cenová dostupnost,“ specifikuje jeden z problémů Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., členka představenstva ČKAIT a autorizovaná inženýrka v oborech městské inženýrství a pozemní stavby.
ČKAIT dále razantně vystupuje proti předložené novele umožňující, aby jednoduché stavby pro bydlení a individuální stavby pro rodinnou rekreaci neměly zákonem garantovanou minimální kvalitu zaručenou projektantem – autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., který stanoví požadavky na jejich vzdělání, praxi a složení zkoušek opravňujících k výkonu činnosti, jejíž důsledky ve veřejném zájmu musí splňovat řadu kritérií technických, hygienických, a také chránit veřejný zájem. Podle autorů novely by tyto stavby mohly projektovat neautorizované osoby bez prokázané kvalifikace a nezbytného pojištění, nebyla by povinná dokumentace pro provádění staveb a ani kolaudace. S tím souvisí i snaha tvůrců návrhu novely relativizovat desítky let uplatňované technické, hygienické a bezpečnostní požadavky na stavby, pokud by jejich uplatnění bylo ekonomicky nepřiměřené. Logické jsou otázky: Kdo bude posuzovat ekonomickou výhodnost? Stavební úředník? A podle jakých pravidel a kritérií? A především, podle čeho a jak bude tato „ekonomická nepřiměřenost“ posuzována. A kdo za ni ponese odpovědnost?
Neznalost, nebo záměr autorů 13. novely se propisuje do řady dalších ustanovení. Relativizovány jsou požadavky územního plánování a rozmělněna jsou rovněž pravidla pro vystavěné prostředí. „Nejlépe to lze doložit návrhem zrušit požadavky na odstup staveb nebo to, aby stavební pozemky nemusely být přístupné komunikací,“ přibližuje detaily návrhu novely Ing. Josef Filip, Ph.D., člen představenstva ČKAIT a předseda pracovní komise ČKAIT pro zadávání veřejných zakázek. Jak potom lze stavbu postavit a užívat, pokud nemá přístupovou komunikaci? Jak bude možný zásah složek IZS např. k požáru stavby?
Nový stavební zákon bude i po 13. novele ohrožovat rovněž kvalitu vystavěného prostředí. Nedělá rozdíl mezi rodinným domem nebo složitým průmyslovým komplexem případně nemocnicí – pro všechny platí požadavky na zjednodušenou projektovou dokumentaci stavby pro povolení záměru bez ohledu na jejich vliv na okolní prostředí. Nejasné jsou také požadavky na dokumentaci skutečného provedení stavby. Zcela nesystémově a v rozporu s deklarovaným zjednodušením završují panující právní nejistotu možností vlastních stavebních předpisů ve všech třinácti krajských městech.
„Kdybych to měl shrnout, novela mění dlouhodobě nastavené podmínky a požadavky vystavěného prostředí v Česku v anarchii. Zdá se, že sleduje pouze jeden účel, kterým je rychlé povolení záměrů staveb, které nevyhovovaly platným požadavkům, i přes předchozí změnu stavebního zákona. Podpora hromadného bydlení a nárůst počtu realizovaných bytů na 50 000 ročně má v návrhu jednoznačnou prioritu, ale předložený návrh to nijak nezabezpečí. Dostupnost bydlení je podmíněno jinými změnami, než jsou ty navrhované,“ upozorňuje Ing. Jaroslav Synek, Ph.D., člen představenstva ČKAIT, předseda komise ČKAIT pro realizaci staveb a autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. V důsledku absence kvalifikované oponentury ze strany autorizovaných osob tento návrh situaci na trhu bytů nijak nezlepší, stejně jako předchozí novela. Naopak lze důvodně předpokládat, že řada záměrů a projektů skončí u obecných soudů, které budou poslední rozhodující instancí v pravděpodobných sporech mezi účastníky.
Není tajemstvím, že souběžně s projednáváním návrhu 13. novely nového stavebního zákona v poslanecké sněmovně již vzniká jeho komplexní pozměňovací návrh. A děje se tak opět bez spolupráce s profesními komorami a dalšími organizacemi a svazy. To vypovídá o vychýleném postupu i odborném hendikepu v přípravě zákona více než všechny dosavadní pokusy o zjednodušení a urychlení stavebního řízení v České republice, jež zatím vždy vedly k přesnému opaku původního záměru.
Samotné zdůvodnění razantního až brutálního zásahu do stavebního práva vychází z nepodložených údajů a zdůrazňují excesy komplikovaných případů, jak nedávno připomněli JUDr. Jan Mareček a JUDr. Jiří Kubík, MBA za Českou společnost pro stavební právo. Průměrná délka stavebního řízení ve Vídni činí 9 měsíců, v Dolním Rakousku 5 měsíců. V sousedním Německu je doba povolování průmyslových staveb v průměru 1,5 roku. V Polsku to je několik měsíců. V ČR je to podle průzkumu ČKAIT v 80 až 90 % případů jen 5 až 12 měsíců. Již od konce 19. století jsou přibližně stále stejné…
Pro více informací kontaktujte:
Ing. Markéta Kohoutová, vedoucí Tiskového oddělení ČKAIT, tel.: 227 090 227, 773 222 338, mkohoutova@ckait.cz
Jiří Hlinka, externí komunikace, tel.: 602 226 913, jhlinka@ckait.cz
