Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Navrhování základových konstrukcí

Navrhování základových konstrukcí

Druh akce
seminář + webinář
Trvání
4 hod.
Určeno pro: cílová skupina (projektanti, studenti…)
odborná veřejnost, AO
Počet bodů
1.0
Archiv
Ne
Přednášející (jméno)
Ing. Šárka Janoušková
Přednášející (pracoviště)
Doc. Ing. J. Masopust, Ing. R. Barvínek, Ing. M. Remeš
Hlavní odborné téma – program akce
1. Stručná informace o vypracovávání a revizi mezinárodních norem pro geotechnické inženýrství
Kromě připravovaného nového znění Eurokódu 7 pro navrhování geotechnických konstrukcí jsou prostřednictvím CEN a ISO zpracovávány normy zejména pro zemní práce a pro různé laboratorní zkoušky. V příspěvku budou uvedeny náplně těchto norem a podle dostupných údajů stav jejich rozpracování a neoficiální český název (informace jsou zatím podávány v angličtině).
Přednášející: Ing. Richard Barvínek
Expert pro geotechniku
Úsek výrobně-technického ředitele Metrostav, a.s.


2. Navrhování a zkoušení injektovaných horninových kotev
Injektované horninové kotvy jsou prvky speciálního zakládání staveb, které slouží k přenosu tahových sil z kotvené konstrukce do základové půdy. Jejich uplatnění je velmi široké a zahrnuje jak vlastní základy staveb namáhané tahovými silami, tak zejména stabilizaci pažících konstrukcí a opěrných či zárubních zdí. Kotvy jsou s ohledem na svoji štíhlost ohroženy zejména korozí a proto se striktně rozlišuji kotvy dočasné s návrhovou životností 2 roky, jež jsou opatřeny jednonásobnou antikorozní ochranou a kotvy trvalé, jež musí být opatřeny dvojnásobnou antikorozní ochranou. Kotvy jsou jediné prvky speciálního zakládání staveb, které jsou vždy podrobeny příslušným zkouškám a to typovým, ověřovacím či kontrolním. Kotvy se navrhují podle ČSN EN 1997-1, kap. 8 a realizují, monitorují a kontrolují se podle ČSN EN 1537. Obě tyto normy byly v poslední době aktualizovány, nicméně závazná evropská norma týkající se jejich zkoušení zatím k dispozici není. Jelikož problematika zkoušení kotev je v podstatě shodná s jejich napínáním, je třeba, aby příslušné postupy byly k dispozici již před vydáním normy ISO, jež se bude napínáním zabývat. Presentace bude tedy obsahovat postupy a metody potřebné ke zkoušení injektovaných horninových kotev a rovněž praktické návody k jejich návrhu.
Přednášející: Doc.Ing.Jan Masopust, CSc,
ČVUT Praha, Katedra geotechniky

3. Rizika při zajištění stavebních jam
Jde o shrnutí zkušeností a postřehů získaných při navrhování a vlastní realizaci zajištění stavebních jam, pomocí metod speciálního zakládání, které je v poslední době stále obtížnější. Když současný investor, po velkém úsilí, nakonec získá kýžený pozemek, ten je obvykle zatížený velkým množstvím limitujících prvků. Jedná se hlavně o sousední zástavbu, většinou přímo na hranici pozemku, která nesmí být stavbou ohrožena a jejíž majitelé se svými právníky navíc jen čekají na příležitost, jak případných problémů využít. Stavebník a projektant dále musí řešit omezení a komplikace vyplývající z ochranných koridorů (železnice, metro, tramvaj, podzemní kolektory, vedení nejrůznějších inženýrských sítí). Stavbu komplikují také demolice, zbytky starých základů nebo podzemních objektů v prostoru staveniště a v neposlední řadě, většinou také logisticky velmi obtížně řešitelná, absence potřebných prostor pro zařízení staveniště. Do způsobu zajištění stavební jámy na konkrétní stavbě pak výraznou měrou ještě promlouvají lokální hydrogeologické poměry, technický stav dotčených objektů a v neposlední řadě kvalita a komplexnost provedeného stavebně technického průzkumu před zahájením projekčních a přípravných prací.
Přednášející: Ing.Michael Remeš
Vedoucí úseku přípravy, Zakládání staveb, a.s.


Typ
B
Souhlas se zpoplatněním
ANO

1. Stručná informace o vypracovávání a revizi mezinárodních norem pro geotechnické inženýrství

Kromě připravovaného nového znění Eurokódu 7 pro navrhování geotechnických konstrukcí jsou prostřednictvím CEN a ISO zpracovávány normy zejména pro zemní práce a pro různé laboratorní zkoušky. V příspěvku budou uvedeny náplně těchto norem a podle dostupných údajů stav jejich rozpracování a neoficiální český název (informace jsou zatím podávány v angličtině).

2. Navrhování a zkoušení injektovaných horninových kotev

Injektované horninové kotvy jsou prvky speciálního zakládání staveb, které slouží k přenosu tahových sil z kotvené konstrukce do základové půdy. Jejich uplatnění je velmi široké a zahrnuje jak vlastní základy staveb namáhané tahovými silami, tak zejména stabilizaci pažících konstrukcí a opěrných či zárubních zdí. Kotvy jsou s ohledem na svoji štíhlost ohroženy zejména korozí a proto se striktně rozlišuji kotvy dočasné s návrhovou životností 2 roky, jež jsou opatřeny jednonásobnou antikorozní ochranou a kotvy trvalé, jež musí být opatřeny dvojnásobnou antikorozní ochranou. Kotvy jsou jediné prvky speciálního zakládání staveb, které jsou vždy podrobeny příslušným zkouškám a to typovým, ověřovacím či kontrolním. Kotvy se navrhují podle ČSN EN 1997-1, kap. 8 a realizují, monitorují a kontrolují se podle ČSN EN 1537. Obě tyto normy byly v poslední době aktualizovány, nicméně závazná evropská norma týkající se jejich zkoušení zatím k dispozici není. Jelikož problematika zkoušení kotev je v podstatě shodná s jejich napínáním, je třeba, aby příslušné postupy byly k dispozici již před vydáním normy ISO, jež se bude napínáním zabývat. Prezentace bude tedy obsahovat postupy a metody potřebné ke zkoušení injektovaných horninových kotev a rovněž praktické návody k jejich návrhu.

3. Rizika při zajištění stavebních jam

Jde o shrnutí zkušeností a postřehů získaných při navrhování a vlastní realizaci zajištění stavebních jam, pomocí metod speciálního zakládání, které je v poslední době stále obtížnější. Když současný investor, po velkém úsilí, nakonec získá kýžený pozemek, ten je obvykle zatížený velkým množstvím limitujících prvků. Jedná se hlavně o sousední zástavbu, většinou přímo na hranici pozemku, která nesmí být stavbou ohrožena a jejíž majitelé se svými právníky navíc jen čekají na příležitost, jak případných problémů využít. Stavebník a projektant dále musí řešit omezení a komplikace vyplývající z ochranných koridorů (železnice, metro, tramvaj, podzemní kolektory, vedení nejrůznějších inženýrských sítí). Stavbu komplikují také demolice, zbytky starých základů nebo podzemních objektů v prostoru staveniště a v neposlední řadě, většinou také logisticky velmi obtížně řešitelná, absence potřebných prostor pro zařízení staveniště. Do způsobu zajištění stavební jámy na konkrétní stavbě pak výraznou měrou ještě promlouvají lokální hydrogeologické poměry, technický stav dotčených objektů a v neposlední řadě kvalita a komplexnost provedeného stavebně technického průzkumu před zahájením projekčních a přípravných prací.