Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

KAPKA PLUS s.r.o.

Kontaktní osoba
Ing. Kateřina Látalová, Ph.D.
Ulice
Kpt. Vajdy 3047/20
Obec
Ostrava-Zábřeh
Stát / Okres
470
PSČ
70030
Telefon
792307805
Email
k.latalova@kapkaplus.cz
www
www.kapkaplus.cz
4966422
DIČ
CZ04966422

Stavebnictví a požadavky na snižování emisí, spotřebu energie...

Recyklace, cirkularita a efektivní využití stavebního i demoličního odpadu jsou výrazná témata, kterým se nelze do budoucnosti vyhnout. Je o tom přesvědčený Jaroslav Synek, nový člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Jak ale sám upozorňuje, nejprve je třeba získat věrohodná data a ta analyzovat.

Obsah je dostupný pouze pro přihlášené uživatele. Přihlaste se prosím.

Stavební legislativa pokulhává za potřebami praxe

 (...)"Obáváme se, že stavební úřady jsou a budou zahlcené novými požadavky a z alibismu nebo prostě z nedostatku kapacit budou rozhodování odsouvat. Nepomůže ani zákonná 30denní lhůta, protože stále lze i pro nepatrné administrativní pochybení v podání zahajovat řízení opět od počátku," připomněl místopředseda ČKAIT Michal Drahorád....

Úskalí arkýřových oken v podmínkách ČR

Autor: Jan Klečka

Bay window neboli arkýřové okno je okenní prostor vyčnívající ven z hlavní stěny budovy do prostoru. Tento historický prvek, v kombinaci s možnostmi velkého prosklení umožňujícího propojení s okolím, se proto stává opět velmi oblíbeným. Článek popisuje možná úskalí jejich realizace na příkladu již dokončené stavby a jejího následného užívání.

            Zápis z výborové schůze konané dne 12. 2. 2024 od 15:00 hod.

Přítomni: viz. prezenční listina

Omluveni:

Informace předsedy Ing. Karla Urbana:

Požární odolnost konstrukcí: Teorie, praxe, modelování a výzkum

Druh akce
seminář + webinář
Trvání
3 - 4 hodiny
Určeno pro: cílová skupina (projektanti, studenti…)
odborná veřejnost
Počet bodů
1.00
Archiv
Ne
Přednášející (jméno)
Ing. Jakub Šejna
Přednášející (pracoviště)
Ing. Jakub Šejna
Hlavní odborné téma – program akce
1. Úvod do problematiky požární odolnosti stavebních konstrukcí, nastínění problému se stávajícími konstrukcemi, zamyšlení nad limity materiálů pro konstrukce.
2. Stávající normy a předpisy pro posuzování nových a stávajících konstrukcí, představení postupu pro stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí postavených před nástupem Požárního kodexu a Eurokódů.
3. Základy stanovení tepelného namáhání konstrukcí, odlišnosti a limity postupů doplněné o základní postupy pro stanovení požární odolnosti nových konstrukcí.
4. Možnosti využití inženýrského přístupu pro posuzování konstrukcí při požáru, ukázka numerických modelů, zamýšlení nad omezeními a použitelností, a to především s ohledem na zkušenosti projektanta.
5. Poznatky z výzkumné činnosti, kterých lze již nyní využít.
6. Časté problémy z praxe při stanovení požární odolnosti konstrukcí.
7. Představení připravované Metodiky pro určování požární odolnosti stavebních konstrukcí Aktivem PBS ČKAIT.
8. Diskuze
Typ
B
Zpětná vazba – hodnocení účastníky (ano / ne)
Zpětná vazba – hodnocení účastníky ne
Souhlas se zpoplatněním
ANO

Cílem přednášky je poskytnout účastníkům přehled o oblasti požární odolnosti konstrukcí a její důležitosti pro požární bezpečnost staveb. Seznámit posluchače s výzvami, které při zpracovávání Požárně bezpečnostního řešení vznikají, včetně potřeby integrace pokročilých výpočetních metod. V závěru budou uvedeny časté chyby, které se v praxi mohou objevovat, nebo detaily, které jsou často podceňovány.

Expert radí: Víc očí víc vidí. Na soláry si zvěte revizáky od konkurence

„Zasahující hasiči často nemají od majitele stavby informace o výkonu elektrárny, napětí nebo rozvodech. K rozšířeným chybám patří nemožnost odpojení celého fotovoltaického systému od rozvodné sítě nebo od panelů či jiných částí zařízení, což pro hasiče představuje ohromné riziko,“ vypočítává chyby Ladislav Bukovskýpředseda pražské oblasti České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Samotný hasičský zásah vodou je podle něj možný u systémů s napětím do 400 voltů.