Za kolik se dnes dá postavit dům a jaký vliv na cenu mají energetické standardy

1) Jaké položky dnes tvoří největší část nákladů na stavbu domu? A za kolik je reálné ho postavit?

Ing. Jindra Novotná: Velmi záleží na samotném řešení, zvolené konstrukci a materiálech, rozdíly mohou být i několikanásobné. Z hlediska jednotkových nákladů jsou nejvýhodnější řešení, jejichž základem je svislá nosná konstrukce zděná z cihel, tvárnic, bloků. Orientační cena obestavěného prostoru budov pro bydlení (JKSO 803) u tohoto typu konstrukce je pro rok 2026 jen 9165 Kč/m3 (v přepočtu 55 tis. Kč/m2 včetně DPH). Oproti průměrné ceně budov pro bydlení ve výši 11 600 Kč/m3 (70 tis. Kč/m2 včetně DPH) to může být výhodnější.

Ale jak jsem již řekla, nejvíce záleží na celkové kvalitě řešení. Kvalitní materiál v kombinaci se špatným návrhem se může prodražit. A naopak i dražší materiál efektivně použitý může být nakonec výhodnější. K tomu je třeba připočíst náklady na pořízení pozemku.

Z hlediska provozu i rychlosti výstavby jsou stálé oblíbenější modulární stavby. Zde je výhoda vyšší efektivity a průmyslové přípravy jednotlivých modulů, které jsou ve vysokém stupni dokončenosti přivezeny na staveniště. Výhodou mohou být i opakované typové projekty a kvalitně navržená řešení.

Rozhodně však nedoporučuji odvozovat cenu stavby od situace na trhu. To jsou dva různé pojmy. Pro první orientační propočet nákladů na realizaci staveb pro bydlení mohu stavebníkům doporučit kalkulačku ČKAIT, která vychází z aktuálních cenových ukazatelů RTS pro rok 2026. Stejný byt o velikosti 90 m2 se stejným vybavením totiž mohu postavit při efektivním řešení za 5 mil. Kč stejně jako při neefektivním řešení za 15 mil. Kč. Je tedy zásadní najít si kvalifikovaného průvodce pro přípravu této zakázky, velmi zkušeného zpracovatele projektové dokumentace i zhotovitele stavby. Ostatně náklady na přípravu a realizaci stavby tvoří jen pětinu z celoživotních nákladů stavby.

O tom, že to jde, svědčí i příklady z dobré praxe. V  Královéhradeckém kraji byly v roce 2023 dokončeny velmi kvalitní bytové domy v Dobrušce, které se prodávaly za cenu 46 000 Kč/m2 a to při velmi vysoké kvalitě provedení a s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění. Běžně se v těchto bytech spotřebuje na vytápění 20 až 30 kWh/m2 a rok, což při současných cenách znamená roční náklad ve výši necelých 14 tis. Kč. Nyní se začalo s výstavbou městských bytových domů v Hanušovicích na Jesenicku s projektovanou spotřebou energie PENB A. Koncová cena je 64 tis. Kč/m2.

2) O kolik procent se podle vašich zkušeností prodražila výstavba domu za posledních několik let?

Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.: Opět velmi záleží na konstrukci. Zatímco minulý rok jsme informovali o meziročním průměrném nárůstu cenových ukazatelů přibližně o 14 %, v roce 2025 byl cenový růst již výrazně mírnější a pohybuje se spíše v jednotkách procent. Například u staveb pro bydlení se jedná o meziroční nárůst jen o 6,5 %. U rodinných domů je nárůst cenových ukazatelů velmi podobný.

3) Jaký konkrétní dopad mají zpřísňující se požadavky na nízkou energetickou náročnost na výslednou cenu domu?

Ing. Jindra Novotná: Ta otázka má v sobě háček. Už proto, že vstupní investiční náklady tvoří jen část veškerých nákladů životního cyklu stavby. Opět velmi záleží na typu řešení a konstrukci domu. U extrémně energeticky úsporných řešení mohou být vstupní náklady významně vyšší. Je však třeba spočítat návratnost vložené investice i s ohledem na životnost všech částí instalovaných technických zařízení.

4) Která energetická opatření jsou z hlediska ceny a přínosu nejvíce problematická?  

Ing. Jindra Novotná: Podstatou energetických úsporných domů s roční spotřebou do 50 kWh/m² je správná celková koncepce domu a souhra jednotlivých činitelů. Cestu za snížením spotřeby domu bychom proto měli začít výběrem projektanta, který má s navrhováním tohoto typu staveb zkušenosti. Velké prosklení na jižních stranách mohou být z hlediska energetického plusem i mínusem. V zimě mohou sloužit jako jeden z významných tepelných zdrojů, ale v létě mohou vést k přehřívání. Záleží jen na konkrétním řešení včetně volby vhodného zasklení a stínění, a to i ohledem na pořizovací cenu. Tvar objektu by měl být jednoduchý, kompaktní, bez zbytečných arkýřů, vikýřů a dalšího členění. Tím se dosáhne toho, aby poměr ochlazovaných vnějších ploch k celkovému objemu budovy byl co nejmenší a aby složitými detaily nedocházelo ke zbytečnému vytváření tepelných mostů. Úsporný dům se neobejde bez kvalitní obálky, bránící teplu unikat ven.

U všech prosklených ploch je rozhodující je součinitel prostupu celým oknem – Uw. Je důležité, aby rozdíl mezi tepelně izolačními vlastnostmi stěny a okna byl co nejmenší. Nízkoenergetické domy vyžadují okna s Uw nižším než 0,80 W/m²K, pasivní nižším než 0,60 W/m²K. I když použijeme ta nejkvalitnější, stále zůstávají nejslabším článkem.

Čemu tedy dát přednost? Tepelné izolaci nebo pasivním ziskům? O tom by měl rozhodnout projektant v souladu s celkovou koncepcí domu. Nemusí zavrhovat ani jednu, ani druhou, ale může zvolit různé typy prosklení.

Další obvyklé dilema se týká větrání. Řízené větrání s rekuperací totiž vyžaduje pravidelný servis a údržbu. Přirozené větrání okny zase někdy nemusí stačit, zvláště pokud se jedná o tzv. mikrobyty umístěné ve stavbě na rušné křižovatce.

Přirozeně záleží i na tom, z čeho je dům postavený. Možností je mnoho, na trhu existuje řada různých materiálu a jejich kombinací. Rozhodující jsou tedy tepelně-izolační vlastnosti konečné skladby konstrukcí. Zde mohou velmi dobře dopadnou modulární nebo prefabrikované stavby. A naopak velmi špatně mohou skončit skvěle vyprojektované domy, pokud stavebník ušetřil na dozoru projektanta a technickém dozoru během realizace.

Dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, vhodná orientace na světové strany, promyšlená dispozice či pasivní solární zisky, nijak nezvyšují investiční náklady. Ukazuje se naopak, že dobře navržený dům může dosáhnout mimořádně úsporných parametrů při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu třídě C. Přitom by měl kromě nižších provozní nákladů zajistit i větší uživatelský komfort bydlení.

5) Jaký vývoj cen a požadavků na výstavbu domů očekáváte v nejbližších letech? 

Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.: To je otázka za milion. Vývoj cen je úzce spojen s celkovou hospodářskou a politickou situací, to neumím odhadnout, jen doufám, že největší výkyvy minulých let se nebudou opakovat. Velký problém vidím u vývoje technických požadavků, který směřuje velmi špatným směrem. Aktuálně projednávaná 13. novela nového stavebního zákona relativizuje význam základních požadavků na stavby a navrhuje plošné rušení norem. Tyto návrhy mohou velmi ohrozit konečné spotřebitele, tedy všechny občany naší země. Stejně jako máme normy na to, co je a co není máslo, stejně jako máme přísné požadavky na bezpečný provoz aut, měli bychom si zachovat i normy pro bezpečné bydlení a pracovní prostor. Ostatně bezpečnost při užívání a provozu je jedním ze základních požadavků na stavby. Současné návrhy na jejich rušení nejsou v žádném případně zodpovědné.

Autorizovaní inženýři a technici se proti tomu velmi ostře vymezují. Pokud je znění nějaké konkrétní normy příliš přísné, je třeba o tom diskutovat a případně upravit. To se týká například požadavků na vsakování srážkové vody bez ohledu na vlastnosti pozemku nebo třeba požadavku zajistit parkování pro dvě jízdní kola i pro každý mikrobyt.

V obecné rovině však nemáme mnoho závazných norem, které umožňuji jen jedno technické řešení. Ve většině případů se požaduje jen nějaký minimální standard, kterého lze dosáhnout různými řešeními a který garantuje minimální vlastnosti z hlediska bezpečnosti uživatele.