Komentář k novele stavebního zákona ( sněmovnímu tisku 67)

Obracím se na Vás s prosbou o odborný komentář k části projednávané novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67), která nově zařazuje stavby pro hromadné bydlení (nad 10 000 m² podlahové plochy) mezi tzv. vyhrazené stavby a současně stanoví, že výstavba vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.

Dostala se ke mně interpretace, podle níž by toto zařazení mohlo v praxi otevřít cestu k využití institutu vyvlastnění i ve prospěch soukromých bytových projektů – tedy například v situaci, kdy developer potřebuje získat část pozemku pro realizaci bytového domu, který je podle zákona považován za vyhrazenou stavbu.

1. Můžete potvrdit, že tato interpretace je právně možná?

Zde citace právního rozkladu ČKAIT k návrhům týkajícím se vyhrazeným stavbám pro hromadné bydlení: V této souvislosti může být velmi citlivým tématem otázka, zda bude možné pro uskutečnění takovéto stavby odejmout či omezit vlastnické právo nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku. Vyvlastňovací zákon (zákon č. 184/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) předpokládá, že vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.

Jak pak v celkovém kontextu vnímat navrhovaný § 2 odst. 8 NSZ, že výstavba veřejné infrastruktury a veřejných staveb je ve veřejném zájmu? Důvodová zpráva k tomu uvádí, že tyto stavby slouží potřebám společnosti jako celku, a proto je na jejich realizaci dán obecný veřejný zájem. Lze to tedy vnímat jako účel vyvlastnění? Na to navazuje i nová úprava mezitímního rozhodnutí i v § 4a odst. 1 zákona o urychlení strategicky významné infrastruktury, kde je uvedeno, že pokud vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení dospěje k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění, týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění vyhrazené stavby podle NSZ (tedy těchto staveb obecně) a dalších zde uvedených staveb.

2. Jak vážně tuto změnu vnímáte z pohledu ochrany vlastnického práva?

Jednak to bude v případě přijetí této nové právní úpravy téma pro Ústavní soud. Ale především se zde bezdůvodně zavádí dvojí systém a metr pro stavebníky. Tento záměr se ani neobtěžuje návrh zdůvodnit výstavbou dostupných bytů – ty totiž nejsou vůbec nijak definovány.

3. Je podle Vás reálné, aby stavební (resp. vyvlastňovací) úřady skutečně přistupovaly k vyvlastnění pozemků v souvislosti s výstavbou bytového domu pouze na základě toho, že je považován za stavbu ve veřejném zájmu?

Pokud bude právní úprava schválena a její účinnost a vykonavatelnost nebude blokována předběžnými opatřeními soudů, je to naprosto reálné. Samozřejmě je naprosto reálné to, že vlastníci pozemků i technické infrastruktury se budou bránit všemi prostředky.

4. Znamená současné znění novely, že by se teoreticky mohlo jednat o jakýkoli projekt hromadného bydlení nad 10 000 m²? Popřípadě měly by být podmínky přísnější?

Předně novela ani doplňující zprávy neřeší, jaký účel má stavba hromadného bydlení mít. Tedy, nakolik je v souladu se strategií dostupného bydlení. Může jít tedy o klasické tržní byty, tržní nájemní byty nebo jiné komerční či spekulativní záměry. Ty jsou zcela jistě legitimní z hlediska tržní ekonomiky, ale s dostupným bydlením a jeho podporou nijak nesouvisejí. Jde o zcela odlišné kategorie. Ta tržní nemá podle nás s veřejným zájmem nic společného. Už proto, že není spojena s veřejnými prostředky.

Navíc, a to je velmi kuriózní, se zavádí dvojí metr a dvojí systém pro stavebníky, který je zákonem nepřípustný. Přitom za těmito návrhy stojí Hospodářská komora ČR, která se tomuto postupu tak vehementně brání v případě činnosti Státní investiční a rozvojové společnosti SIRS.