Železnice a budoucnost vysokorychlostních spojení

• HISTORIE Železniční doprava, která historicky prokázala své opodstatnění v dopravních systémech nejen Evropy, ale i Ameriky, Asie a ostatních kontinentů, má v dnešní době své zastánce i odpůrce. Tak, jak se profilovala mimo jiné i jako strategický vojenský nástroj a tím pádem preferovala rozličnost železničních systémů, je v dnešní době zjevně zřetelný tlak na sjednocení parametrů a tím kompatibilitu zajišťující rychlé přesuny na dlouhé vzdálenosti jak v nákladní, tak v osobní železniční dopravě.

• SOUČASNÁ POLITIKA Evropská integrace a s tím související snahy sjednotit železniční systémy trvá hlavně od vzniku mezinárodní železniční organizace UIC, sídlící v Paříži. Po vzniku Evropské agentury pro železniční dopravu tuto úlohu hraje Evropská komise. Jako členský stát jsme dnes povinni respektovat směrnice a nařízení, která zde vznikají. Za dvě hlavní kapitoly lze považovat nákladní a osobní dopravu. Zatímco nákladní doprava (cargo), není až tolik limitována samotnou rychlostí přeprav v jednotlivých členských státech, ale hlavně pobytem vlaků na hranicích členských států, o osobní dopravu a její rychlost se vedou nejen odborné, ale zejména politické diskuse. Rychlost, konvenční tratě a vyjmenovaná síť tzv. TEN-T, definované koridory pro evropskou nákladní dopravu. Osobní doprava, rychlost na stávajících tratích a možnosti zvyšovat rychlost při zvyšování parametrů na stávající síti kontra vybudování zcela nových tras pro vysokorychlostní spojení. Střetává se zde logicky pohled ekonomický s touhou vybudovat VRT i v naší zemi a tím realizovat potřebná spojení s okolními evropskými aglomeracemi.

• Spojení Praha – Drážďany, současný stav příprav, podklad Správa železnic – stav k roku 2021.